| ARCHIV | 2004 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Holubově |
Červenec 2004 - Číslo 7 - Ročník 10 |
| ARCHIV | 2004 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Holubově |
Červenec 2004 - Číslo 7 - Ročník 10 |
Zpráva z jednání zastupitelstva obce |
Zpráva z jednání zastupitelstva obce, které se konalo dne 24. 6. 2004
Zastupitelstvo obce projednalo a schválilo:
|
Uctění památky popravených krásetínských občanů |
První červencovou neděli jsme již tradičně vzpomněli událostí v Krasetíně v době heydrichiády v roce 1942. U pomníku popravených občanů se sešli zástupci obce, hasičů a občané, aby položením věnce uctili jejich památku.
Při ranní mši svaté v kostele sv. Michaela ve Křemži bylo taktéž vzpomenuto jejich oběti. Myslím si, že bychom nikdy neměli zapomenout ani my, ani naše děti kolik bezpráví, utrpení a bolesti přinesla II. světová válka.
- Jaroslav Franěk, starosta obce -
|
Poznávejme plemena psů |
Bílý švýcarský ovčák
Kde se vzal bílý německý ovčák? V r. 1882 v Hannoveru byl ve skupině s německými ovčáky vystaven i bílý ovčák. Nejznámějším bílým ovčákem byl pes Greif, který pro své kvality a hlavně vzpřímené ucho byl užíván do chovu. V r. 1888 na výstavě v Hamburku byla vystavena bílá fena Greifa jejímž majitelem a současně majitelem psa Greif II byl baron von Knigge.
V r. 1899 uviděl pan Artur Meyer na výstavě zajímavého psa Hektor Linkshein a upozornil na něho svého přítele Maxe von Stephanitze. Tento muž je "otcem německého ovčáka". Baron von Stephanitz psa Hektora Linkshein koupil a přejmenoval jej na Horand von Grafrath. Tento pes byl vlkošedý, jako jeho matka Lene, která byla dcerou bílého Greifa, Horand měl tedy základní gen pro bílou barvu ve svém dědičném základu. Jako první byl do plemenné knihy bílý jedinec Berno von der Seewiese, který se narodil v r. 1913. Bílá barva se u staroněmeckých ovčáků vyskytovala. Je to vhodné zbarvení pro pasteveckého psa. Je ho dobře vidět v noci a hlavně jej lze dobře rozeznat od vlků, kteří mají jinou barvu.
Zalíbení v bílých ovčácích našli Habsburkové a Hohenzollernové. Chovatelé moderního typu německého ovčáka, jak jej známe dnes nechtěli, aby se tito bílí ovčáci chovali. Bílé zbarvení se pomalu z chovu vytrácelo a přispělo k tomu ještě válečné období. Ani po válce se chovná základna tohoto plemene nezvětšila a dokonce byla bíle zbarvená štěňata utrácena. Pokud se objevili na výstavě, byli diskvalifikováni právě pro své zbarvení. Tak se pomalu bílý ovčák v Evropě vytrácel.
Na přelomu 19. a 20. století si z návštěvy u Habsburků do Ameriky dovezla Anně Tracy několik různě zbarvených jedinců a bílých německých ovčáků. Rozhodla se okamžitě je chovat a k jejich další popularitě přispěl film Bílý stín, jehož hlavním hrdinou byl právě bílý ovčák.
Bílí ovčáci našli velké zalíbení mezi chovateli v Americe a v Kanadě. V r. 1964 v Sacramentu vznikl klub pro bílé německé ovčáky.
Tito psi se do Evropy vrátili v r. 1970. Pes jménem Lobo White Burch importovala Švýcarka Agáta Burchová. Byl to velmi krásný jedinec, typický představitel svého plemene a ještě navíc vynikající pracovní pes. Madam Burchová dovezla v následujícím roce fenu z Anglie White Lila of Blinkbonny. Tomuto chovnému páru se narodila štěňata 3 psi a 1 fena. Tento vrh byl zapsán do dodatkového registru švýcarské plemenné knihy. Madam Burchová dovezla ještě další fenu opět z USA White Beaty a odchovala další vrhy těchto krásných psů. Když se vrátila zpět do USA, pokračovala v chovu p. Kurt Korn.
Bílý ovčák se pomalu dostal k dalším chovatelům a začali se věnovat jeho chovu. Dalším nadšencem pro chov byl Švýcar J. Epprecht. Tento pes byl v USA nazýván "německý ovčák bílé barvy" a oficiálně byl nazván "americko-kanadský bílý ovčák", kdo tento název vymyslel, se neví.
V r. 2003 byl mezinárodně uznán tento ovčák organizací FCI pod označením "bílý švýcarský ovčák".
Takže bílý německý ovčák se vrátil zpět do Evropy, která jej před mnoha lety chtěla doslova zatratit pro jeho bílou barvu!
Tento pes je po exteriérové stránce typem starého německého ovčáka. Má rovný hřbet, dobrou pigmentaci a přiměřené zaúhlení končetin. Tento pes má sice bílou barvu, ale oči, nos, pysky má černé, není to albín.
Povahově je tento pes i kamarádský, není "trhačem" dokáže si svou rodinu uhlídat, hodí se velmi dobře pro canisterapii. Je učenlivý, musí žít se svou rodinou v úzkém kontaktu, je užíván pro saňový sport a agility. Jeho srst není náročná, ale musíme si uvědomit, že je bílý. Neměl by žít v prostředí, kde se jeho srst neudrží čistá. V období línání je třeba jej česat častěji. Není vhodné jej velmi často koupat, spíše je třeba jeho srst udržet čistou kartáčováním. Bílý švýcarský ovčák není obranářským psem a je doporučován spíše jako rodinný pes, který musí být samozřejmě dobře vychován. Webové stránky si můžete prohlédnout na adrese: http://www.bily-ovcak.cz.
- Květa Pavčíková -
|
Olympijská regata v Aténách |
Za necelý měsíc začne v řecké metropoli největší sportovní svátek roku - olympiáda. Součástí všemožných sportovních klání v olympijských sportech a disciplínách je i olympijská regata v jachtingu. Už je jisté, že bez naší účasti. Nepodařilo se nám totiž projít sítem náročné kvalifikace, která této regatě předchází.
Na olympijské regatě v lodní třídě Tornádo, které se věnujeme a ve které jsme měli ambice se na olympijské hry kvalifikovat, je omezen počet startujících lodí na 16. Z každého státu může startovat jen jedna posádka. Tornádu se na světě věnuje kolem 800 lidí v 33 státech. Kvalifikovat se, je možné jen na mistrovství světa, kde je nutné dostat se mezi nejlepších 16 států.
Mistrovství světa 2004 ve třídě Tornádo a zároveň olympijská kvalifikace v této třídě proběhla na ostrově Malorka ve dnech 11. - 18. dubna. Zúčastnilo se 62 posádek z 22 států včetně nás. Po devíti rozjížďkách jsme obsadili konečné 53. místo, což zdaleka nestačilo ke kýžené kvalifikaci.
Proč se nám nepodařilo zajet lépe?
Na Malorce opravdu foukalo a byly velké vlny. Podmínky, které jsme za 14 let naší jachtařské kariéry nezažili. Měli jsme problémy se na lodi vůbec udržet, orientovat se v pěnivém rozbouřeném moři a ani fyzických sil nebylo nazbyt. Byla vidět naše nevyježděnost po dlouhé zimní přestávce a i naše technické vybavení značně zaostávalo za ostatními týmy. Přesto jsme z Malorky odjeli plní sportovních zážitků a nových zkušeností.
Co nás čeká dál v letošní sezóně?
V červenci odjedeme dva závody série Alspého poháru na jezerech Chiemsee a Achensee, v srpnu na Lipně Mistrovství ČR a v září ukončíme sezónu v Itálii na jezeru Garda.
- Zdeněk a Jiří Pavlišové - CZE 52 -
|
Slovo lékaře |
Letní průjmy
Průjem je opakovaně řídká, kašovitá až vodnatá stolice. Pokud se přidá zvracení, dochází k významné ztrátě vody a minerálních látek, z nich se především ztrácí draslík. Ztráta vody může vést až k ohrožení života selháním srdce. V našich podmínkách se to týká prakticky jen kojenců. Základem léčby je včasné doplnění vody a minerálních látek. Hladovka není ideální, ale do jídla se příliš nenutíme, abychom nevyvolali zvracení, které by stav zhoršovalo. Rozhodně nejíme nic tučného, ostrého a sladkého. Cukr podporuje ve střevech kvašení a to zvyšuje tvorbu plynu s důsledkem vlhké flatulence. Draslík se nachází v ovoci a kořenové zelenině. Proto můžeme doporučit dietní polévku z jemně nastrouhané mrkve, kterou doplňujeme nejen vodu, ale i sůl a draslík. Doporučují se i banány, pokud se nám neprotiví. Tělo z nich mnoho nezužitkuje. Banán obsahuje hlavně celulózu, kterou naše tělo nedokáže zpracovat. A tak si z něj tělo vezme jen draslík a zbývající celulóza nám pomáhá harmonizovat naše zažívání. Navíc se na ni navazují i látky, které do střeva nepatří. Co nejrychleji se snažíme rozjíst normální stravou, každý podle své chuti. Začínáme dietními jídly, třeba rohlíkem s Lučinou. Jídla dietně náročnější, jídla ostrá a tučná jíme až po stabilizaci zdravotního stavu.
Klasickým lékem užívaným ke střevní desinfekci je Endiaron. Slouží k co nejrychlejší zástavě průjmů. Užívám jednu tabletu po dvou až třech hodinách, dokud mne to žene ne stolici. Živočišné uhlí musím brát v mnohem vyšších dávkách, po dvou i více tabletách. Průjem se musí zastavit během jednoho dne. Jinak se musím poradit se svým praktickým lékařem. Pracuji-li v prodeji potravin, ve stravování, nebo jiném provozu, kde potřebuji zdravotní průkaz, jsem povinen se přihlásit k léčení u svého lékaře. Stejně tak jsem povinen se přihlásit u svého lékaře s průjmem, pokud někdo v rodině tento zdravotní průkaz ke své profesi potřebuje. Nejčastější příčinou průjmů je dietní chyba. Na počátku července si děti vylezou na třešeň a neslezou, dokud jim to nebublá horem i dolem. Většinou to spraví dvě řídké stolice i bez léčby.
Mezi infekční průjmy v létě patří hlavně salmonelózy, přenášené zejména majonézou a dnes již méně zmrzlinou. Poslední dobou se do popředí dostává kampylobakter, kterým se můžeme nakazit při technologické chybě při zpracovávání kuřat. Dovážená kuřata jsou infekční ze dvou třetin. V pozdním létě přicházejí nejčastěji průjmy virové, které se většinou šíří prostřednictvím přírodních koupališť.
Antibiotika k léčbě průjmů většinou neužíváme. Dle infekcionistů prodlužují léčení. Antibiotika užíváme k přeléčení zaměstnanců potřebujících k výkonu svého zaměstnání zdravotní průkaz. Ti se smí navrátit do práce až po třech negativních výtěrech ze stolice.
Kromě Endiaronu či živočišného uhlí a vzácněji antibiotik se při těžších průjmech, zejména u dětí a po přeléčení antibiotiky, užívají léky se spory bakterií, které normálně osidlují náš zažívací trakt. Tím se pomáhá stabilizovat zdravotní stav po průjmů.
- MUDr. Bohumír Šimek -
|
M L S Á N Í |
Do prázdninového čísla našeho Holubovského zpravodaje nám nabídla osvědčený recept na nálev na okurky paní Marta Nováková, kuchařka ze školní jídelny. Recept je zajímavý zejména pro ty, kteří si pěstují okurky sami a zavařují třeba jen pár sklenic.
Okurky omyjeme, osušíme, naskládáme do sklenic 0,70 l a do každé přidáme:
1 lžičku soli, 3 lžičky cukru, 3 cukeríny, 7 polévkových lžic octa, 1 lžičku hořčičného semínka, 3 kuličky pepře, 3 kuličky nového koření, kousek bobkového listu, kousek mrkve, cibule, kopru či křenu, jak je kdo zvyklý.
Zalijeme teplou vodou, zavíčkujeme a sterilizujeme obvyklým způsobem.
Já bych vám nabídla typ na dobrou bábovku.
Bábovka s vaječným koňakem
30 dkg polohruhé mouky, 20 dkg cukru, 20 dkg másla, 4 vejce, 1/4 l vaječného koňaku, prášek do pečiva, 1 vanilkový cukr, kakao
Máslo ušleháme s cukrem a vanilkou do pěny, postupně zašleháme žloutky a přiléváme koňak. Pak jemné vmícháme mouku s práškem do pečiva a sníh. Nalijeme do vymazané a vysypané formy na bábovku nebo na plech. Do části těsta vmícháme kakao a uděláme mramor.
Za recept děkuje a všem, kdo je vyzkouší, dobrou chuť přeje
- MS -
|
SPOLEČENSKÁ KRONIKA |
K VÝZNAMNÉMU ŽIVOTNÍMU JUBILEU BLAHOPŘEJEME
|
Koncert |
Dne 16. července 2004 se uskutečnil v kostele sv. Máří Magdaleny ve Chvalšinách jeden z celé řádky koncertů orchestru "The Baarova Orchestra" pod vedením dirigenta Jana Niederleho. Na koncertě vystoupila Lenka Baarova, která je v současnosti nejvýznamnější představitelkou sólové hry na flétnu.
Generálním partnerem tohoto orchestru je Česká spořitelna a čestným prezidentem je předseda KDU ČSL ing. Miroslav Kalousek. Jedním ze sponzorů je i Obec Holubov.
- Jaroslav Franěk, starosta obce -
|
Co nás baví - Zprávy ze školy |
"Les ve škole - škola v lese"
LESNÍ SETKANÍ
Školní ekologické projekty jsou v České republice realizovány již řadu let. Za tu dobu se v mnoha školách zabydlely a staly se přirozenou součástí školní i mimoškolní výuky. Školní projekty představují jednu z alternativních metod vyučování. Projektem v tomto smyslu rozumíme činnost konanou s určitým záměrem, cílem, která přináší konkrétní výstupy.
Oblíbený projekt "Les ve škole - škola v lese" letos probíhal již pátým rokem a účastnilo se ho 195 škol. I naše škola se již druhým rokem věnuje tomuto projektu. Každoročně probíhá soutěž o nejlepší zprávu, jejíž vítězové se mohou zúčastnit třídenní expedice na místě se zajímavými lesy.
11. června 2004 odjela pětičlenná skupina děvčat naší ZŠ Holubov na Lesní setkání nejúspěšnějších škol projektu s vyhlášením výsledků soutěže, které se konalo v Jizerských horách 9. - 11. 6. 2004.
Cestovaly jsme s dobrou náladou vlakem do Prahy. Naše výprava byla velmi zvědavá na sídlo Terezy (sdružení pro ekologickou výchovu) v Praze. Po prohlídce Staroměstského náměstí jsme navštívily Terezu v Haštalské ulici. Byly jsme nováčky a přesto jsme se cítily jako doma. Přijetí bylo přátelské. Všichni nás snadno poznaly podle triček. Náš holub měl velký úspěch.
Již v 18.00 hodin jsme si pochutnávaly na večeři v chatě Lučanka mezi Jabloncem nad Nisou a Josefovým dolem. Seznamování bylo zábavné. Čtyři školy byly z Moravy a jedna z Hradce Králové. Všechny děti, kromě nás, byly z velkých škol (400, 700 žáků). Favoritem byla ZŠ Raškovice, která pravidelně se svou zprávou vítězí.
Druhý den, hned po snídani všechny školy prezentovaly svou práci na projektu. Naše vystoupení, formou televizní reportáže, všechny přítomné zaujalo a bylo odměněno velkým potleskem. Po prezentaci jsme se vypravily na celodenní výlet. Viděly jsme krásnou přírodu Jizerských hor. Exkurze s lesníkem panem Kortánem vedla naučnou stezkou Jedlový důl. Nejvíce se nám líbily vodopády na potoce Jedlová. Výlet byl náročný, ale naše děvčata (i když byla nejmladší) dokázala, že jsou výbornými reprezentanty naší školy.
Lesní setkání končilo v pátek vyhlášením výsledků. My jsme byly spokojeny s účastí mezi šesti nejlepšími školami. O to větší radost jsme měly, když jsme byly vyhlášeny jako třetí nejlepší. Komise hodnotila na jedné straně úroveň popisovaného projektu (zapojení a spolupráce dětí a učitelů, originalitu, rozsah, spolupráci s lesníky, zaměření na stromy apod.) a na druhé straně úroveň zprávy samotné (originalitu, podíl práce dětí na zprávě apod.). Zprávu bylo možné doplnit fotografiemi, výtvarnými i literárními dětskými pracemi.
VÝSLEDKY soutěže o nejlepší zprávu k projektu "Les ve škole - škola v lese" 2004
| 1. místo | ZŠ Prameny, Karviná - Ráj | |
| 2. místo | ZŠ Školní, Luhačovice | |
| 3. místo | ZŠ Holubov | |
| 4. místo | ZŠ Mandysova, Hradec Králové | |
| 5. místo | ZŠ Raškovice, Pražmo | |
| 6. místo | ZŠ Vítkov, Komenského |
Záznamy z cestovního deníku
Hledání Terezy
Dorazily jsme do Prahy. Šly jsme hledat metro. Když jsme nastoupily, jely jsme na Václavské náměstí. Pak jsme šly na Orloj. Všude byly sochy krav a u dvou jsme se fotily. Vše bylo drahé. Pak jsme hledaly Terezu. Ale šly jsme úplně opačným směrem. Hledaly jsme číslo 17. Našla jsem ji já.
- Zuzana Svitáková -
Objev
Sedíme v čajovně u Terezy. Díváme se na chodbu a vida, vidíme šest našich obrázků. Kdo je maloval? Čteme: Čížková B., Pokorná R., Nováková R., Starostka M., Foltinová M.
- Marta Foltinová -
Výlet
Když jsme vyrazily na celodenní výlet, tak jsme šly svižně. Asi po pěti kilometrech jsme slyšely, že máme ujít 25 km. Bylo to pro nás špatné, protože jsme byly hrozně unavené. A tak nám paní učitelka řekla, abychom si držely svoje tempo. Vůbec nás to nebavilo, ale když jsme slyšely, že už budeme u Lučanky, začalo nás to zase bavit. Bylo pro nás překvapení, že všechny kameny jsou ze žuly. Viděly jsme krásné vodopády a spoustu krásných, zajímavých věcí.
- Tereza Opelková -
Po výletě
Když jsme přišly na chatu Lučanku, šly jsme hned na pokoj a lehly jsme si na postel. Asi čtvrt hodiny jsme ležely. Dohromady jsme měly pět puchýřů. Martičku jsme učily chodit. Pak jsme šly na večeři.
- Zuzana Svitáková -
Ráno
Večer jsme si nařídily budíka na moc brzo. Já a Zuzka jsme ho ráno slyšely, ale nevstaly jsme. Spaly jsme moc dlouho. Když přišla paní učitelka a řekla, že už bude snídaně, tak jsme vše hrozně uchvátaly.
- Anežka Kodatová -
Při vyhlášení jsem byla napnutá. A když řekli, že jsme třetí, byla jsem štěstím bez sebe. Jsem moc ráda za třetí místo.
- Míša Fučíková -
Byla jsem nervózní při vyhlášení. Naštěstí jsme dobře dopadly. Nejsilnější zážitek: celodenní výlet Jedlový důl.
- Martička -
Mě se nejvíc líbilo vyrábění obrázků na promítání. Při vyhlašování výsledků jsem byla napnutá a šťastná, že jsme třetí.
- Anežka -
Mě se líbily vodopády v Jedlovém dole. Při vyhlášení jsem byla tak trochu nervózní, ale když řekli, že jsme třetí, tak se mi ulevilo.
- Zuzka-
Při vyhodnocování jsem byla napnutá jak struna. Myslela jsem, že jsme poslední. Nakonec jsem byla spokojená se třetím místem.
- Terezka -
|
Televize Srdíčko |
Hasiči ve škole
V pondělí 28. 6. k nám přijela vzácná návštěva. Totiž hasiči. Do tělocvičny přišel pan Sviták. Ukazoval nám obrázky: hasičských aut, nějaké tabulky, požáry...
Potom jsme šli na školní hřiště, doprovázeli nás a ukázali nám všechny hasičské potřeby. Hasičské číslo je 150 nebo 112. Nakonec chtěli děti postříkat hadicí. Já jsem nechtěla, ani Martinka, ani Anežka. Pan Sviták nám řekl, že před týdnem si z hasičů někdo udělal legraci. Děti, nikdy si nedělejte srandu!!! Třeba hasiči přijedou a mezi tím by opravdu někdo uhořel nebo se utopil.
Příjemné prázdniny vám přeje redaktorka Manuela Haug.
Policie ve škole
V úterý 29. 6. k nám do školy přijeli policajti ze Křemže a z Českého Krumlova se psem Baxem. Ukázali nám základní věci, co by měl umět policejní pes. Pak nám ukázali policejní zbraně a Baxe jsme si mohli pohladit. Rozloučili se s náma houkáním policejní houkačky. A ještě bych vám chtěla říct, že Bax byl vlčák. Moc se mi to líbilo.
|
 |
|
Milovnice lesního ticha |
Nejznámějším a nejoblíbenějším příbuzenstvem drobných zpěvných ptáků jsou sýkory. Zejména v zimních měsících potěší člověka milým zjevem a obratností s jakou se pohybují u krmítek. Za okny pozorujeme, jak si koňadry, modřinky, babky a úhelníčci odnášejí slunečnicová semena a opodál na větvi je mocnými údery malého zobáčku zbavují slupky. Od jara se stávají našimi pomocníky při hubení škodlivého hmyzu v zahradách. Pomoc to není zanedbatelná, neboť k uživení až dvanácti mláďat musí jeden pár posbírat v nejbližším okolí obrovské množství hmyzích jedinců.
Zatímco se s jednotlivými druhy sýkor setkáváme celkem běžně, žije nedaleko našich domovů ještě jedna, kterou znají pouze lesníci, myslivci a někteří houbaři ze svých výprav do jehličnatých lesů. Jmenuje se sýkora parukářka. Je to štíhlý ptáček menší než vrabec s nenápadným šedohnědým zbarvením těla. Skromně oděná parukářka se však může pochlubit ozdobou, která ji činí mezi ostatními sýkorami výjimečnou a je proto spolehlivým určovacím znakem. Své jméno si vysloužila nápadnou chocholkou na hlavě z bíle olemovaných pírek a černobílou kresbou na tvářích ohraničenou černým obojkem. Sýkora parukářka obývá výhradně smrkové, borové a smrkové lesy s převahou jehličnanů.
V jiném prostředí se nezdržuje. Lesu zůstává věrná dokonce i v zimě, kdy ostatní sýkory podlehnou lákadlu plných krmítek a stahují se k lidským obydlím.
Potravu tvoří drobný hmyz, housenky, dospělci motýlů a semena jehličnatých stromů. K hnízdění si parukářky vyhledávají stromové dutiny a obsazují i vyvěšené budky. Do hnízda z mechu, lišejníku a zvířecí srsti snáší samička 7 - 10 bílých červenohnědě skvrnitých vajíček. Kde nenajdou vhodnou dutinu, dokáží si ji sami vydlabat v odumřelých kmenech stromů. Takto hnízdily parukářky u Chrobol ve ztrouchnivělém pahýlu břízy. Vletový otvor byl vytesán do měkkého dřeva několik centimetrů nad kloboukem chorošovité houby, která ozdobila po celé délce bílý kmen. Bylo obdivuhodné jakou rychlostí sýkory zásobovali mláďata potravou. Sotva jeden z rodičů nakrmil a vylétl z dutiny, již byl na choroši druhý s dalším přídělem v zobáčku.
Přestože nejsou početní stavy parukářek nikde vysoké, patří k stálým obyvatelům našeho kraje. Setkáváme se s ní nejen uprostřed jehličnatých porostů Blanského lesa, ale i v okrajových partiích nad Třísovem, Holubovem a Krasetínem. Ideální příležitosti jsou k tomu třeba houbařské výpravy. Vyplatí se věnovat trochu pozornosti tichému ptačímu vábení v korunách lesních velikánů a chvilku tiše vyčkat. Parukářky při sběru potravy přeletují lesem od stromu ke stromu a mohou se přiblížit na vzdálenost několika metrů. Odměnou za trpělivost bude nevšední zážitek při pozorování tajemné milovnice lesního ticha.
- Pavel Jakeš -
|
Obecní knihovna v Holubově |
V knihovně jsou opět nové knihy, které mohou vyplnit čas, když venku prší a je takové léto, jaké je zrovna to letošní.
Detektivní literatura
Michal Connelly - Andělský let
Donna Leonnová - Smrt v kalné vodě
E. S. Gardner - Všechno se má zkusit
Michal Walsh - Jak plyne čas
Z českých autorů
Petra Hůlová - Paměť mojí babičce
Libor Budínský - Popravy slavných
Hana Bělehradská - Přešťastné manželství
Jan Hrušínský - Vážně jste to nečetli?
Vladimír Körner - Písečná kosa
Z cestopisů
Cibulka - Špilar - Skořepa - Afrika
Viktor Koudelka - Vietnam - země rýže a hor
Pro mládež
Vlasta Svobodová - Parta z barevného sídliště
Zuzana Franckova - Bibi, milovnice zvířat
Jitka Komendová - Medová holka
Pro malé děti
Božena Šimková - Barevný rok
Dagmar Štětinová - České fialky
Zuzana Šmerglová - Bubu už se nebojí
František Piják - Míša a Liduška na cestách
Naučná literatura pro děti i dospělé
Roland Gööck - Poslední záhady světa
Mýty a fakta - Egypťané
Lora Grisewoodová - vyrábíme šperky - pro šikovné ruce
Linda Goodmanová - Sluneční znamení - astrologický průvodce vám dovolí poznat skutečnou povahu lidí, kteří vás obklopují
Jan Růžička - Když Helena nevaří - kniha i s kuchařkou
Arnošt Tabášek - Adina Mandlová fámy a skutečnost
Katharina von de Leyen - Vlastnosti psů - 140 plemen a jejich charakteristika
Romány
Catherine Cooksonová - Odcizení
Karen Harperová - Černá orchidej
Barbora Mujica - Frida - životní drama slavné mexické malířky
Evan Hunter - Tajemství domu Bordenů - Lizzie Bordenová jedno z nejhanebnějších vražedkyň Ameriky před 100 lety
Richard Matheson - Jak přicházejí sny - kniha pojednává o posmrtném životě
Josef Martin Bauer - Kam až mě nohy donesou - jeden z nejúžasnější lidských osudů z období po druhé světové válce.
C. F. Menyer - Král a světec - příběh Tomáše Becheta
Hezké prázdniny prožité v radosti, třeba i bez sluníčka Vám přeje
- Marie Hrušková, knihovnice -
|
Rok v zahrádce |
Červenec
Právě jsme uprostřed léta, kdy jsou vysoké teploty, ale i nejvyšší srážky, které bývají přívalové a průtržové. Na konci měsíce bude den o hodinu kratší, přestože je nejvíce slunečního svitu v roce.
Pranostiky:
|
Svět planetek na Kleti |
Hvězdárna Kleť zve o letošních letních prázdninách do SVĚTA PLANETEK. Jmenuje se tak právě připravená nová výstava.
Zajímá vás hledání dosud neznámých planetek, asteroidy křižující dráhu Země, tajuplná obří tělesa v ledových končinách sluneční soustavy, planetky z dálky i planetky zblízka očima kosmických sond, pozoruhodné objevy nového kleťského projektu KLENOT či jména, která jihočeští astronomové vybírají stovkám svých objevů?
Výstava SVĚT PLANETEK je vlastně obrazovou encyklopedií výzkumu planetek složenou z nejnovějších poznatků astronomů celého světa včetně dlouhodobého výzkumného programu Observatoře Kleť v jeho domovském prostředí.
Výstava zpestří a rozšíří tradiční exkurze pro veřejnost na Kleti v letní sezóně.
Astronomové z Kleti vybírali z těch nejkvalitnějších zdrojů - unikátní pozemské fotografické a elektronické CCD snímky planetek byly pořízeny dalekohledy na Kleti. Snímky z kosmického prostoru pocházejí z kosmických sond NASA a Hubblova kosmického dalekohledu. Výstava v moderním grafickém řešení spojuje vědecké poznatky získané prostřednictvím nejmodernější techniky s pohledem na záhady i krásy vesmíru.
Termín výstavy je červenec a srpen 2004 v rámci exkurzí pro veřejnost na Kleti. Otevřeno bude každý den kromě pondělí. Jednotlivé prohlídky začínají od 10:30, 11:30, 12:30, 13:30, 14:30 a 15:30 hodin. Exkurze navíc k výstavě SVĚT PLANETEK jako už tradičné zahrnou ukázky astrofotografií dalších objektů noční oblohy včetně Galerie komet a za jasného počasí pozorování Slunce se slunečními skvrnami dalekohledem. Celou exkurzí provázejí odborní pracovníci a spolupracovníci hvězdárny - pro zahraniční návštěvníky i cizojazyčně.
Výstava SVĚT PLANETEK byla připravena v rámci Grantového programu na podporu rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji pro rok 2004.
- Ing. Jana Tichá ředitelka -
|
Hvězdárna Kleť
Zátkovo nábřeží 4 tel.: 380 711 242 fax: 386 352 239 |
|
e-mail: klet@klet.cz
http://hvezdarna.klet.cz http://www.planetky.cz http://www.komety.cz |
|
A zase jsou prázdniny |
Ahoj děti a maminky. Máme tu opět léto a s ním spojené radovánky. Užívejte si jich plnými doušky, aby jste mohly opět v září přijít odpočinutí do Holoubka a podělit se s námi o nové zážitky.
Ale teď mi dovolte ohlédnout se zpět, až k chladnému únoru. Co jsme od té doby s dětmi zažili? Myslím, že spoustu zábavy a poznání nových materiálů při výrobě maličkostí pro radost.
Děti se seznámily s prstovými barvami, vyzkoušely si práci s lepidlem, plastelínou a vodovkami. Naučily se nové písničky a říkadla. Největší úspěch měla myslím písnička "Skákala žabka kolem rybníka", kterou nás naučila maminka Tomáška Opelky. Společně jsme k tomu ještě dovymysleli pohybový doprovod a děti byly nadšené.
Ráda bych připomněla i další akce pořádané Holoubkem.
Před Velikonocemi se stalo již tradicí, že šikovné maminky připravují pro velké děti velikonoční výtvarný kroužek. Letos se sešlo asi 35 dětí, které si vyrobily krásné dekorace na stůl, do vázy i do okna. Například tulipán z vyfouklé skořápky, slepičku s vajíčky, jako mobil do okna, nebo vlastní kraslice z plastových korálků (pro většinu dětí opět nový materiál).
Pro naše nejmenší, se kterými se vidíme každé úterý jsme připravili nadílku, která je čekala v kapse vlastnoručně vyrobeného zajíčka.
V polovině května navštívily naší klubovnu ochotnice z Hořic na Šumavě. Obě maminky nám zahrály pohádku O rybáři, a musím říci, že podaly úctyhodný výkon. Kulisy, loutky, ale i kostýmy pro sebe si vyrobily samy a právem sklidily potlesk od všech 22 dětí a 20 maminek.
Myslím, že se pohádka líbila i všem dětem z holubovské mateřské školy, které se také přišly podívat.
Jako poděkování za pozvání, nám MŠ darovala panenky pro naše holoubátka. Tímto jim ještě jednou děkuji a doufám, že nás opět navštíví, aby shlédly další pohádku, která se již nacvičuje.
Nejvíce akcí a výletů se vzhledem k počasí uskutečňuje v červnu, proto jsme nezůstali pozadu za loňským rokem a uspořádali jich hned několik.
1. června se vzhledem ke špatnému počasí konal dětský den v klubovně. Některé dispciplíny jsem musela narychlo pozměnit či vypustit (malování na chodník), ale za hod na cíl, chůzi ve velkých gumovkách mezi překážkami, skoku v pytli, slalomu na kole či tříkolce a vybarvení obrázku, dostalo všech 23 dětí medaili a balíček.
Nakonec o malování křídami děti nepřišly. Hned další úterý nám sluníčko ukázalo, jak se umí smát, tudíž nový asfalt u hasičárny ozdobily krásné obrázky.
Nemalovali jsme však jen na silnici. Děti si za pomoci své maminky ozdobily i trička. Práce s barvami na textil jim šla snadno, výsledkem byla celá řada, dalo by se říci malá kolekce originálních oděvů. Někdo si obtiskl na záda ruce, jinému zase bříško zdobí silnice i s autíčky. Jiný vsadil na geometrii a celé tričko zaplavila razítka. Zkrátka jedno tričko hezčí, než druhé. Důležité však je, že se děti na trička podepsaly. Budou-li je na schůzky nosit, už si je nebudeme my maminky plést.
3. 6. jsme spolu s Křemílky jeli do ZOO v Hluboké nad Vltavou. Opět si s námi počasí zahrávalo a pršelo a pršelo. I přes to jelo 26 odvážných maminek a dokonce jeden dědeček. Dohromady s dětmi jsme celkem slušně zaplnili objednaný autobus a dorazili jsme v tak šikovnou hodinu, že větší děti mohly ještě vidět pohádku O třech kůzlátkách. Dostatek času zbyl potom i na zvířátka.
S Křemílky jsme si naplánovali i další výlet, a to do Vrábče, opéci si buřtíky. Holoubci jeli vláčkem a Křemílci na kolech. Sešlo se nás dohromady 25 maminek. Dohromady se svými ratolestmi jsme si i zacvičili. Slunce hřálo a byla prima zábava. Už se těším na příští rok!
Školní rok v Holoubku ukončil víkend na skautské základné ve Zlaté Koruně. Letos nám opravdu počasí nebylo nakloněno a jak jinak, zase pršelo.
V sobotu však svítilo slunce asi do 3 hodin, proto si děti prošly i šipkovanou připravenou tatínky V. Churanem a F. Ondrákem. Kromě toho, že hledaly cestu, musely děti i s rodiči plnit dané úkoly. Nikdo se však neztratil a k obědu přišli všichni včas.
Za všechny zúčastněné, a bylo nás tam asi 30, děkuji rodině Churanů, Ondráků a Lauře Haug, že pro děti tak krásnou akci připravují.
Závěrem mi dovolte vyslovit velký dík nejen obecnímu úřadu za poskytnuté prostory a úhradu režijních nákladů, ale i panu Jiřímu Pelechovi Koloniál Pelech, bez jeho štědrosti by Holoubátka nedostala ani odměny ani nadílky. Jeho sponzorské dary už rozzářily nejedny dětské oči. Patří mu opravdu srdečný dík.
- V září nashledanou se těší za Holoubek Lenka Klimešová -
PS: Je vám už samotným doma smutno? Zajděte do Křemílka. Otevřeno je i o prázdninách každý čtvrtek od 9 do 12 hodin. Informace na telefonu 603 586 747 p. Alena Nováková.
|
INFORMACE |
Na obecním úřadě je možno zakoupit publikaci Dívčí Kámen a letecké snímky Holubova a Krásetína.
Snímky Třísova budou dodány později.
Další informace :
Observatoř Kleť
Lanová dráha Kleť
Chráněná krajinná oblast Blanský les
Holubov - průvodce obcí a okolím
Mikroregion Podkletí - Obrazový průvodce 3
| INFORMACE, KTERÉ OBEC HOLUBOV ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Holubov |
Holubovský zpravodaj |
