| ARCHIV | 2005 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Holubově |
Září 2005 - Číslo 9 - Ročník 11 |
| ARCHIV | 2005 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Holubově |
Září 2005 - Číslo 9 - Ročník 11 |
Začátek školního roku v naší škole |
Vážení spoluobčané,
dovolte mi, abych se s Vámi podělil o zážitky ze zahájení školního roku 2005/2006 v holubovské škole. Myslím, že pro prvňáčky a jejich rodiče to byl den, na který se jen tak nezapomíná. Tento den byl však významný pro nás všechny, kterým není osud naší školy lhostejný, kteří zajišťujeme její provoz a chod. V dnešní době, která je pro malotřídky tak složitá, je to obzvlášť povzbuzující a potěšující událost. Do první třídy nastoupilo 17 dětí, což je rekord za poslední léta v naší škole, ale i rekord v širokém okolí, vzhledem k počtu obyvatel.
V osm hodin ráno přivítala ředitelka školy Mgr. Olga Floriánová prvňáčky v doprovodu rodičů, prarodičů i sourozenců a vyzvala děti, aby přednesly u tabule básničku či zazpívaly písničku. Někteří se trochu ostýchali, jiní odvážně vystoupili. Po ukončení jejich vystoupení jsem dětem předal pamětní listy s přáním mnoha úspěchů ve škole. Věřím, že jednou budou stejně jako my všichni vzpomínat na léta prožitá v holubovské škole.
Jsem přesvědčen, že děti odcházejí z naší školy dobře připravené pro další studium a je jim zde věnována všestranná péče. Za veškerou péči a přístup k výuce a výchově patří velký dík všem pedagogickým pracovníkům, na nichž také závisí další osud naší školy.
My zástupci obce děláme také co je v našich silách pro zajištění dobrého a kvalitního chodu naší školy. Všichni občané, kteří se trochu zajímají o naši školu, sami vidí a mohou posoudit, jak se škola stále vylepšuje. V letošním roce se nám podařilo opravit střechy na základní i mateřské škole, včetně hromosvodů a klempířských prvků v měděném provedení. Byly rozšířeny počítačové rozvody pro internet do další třídy a do ředitelny. Obec zakoupila i nový počítač - notebook pro usnadnění práce účetní a ředitelky. Nové zařízení bylo nakoupeno i do školní kuchyně.
Neméně důležitý je i fakt, že se v obci stále rodí děti a že zde mladí lidé zůstávají, opravují a stavějí si domy. My všichni pak se budeme snažit, aby naše krásná školička v Holubově stále fungovala a nebudeme likvidovat něco, co je dobré a funkční.
Jistě mi dáte za pravdu, že atmosféru v naší škole 1. září i ve dnech následujících stejně nejlépe vystihují příspěvky našich nejmladších redaktorů ze školní televize Srdíčko.
- Váš starosta Jaroslav Franěk -
|
Poznávejme plemena psů |
BERNSKÝ SALAŠNICKÝ PES
V posledních letech se tento pes stal velmi populární a dokonce můžeme říci, že i módní. Tento krasavec pochází ze švýcarských alpských údolí a je to pes sedlácký. Musel denně pomáhat při každodenní práci na selských dvorech a ještě navíc musel i hlídat. Tahal dosti těžké mlékařské vozíky a hlídal i stáda skotu. Rozhodně se na takové farmě nenudil. Možná někdy nevěděl kam dříve skočit.
Tento pes je velmi oblíben nejen pro svůj vzhled, ale hlavně pro svou dobráckou povahu. Nejsou agresivní, pouze ostražití, snášenliví, přátelští. Pes samec je vysoký 64 - 70 cm a váží 50 - 65 kg. Fenka je o něco nižší a lehčí.
Tento pes vždycky pracoval a tudíž procházka pro něho nebude asi plně dostačující, ale má potřebu něco i dělat. Bernský salašnický pes se velmi dobře uplatní při canisterapii, ale není vhodný pro agility a jako průvodce cyklistů. Na tuto činnost je moc těžkým psem a trpěly by tím jeho klouby. Jako každý pes musí mít základní výcvik poslušnosti a není třeba používat tvrdé metody.
Jako každé velké plemeno potřebuje velmi dobrou výživu a v mládí jej nesmíme zatěžovat, aby se jeho kostra vyvinula co nejlépe. Péče o jeho srst není tak náročná. Stačí jej týdně řádně vykartářovat a pročesat. Partie za ušima, pod paždím a na vnitřní straně stehen se častěji plstnatí a je třeba jim věnovat větší pozornost.
Bernský salašnický pes není rozhodně psem do kotce. Vyžaduje co nejužší kontakt se svou rodinou.
Jako u všech velkých plemen může některý jedince trpět dysplazií kyčelních i loketních kloubů. Psi, kteří touto vadou trpí, nebývají zařazováni do chovu, aby tuto vadu nepřenášeli na potomstvo.
Tito psi se vcelku dobře snášejí s jinými psy, nebývají k nim agresivní, spíše se chovají velkoryse a někdy mají tendenci je i chránit. Mají rádi děti a vcelku si s nimi dobře rozumí. Z těchto všech důvodů se Bernský salašnický pes cvičí pro canisterapii. Má dostatek trpělivosti, je velmi pozorný při výcviku a vždy se snaží co nejlépe splnit požadovaný úkol na jedničku.
Právě při této činnosti nevzbuzuje u pacientů strach, neboť je velmi líbivým psem s dobráckým pohledem, někdy vypadá, jakoby se smál.
Tomuto plemenu jsou příbuzná ještě další švýcarská plemena.
Velký salašnický pes - který je ještě mohutnější nežli Bernský, má daleko kratší srst, povaha je velmi podobná. Také zbarvení je téměř stejné.
Entelbušský pes - je zase menší, srst není dlouhá a zbarvení podobné.
Appenzellský pes - také má prakticky stejné zbarvení, kratší srst a je v menších proporcích.
Tato tři plemena jsou málopočetná a lze je spíše vidět na některých větších výstavách, nežli bychom je potkávali na ulici. Jsou ve své podstatě také psy pracovními, kteří měli svoje psí zaměstnání na farmách podobně jako Bernský salašnický pes.
Štěňata těchto plemen jsou skutečně neodolatelná, jednak svým zbarvením a hodně připomínají medvídka. Zvažme si dobře svoje možnosti a vše, co je třeba tomuto líbivému pejskovi poskytnout, aby mohl s námi žít svůj psí život k plné své i naší spokojenosti. Respektujme jeho nároky a potřeby a nepořizujme si takové plemeno jen ze sobeckých důvodů, že se nám líbí a přitom pro jeho držení nemáme podmínky, peníze a dostatek času, který je třeba mu věnovat.
- Květa Pavčíková -
|
Slovo lékaře |
Bolest kolena
"Pane doktore, bolí mě koleno" je jedna z nejčastějších vět v ordinaci praktického lékaře. Většinou jde o obtíže funkční s poškozením struktur, které nejsou na rentgenu vidět. Proto cesta bolest - rentgen - tableta je cestou nejméně vhodnou, která nejčastěji vede k trvalému poškození kloubu.
Klíčové pro funkční poškození našeho kolena je to, že dobře neodhadneme svoje síly a možnosti a že si poškodíme svůj pohybový aparát jednorázovým přetížením. Příčinou může být nedostatečná nebo s věkem se snižující fyzická kondice, dlouhodobý nedostatek pohybu při sedavém zaměstnání či pohodlném životním stylu a svalový a vazivový aparát ochablý dlouhodobou nečinností.
Nebo naopak přetížení kolenních kloubů dlouhodobým jednostranným nebo nadměrným pohybem při těžké fyzické práci či sportovní zátěži (tenis, kopaná, jogging, aerobik). A pak náhlé, banální zatížení může vyvolat bolest měkkých částí kolena i bez typického úrazového mechanismu.
Praktický lékař se důkladně vyptává na mechanismus poškození měkkých tkání kolena a se znalostí anatomických struktur si koleno důkladně vyšetří. Sám nebo pomocí specialisty. Zjistí, který sval je bolestivý nebo ve spasmu a který vazivový úpon bolí.
Opakovaně říkám svým pacientům, že bolest je nejen nesmírně cenným příznakem, ale i obranným mechanismem organismu varujícím před dalším poškozováním kloubu. Pokud tento varovný signál nerespektujeme, vezmeme si léky proti bolesti a snažíme se kloubní obtíže překonat, může dojít k vážnému a trvalému poškození kloubu. Na přehlíženou bolest reaguje koleno zvýšeným napětím ve svalech i v kloubním pouzdru a další přetěžování může vést k mechanickým zánětům svalů, vazivových úponů i samotného kloubního prostoru. K funkčnímu postižení se přidává anatomický nález, ale zdaleka ještě ne rentgenový.
Tyto funkční obtíže jsou mnohem častější než obtíže úrazové. Prakticky každý z nás si již prožil bolest ze svalového přetížení při námaze nebo bezprostředně po ní. Příkladem mohou být bolesti zad po jarním kosení kosou nebo po rýpání zahrádky po zimním období klidu. Dopřejeme-li pak pohybovému aparátu klid, obtíže odeznívají do několika hodin nebo dní a dochází ke stoprocentní úzdravě i bez větší naší ozdravné péče. Pokud si vezmeme analgetika a snažíme se překonat své obtíže, rozvíjí se dlouhodobá klidová bolest. A pokud mluvíme o kolenu, bývá bolestivé na pohmat, oteklé. Stav pak vyžaduje dlouhodobý klid do odeznění obtíží, nevyhneme se užívání analgetik a musíme se o koleno pečlivě starat, chceme-li se vyhnout jeho trvalému poškození.
Můžeme přikládat ledové obklady na koleno v podobě zmrzlých speciálně vyrobených chladivých sáčků nebo si prostě z mrazáku vysypeme led do igelitového pytlíku a přikládáme na postižený kloub. Ledování provádíme opakovaně na 2-3 minuty s krátkými přestávkami. Tímto ledováním rušíme schopnost nervových zakončení přijímat a vysílat bolestivé podněty. Cílem ledování není zmrazení kůže s následným nekrotickým rozpadem! Nejnebezpečnějším je postříkat sportovci koleno chladivou sprejí a vyhnat ho zpátky na hřiště, aby dohrál zápas. Bolestivé koleno můžeme také sprchovat střídavé teplou (kolem 40 stupňů) a studenou (kolem 15 stupňů) vodou. Střídání proudu teplé a studené vody provádíme jednak mechanickou masáž, ale i "cvičení" cév. Teplá voda vede k rozšíření tepen a zvýšenému překrvení oblasti. Studená voda vede k zúžení tepen a omezuje tak tvorbu otoku či výpotku. Opakované střídání teplé a studené zakončujeme v příjemně teplé vodě. Na konci těchto procedur koleno pasivně uvolňujeme do bolesti. Nikoliv přes bolest!
Zcela neprávem bývá opomíjen Priessnitzův obklad, který většinou používáme na krk při léčbě angíny. Nejprve přiložíme tenký ručník namočený do studené vody a vyždímaný. Ten překryjeme vrstvou suchého froté ručníku a ponecháme asi jednu hodinu. Počáteční chladivá fáze je vystřídána fází teplou, která vede k lepšímu překrvení oblasti a usnadní tak vstřebání výpotku či otoku.
Na rehabilitačním oddělení můžeme použít nejrůznější formy elektroléčby pro omezení bolesti, snížení zánětlivé reakce a k podpoře vstřebání otoku. Jde o doplňkové metody neřešící podstatu onemocnění. Ideální na tyto funkční obtíže by bylo komplexní lázeňské léčení. Ale to nám v této fázi žádná pojišťovna neuhradí. A konečně se dostáváme k farmakoterapii. Bolestivé koleno můžeme mazat všelikými mastmi, které jsou nositeli různých léků na potlačení bolesti, zánětu i otoku. Je-li to nezbytné, polykáme i tabletky proti bolesti. Nejčastěji užíváme Paralen, u kterého převažuje účinek protibolestivý, nebo Acylpyrin, kde převažuje účinek protizánětlivý. Většinou vystačíme se 4-6 tabletami. Dále užíváme nejrůznější antireumatika. Tyto tablety mají často vedlejší nepříjmné účinky, a proto je užíváme jen po nezbytnou dobu a hlavně na noc, pokud nemůžeme pro bolest spát.
Dnes jsou moderní nejrůznější prostředky kloubní výživy. Jde o neškodné a drahé potravinové doplňky, které nesmíme přeceňovat. Nesmíme podléhat falešné iluzi, že tyto preparáty za nás vyřeší naši nedostatečnou péči o pohybový aparát. Náš aktivní přístup předem, dostatek pestré pohybové aktivity a vyvážená strava jsou nenahraditelné.
Postiženému kolenu dopřejeme vlastní klid a teprve po odeznění otoku a bolestí můžeme poškozený kloub pomalu a postupně zatěžovat do bolesti. Začínáme pasivním uvolňováním kloubu do všech stran. Limitujícím faktorem rehabilitace je bolest! Rozsah pohybu opatrně zvyšujeme strečinkovou metodou. Pak rozcvičujeme kloub aktivně a zpočátku v odlehčení.
Každý spěch na vyléčení, úzkost, neklid a netrpělivost hrozí předčasným zatížením a ohrožuje pacienta vážnými komplikacemi včetně předčasného rozvoje degenerativních změn až k artróze. Rizikem pacienta je také nedostatečně aktivní přístup v péči o svoje zdraví v předchorobí a přeceňování možností moderní medicíny.
Závěrem je třeba opět zdůraznit, že nejcennější je předcházet funkčním onemocněním kloubů. A sem spadá žít spokojený, harmonický a vyrovnaný život s včasným řešením stresových situací, s dostatkem psychické a fyzické relaxace, k tomu zdravá, pestrá, vyvážená výživa s udržováním si přiměřené váhy a dostatečná, pravidelná pohybová aktivita přiměřená našim schopnostem a věku, chůze, běh, cvičení, plavání a jízda na kole. Pohyb pro radost, nikoliv pro výkon!
- MUDr. Bohumír Šimek -
|
Dětský tábor znovu žije |
.....Romantické místo na velikém palouku v lese nad Krásetínem s překrásnou vyhlídkou do kraje, nedaleko velkého města, přesto uprostřed nedotčené horské přírody s kvetoucími orchidejemi...
Je tomu přibližně 50 let, kdy na tomto pohádkovém místě vybudoval podnik Jihočeské pekárny rekreační středisko a dětský tábor. Stovky dnešních rodičů trávilo na Chatě pekáren, jak zněl tehdejší název areálu, část letních prázdnin.
Dochované táborové kroniky potvrzují, že se každého běhu tábora tehdy účastnilo až 200 dětí, včetně dětí z ciziny.
V devadesátých letech se podnik Jihočeské pekárny tábora zbavil. Tak, jak se střídali pozdější majitelé, ubývalo i zařízení tábora - zmizela řada chatek, topení, vybavení sociálních zařízení a kuchyně...
Tábor zůstal zavřený, chátral a byl velmi blízko osudu těch rekreačních zařízeni, která skončila zdevastovaná a přestala sloužit svému účelu.
Dětský tábor pod Kletí se však podařilo zachránit. Znamenalo to například zasklít víc než 50 oken...
Pod novým názvem Chata pod Kletí se areál stal místem konání táborů dětského jezdeckého kroužku Hříbata.
Kromě toho jej mohou celoročně využít i další milovníci přírody - rodiny s dětmi, pořadatelé kurzů a soustředění, turisté a cykloturisté, jezdci na koních, školní výpravy. Chata pod Kletí poskytuje také v zimě zázemí lyžařům, a to běžkařům i těm, kteří využívají vlek v Krásetíné na Podlazí.
Letošní letní prázdniny byly na Chatě pod Kletí zakončeny opravdu překrásnou akcí. Konal se tu koncert Českobudějovického pěveckého sboru Canzonetta, který v táboře uspořádal své každoroční soustředění.
Mezi návštěvníky koncertu byli nejen rodiče dětí - zpěváků, ale i řada občanů z okolí včetně pana starosty z Holubova, a také účastníci mezinárodního studentského tábora, kteří využili krátkého pobytu na táboře k výletu lanovkou na Kleť.
Večer 29. srpna se tak na palouku pod Kletí rozezněly jak písně starých mistrů, tak i spirituály, písně z muzikálů... Všichni byli mile překvapeni, když po skončení programu přidali jako poděkování za hezký večer svá vystoupení i hosté z ciziny a také zazpívali, každý ve svém jazyce.
Dětských táborů v celé naší republice velmi rychle ubývá. Tábor na Chatě pod Kletí je jedním z míst, která dál slouží nejen dětem k radosti a užitku.
- Ing. Milena Anderlová -
|
M L S Á N Í |
Tentokrát nabízím typ na lehkou večeři.
Fazol kovy salát
20 dkg brambor vařených ve slupce, 20 dkg šunky, 15 dkg tvrdého sýra, 15 dkg povařených nebo sterilovaných zelených fazolek, 1 zakysanou smetanu, sůl, pepř, česnek, vinný ocet a olivový olej.
Brambory oloupeme, nakrájíme na plátky a pečeme s kostičkami šunky na trošce olivového oleje, ochutíme solí a třeným česnekem, smícháme s pokrájenými fazolkami, nastrouhaným sýrem. Na talíři jednotlivé porce přelijeme zálivkou ze zakysané smetany se solí, vinným octem a jemně usekanými zelenými bylinkami dle chuti, podáváme s pečivem.
Pohankový nákyp
Pohanku propereme a spaříme vařící vodou. Vsypeme do kastrůlku, zalijeme trochou horké vody a jen pár minut vaříme, odstavíme a necháme pod pokličkou dojít, nesmí být rozvařená, ale sypká. Pak vsypeme do misky a promícháme s dozlatova usmaženou cibulí, utřeným česnekem, osolíme, přidáme majoránku, půl sáčku sušeného droždí a omastíme máslem nebo olejem. Vložíme do vymazané zapékací misky a nákyp zapečeme. Podáváme se zeleninovým salátem nebo s kyselou okurkou, dobrá je k tomu i červená řepa.
Dobrou chuť přeje
- MS -
|
SPOLEČENSKÁ KRONIKA |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
K VÝZNAMNÉMU ŽIVOTNÍMU JUBILEU BLAHOPŘEJEME
|
70 let SDH Třísov - IV. |
Léta 1960 - 1980
Z činnosti roku 1960 vybírám: Na výstavbě školky (nyní Hospoda U Vlčáka) a brigádách v JZD členové Místní jednoty požární ochrany odpracovali 320 hodin. Divadelní kroužek uspořádal a sehrál dvě představení. V létě byla ustavena požární komise při "výmlatovém středisku" (v Doubí, kde byla postavena mlátička obilí, se prováděly noční výmlaty a hrozilo nebezpečí vzniku požáru) ve složení Šustr Jan, Troup Josef, Svoboda Václav a Bína František. Výbor se v průběhu roku zabýval řešením nedostatku požární vody na samotách Kopeček, u Smetany, u hajného Pavlíčka a u Pokorných - požadoval zřízení vodních zdrojů.
Stav členské základny v roce 1961 činil 64 členů, z toho 52 mužů a 12 žen. Členové sboru zasahovali u lesního požáru Na Borku, kde bylo k jeho likvidaci použito fekálního vozu JZD. Druhý požár vznikl v "Kyšině" od jiskry z lokomotivy. Na zasedání Okresního výboru ČSPO bylo řečeno, že se Místní jednota požární ochrany v Třísově řadí na první místo v okrese. Na výborové schůzi bylo odhlasováno, že členové požárního družstva, kteří pojedou na soutěž, dostanou 10,- Kčs.
V roce 1962 sbor zasahoval u 11ti lesních požárů. Zejména požár lesa "U Zlámaného Kříže" byl prověrkou techniky i mužstva. Po dobu tří dnů bylo nutno čerpat vodu do kopce s převýšením 60 m. Na soutěži okrsku v Křemži se družstvo umístilo na 2. místě. Mládežnické družstvo, zapojené do soutěže protipožárních žňových hlídek si získalo vzorným plněním povinností pochvalu celé veřejnosti. Společně byla řešena otázka hudby při pohřbech členů. Byla učiněna dohoda s kapelníkem Šimkem, že budou hrát za 600,- Kčs, ale každá z jednot (Holubov, Krásetín a Třísov) jim zadá hru i při tanečních zábavách. Při úmrtí člena se odevzdávala do společné pokladny částka podle počtu členů - Třísov 180,- Kčs, Holubov 240,- Kčs a Krásetín 180,- Kč. Vstupné na taneční zábavu v této době činilo 7,- Kč, vojsko 5,- Kč.
Koncem ledna 1963 vznikl požár ve stáji u Šustrů čp. 8. Díky obětavému zásahu strojníka Jana Fučíka nedošlo k jeho rozšíření, škoda činila cca 200,- Kč. Drobné požáry kolem železniční trati byly likvidovány požárními hlídkami mládeže.
Na výborové schůzi v září 1964 bylo projednáno, aby rybník na návsi byl dán opět do užívání sboru a navrženo, aby MNV zrušil smlouvu s Rybářským spolkem v Křemži. Zemřel zakládající člen sboru Holubovského a první starosta našeho sboru Honetschläger Matěj.
Volby do výboru v roce 1965: Předseda Stolička Jiří, jednatel Bína František, velitel Šturma Jan ml., preventista Troup Josef, organizační Klimeš Jakub, hospodář Šimeček Rudolf, strojník Fučík Jan, výchovná práce Wais Jan, materiální Šturma Josef ml., referent CO Mráz Vojtěch, referent mládeže Srbený František, revizoři Fink Miroslav a Honetschläger Václav, náhradníci Pešl Karel, Svoboda Václav, Kouba Jan. Bylo provedeno poplachové cvičení na objekt kravína v Třísově, nataženo dopravní vedení od rybníka na návsi v délce 280 m. Členové sboru postavili novou opěrnou zeď u rybníka a upravili prostranství.
V létě roku 1966 byly ustaveny dvě skupiny žňových hlídek mládeže na ochranu úrody před požáry. Okresním výborem byly tyto vyhodnoceny jako nejlepší v okrese a za odměnu obdržely dvoudenní zájezd autobusem zdarma. Zájezdu se zúčastnilo 8 žáků. Po několikaletých dohadech s Československým rybářským svazem - místní organizací v Křemži, které spočívaly v tom, že rybáři méli zájem na chovu ryb v rybníce, ale nepodíleli se na jeho čištění, bylo radou MNV v Holubově rozhodnuto a dáno rybářskému svazu na vědomí, že rybník zůstává "požární nádrží" a zakazuje se zde lovit ryby. Navždy odešel jeden z nejaktivnějších členů sboru Svoboda Václav.
V roce 1967 bylo provedeno poplachové cvičení na hospodářské objekty u Koubů (Novotnů), od vyhlášení požáru byl první zásah proveden za šest minut. Dále se družstvo zúčastnilo poplachového cvičení v Chlumu, kam dojelo od vyhlášení poplachu za 15 minut. Ke konci roku pak dosloužil oblíbený automobil zn. Krupp a byl nahrazen vozidlem zn. Opel Blitz s benzínovým šestiválcovým motorem. Tento typ však pro velkou poruchovost sloužil sboru jen jeden rok a byl vyřazen z provozu. Následně byl sboru dodán ojetý nákladní automobil s plachtou značky Garant.
U příležitosti založení hasičského sboru před 60ti lety byly v roce 1968 konány společné oslavy sboru Holubovského, Krásetínského a Třísovského. Tyto oslavy, které byly plánovány na 25. srpna, bylo nutno v důsledku vnitropolitických událostí odložit a byly uskutečněny dne 12. října současně s otevřením nové požární zbrojnice v Holubově. V tomto roce byl také ustaven nový Český svaz požární ochrany se sídlem v Praze. Příslušníci třísovského sboru zasahovali u dvou lesních požárů a jednoho požáru obilí. Za "vzorný" zásah u tohoto požáru MJPO obdržela od JZD odměnu 300,- Kč. Členům žňových hlídek mládeže byl za příkladnou práci umožněn 14ti denní bezplatný pobyt v pionýrském táboře. Dne 9. června a 7. července byla položena kanalizace podél rybníka a postaven ocelový stožár na sušení hadic.
V roce 1969 požární družstvo likvidovalo požár lesa "V Tišině" a zasahovalo u požáru stohu slámy ve Mříčí. Opět aktivně pracovaly žňové hlídky mládeže, které uhasily několik ohnisek požáru od jisker z lokomotiv.
V letech 1960 - 1970 se na bohaté činnosti sboru svými nejen velmi dobrými výsledky při soutěžích v okrsku i okrese, ale i při cvičeních a zásazích u požárů, podílelo družstvo mužů ve složení: Šustr Jan, Šturma Jan (velitelé), Fučík Jan (strojník), Šturma Josef, Honetšlégr Václav, Fesl Karel, Šimeček Rudolf, Vobr Zdeněk, Srbený František, Troup Josef, Filištein František, Filištein Vladimír, Tvaroh František a další.
V průběhu roku 1970 byla celá veřejná činnost v Třísově soustředěna na budování vodovodu pro celou osadu. Hlavním organizátorem této akce byl náš člen Václav Prajer. Na vodovodní řad z litinového potrubí o průméru 100 mm v zastavené části obce bylo osazeno šest nadzemních hydrantů o průměru 80 mm a další dva pak byly instalovány na rozvodu z polyetylénu o průměru 40 mm v Kopečku a u Mrázů. Tím se zvýšila i požární bezpečnost osady, vzhledem k tomu, že kapacita vodojemu 100 m3 je i pro případ požáru dostačující.
V květnu roku 1971 se v Třísově v "Doubí" konala společná soutěž okrsků Křemže a Brloh, které se zúčastnilo 8 družstev mužů. Naše družstvo se poprvé představilo v novém složení, obsadilo 2. místo (za Brlohem) a postoupilo do okresní soutěže, kde se umístilo také na 2. místě. To byl klíč k dosažení dalších výborných výsledků, kterých družstvo později dosáhlo. Tato okrsková soutěž byla pořádána v rámci "Požárnického dne v Třísově", který byl zakončen ukázkou požární techniky Veřejného požárního sboru v Českém Krumlove a taneční zábavou. V tento den byla za dlouholetou a aktivní činnost našemu sboru slavnostně předána moderní přenosná motorová stříkačka PPS-12 s kompletním vybavením. Ke dni konání výroční schůze v prosinci měl sbor 83 členů, z toho 60 mužů a 23 žen. Na této schůzi byl zvolen nový výbor na dvouleté období v následujícím složení: Předseda Bína František, velitel Filištein Vladimír, zástupce velitele Šturma Jan, místopředseda Mráz Vojtěch, kulturní Srbený František, preventista Troup Josef, organizační Klimeš Jakub, jednatel Wais Jan, hospodář Šimeček Rudolf, materiální Šturma Josef, referent CO Šustr Jan, referenti mládeže Tvaroh František a Petrovič Karel, referent žen Honetšlégr Václav, strojník Bárta Jan, revizoři Fučík Jan a Vobr Zdeněk st.
Okrskové kolo soutěží se v roce 1972 konalo ve Lhotce, naše tři družstva (muži, dorostenci, dorostenky) obsadila první místa. Na okresní soutěži byli muži i dorostenci druzí, dorostenky zvítězily a ve III. kole na krajské soutěži ve Veselí nad Lužnicí obsadily 3. místo. Z jednotlivců obsadil v krajském kole Jan Duda 3. místo a Marie Bínová 2. místo. V národním kole, které se uskutečnilo v Pardubicích, pak skončila na výborném 2. místě. V průběhu roku zemřel jednatel sboru Wais Jan ve věku 53 let.
Z činnosti roku 1973 vybírám: V soutěži o "Štít města Český Krumlov", které se zúčastňovala družstva z celé republiky včetně požárníků z povolání, obsadilo družstvo mužů 6. místo. V průběhu roku bylo Okresní inspekcí požární ochrany (OIPO) v Českém Krumlově provozu nezpůsobilé vozidlo zn. Garant vyměněno za terénní nákladní automobil tov. zn. Tatra 805 - valník. Ve výbavě sboru byly dále požární stříkačky PPS 12, DS 16, 14 ks hadic "C" a 25 ks hadic "B". Stav pokladny ke konci roku činil 4 609,95 Kč. V zimním období 8 členů (Šturma Jan, Šturma Josef ml., Tvaroh František, Filištein Vladimír, Petrovič Karel, Duda Jan ml., Klimeš Pavel, Šustr Jan) úspěšně složilo zkoušky a získalo odznak "Vzorný požárník 3. stupně". Fučík Jan získal odznak "Vzorný strojník". Členy na zkoušky zodpovědně připravil pracovník OIPO Český Krumlov Simandl Václav.
V následujícím roce 1974 pak Šturma Jan, Šturma Josef ml., Tvaroh František, Filištein Vladimír, Petrovič Karel a Šustr Jan získali odznaky "Vzorný požárník 2. stupně". Zkoušky pro 3. stupeň úspěšně složili Hončík Karel, Veis František, Bínová Božena, Bínová Marie, Krejčí František a Vobr Zdeněk ml. Do soutěží se zapojilo také družstvo žen, žáků a druhé družstvo mužů. Muži l. a ženy zvítězili v okrskové soutěži ve Chmelné a rovněž pak na okresní soutěži v Českém Krumlově. Žáci byli v okrsku třetí. Na základě dosahovaných výsledků bylo družstvo mužů naší základní organizace ČSPO vybráno do přípravné etapy pro mezinárodní soutěž v disciplinách CTIF, která se konala v roce 1977 v italském Meranu. V tomto roce byla také zahájena výstavba prodejny potravin. V akci "Z" na ní členové sboru odpracovali 2 243 hodin.
I v roce 1975 si smrt vybrala svou daň. Dne 29. května zemřel ve věku 87 let nejstarší člen Bína Matěj čp. 12. V srpnu pak člen revizní komise Klimeš Jakub. Díky zájmu ze strany mladých měla v té době naše organizace 90 členů. Požární družstvo zasahovalo u požáru skladu píce v Plešovicích. Soutěží se zúčastnilo družstvo žen, žáků a 2 družstva mužů. Družstvo mužů se už v zimním období připravovalo v sokolovně ve Zlaté Koruně pod vedením Antonína Decarliho na vyřazovací kolo přípravy pro mezinárodní soutěž CTIF. To se konalo ve dnech 9. - 12. července 1975 v Pardubicích. Z 15ti nasazených družstev z Čech a Moravy se naše umístilo s celkovým časem 106,3 vteřiny na 4. místě a postoupilo do finále. Čas vítězného družstva byl 105,61 vteřiny. Reprezentovalo nás družstvo v tomto složení: Filištein Vladimír, Tvaroh František, Prajer František ml., Petrovič Karel, Petrovič Pavel, Vobr Zdeněk, Veis František ml., Bárta Jan, Klimeš Pavel a Krejčí František. Dne 6. května 1976 navštívil naší organizaci předseda federálního výboru ČSPO Dr. plk. Řepiský. Po seznámení s výsledky sboru a prohlídce osady učinil zápis do knihy protokolů. Večer pak s ním byla v Holubově v sále pořádána společná beseda s občany. Pozornost celého sboru byla v tomto roce zaměřena na přípravu družstva pro kvalifikaci na mezinárodní soutěž.
Ta se konala ve dnech 17. - 19. října 1976 ve Dvoře Králové nad Labem. Zúčastnilo se 11 vybraných družstev a naše družstvo skončilo sedmé. Sen o reprezentaci v Itálii se rozplynul. Nejen naše družstvo, ale i několik dalších, se vrátilo domů zklamané neregulérním rozhodováním rozhodčích. V letním období obsadila družstva mužů a žen 1. místa v okresní soutěži a na krajské ve Veselí nad Lužnicí skončili muži na 2. místě a ženy na 3. místě.
V dalších letech mimo družstev dospělých a dorostu startovala pravidelně na soutěžích i dvě žákovská družstva pod vedením Karla Petroviče, Zdeňka Vobra ml., později Pavla Petroviče, Jana Bárty, Růženy Veisové a Boženy Prajerové. Žáci dosahovali velmi dobrých výsledků v okrsku i okrese. V přeboru jednotlivců to byli Srbený František ml., Fučík Jan ml. a Fousková Zdeňka, kteří obsadili první místa. V kategorii žen to byla Prajerová Božena a za muže získal Petrovič Pavel 1. výkonnostní třídu.
V roce 1978 uplynulo 70 let od založení Hasičského sboru v Holubově. Při této příležitosti se konala okrsková soutěž v Holubově. Třísov reprezentovalo pět družstev: jedno družstvo starších žáků, jedno družstvo starších žákyň a tři družstva mužů. Žáci, žákyně a muži I zvítězili, dále se muži III umístili na 3. místě a muži II byli 4. Příjemným překvapením byl úspěch III. družstva. Toto družstvo bylo složeno ze členů, kteří byli činnými před 10 - 20 lety. Umístěním na 3. místě ze 13ti startujících dokázali, že nejsou rozhodující léta, ale chuť a snaha. Byli to: Bína František, Vobr Zdeněk st., Honetšlégr Václav, Šustr Jan, Šturma Josef, Šturma Jan, Troup Josef a Srbený František st. Náhradníci: Cába Václav a Filištein František. Bohužel i smutek zasáhl do našich řad. Dne 28. října 1978 ve věku 89 let zemřel nejstarší člen, dlouholetý funkcionář, jeden ze zakladatelů hasičských tradic nejen v obci, ale i v širokém okolí Karel Pešl. Na žádost MO SPO Holubov bylo projednáno rozpuštění společného pohřebního fondu pro Holubov, Krásetín a Třísov. Bylo rozhodnuto tento fond dále zachovat samostatně pro sbor Třísov.
V tomto období let 1960 - 1980 je ve stručnosti zachycena hlavně činnost na úseku výcviku družstev, výchově mládeže a dění v osadě. Sbor však aktivně pracoval i v dalších oblastech. Každý rok byly prováděny preventivní prohlídky obytných domů, malých provozoven a zemědělských objektů v osadě. Pravidelně bylo sledováno odstraňování závad. Na úseku kulturní činnosti byly každoročně pořádány tyto akce: požárnický ples, masopustní merenda, později se sbor podílel na oslavách MDŽ a v říjnu pořádal tradiční posvícení. Dále byly pořádány zájezdy pro své členy, mládež a ostatní občany ("Země živitelka", Praha, "Vodní dílo Římov", družební požárnický ples Týn nad Vlt. apod.).
V roce 1980 byl stav členské základny následující: 92 členů, z toho 62 mužů a 30 žen. Požární vozidlo T-805 bylo na technické prohlídce vyřazeno z provozu a OIPO v Českém Krumlově nám přidělila nákladní automobil zn. PV3S. V tomto roce se také konaly volby do výboru ZO. Pro oživení uvádím jeho složení: předseda Bína František, hospodář Vobr Zdeněk, velitel Filištein Vladimír, kulturní Srbený František, preventista Tvaroh František, organizační Troup Josef, jednatel Mráz Vojtěch, materiální Šturma Josef, referent CO Šturma Jan, místopředseda Šustr Jan, strojník Veis František, zástupce strojníka Zeman Josef, referenti mládeže Petrovič Pavel a Bárta Jan, referent žen Honetšlégr Václav, členové výboru Fučík Jan a Krejčí František, revizoři Klimeš Pavel a Šimeček Rudolf.
- pokračování -
|
Třísovští hasiči na cestách - poznávací zajezd na Šumavu II. |
První zářijovou sobotu uspořádal náš sbor letos již druhý poznávací zájezd na ŠUMAVU. Jestliže celý týden bylo pěkně, bohužel v sobotu se k nám počasí obrátilo zády. První zastávkou byl hrad VELHARTICE s pozdně renesančním palácem a hradním pivovarem. Za příznivého počasí jsou z hradu pěkné výhledy, my jsme to štěstí neměli.
Další cíl zájezdu bylo Špičácké sedlo (974 m n. m.), ze kterého mohl každý účastník podniknout pěší výlet dle vlastního uvážení buď na ČERTOVO JEZERO, ČERNÉ JEZERO nebo okruh přes obé jezera. Další možností byl výstup na Pancíř (1214 m n. m.), bohužel na vrcholu byla hustá mlha.
Cestou domů jsme se ještě zastavili na ROKYTĚ, kde je přírodní muzeum kamene a o kousek dál u nově opraveného hradlového mostu na Vchynicko-Tetovském kanálu. Domů jsme pokračovali přes Modravu, Kvildu, Borovou Ladu, Horní Vltavici, Volary, Horní Planou, Černou v Pošumaví až do Třísova. Bezpečně nás celý zájezd vezl řidič p. Krbec autobusem z ČSAD JIHOTRANS České Budějovice.
- František Tvaroh - SDH TŘÍSOV -
|
Co nás baví - Zprávy ze školy |
"Les ve škole - škola v lese"
Školní projekty TEREZY představují ucelenou výukovou metodu, která splňuje všechny požadavky kladené na současné vzdělávání. Do projektů TEREZY se zapojilo už přes 1200 základních a středních škol a na mnoha školách se staly přirozenou, oblíbenou a každoroční součástí výuky. Projekty jsou postupně zdokonalovány. Na jejich přípravě, průběhu i vyhodnocování TEREZA spolupracuje s předními odborníky (pedagogy, přírodovědci, meteorology, lesníky...).
Co přinášejí projekty dětem?
Co přinášejí projekty školám?
Náš projekt "Les ve škole - škola v lese" je určen především pro děti ve věku 6 - 14 let, probíhá od října do června a nabízí možnost seznámit se zajímavou formou s naším nejrozšířenějším ekosystémem. V září byla vyhlášena soutěž o nejlepší zprávu k projektu, tentokrát na téma LES A PŮDA. Děti, které nejlépe popíší své aktivity v projektu, se budou moci v průběhu června 2006 zúčastnit třídenního závěrečného setkání. Uzávěrka soutěže o nejlepší zprávu k projektu bude v dubnu 2006. Pustíme se s chutí do práce. Zprávy o nás si přečtete pravidelně na stránkách Holubovského zpravodaje.
- Jaroslava Němečková, vychovatelka ŠD -
|
Televize Srdíčko |
Mimořádné vysílání proběhlo 12. září. V 11.00 hodin se objevil pravý redaktor z Českokrumlovských listů Jan Laštovička a spustil letošní školní vysílání. Děti nezaskočil, neboť zážitků od 1. září bylo dost. O moderování byl takový zájem, že se u tabule utvořila fronta. Kdo si přečetl Českokrumlovské listy 13. září, dozvěděl se více. Pár příspěvků našich redaktorů nabízíme.
- Mgr. Drahomíra Bodláková -
- Jaroslava Němečková -
Zahradní slavnost
Se uskutečnila 2. 9. 2005, abychom se seznámili s novými prvňáčky naší školy. Nejprve tam přišla polovina školy. Ti se museli prvňáčků ptát, kolik mají sourozenců a podobně. Potom přišla druhá skupina dětí, kterým předchozí děti vyprávěly o tom, co se dozvěděly. Potom jsme se pustili do hodování, které pro nás přichystali prvňáčci. Jídlo bylo dobré!
- redaktorka Anežka Kodatová, 4. ročník -
Slavnost
2. září jsme měli slavnost na školní zahradě, bylo to seznámení s prvňáky, bylo jich 17, je to velká přesila. Seznámila jsem se tam s Markétkou Vilhumovou, je moc milá a hodná.
- redaktorka Věra Plišková, 3. ročník -
Slavnost na zahradě
Přivítání s prvňákama jsme zahájili slavností na zahradě. Nejdříve jsme se seznámili a pak jsme začli hodovat. Do naší školy přišlo 17 prvňáků. Nejlepší moje kamarádka je Matylda. Po hodování jsme si hráli.
- redaktorka Jolana Svitáková, 3. ročník -
Slavnost
Byla velká slavnost prvňáků. Paní učitelka zavelela, že si máme najít nějakého prvňáka. Já jsem si našla Verču Ondráků a vyzpovídala jsem ji.
- Redaktorka Simča Kadlecová, 3. ročník -
Představování
Nejvíce představoval Jirka Gabriška. Víte co udělal Vítek Kodatů? Zapíral své sourozence. Na Anežku a Vojtíka úplné zapomněl. Přiznal je, až když se mu Anežka ukázala. Honzík Foltin prý umí řídit traktora a mně řekl, že zajel s traktorem na hnojiště.
- Redaktor Jan Fučík, 4. ročník -
První den ve škole
Tento rok se u nás sešlo 17 prvňáčků, což je v naší školičce velmi vzácné. Z Plešovic, z Třísova... V prvním patře naší školy se udál první den pro prvňáčky: Míša Vitek, Filip Čížek, Veronika Ondráková, Jessica Haug, Jan Foltin, Kamila Stará, Kuba Pixa, Matylda Kirková, Vítek Kodat, Adam Novák, Kateřina Waisová, Dan Trapl, Jan Šustr, Sabina Štěpánková, Evička Honetschlägerová, Šimon Klinkl a Markéta Vilhumová. Skoro všichni se těšili na něco do školy.
Skoro všichni něco zazpívali nebo zarecitovali a za to dostali pamětní list. Ve třídě se sešli rodiče, prarodiče, sourozenci a příbuzní. Byl tam u toho i novinář a fotil jako o život.
Potom je p. učitelka Floriánová provázela kolem školy. Druhý den na školní zahradě nás všichni prvňáčci pozvali na dobrou sváču a tam jsme se také pořádně seznámili... No, ale o tom už nemluvme. Ale hlavně ať si v naší školičce užijou těch 5 let.
- Redaktorka Manuela Haug, 5. r. -
Seznámení s prvňáky
Šli jsme na školní zahradu, abychom se lépe poznali s prvňáky. Prvňáci měli přinést nějaké mlsky a učitelky to rozdělily do talířků. Pak jsme si měli vybrat prvňáka a zeptat se ho na 4 otázky.
Potom učitelky postavili židli doprostřed a vždy si tam sednul nějaký prvňák. Předstoupil ten, který se ho ptal a řekl ostatním, co o něm zjistil. Trvalo to dlouho, protože prvňáků je 17. Pak jsme dojedli a mohli jsme běhat po zahradě.
- Redaktorka Markéta Vondráková, 5. r. -
|
Co to znamená, když se řekne... |
Co to znamená, když se řekne...
MĚNIT BARVU JAKO CHAMELEÓN
(obratem měnit názory)
Lidé odedávna srovnávali své vlastnosti s charakteristickými vlastnostmi zvířat, které obdivovali nebo kterých se naopak děsili. Proto člověk může být statečný jako lev, chytrý jako liška, věrný jako pes, bázlivý jako zajíc, pilný jako mravenec, zuřivý jako býk, líný jako veš, nabručený jako medvěd, pyšný jako páv - a tak bychom mohli pokračovat. Za to, jaké vlastnosti byly zvířatům lidmi přisuzovány, však nemohou ona sama, ale spíše autoři bajek.
Chameleón patří k řádu stromových ještěrů, má zploštěné, úzké tělo a hřbet s ostrou hranou. Má 20 cm dlouhý jazyk, který při lovu snadno a rychle vymrští. Pozornost si však vysloužil svou schopností měnit barvu kůže podle prostředí, v němž se vyskytuje. Touto barevnou změnou svého těla klame své přirozené nepřátele. A protože barvu dokáže měnit poměrně často, bývají k němu přirovnáváni lidé, kteří mění své názory a v životě se řídí heslem "Kam vítr, tam plášť."
- Mgr. Drahomíra Bodláková -
Literatura:
Kovářová S.; Proč se říká 222x, Aida 2001
|
Mistrovství České republiky JČ - Holubov - Třísov 27. 8. 2005 |
 |
V sobotu 27. srpna 2005 se změnila místní komunikace v Třísově od koupaliště směrem na hlavní silnici v závodní trať pro závody minikár. Zhruba roční přípravy zde vyvrcholily konáním 3. kola Mistrovství České republiky minikár ve slalomu. Pořadatel AK Velešín v AČR ve spolupráci s ÚAMK Český Krumlov se pro tuto trať rozhodl díky kvalitnímu povrchu vozovky s technickými prvky a dobrým zázemím, které jsou pro tento vrcholný závod nezbytné. |
 |
Sešlo se zde 94 jezdců z celé České republiky. Závodilo se v 6 věkových ketegoriích. Vzhledem k tomu, že trať a její okolí byla vzorně připravena, bylo sportovní komisí AČR spolu s pořadatelem rozhodnuto, že se pojede jeden neměřený trénink navíc. Toto rozhodnutí všichni uvítali, neboť na této trati se ještě nikdy žádné závody minikár nejely.
Po rozpravě se všichni jezdci přesunuli do prostoru startu, kde po technické přejímce byl závod v 9.00 odstartován neměřeným tréninkem. Následovaly dvě měřené tréninkové jízdy, po jejichž odjetí byla přestávka na občerstvení a nezbytnou údržbu minikár. Po přestávce se závodníci pustili již do opravdového zápolení. Ve třech závodních jízdách bojovali o nejrychlejší časy a o co nejméně trestných bodů za poražené slalomové bójky.
V odpoledních hodinách pak bylo rozhodnuto. V kategoriích M-1, M-2 a M-3 si ti nejlepší po 1. kole v Litoměřicích a 2. kole v Rožnově pod Radhoštěm zajistili titul mistra České republiky. Ti ostatní si na konečná pořadí počkají až do posledního kola, které se jede v Bělé pod Bezdězem. Při vyhlášení vítězů byly rozdány poháry a medaile pro nejlepší jezdce, byl předán pohár starosty pro jezdce s nejrychlejší jízdou v nejmladší kategorii M-1, dále byly předány poháry pro nejmladšího jezdce (5 let) a nejmladší jezdkyni (6 let), nebylo zapomenuto ani na jezdce nejstaršího v kategorii M-5 (40 let). Všichni jezdci pak obdrželi pamětní medaile, pamětní listy s jejich fotografií a věcné ceny.
Pořadatel AK Velešín v AČR děkuje panu starostovi Jaroslavu Fraňkovi, místostarostovi ing. Jaromíru Markovi, zastupitelstvu obce Holubov za umožnění konání tohoto závodu, úpravy tratě a jejího okolí a spolupráci při zajištění přípravy a konání závodu. Děkujeme Sdružení dobrovolných hasičů Třísov, jehož členové pod vedením starosty SDH Františka Veise se v podstatné míře podíleli na zajištění samotného průběhu konání závodu. Rovněž děkujeme členům 512. ZO ÚAMK, kteří zajišťovali uzavírku hlavní silnice při provádění výtahu minikár do depa. Děkujeme všem sponzorům, kteří jak finančně, tak hmotně pomohli zabezpečit tento závod. Nesmíme zapomenout ani na místní obyvatele obce Třísov, kteří svojí velkou ukázněností umožnili hladký průběh závodu a pohostinství U Vlčáka, které zajistilo dostatek občerstvení.
- S pozdravem Jaroslav Pánský, ředitel závodu -
|
Politické glosy |
Strany versus občané
Politiku stranickou provozují politické strany za peníze. A nemalé. Politiku občanskou dělají občané zdarma. Myslí jim to bez stranických ideologií, svobodně a lidsky. Politika stranická je základem demokracie, ale politika občanská je nezbytným předpokladem stabilizace demokracie. Některým politikům a některým stranám občanská politika vadí, je jim na obtíž. Nejraději by ji zakázali nebo alespoň zákonem omezili. Protože někteří naši politici se ve svém myšlení dosud neosvobodili od předlistopadové éry.
Tlustá čára
Tlustá čára za naší komunistickou minulostí, tlustá čára za vyhnáním obyvatel německé národnosti z Československa a bobřík mlčení o tom, co se skutečně stalo, se nám zákonitě vymstí. Zakrývání pravdy není řešení. Tlustá čára, páni politici, je relikt komunistické éry, který si neseme do budoucnosti!
Modrá šance a lékaři
Čeští lékaři jsou tak vysoce váženi v naší společnosti a tak bohatě honorováni, že ti mladší si jezdí vydělávat za hranice. Senátor Julínek soudí, že profesor Fišer rozvrátil náš zdravotní systém nezodpovědným nárůstem platů lékařů a že tyto "nehorázně" vysoké platy tento systém poškozují. (TEMPUS: 7-8/2005) Hejtman Bendl zdůvodňuje nutnost privatizace nemocnic svou snahou o snížení platů zdravotníků. Modrá šance není šancí pro lékaře a ostatní zdravotníky. Ani pro pacienty. Kdo nám zajistí, že individuelní zdravotní účty nebudou vytunelovány? Pravicová politika by nám jistě byla milejší, kdyby skutečně byla pravicová!
Bůh a politika
Mnozí politici z křesťanských i nekřesťanských stran se rádi ukazují na mších a náboženských shromážděních, aby je naši věřící volili. To je bezduchý populismus. A na jejich politice je ta bezduchost znát. Politik, který si nehraje na věřícího, ale prostě svou vírou jakožto životní orientací žije, nás často překvapuje svojí nezávislostí na konvenčním myšlení, na politických ideologiích, svojí svobodou, svojí přímočarostí a přínosností pro všechny nás obyčejné. A časem i my jako voliči tuto svobodu ve volbách oceníme.
Zdravotnictví
Náklady na provoz ordinací rostou, příjmy relativně klesají. Platíme zdravotní daň, ale k lékařům naše peníze nedotékají. Co s tím?
Řešení je prosté: Pokladenský způsob financování ambulancí. Zatím pro všechny aktéry nepřijatelný. Politici se drží socialistického způsobu, protože se bojí o hlasy svých voličů. Úředníci ministerstva zdravotnictví tkví svým myšlením v minulosti a bojí se tak zásadní změny. Pro zdravotní pojišťovny by to znamenalo přemýšlet o skutečných zdravotních programech. Pro občany je zdravotnictví stále převážně zadarmo. A tak dokud budou lékaři schopni za těchto podmínek pracovat, ke změně dojít nemůže. Občané přijmou pokladenský způsob financování jen po kolapsu zdravotnictví.
Náš stát současným direktivním socialistickým systémem s vyloučením přirozených vztahů ve zdravotnictví vychovává občany, lékaře, pojišťovny, politiky ke ztrátě odpovědnosti. To má své vážné společenské dopady, které si zatím většinou neuvědomujeme. Vzájemné vazby se rozvolňují a dochází k vzájemnému odcizování. Narušují se vztahy mezi občany a lékaři, mezi lékaři a pacienty, mezi pojišťovnami a jejími klienty... Vztahy mezi politiky a voliči už snad být horší nemohou. Neúčast ve volbách je toho dokladem.
Od 1/6-2005 VZP neplatí lékařům za jejich odvedenou práci, protože VZP nemá na to peníze. Problém známý a očekávaný od počátku, VZP má málo peněz a tak to řeší ředitelka Musílková destabilizací primární péče pozastavením plateb. Podle paní ředitelky je zásadní problém v neřešení financování našeho zdravotnictví na politické úrovni. Václavu Klausovi se podařilo postavit proti sobě lékaře ambulantní proti nemocničním. Jinak od Klausových vlád do dneška nikdo z politiků neudělal nic podstatného pro stabilizaci financování zdravotnictví. Snad teprve premiér Paroubek cítí naléhavost řešení této problematiky, ale to už někteří z nás nemají na zaplacení platu sestře nebo na zaplacení zálohy daní.
- MUDr. Bohumír Šimek -
|
Křesťanské glosy |
Víra
Křesťané si občas kladou otázku, proč společenství věřících již neoslovuje lidi na druhém břehu. Avšak co je to víra? Někdo chodí každou neděli do kostela. Je to projev víry? Chodit do kostela kvůli sousedům, aby neřekli, nebo chodit do kostela ze zvyku, protože jsem tak byl vychován a chodili tam moji rodičové, nebo chodit do kostela, protože se bojím něčeho neurčitého nade mnou... to není víra. Chodit každou neděli ke svátostem, aniž bych měl prožitu větu, kterou říkám před přijímáním: "Pane, nejsem hoden..." je také divná víra.
Víra nemá nic společného se závislostí na rodičích, na sousedech, na strachu z neznámého. Víra je svobodné rozhodnutí pro Boha. Víra je osobní, důvěrný vztah člověka s Bohem. A také nezasloužený dar. A jen takový člověk může, ale i musí, klást otázky lidem na druhém břehu, kteří neměli potřebu či odvahu přeskočit propast života mezi hmotou a duchovnem.
Kdo je Ježíš
Ježíš se ptá svých učedníků, za koho jej lidé považují. (Mt 16, 13-16) Je to úvod k jeho otázce: "A za koho mě pokládáte vy?" Tuto otázku vlastně pokládá každému z nás. Věřícím i nevěřícím. Na naší odpovědi závisí naše životní orientace a plnost našeho života.
To vše je jen přípravou na stěžejní myšlenku: "Kdo chce jít za mnou, zapři se, vezmi svůj kříž a následuj mne!" (Mt 16, 24) Není to ohavné pro nevěřícího? Vždyť to ale každý děláme bez ohledu na to, zda jsme věřící či nevěřící. Vždyť je to normální samozřejmost, že se obětujeme pro své děti, pro svou rodinu, pro svou obec, pro svou vlast, ale i pro klid v rodině, pro klid mezi sousedy... Jen ta slova "následuj mne" většinou již předpokládají víru. Ale i nevěřící se dokáže obětovat až k smrti.
- MUDr. Bohumír Šimek -
|
Klub Holoubek |
KLUB HOLOUBEK
PO PRÁZDNINÁCH OPĚT OTEVŘEN
Zveme maminky s malými dětmi (0 - 4 roky) ke společným setkáním
každé úterý od 9.00 do 11.30 hod. v hasičárně Holubov - 1. patro.
S sebou si vezměte: přezůvky, svačinku, 10 Kč - dobrá nálada zaručena!
Kamaráde, pojď si hrát a s námi se smát.
|
INFORMACE |
Obecní úřad Holubov
vyhlašuje na sobotu 22. 10. 2005 od 8.00 hod sběr železného šrotu na území obce Holubov.
Upozorňujeme občany, že se jedná pouze o železný šrot.
Svoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu proběhne v listopadu, přesný termín bude včas oznámen.
Upozornění
Žádáme občany, aby pokud možno dodržovali úřední hodiny na obecním úřadě.
| Pondělí | - | 7.30 - 11.30 | 12.00 - 17.00 hod | |
| Středa | - | 7.30 - 11.30 | 12.00 - 17.00 hod | |
| Pátek | - | 7.30 - 11.30 hod |
Další informace :
Observatoř Kleť
Lanová dráha Kleť
Památné stromy
Dívčí Kámen
Chráněná krajinná oblast Blanský les
Holubov - průvodce obcí a okolím
Mikroregion Podkletí - Obrazový průvodce 3
| INFORMACE, KTERÉ OBEC HOLUBOV ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Holubov |
Holubovský zpravodaj |
