| ARCHIV | 2005 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Holubově |
Listopad 2005 - Číslo 11 - Ročník 11 |
| ARCHIV | 2005 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Holubově |
Listopad 2005 - Číslo 11 - Ročník 11 |
Zpráva z jednání zastupitelstva obce |
Zpráva z jednání zastupitelstva obce, která se konala 20. 10. a 10. 11. 2005.
Zastupitelstvo obce projednalo a schválilo:
- Jaroslav Franěk, starosta obce -
|
Poznávejme plemena psů |
SKYE TERRIER (SKAJTERIÉR)
Plemeno Skye terrier má své jméno podle ostrova SKYE, který leží na severozápadě Skotska a je největším ostrovem takzvaných Vnitřních Hebrid. Tento ostrov je doslova složený ze skal, fjordů, rašeliny, krásných čistých potůčků a je málo obydlený. Bývá po většinu roku zahalen do mlhy, často zde prší, ale přesto je krásný. Divoká příroda, vřesoviště a moře, které dovede být někdy velmi divoké a při silném větru se vysoké vlny tříští o skalnaté pobřeží, kde v dřívějších dobách ztroskotala nejedna loď. Je to místo trochu strašidelné, velmi romantické se starou historií, která je dost krutá.
V minulosti ostrov ovládaly dva klany Mac Donaldové a Mac Leodové. Vedly mezi sebou neustálé spory o nadvládu nad ostrovem a při jedné takové krvavé bitvě musel zasahovat až král, aby klany rozsoudil. Oba tyto klany samořejmě chovaly Skye terriéry. Historie přiznává větší zásluhu na tomto chovu klanu Mac Donaldů, kteří žili v osadě Duntulm na zámku Armadale, který dnes již existuje jen jako ruina. Jedna lady Mac Donaldová chovala psy, kteří byli předky dnešního Skye terriera již od 14. století. Vedla si o tomto chovu záznamy, kde uvádí, že plemeno Skye terrier vzniklo křížením španělských psů s místními teriéry (na skotské vysočině se téměř každému malému psovi říkalo teriér).
Za vlády královny Alžběty I., která byla dcerou Jindřicha VIII. a Anny Boleynové, se v r. 1588 odehrála velká námořní bitva mezi Anglií a Španělskem. Následovala anglická blokáda a všechny španělské lodě musely obeplout Skotsko a Hebridy, aby blokádu prorazily. Většina lodí vezla zlato, a tak se často stávaly kořistí pirátů. Nebyli to jen piráti na moři, ale také na souši, kteří při bouři naváděli lodě pomocí světel na ostré útesy hebridských ostrovů a také na ostrov Skye, kde ztroskotaly. Na ostrově Skye byl rodinný klan pirátů a po smrti náčelníka se ujala vedení jeho dcera a byla dosti obávanou pirátkou.
Španělé na svých lodích mimo zlata vozili také psy. Není nemožné, aby některý z těchto psů doplaval po katastrofě na pevninu, a tak se zasloužil o vznik plemene Skye terrier.
Západní skotskou vysočinu také často navštěvovali Vikingové na svých rychlých lodích s dračí hlavou. Nebyly to jen výpravy loupežné, ale hledali nové domovy pro příslušníky svých klanů. Jejich neobyčejná plemena jako drever, valhund určitě přispěla ke vzniku některých skotských plemen, skye ter. nevyjímaje.
Předkové dnešních skye ter. vypadali jinak, nežli je známe dnes. Byli menší, kratší v těle, měli hodně hustou srst, která je dobře chránila před drsným podnebím ostrovů. Ucho měli klopené. Všichni teriéří byli a jsou lovečtí psi.
V tehdejších dobách nebyl hlavním kriterérem exteriér, ale pracovní schopnosti. Křížili se mezi sebou hlavně psi, kteří měli velkou agresivitu při lovu škodné. Teriéři pracovali většinou ve skalnatém terénu a museli si v každé situaci poradit zcela sami. Většinou se chovali ve smečkách a také tak pracovali. Na ostrově Skye kapitán Allan Mac Donald takovou smečku Skye terriérů používal. Ulovil za jednu sezónu s touto smečkou 3O lišek a 5O vyder, aniž by vystřelil ze své pušky, kterou by použil jen v případě, že by šlo psovi o život.
Ze Skotska přivezl Skye ter. do Anglie James Pratt, který byl lékařem královny. Napsal o nich knihu a své psy denně cvičil v Hyde Parku v Londýně. Byl s nimi tak populární, že dostal dokonce dopis s touto adresou: Muž se Skye terriérem Londýn, a divte se, dopis mu došel. Jeden z jeho psů byl tak vycvičen, že nosil dopisy a balíčky na poštu a dokázal prý donést košík vajec, i když cestou potkal kočku. Samozřejmě, že v plemeni Skye ter. našla zálibu i tehdejší královna Viktorie, a ve svém psinci Windsor se věnovala jejich chovu. Existují její obrazy s těmito psy.
Ke konci 19. století byl tento pes tak populární, že se v Anglii žádná šlechtična neukázala bez svého Skye teriéra. Vzhledem k tomu, že manžel královny Viktorie byl Němec, dostal se tento pes i mezi německou šlechtu. Vlastnila jej Marie Stuartovna, Marie Terezie, v naší moderní době to byl hudební skladatel L. Bernstein, který dokonce napsal pro Skye ter. hudební skladbu, vlastnil jej spisovatel Stevenson, vynálezce Bell a jiní. Do naší republiky přišel Skye ter. v r. 1930 a byl z chovu korunní princezny něm. původu. Skye ter. byl vždycky psem šlechty již od doby, kdy je chovaly klany Mac Donaldů a Mac Leodů. Nikdy nebyl psem chudiny.
Přejdeme-li z legendárních dnů do dnešní doby, vidíme, jak se toto plemeno změnilo nejen v exteriéru, ale i v povaze. Stavba těla je jiná (tělo je dlouhé, dobře osvalené, kostra je silná), ucho je vztyčené, ale klopené ucho zůstalo jako druhá varianta ve standardu plemene a je rovněž osrstěné. Jedinců s klopeným uchem není tak mnoho, ale naštěstí je hodně fanoušků, kteří se chovu této varianty věnují. Dnešní skye ter. má dlouhou srst, která má hustou podsadu. Původně je psem loveckým, hlavně na lišku, jezevce, divokou kočku, vydru aj. Dnes se chová spíše jako společenský pes pro svůj zvláštní exteriér a je velmi krásným psem pro výstavy exteriéru. Podíváme-li se mu do tlamy, kde má zuby velikostí srovnatelné s velkým plemenem, nezdá se nám být zase takovým mazlíčkem, ale jeho povaha se od dob, kdy honil škodnou ve Skotsku, hodně změnila k dobrému.
Skye ter. na svých krátkých nohách je velice mrštný, rychlý, nemá problémy s páteří jako třeba jezevčík, přestože jeho hřbet je dlouhý. Netrpí dědičnými chorobami a dožívá se vysokého věku (15 i více roků). Samec v dospělosti váží 17 kg, fena 12 - 13 kg. Srst je dvojí podsada, je jemná a krycí, chlup je tvrdší.
Barva bývá černá, stříbrná, krémová, platinová, ale uši musí být vždycky černé. Skye ter. se nestříhá, netrimuje, jen češe a koupe podle potřeby. Stačí česat pravidelně jednou týdně dobrým kartáčem a hřebenem za pomocí kondicionérů pro rozčesávání. Pes při česání leží na boku, což je třeba jej učit od štěněte, protože každý teriér je tvrdohlavý. Není dobré psa po koupání často fénovat, přesušuje se tím srst a láme se. Po koupání se vysuší do froté ručníků a pak se za mokra češe zase s pomocí kondicionérů. V případě, že pes chodí na výstavy, musí mít výbornou stravu, dobrou péči o srst a musí se naučit takzvaný výstavní dril. U Skye ter. to někdy nebývá tak lehké, je třeba mít hodně trpělivosti a vše jej učit již od mládí.
Skotové říkají, že podsada u Skye ter. je jako jehněčí rouno a krycí chlup je jako koňská žíně. Z vyčesané podsady, která je odborně spředena, se dá uplést teplý a zajímavý svetr.
Skye ter. vyniká velikou věrností ke svému pánovi a jeho rodině. Svědčí o tom příběh Greyfriars Bobbyho, který prožil na hrobě svého pána 14 roků. Jeho pán byl policajt a zemřel na tuberkulózu. Po jeho pohřbu Bobby odmítl opustit hrob svého pána. Pokoušelo se o to mnoho lidí, ale marně. Byl v Edinburgu velmi oblíben. Lidé mu nosili jídlo a na hřbitově vedle hrobu jeho pána měl boudu, kde mohl přebývat. Od místního lorda dostal obojek se známkou na důkaz toho, že je za něj řádně zaplacena daň. Když Bobby umřel, byl pochován vedle svého milovaného pána. Mezi obyvateli Edinburgu byla provedena sbírka a následovně postavena kašna, na jejímž vrcholu je socha psíka, který znázorňuje Bobbyho. Tento příběh sepsala spisovatelka Eleanor Atkinson a W. Disney jej zfilmoval.
Skye ter. je velmi elegantním, důstojným a inteligentním psem, poněvadž si svého vůdce v rodině vybere sám. Je to pes odvážný, sebevědomý a nebojácný. K cizím lidem je rezervovaný, nekamarádí se hned na první zamlaskání. Čím více se mu cizí člověk vnucuje, tím více o něho nejeví zájem. Děti v rodině má rád, ale nemusí snášet jejich kamarády a některé jejich dětské hry. Je třeba dětem vysvětlit, že pes není živá hračka a nenechávat je se psem o samotě (to platí u každého plemene).
Skye ter. si hlídá své teritorium, je velmi žárlivý. Jeho lásku a důvěru si musíme zasloužit. Je psem citlivým, ale nikoliv poddajným. Uspokojí jej pouze člověk, který má k němu hluboký a silný vztah. Je dost vybíravý, kdo si získá jeho náklonnost, je hrdý a nesnáší vnucování. Musíme vycházet také z toho, že odjakživa se pohyboval v královských a šlechtických rodinách a nikdo mu neporoučel a také jeho lovecká profese vyžadovala samostatnost a tvrdost. Je psem sebevědomým, dominantním, kterému je třeba od mládí věnovat hodně pozornosti. Správnou výchovou se z něho stane dobře ovladatelný, přítulný pes, nesnáší dril a nedá se mu poroučet jako jiným plemenům, která to snesou.
Žárlivě střeží koho miluje a také jeho věci hlídá. Od malička je třeba získat si jeho důvěru, nevyvíjet žádné násilí. Všechno dobře pochopí, použijeme-li vhodný způsob. Nesmíří se s tím, co považuje pod svoji úroveň, nebo je daná situace pro něho nesrozumitelná. Má rád, když s ním někdo mluví nahlas, nebo šeptem, nesnáší hrubé projevy.
Není dobré mu vnucovat situaci, která je pro něho nesrozumitelná, nebo si myslí, že mu hrozí nebezpečí. Je rozvážný, do jakékoliv situace se nežene bezhlavě, všechno si důkladně prozkoumá. Někdy může působit dojmem, že se bojí, ale je to jen opatrnost, ne strach. Je třeba se mu hodně věnovat ve štěněcím věku, kdy se formuje nový vztah k majiteli a jeho rodině. Od malička je třeba jej zvykat na česání, vodítko, otevírání mordy a další, aby nebyly v dospělosti nepříjemnosti.
Skye ter. není vhodným psem do kotce, nebo do boudy, která může mít řadu různých podob. Velmi rád žije v blízkosti rodiny, aby byl středem všeho dění. Pro jeho dominantní povahu není vhodné jej chovat s více plemeny pohromadě. Ve svém teritoriu bude chtít šéfovat i velkému plemeni a vzniknou problémy ve formě rvaček. Není absolutně vhodný pro takzvaný kotcový velkochov.
Člověka, kterého má rád, pozná i po velmi dlouhé době, ale toho, kdo mu ublížil ignoruje a nenávidí celý život. V dospělosti nesnáší změnu pána, pokud se má dobře. V opačném případě, kdy je nutné, aby odešel do jiného domova, kde ho budou mít rádi, mapuje situaci delší dobu, nežli dá najevo svou náklonnost.
Pro uchovnění psa nebo feny postačí výstavy. Fena se poprvé připouští až ve třech letech. Jsou to dobré matky, nemívají problémy s porodem. Může se narodit až 12 štěňat. Barevné variety se kříží mezi sebou a štěňata nikdy nebudou strakatá. Bohužel není o toto plemeno velký zájem, a proto se nikdy nestal a nestane módním psem, což je dobře, protože to je vždycky zkáza plemene, když propadne módnosti. Je to plemeno málopočetné, ani ve světě mimo USA a Velkou Británii není mnoho rozšířené. Skye ter. je vhodným psem pro agility, sportovní kynologii malých plemen, tanec se psem a jiné aktivity.
Skotové o tomto plemeni říkají:
|
Slovo lékaře |
Diabetes mellitus
Cukrovka je metabolický problém s poruchou zpracovávání cukru v těle. Výskyt cukrovky je stále větší. Deset až patnáct procent pacientů trpí cukrovkou. Jistě jde o lepší diagnostiku, včasné rozpoznávání a léčení. Ale roste i samotný výskyt. Dříve mnozí pacienti umírali dříve než dosáhli produktivního věku. Dnes žijí a mají děti.
Cukrovka je dvojího typu. První typ je víceméně vrozený. Jde o tvorbu insulinu v nedostatečné výši, nebo tělo produkuje insulin nefunkční anebo není dostatečná citlivost cílových buněk na něj. Z hlediska léčby je nezbytné si od počátku píchat inzulín.
Druhý typ je většinou získaný během života. Nejčastěji v důsledku nejrůznějších virových onemocnění se nastartují autoimunní procesy. To znamená, že dojde k tvorbě protilátek proti některým buňkám. A je-li postižena slinivka, může docházet postupně k úbytku buněk tvořících inzulín. Tuto formu je možné léčit podpůrnými tabletami dokud tvorba inzulínu trvá. Ale i u tohoto typu někdy pacient končí na píchaném inzulínu.
Cukrovka je onemocnění, které bylo diagnostikováno již dávno před narozením Krista. Je to onemocnění, které neléčeno vede rychle k devastaci člověka. Proto nepodceňujme pravidelná preventivní vyšetření, která mohou cukrovku objevit. Díky těmto prohlídkám je nalézána včas, tedy dříve, než dochází k poškození organismu. Dokonce jsme schopni diagnostikovat cukrovku ve stadiu, které označujeme jako prediabetes neboli poruchu tolerance cukru. Ještě nejde o cukrovku, ale do tohoto stadia se člověk časem dostane a cukrovka se projeví v celé šíři. Již ve stadiu prediabetu vyloučíme cukr z potravy, čímž šetříme Langerhansovy ostrůvky tvořící ve slinivce inzulín.
K těmto stádiím prediabetu můžeme zařadit také metabolický syndrom Reavenův, kterého má svědomitý praktický lékař dispenzarizováno kolem deseti procent. Jde o obézní pacienty s poruchou metabolismu cukru, vysokým krevním tlakem, vysokou hladinou cholesterolu a dalšími méně závažnými příznaky. Především porucha cukerného metabolismu vede k poškozování buněk ve stěně tepen a tepének, k rozvoji aterosklerózy se všemi známými následky: srdeční infarkt, mozková mrtvice, odumírání tkání na nohou... Tento proces se stupňuje neléčeným vysokým krevním tlakem a zejména kouřením. Klíčem léčby Reavenova syndromu je především zhubnutí. Již prostý pokles váhy o pět kilogramů vede statisticky ke snížení rizika a úmrtnosti. Nastupuje včasná a řádná léčba cukrovky a krevního tlaku, který bychom si měli při cukrovce držet pod 130/85. Dnes je již prokázáno, že i krevní tlak 140/90 takovéhoto pacienta poškozuje.
Rozvinutou cukrovku léčíme nejen vynecháním cukru z potravy, ale i rozložením příloh (chléb, rohlíky, rýže, brambory, těstoviny...) rovnoměrně do celého dne. Nejvhodnější přílohou jsou těstoviny, po nichž hladina cukru stoupá nejpomaleji. Nestačí-li dietní opatření, užívané léky na cukrovku.
Bohužel se stále předepisují staré léky, které jsou sice účinné, ale jsou s menším komfortem pro pacienta. Vyžadují užívání několikrát za den, jehož opomínáním se riziko komplikací zvětšuje. Dokud komfort užívání nebude hradit pacient, ale jeho lékař, který předepisuje tyto dražší léky, formou "regulačních mechanismů", budou starší a levnější léky v použití. Díky dosavadní kázni mých pacientů jsem mohl tyto moderní léky předepisovat a nebyl jsem za to pokutován. Díky tomu jsem mohl předepisovat i drahé léky na cholesterol, které dostávají všichni, kteří na ně mají nárok. (Prospěšné jsou každému, ale ti, co na ně nemají nárok, si je nechtějí sami hradit.) Avšak v posledním roce se rychle rozvíjí pacientská nekázeň, pacienti se za mými zády nechávají zbytečně draze vyšetřovat. Vyšetřuje se pro vyšetřování a nikoliv pro potvrzení diagnózy. Tím ohrožují svou moderní léčbu. Budu-li za tuto pacientskou nekázeň pojišťovnami finančně poškozen, budou si muset cukrovkáři opět jezdit do diabetické poradny nebo se budou muset spokojit se starými léky. Ministerstvo zdravotnictví s pojišťovnami připravují povinné snížení nákladů na léky, což by se stejným způsobem dotklo našich pacientů. Odmítám před svými pacienty tajit tyto problémy. Musí vědět, že viníkem v přístupu k léčbě není praktický lékař. Zdravotní pojišťovny musí pacientům poskytnout vše (i to, na co nemají), problémy svalují na lékaře a tají, že lékaři jsou za to "vše" nabízené pojišťovnami sankcionováni.
Blíží se vánoční svátky. A tak svým pacientům přeju poklidný advent a radostné Vánoce.
- MUDr. Bohumír Šimek -
|
K zamyšlení |
Svět existuje díky třem věcem: pravdě, spravedlnosti a pokojnosti.
(Talmud)
|
M L S Á N Í |
Pro předvánoční číslo Holubovského zpravodaje se s námi podělila o své vyzkoušené recepty na vánoční cukroví paní Jana Hátová, která z Holubova pochází, má zde chatu a ráda se do naší obce pod Kletí vrací.
Cikánské řezy
30 dkg hladké mouky, 20 dkg másla, 2 žloutky a 1 lžíce octa
Vypracujeme těsto, které necháme odpočinout. Vyválíme placku, kterou částečně upečeme, vyndáme a potřeme bílkovou hmotou a dáme ještě chvíli zapéct. Prochladlé krájíme na malé kousky různých tvarů.
Bílková hmota:
Sníh ze 3 bílků, 8 dkg práškového cukru, strouhaná citrónová kůra, 3 dkg kakaa, 3 dkg rozinek, 5 dkg fíků, 3 dkg mandlí, 3 dkg strouhaných vlašských a 3 dkg lískových ořechů.
Kokosové řezy
21 dkg hladké mouky, 14 dkg másla, 7 dkg cukru, 1 žloutek, citrónová kůra.
Připravíme linecké těsto a dáme vychladit. Pak vyválíme placku na plech a upečeme ve vyhřáté troubě. Vychladlou placku potřeme džemem, navrstvíme kokosovou hmotu, uhladíme a přelijeme čokoládovou polevou. Krájíme na malé kousky.
Kokosová hmota - 6 dkg ztuženého tuku nastrouháme, přidáme 14 dkg práškového cukru, 17 dkg strouhaného kokosu, 1 žloutek, 3 lžíce rumu - vše promícháme.
Hvězdičky s marcipánem
12 dkg másla, 16 dkg mletých ořechů, 10 dkg hladké mouky, 3,5 dkg práškového cukru, 2 lžíce rumu, 1 lžíce kakaa, 5 dkg marcipánu
Smícháme mouku, cukr, kakao a rum, přidáme změklé máslo a vypracujeme těsto a dáme odpočinout.
Těsto vyválíme, vypichujeme hvězdičky, klademe na vymaštěný plech nebo pečící papír. Pečeme ve velmi mírně vyhřáté troubě. Na každou hvězdičku položíme kuličku marcipánové hmoty a překryjeme druhou hvězdičkou. Celé hvězdičky potíráme cukrovou citrónovou polevou.
Marcipán - 30 dkg práškového cukru, 10 dkg sušeného mléka, 3 lžíce medu a trochu vody.
Pařížské rohlíčky
10 dkg másla, 10 dkg cukru, 10 dkg čokolády, 10 dkg hrubé mouky, 3 vejce
Vypracujeme těsto, vyválíme plát, vypíchá-me rohlíčky. Upečeme a na vychladlé nastříkáme krém a namáčíme v čokoládě.
Makové hvězdičky
30 dkg hladké mouky, 20 dkg moučkového cukru, 25 dkg másla, 25 dkg máku
Upečeme hvězdičky a plníme máslovým krémem.
Za recepty děkuje a dobrou chuť přeje
- MS -
|
SPOLEČENSKÁ KRONIKA |
K VÝZNAMNÉMU ŽIVOTNÍMU JUBILEU BLAHOPŘEJEME
|
70 let SDH Třísov - V. |
Léta 1982 - 1998
Rok 1982 byl úspěšný pro družstva mládeže i dospělých. Ve hře "Plamen" se družstvo žáků stalo okresními přeborníky. V "pohárových" soutěžích dospělých obsadilo mladší družstvo mužů 3. místo v Brloze a 1. místo v Přední Výtoni. Starší družstvo startovalo v Brloze (1. místo), v Částkově okres Uherské Hradiště, kde skončilo na 3. místě a v září zvítězilo v Lovosicích. Výbornou sezónu pak v prosinci zakončilo vítězstvím na soutěži o Vánočního kapra v Mariánských Lázních. Na výroční schůzi byla vzpomenuta úmrtí nejstaršího, zakládajícího člena již Holubovského sboru, Jana Cáby, který zemřel ve věku 91 let a Jaromíra Urbana, rodáka Třísovského, který byl prvním velitelem Veřejného požárního útvaru v Českém Krumlově.
V roce 1983 byla pořádána oslava 100 let od založení Hasičského sboru v Křemži, které se zúčastnila naše delegace a byly zde vystaveny naše hasičské stříkačky DS-16 a PS-2. Dále se konala slavnost při příležitosti 75. výročí založení hasičského sboru v Holubově, také za hojné účasti našich členů. Nedařilo se družstvu mužů na krajské soutěži v Českých Budějovicích, kam postoupilo jako vítěz okresního kola. Skončilo osmé. V pohárových soutěžích ale obsadilo 1. místo v Přední Výtoni, v Částkově bylo deváté a podařilo se obhájit dvě první místa v Lovosicích a Mariánských Lázních.
Rok 1984 byl pro náš sbor výjimečný vzhledem k několika událostem. Koncem července jsme na návsi upořádali přátelské posezení s hudbou, na které jsme pozvali naše kamarády z Větřní. Večer se vydařil a akce dostala název "Posezení pod kaštany". Tuto tradici udržujeme dodnes. Družstvo mužů v září potřetí za sebou zvítězilo na soutěži v Lovosicích a stalo se natrvalo držitelem stříbrné proudnice. Již tradičně pak družstvo startovalo na Memoriálu mjr. Jaromíra Urbana v Českém Krumlově, kde se sjíždí dobrovolní i profesionální hasiči z celé republiky. Po výborném výkonu získali muži prvenství a časem 31,5 vteřiny se stali absolutními vítězi. Splnili tak svůj cíl - na počest rodáka Třísovského soutěž vyhrát. Byli to: velitel a trenér Vladimír Filištein, vedoucí mužstva František Tvaroh, masér František Krejčí a členové družstva Josef Zeman, Jaroslav Oubram, Pavel Petrovič, František Veis, Zdeněk Vobr, Pavel Klimeš, Jan Bárta. K vítězství jim blahopřál i náčelník Hlavní správy požární ochrany pplk. ing. Pavel Stoklásek, přijal pozvání a zúčastnil se přátelského posezení v hospodě "U Kavěnů".
V následujícím roce 1985 měl sbor již 101 členů. V létě se naše delegace zúčastnila oslav stého výročí založení hasičského sboru ve Větřní. Jejich součástí byla výstava historické techniky včetně naší stříkačky DS-16. Za trvale dobré výsledky v požárním sportu a všestrannou činnost udělil Krajský výbor Svazu požární ochrany v Českých Budějovicích naší základní organizaci medaili "Za zásluhy". Stav pokladny ke konci roku činil 10 155,90 Kčs.
Na jaře roku 1986 nám byl Okresní inspekcí požární ochrany v Českém Krumlově přidělen nový požární automobil tov. zn. AVIA s kompletním moderním vybavením, včetně nové stříkačky PS-12. V důsledku větší výšky nového vozidla bylo nutno snížit podlahu ve zbrojnici o 30 cm a zhotovit nová vrata. Toto v krátké době s nadšením provedli členové výkonného družstva a členové výboru. Výroční členská schůze se konala dne 30. listopadu 1986 a to byl současně poslední den oblíbeného hostince "U Kavěnů", kde byly od založení sboru ve valné většině pořádány všechny akce, nejen hasičské, ku všeobecné spokojenosti. Majitel Václav Honetschläger nemohl za zdravotních důvodů svých a své manželky pohostinství dále provozovati a toto uzavřel. Schůzová činnost se tímto musela přesunout do bývalé mateřské školy (dnes hospoda U Vlčáka).
Z důvodu malého prostoru se výroční členská schůze v roce 1987 konala v sále pohostinství v Holubově, kde byl zvolen nový výbor v následujícím složení: Předseda a kronikář František Bína, místopředseda František Veis, kulturní referent František Srbený, preventista František Tvaroh, jednatel Vojtěch Mráz, hospodář Zdeněk Vobr, organizační referent Miroslav Kouba, materiální referent Josef Šturma, referent CO Jan Bárta, referent mládeže Pavel Petrovič, referentka žen Hana Petrovičová, strojník Jan Fučík ml., matrikář František Krejčí a pokladník pohřebného Jan Fučík st.. Revizní komise: Předseda Pavel Klimeš, Jan Šustr st. a Josef Troup st.. Požární družstvo po dlouhé době vyjelo k požáru rodinného domku Františka Zimmermanna do Křemže na Doubek. Družstvo žáků obsadilo v okresním podzimním kole hry Plamen ve Vyšném 1. místo.
Rok 1988 se nesl ve znamení úspěchů žákovského družstva pod vedením manželů Petrovičových. Šlo od vítězství k vítězství a obsadilo 4x 1. místo a 1x místo druhé. Do soutěže hry Plamen úspěšně zasáhlo i družstvo "jisker", které cvičil Pavel Klimeš a v kategorii mladších žáků obsadilo 2. místo. Z kulturní činnosti uvádím: V červenci bylo pořádáno Posezení pod kaštany, v říjnu posvícenská zábava v sále pohostinství v Holubově. Byly zavedeny pravidelné měsíční relace v místním rozhlase s přáním členům, kteří se v daném měsíci narodili, zakončené písničkovým blokem. Mnozí vzpomenou i na zajímavou soutěž mezi mladší a starší generací členů, která měla téma staré názvy (např. záteň, odr, krůvek apod.).
V následujícím roce 1989 byla zahájena přístavba společenské místnosti k budově bývalé školky. Za trvale dobré výsledky byl náš mládežnický kolektiv v pionýrském táboře v Kolárově a v srpnu jim byl pak umožněn vyhlídkový let letadlem z letiště Hosín. V prosinci, po pádu totalitního režimu, byl prostřednictvím Okresního výboru SPO a Okresního veřejného požárního útvaru navázán družební styk s dobrovolnými hasiči z rakouského Rainbachu. Setkání se konalo přímo na hranici v Dolním Dvořišti a za náš sbor se jej zúčastnili Jan Bárta a Jaromír Marek (další účastníci neměli platné cestovní doklady a čekali v autě před celnicí). V dubnu 1989 zemřel aktivní muzikant a náš člen František Prajer ve věku 59 let a 11. 2. 1990 pak náhle opustil naše řady člen výboru a bývalý hostinský Václav Honetschläger, kterému bylo 55 let.
Dne 3. února 1990 nás navštívili hasiči z Rainbachu v Horním Rakousku. Naše návštěva se u nich pak uskutečnila 29. dubna. Družstvo mužů se mimo jiné spolu s Jihostrojem Kaplice zúčastnilo mezinárodní soutěže v rakouském Ennsu. Reprezentovali jsme okres Český Krumlov. Soutěže se zúčastnilo 1 500 družstev (18 000 soutěžících), naše družstvo se přihlásilo v kategorii o bronzovou medaili a tu také získalo. Výborného výsledku v tomto roce dosáhlo družstvo žáků, které na krajské soutěži obsadilo 3. místo. Před Vánoci přivezli rakouští hasiči k nám do Českého Krumlova "Betlémské světlo", jehož předávání po hasičské linii se stalo tradicí dodnes. V důsledku politických změn ve společnosti došlo také v naší organizaci k názorovým rozporům. Za účelem zlepšení tohoto stavu byla mezi celým členstvem provedena anketa s cílem získání přehledu o obsazení (omlazení) nového výboru. Na základě výsledků byla sestavená 17-ti členná kandidátka, ze které byl na výroční valné hromadě v Holubově dne 13. 1. 2001 zvolen 15-ti členný výbor v následujícím složení: Veis František ml. - starosta, Bárta Jan - místostarosta, Vladimír Filištein - velitel, Ivan Svoboda - jednatel, Šturma Jan ml. - preventista, Fučík Jan ml. - strojník, Šturma Josef - materiální referent, Tvaroh František st. - hospodář, Kouba Miroslav - vzdělavatel, František Krejčí - matrikář, Pavel Klimeš - vedoucí mládeže, Zdena Fousková - referentka žen, Fučík Jan st. - pokladník pohřebného, ing. Jaromír Marek a František Tvaroh ml. - členové výboru. Funkci kronikáře sboru bude nadále zastávat František Bína - není členem výboru.
Rok 1991 přinesl změny i v názvosloví dobrovolné požární ochrany. Náš Sbor dobrovolných hasičů Třísov (SDH) je součástí Sdružení hasičů, Čech, Moravy a Slezska (SH CMS). V odborné radě velitelů Okresního sdružení hasičů (OSH) CMS pracuje velitel Vladimír Filištein, v radě mládeže pak nás zastupuje Pavel Klimeš. Jan Bárta se stal velitelem Okresního požárního útvaru v Českém Krumlově. V červenci bylo našemu sboru Obecním úřadem v Holubově nabídnuto, abychom dokončili rozestavěnou společenskou místnost v bývalé školce a za to si ji pak mohli vzít do bezplatného pronájmu. Výbor tuto nabídku přijal a do konce roku bylo zde odpracováno 930 hodin. V září byla stavba dokončena, zkolaudována a po šesti letech byla v osadě opět otevřena hospoda. V září zemřel dlouholetý člen sboru František Veis st. ve věku 71 let.
Rok 1993 znamenal nástup výborných výkonů a výsledků na soutěžích. Družstvo mužů vyhrálo okrskovou, okresní, krajskou soutěž a postoupilo na Mistrovství ČR v požárním sportu, které se konalo v září v Sušici. Při této příležitosti byl pro ostatní členy a občany zorganizován dvoudenní zájezd. Zde družstvo ve složení velitel Vladimír Filištein, vedoucí výpravy Vobr Zdeněk ml., masér František Krejčí a členové František Tvaroh ml., Zdeněk Tvaroh, Jan Šustr, Jan Fučík ml., Miroslav Fučík, Pavel Machek, Pavel Petrovič st., Pavel Petrovič ml., Petr Kováč a Václav Podhola (měl povoleno hostování z Krajského požárního útvaru v Českých Budějovicích) vybojovalo výborné 5. místo. Dále startovalo v rakouském Waidhofenu, kde obhájilo bronzové medaile. Ženy byly v okrsku první a v okrese druhé. Dále Přední Výtoň 1. místo, Lišov 2. místo. Senzačním úspěchem bylo ve velké konkurenci nejlepších družstev žen z celé ČR 3. místo na Memoriálu Jaromíra Urbana v Českém Krumlově, kde časem 38,34 s za sebou nechaly řadu družstev z mužské kategorie. Ani v ostatních činnostech jsme nezaháleli, mimo jiné jsme provedli odbahnění rybníka na návsi, nájemci Petru Vlkovi byla pronajata hospoda "U Vlčáka", kde jsme opět po dlouhé době v Třísově pořádali posvícení a přišlo 96 lidí.
V roce 1994 o sobě nechali slyšet starší žáci, kteří po vítězství v okrsku, okrese a v regionu postoupili do národního kola hry Plamen na Kladně, kde obsadili 4. místo. Odměnou pro všechna zúčastněná družstva bylo společné foto s hokejistou Jaromírem Jágrem. Muži reprezentovali okres a kraj na Mistrovství ČR v disciplínách CTIF v Havlíčkově Brodu, kde obsadili 2. místo. V následujícím roce přišel největší úspěch na soutěžním poli v historii sboru, za kterým cílevědomě šel vedoucí mládeže Pavel Klimeš se svým družstvem starších žáků. Ti v posledním roce před ukončením činnosti v žákovských družstvech (vzhledem k věku) opět postoupili do národního kola v Kopřivnici, kde zvítězili a získali titul mistrů České republiky. Po návratu domů byli přijati a odměněni starostou obce Holubov Jaroslavem Fraňkem a následně přednostou Okresního úřadu v Českém Krumlově JUDr. Františkem Mikešem.
Bohužel i smutek zasáhl do našich řad. Dne 23. 3. 1995 ve věku nedožitých 70-ti let zemřel dlouholetý člen a v letech 1958 - 1991 předseda sboru František Bína. Zemřel člověk s přirozenou autoritou a vážností, který celý život věnoval práci. Hasiči a osada Třísov ztratili mnoho. Na valné hromadě 9. 12. bylo vzpomenuto 60. výročí založení samostatného hasičského sboru v Třísově. Při této příležitosti byla otevřena výstavka fotografií a dokumentů sboru. V květnu bylo pořízeno společné foto členů u vodní nádrže na Horánku.
Nejvýraznějšího úspěchu dosáhli v roce 1996 muži, kteří na Mistrovství ČR s mezinárodní účastí v Praze obsadili v disciplínách CTIF 3. místo. Z další činnosti sboru - za finanční podpory obce bylo na návsi v parku instalováno osvětlení, zhotoven nový taneční parket a provedena oprava fasády hasičské zbrojnice. Na již třináctém ročníku Posezení pod kaštany byl zaznamenán rekordní počet 430 platících účastníků. Dne 9. června se naše delegace zúčastnila oslav 100 let založení dobrovolných hasičů v Rainbachu.
V lednu 1997 zemřela ve věku 88 let nejstarší členka sboru Filišteinová Růžena, 19. září pak náš sbor ztratil velice platného člena Josefa Troupa, kterému bylo 70 let. Byl družné kamarádské povahy, pomáhal vždy, kde bylo třeba. V listopadu zemřela Božena Mrázová ve věku 80 ti let. Miroslav Kouba ml. převzal vedení mládežnického kolektivu. Sbor věnoval 4 000 Kč na pomoc Moravě, postiženou záplavami.
Hlavní událostí roku 1998 bylo 90. výročí založení Hasičského sboru Holubov, Krásetín a Třísov. Oslava, za účasti mnoha významných hostů, se konala za krásného počasí v Holubově. Její součástí bylo i setkání rodáků obce, ukázka požární techniky a výstava historických dokumentů sboru. Účast z Třísova byla hojná. Bohužel i v tomto roce postihlo náš sbor neštěstí. Na následky tragické nehody dne 18. května zemřel nadějný člen našeho žákovského družstva Honzík Bárta ve věku 11-ti let. V červnu pak zemřel dlouholetý člen výboru - bývalý jednatel sboru Vojtěch Mráz ve věku 82 let.
Víte, že 16. ročník Posezení pod kaštany v roce 1999 se konal za účasti 450ti osob? Bylo spotřebováno 11 sudů piva, 40 kaprů, 5 kg párků a 15 kg špekáčků. Byl uskutečněn zájezd do Lince s návštěvou firmy Rosenbauer, která je výrobcem hasičské techniky. Na výroční valné hromadě byl zvolen nový výbor na další pětileté období ve složení: Vladimír Filištein - starosta, ing. Jaromír Marek - místostarosta, Jan Bárta - místostarosta, František Tvaroh ml. - velitel, Jan Fučík - strojník, Vladimír Beran st. - preventista, Ivan Svoboda - jednatel a kronikář, František Tvaroh st. - hospodář, Miroslav Kouba st. - vzdělavatel, Miroslav Kouba ml. - vedoucí mládeže, Zdena Fousková - referentka žen, Milan Šturma - referent MTZ, František Krejčí - matrikář a referent CO. Revizní komise: Josef Šturma, Josef Zeman a Pavel Machek.
- Dokončení příště -
- František Veis -
|
Co nás baví - Zprávy ze školy |
"Les ve škole - škola v lese"
LÍPA - KRÁLOVNA NAŠÍ KRAJINY
Ten strom má v úctě svět
a při tom tisíc let,
on mládím září.
Mluví řečí věků,
nikdy nezatrpkl na nás,
ač nedočkal se vděku.
Symbol - slovo hrdě znící, pyšnící se, naparující, svým významem převyšující podobenství. Symbolem slovanské vzájemnosti a svornosti je strom - lípa. Stojící v poli, většinou v těsné blízkosti starého obydlí, poutního místa či kapličky, lemující cesty v mládí prašné, později dlážděné a dnes asfaltové.
Pokrok se nezastavil, nezastavil se ani život tohoto stromu. Ze slabého, ohebného kmínku vyrostl statný kmen nesoucí váhu čtyřicetimetrového velikána se široce rozevřenou korunou, v květu hrající a znějící tisícem tónů jako velký orchestr před generálkou. Lípa je "včelí strom".
Vystupuje od nížin až do hor, má ráda kyselejší půdu. Nejčastěji se vyskytuje ve směsi s dubem, habrem, jilmem, olší, javorem a bukem. Na živiny v půdě si neklade vyšší nároky.
V době květenství obléká lípa zlatý šat a zdobí se květy, které jsou seskupeny po 6 až 10 na vrcholičnatých vidlanech a jsou opatřeny křídlatým nosným listenem. Objevují se začátkem prázdnin a vydávají intenzivní, velmi příjemnou letní vůni.
Pro svoji vysokou odolnost proti komunálnímu znečištění je vyhledávanou dřevinou krajů cest, městských aglomerací a parků. Svoji krásu dokazuje nejlépe jako solitérně stojící jedinec v nekonečných lánech zlatavého obilí.
Snáší tzv. hlavové řezy a vyznačuje se vysokou pařezovou výmladností.
Dřevo je stejnoměrně husté, ale pevné, smetanově zbarvené. Obklady ze dřeva starých lip hrají všemi barvami a nalakované velmi důvěryhodně imitují barevná dřeva ovocných stromů. Dobře přijímá lepidlo, tónuje se a moří. Lze je čistě řezat dláty, a to i přes vlákna. Lípa má pevné a široké lýko, které používali provazníci. Dnes ho ještě starší řemeslníci dávají místo štětin na štětce do klihu.
Oltáře a sochy svatých stojí dodnes v našich kostelech a kaplích. O jeho oblibě mezi lidovými umělci, kteří tvoří figurky do betlémů, není pochyb.
Chodili jsme sedat na lavičku. Byla tam od nepaměti. Pod ochranou koruny prastaré lípy hlodal zub času pomaleji. Poslouchali jsme bzučení včel a šumění koruny. Lípa vyprávěla vše, co za svůj život slyšela. Ten den z míst, kde po staletí stála, byl slyšet podivný zvuk. Snad úzkostí či vzdechem, loučila se s námi. Povolila pod nárazem silného větru a vzala s sebou všechny nevyřčené příběhy. Možná nám nechtěla víc říct, možná jsme si už víc nezasloužili, snad jsme se měli chovat jinak. Ale jak?
V našem okolí známe několik památných lip, nejblíže stojí Třísovská památná lípa, kterou si rádi připomínáme a navštěvujeme.
20. října jsme zasadili výmladek této lípy nedaleko naší školy. Sazenici nám zajistil a se sázením pomohl pan revírník z Kletě. Poradil nám, jak o ni máme pečovat a přiměřeně zalévat. Těšíme se, že zapečetěná láhev se zprávami dětí naší školy, kterou jsme zakopali ke kořenům lípy, připomene ostatním náš vztah k okolí.
Lípa je vyhlášena Lesy ČR, s. p. stromem roku a my zprávy o lípě zašleme koncem listopadu do Prahy na adresu Sdružení Tereza.
|
Strom roku České republiky 2005 |
STROM ROKU České republiky 2005 - vítězem ankety je:
| PERNŠTEJNSKÝ TIS |
| Druh: | Tis červený (Taxus baccata) | Kraj: | Jihomoravský | |
| Stáří: | 1 000 let | Okres: | Žďár nad Sázavou | |
| Výška: | 16,5 m | Obec: | Medvědice pod Pernštejnem | |
| Obvod: | 455 cm | Lokalita: | severní svah pod hradem Pernštejn | |
| Navrhli: | Ing. Dagmar Fetterová, Národní památkový ústav | |||
Podle pověsti byl hrad Pernštejn vystavěn za křižáckých válek na strmé skále. Nebyla to lehká práce, mnoho potu pokropilo tvrdý kámen, snad i několik lidských životů padlo, než zahlaholila z hlásné věže poprvé trouba, zvěstující do širého okolí zrození nového hradu.
Když se robotníci dali do lámání prvních kamenných kvádrů a navalovali je vzhůru do kopce, kráčel údolím řeky Svratky směrem od Brna křižácký vojín. Opíral se o tisovou hůl, kterou uřízl kdesi v hájích palestinských a vracel se po letech domů do rodné vísky. Kráčel zadumán, nevěděl, zda najde svůj rodný dům, najde-li naživu někoho ze svých milých a známých?
V tom se ozval nezvyklý hluk a hřmot z lesa a poutník se zvědavě ubíral v ona místa. Stoupal namáhavě po příkrém vrchu, až se octl uprostřed hlučícího chumlu robotníků. Po vlídném přivítání se dal s lidmi do řeči a dozvěděl se, že staví na vrchu příbytek pro svého pána. Křižák vyslovil pochybnost o zdaru jejich práce.
"Slabé jsou síly vaše na vykonání takového díla", řekl. Dělníci mu však odporovali, někteří ho dokonce odbývali posměškem. To poutníka popudilo. Zarazil svoji tisovou hůl do skály a zvolal: "Ujme-li se tato suchá hůl a vyroste-li z ní strom, tenkrát uvěřím, že se vám dílo podaří ". Zasmál se, dal dělníkům sbohem a ubíral se svojí cestou.
Robotníci nedbali jeho pochybovačných slov a pracovali dále, jak jim ukládala vůle pánova. A hle, všem na podiv zapustila tisová hůl v skalnatou půdu kořeny a vypučely z ní ratolesti. Z hole vyrostl strom a na skále hrad. Tis za věky zmohutněl a je z něho statný strom. Hradní páni kolem stromu zřídili dřevěnou ohradu, aby jej chránili před zkázou - neboť se praví, že s jeho osudem je pevně spjat i osud hradu. Zahyne-li tis, bude konec s Pernštejnem.
(Podle výstřižku z novin - výstřižková kancelář Argus, 12. 6. 1936).
|
Televize Srdíčko |
CHVÁLÍ:
|
 |
Obrázky ze Školáčka
Příspěvek Jolany Svitákové
|
Podzimní Holubovsko očima dětí |
Je určitě mnoho krásných míst na světě, ale ať se člověk jede podívat kamkoli, vždy se rád vrací domů. A u nás pod Kletí je krásně.
K lásce k rodné vesnici a jejím krásám, malebnostem, k pozorování všeho nového co v Holubově přibylo, bylo postaveno, vytvořeno a upraveno, jsou vedeny i naše děti z mateřské školy v Holubově. Ty ve své představě vyrobily "Podzimní Holubovsko", a to ve formě "opravdového podzimního lesa" a obrazu "Krajiny pod Kletí."
Posuďte sami, jak se jim práce zdařila.
- Hana Bezděková, učitelka MŠ Holubov -
|
Co to znamená, když se řekne... |
Co to znamená, když se řekne...
DRŽET PALEC
(přát úspěch a zdar)
K oblíbeným zábavám starých Římanů patřily gladiátorské hry (gladius = meč). Tyto první hry se konaly již v roce 254 p. n. l. a od této doby patřily k nepostradatelné stránce života starého Říma.
Na pořádání těchto her stát vynakládal nemalé finanční částky. Pořadatelem byl nejčastěji římský úředník, kterému často nestačila tato finanční částka, proto vkládal na uskutečnění her své peníze a mnohdy se i zadlužil.
Gladiátoři byli cvičeni ve zvláštních gladiátorských školách. Gladiátory bývali zajatci, otroci, zločinci odsouzeni na smrt. Bojovali v cirku muž proti muži, ale i ve skupinách. Při boji užívali meč, síť a trojzubec, krátkou zahnutou šavli, dýku i laso, mnohdy se zápasilo se šelmami.
Za císaře Trojana, který vládl v letech 98 - 117 n. l., se zápasy rozrostly do takových rozměrů, že zde bylo až 10 000 gladiátorů. Při vstupu do arény zdravili císaře slovy: Ave, caesar, morituri te salutant! (Buď zdráv, císaři, zdraví tě ti, kdož jdou na smrt!).
Po souboji byl vítěz odměněn palmovou ratolestí, později i peněžitou odměnou. Osud poraženého byl ovlivněn diváky, ale rozhodoval císař nebo úředník, který hry pořádal. Jestliže otočil palec ruky směrem vzhůru, poraženému byla dána milost, palec obrácený k zemi znamenal smrt.
Gladiátorské hry se rozšířily po celé Itálii. Časem však narážely pro svou krutost a surovost na velký odpor. Byly zrušeny na začátku 5. století císařem Honoriusem.
Symbolická hra s palcem obráceným dolů nebo nahoru existuje dodnes.
- Mgr. Drahomíra Bodláková -
Literatura:
Fučík B., Pokorný J.; Zakopaný pes, Albatros 1992
Kovářová S.; Proč se říká 222x, Aida 2001
|
Fenomenální kytarista Štěpán Rak znovu v Křemži |
 |
Snad všichni, kdo se dostali 20. října na první koncert Štěpána Raka v Křemži, potvrdí, že se tento umělec řadí k absolutní světové špičce. Dlouhotrvajícím potleskem ve stoje odměnili posluchači ve vyprodaném sále skvělý výkon pana profesora. Byl zaslouženou odměnou za jeho umění, ale i výzvou. Po koncertě slíbil, že se do Křemže rád vrátí.
|
|
Politické glosy |
Bronzová za korupci
Tak má naše republika bronzovou medaili za korupci. Lepší jsou už jen Lotyši a Poláci. Polsko má zlatou. Co s tím? My obyčejní to považujeme za ostudu. Za korupci zodpovídají zákonodární politici i vládní politici bez ohledu na svoji ideologii. Moje maminka vždycky říkala, že ryba smrdí od hlavy. Známý polský lobista Spyra je přesvědčen, že 70 - 90 % politiků lze ovlivnit úplatkem. Ale to nejde řádově jen o tisíce, desetitisíce či statisíce. Jde o miliony a více. Jsem upřímné zvědav, co nás čeká. Zlepšování politické kultury zatím moc nevidím.
Apatie voliče = hrozba svobodě
Voliči jsou vétšinou apatičtí pro pocit, že politici mají větší zájem o koryta než o demokracii. Jiní voliči fanaticky věří svým politikům a umožňují jim nám vládnout svými ideologickými hesly bez skutečného zájmu o nás. Apeluju-li na morálku voličů, aby šli k volbám, připadám si jako naivní moralista. Ale nejsem sám. Václav Havel říká: Pokud je demokracie hodnotově vyprázdněná a zredukovaná na pouhou soutěž politických stran, které mají na vše zaručené odpovědi, může být docela nedemokratická.
Václav Klaus
Když jako bývalý premiér usiloval o co nejmenší pravomoce prezidenta, nejspíše netušil, jak by mu to mohlo vadit po zvolení prezidentem. I stalo se. Avšak pan profesor se i nadále snaží řídit naši politiku. Po svém. Až připomíná urážlivého a vrtošivého staříka, jak jsme slyšeli nedávno. Do Ústavního soudu navrhoval kandidáty, kteří byli z nejrůznějších důvodů pro Senát neprůchodní a nejmenovatelní. A tak polevil v jejich navrhování a Ústavní soud nechal dlouho zpola nefunkční. Jindy při jmenování nových soudců dal přednost délce jejich praxe před naplněním soudních dvorů a zrychlení práce soudů.
Při jmenování Davida Ratha dal přednost neobsazení postu ministra zdravotnictví z jakési umanutosti dát průchod zákonným podmínkám před jmenováním (zákon to nevyžaduje předem), ač při ostatních jmenováních to nikomu dosud nevadilo. Podle Davida Ratha je to odplata za to, že úsilí Václava Klause zrušit lékařskou komoru před lety přirovnal ke zrušení lékařské komory a likvidaci lékařského stavu Klementem Gottwaldem. To může být neodpustitelné. Quod licet Jovi, non licet bovi! Anebo česky: Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti! Ale nemyslím si, že by muselo jít o snahu čestného předsedy ODS škodit této zemi a připravovat tak půdu pro vítězství své strany, jak soudí Jiří Paroubek. Může jít o prostou ješitnost.
Mobilizace
ODS již dnes, více než půl roku před volbami, mobilizuje voliče proti sociální demokracii: "Chtějí vládnout s komunisty!" Musím se za ně ohradit, i když ctím přirozený a konzervativně pravicový přístup k životu a se sociální demokracií nemám nic společného. Jen nesnáším pomluvu a lež. Zatím není důvod nevěřit ČSSD v čele s Jiřím Paroubkem, že chce prosazovat svůj sociálně demokratický program levého středu. Nevidím žádný věcný problém, proč by sociálnější (chcete-li levicovější) zákony neprotlačila sněmovnou ve shodě s komunisty a pravicovější zákony s občanskými demokraty. To je snad normální! Normální naopak není, jestliže pravicová strana nepodpoří pravicové zákony z důvodů "nulové tolerance".
David Rath
Všemi lidmi nenáviděný pro svoji drzost až aroganci se stal ministrem zdravotnictví. Stal se jím zjevně proto, protože tento rezort nutně potřebuje změny. Musí ho vést někdo velmi průbojný. A to David Rath je. Dokáže dosáhnout toho, co chce. Zachránil existenci lékařské komory před útoky Václava Klause, kterému připomněl, že jeho přístup k lékařům je stejný jako v padesátých letech přístup Klementa Gottwalda. To se neodpouští, a tak jeho jmenování nebylo standardní. V něčem David Rath strefuje hřebíček na hlavičku, v něčem nikoliv. Nevadí. Prozrazuje na politiky Milana Cabrnocha a Tomáše Julínka finanční souvztažnost ODS s VZP a jmenuje Ouzkého jako nositele rozmařilého programu IZIP. S hodnocením vyčkáme do výsledku kontroly hospodaření VZP zavedením její nucené správy. Vystupování ODS proti nucené správě VZP spíše potvrzuje Rathovy proklamace. David Rath se nyní soustředil na VZP, která se ve svém hospodaření propadá stále rychleji řádově již o desítky miliard. Klíčovou postavou je ředitelka Musílková, která byla vyzvána k odstoupení. Ale ona dobrovolně neodstoupí a bude se možná soudit, protože to byl stát, který určil VZP výdaje vyšší než příjmy. Má ředitelka Musílková odstoupit? Jestliže nedokázala u politiků prosadit narovnávající legislativní změny a mlčela k nečinnosti politiků a nechala se přinutit k nevybírání zdravotního pojištění od dlužících velkých závodů, stává se vlastně její nemalý měsíční plat korupční záležitostí. Nedokázala-li lobovat u politiků v zájmu zdravotnictví, měla odstoupit již dávno. David Rath začíná obměnou dozorčí rady VZP a nepochybuju, že si vyrovnané hospodaření VZP prosadí. Svůj zdravotnický program kopírující vyzkoušené zdravotní programy západní Evropy nebude moci David Rath prosazovat do voleb, protože ČSSD slíbila svým voličům, že spoluúčast pacienta nebude zvyšována. A bez této spoluúčasti nelze počítat s omezením neúčelné extensivity zdravotnictví, která představuje naprostý rozvrat financování. David Rath chce jako první ministr zdravotnictví skutečně stabilizovat zdravotnický systém a není důvod pochybovat, že to dokáže, když mu dáme příležitost.
- MUDr. Bohumír Šimek -
|
INFORMACE |
Jaké jsou Vánoce v naší škole?
Zveme Vás na
VÁNOČNÍ ZASTAVENÍ
21. prosince 2005 17.00 - 19.00 hod.
Přijďte se podívat, už se na Vás zase těšíme.
POZVÁNKA
Obec Holubov zve srdečně dříve narozené občany na
tradiční setkání důchodců,
které se koná v sobotu 10. prosince 2005 od 14.00 hod.
v sále hasičské zbrojnice v Holubově.
Autobus pro účastníky setkání pojede ve 13:45 z Krásetína přes Třísov, Holubov Planinka, okolo Artypy k hasičské zbrojnici.
Hudba i občerstvení zajištěno.
Základní škola Křemže
vás srdečně zve na
tradiční vánoční jarmark,
který se koná v pátek 9. prosince 2005 od 15 hodin
ve Křemži na náměstí před radnicí.
Další informace :
Památné stromy
Chráněná krajinná oblast Blanský les
Holubov - průvodce obcí a okolím
Mikroregion Podkletí - Obrazový průvodce 3
| INFORMACE, KTERÉ OBEC HOLUBOV ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Holubov |
Holubovský zpravodaj |
