ARCHIV

1998

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Informační měsíčník Obecního úřadu v Holubově

Srpen 1998 - Číslo 8 - Ročník 8

• Zpráva z jednání obecního zastupitelstva
• Výstava na Kleti
• Co jste hasiči, co jste dělali ...
• Soutěž požárních družstev
• Slovo lékaře
• Mlsání
• Společenská kronika

Veřejné jednání OZ Holubov se konalo 1. července 1998 tentokrát v Krasetíně, v hostinci U Kuchařů , za přítomnosti 7 členů OZ (2 byli omluveni) a 28 občanů.

Starosta Jaroslav Franěk přivítal přítomné a zahájil jednání. Do návrhové komise byli schváleni ing. M. Šmejkal a p. J. Vitek, a jako ověřovatelé zápisu p. F. Kroiher a p. F. Zaibl.

Z informace starosty o činnosti OÚ a OZ

• zhodnocení oslav 90. výročí založení hasičských sborů a setkání rodáků - poděkování všem, kdo se účastnili na přípravách i zdárném průběhu oslav
• schválení kronikářského zápisu za rok 1997
• naše obec získala dotaci z Programu obnovy vesnice na úpravu silnice u rybníka v Holubově
• přípravy na Krasetínkou slavnost
• posílení vodovodního řádu u školy, zatrubnění stoky + kanalizace
• oprava autobusové čekárny u školy a laviček na školním hřišti
• OZ obdrželo pozvání na oslavy 850. let založení přátelské obce Guggisberg
• byla ukončena rekultivace skládky Bořinka, svah byl osázen borovicemi a celá plocha byla zatravněna, stále se objevují občané, kteří tuto skutečnost přehlédli a na tuto plochu ukládají odpad
• OZ schválilo prodej akcií Vak - Jč. vodárenskému svazu
• v Krasetíně bylo rozšířeno veřejné osvětlení o 2 světla
• dodatečně byl zaveden plyn za potok ke Švábům za finanční spoluúčasti majitelů nemovitostí
• zmodernizování veřejného rozhlasu, bude propojen po sloupech a kabelem po telefonu až do Třísova, kde bude i rozšířen
• OZ schválilo příspěvek na školu na příští školní rok 100.000,- aby nebyla zrušena 5. třída
• v Třísově byla upravena plocha na kontejnery a chodník u hostince a byla zde vybudována horská vpusť
• příspěvek nemocnici na nákup sanitek OZ neodsouhlasilo
• v současnosti jsou již dokončovány práce na suterénu hasičské zbrojnice v Holubově
• byla provedena oprava sociálního zařízení na dolní stanici lanové dráhy Kleť zhodnocení zajištění a průběhu mimořádných voleb - účast 83,31%
• upozornění na stálé nedodržování obecních vyhlášek

Správa Chráněné krajinné oblasti Blanský les otevřela dne 30. 6. 1998 stálou výstavu „Kulturní a přírodní význam Kleti" v Josefově rozhledně na vrcholu.

Autoři výstavy, RNDr. Jan Flašar, RNDr. Alena Vydrová a Mgr. Petr Jelínek, představují veřejnosti celkem na 37 panelech přírodní a historický význam Kleti, jednoho z nejnavštěvovanějších míst Českokrumlovska a Českobudějovicka.

Výstava je umístěna v rozhledně, ve dvou patrech. V prvním patře se mohou návštěvníci seznámit s charakteristikou Chráněné krajinné oblasti Blanský les a s jejími nejvýznamnějšími přírodními i kulturními zajímavostmi. CHKO je uvedena mapou v měřítku 1:40 500 a řadou fotografií s přírodními rezervacemi a významnými historickými památkami.

Následují tématicky uzavřené tři skupiny panelů. První skupina 6 panelů je věnována historii výstavby Josefovy rozhledny, významu mapovacích děl, panoramatickým rozhledům z vrcholu a v neposlední řadě i výstavbě Tereziiny chaty.

Druhá skupina 6 panelů pojednává o přírodě Kletě - flóře a vegetaci, přírodních poměrech a také fauně. Návštěvníci mohou nejen shlédnout nejvýznamnější zástupce flóry i fauny, ale také se mohou dozvědět o vzniku mrazových srubů a o specifickém klimatu na Kleti.

Třetí skupina 6 panelů uvádí problematiku lesa, od počátku vývoje lesa až po současné hospodaření v lesích. Změny druhové skladby v kleťském masívu za období 100 let jsou patrné při srovnání historické porostní mapy z roku 1898 s mapou současnou z roku 1996 a jsou uvedeny v grafu. Podrostní způsob hospodaření znázorňuje série vystavených fotografií se stručným popisem. Součástí této skupiny je i popis Přírodní rezervace Kletě, vyhlášené již v roce 1956.

Na samostatných panelech je představena hvězdárna na Kleti, vysílač a lanová dráha. Lesy ČR prezentují svou činnost také na samostatném panelu.

Druhé patro je věnováno poetickým fotografiím z interiéru Kletě, celkovým pohledům na KIeť v různých ročních obdobích a panoramatickému pohledu na Alpy z Kletě.

Na ochozu rozhledny se mohou návštěvníci podle keramických panoramatických rozhledů zorientovat v dálkových pohledech na Predšumaví, Blanský les, Šumavu, Novohradské hory, či Budějovickou pánev a v případě příznivého počasí i na Alpy. Panoramatické rozhledy jsou součástí výstavy a byly ztvárněny ing.arch. Petrem Peškem a Janou Peškovou.

Každému, kdo má zájem o přírodu i historii, doporučujeme výstavu navštívit. Vždyť i jen samotný rozhled z vrcholu stojí již za to, vystoupit na tak významnou horu jako je KIeť. A nyní při této příležitosti si můžete prohlédnout i výstavu, kterou pro Vás připravila Správa Chráněné krajinné oblasti Blanský les. Výstava je otevřena od středy do neděle od 10.00 do 17.00 hodin.

-RNDr. Alena Vydrová-

aneb Zpráva o vykonání oslavy 90. výročí založení dobrovolného hasičského sboru Holubov, k němuž tehdy přináležel sbor Krasetín a Třísov.

O začátcích a rozvoji hasičské myšlenky u nás pod Kletí bylo již dost napsáno.

Shora zmíněná oslava se konala dne 27. června 1998 samozřejmě v Holubově. Byla spojena a pojata i jako setkání rodáků a přátel Holubovska. Hezké slunečné sobotní odpoledne přerušil ve 14.00 hodin typický zvuk sirény. Představte si, že v takový slavnostní den v Holubově hořelo. Ne, nelekejte se, nic vážného to nebylo. Jen docela malá kupka sena hořela na návsi. Několik dobově oblečených hasičů z Holubova (samí ostřílení hoši), vytáhlo zapůjčenou starou ruční stříkačku a před shromážděnými diváky a bylo jich opravdu hodně, kupku sena uhasili. Samozřejmě sklidili za tuto ukázku potlesk.

Opodál stála stará, vyřazená autododávka Š 1203. Příslušníci HZS z Českého Krumlova zde předvedli opravdu mistrovskou ukázku vyproštování raněných z havarovaného auta moderní technikou. Dále provedli ukázky výškové požární techniky apod. Právem se jim dostalo uznání všech přítomných.

Poté se účastníci oslav odebrali k hasičské zbrojnici, kde stál známý pivní stan, zapůjčený od OÚ Křemže, pro tento účel zdarma. Zde ke shromážděným promluvil starosta Obce Holubov pan Jaroslav Franěk. Přivítal hosty, rodáky, hasiče i všechny přítomné. Mezi hosty patřil např. přednosta okresního úřadu JUDr. František Mikeš, starosta Obce Křemže ing. Miloslav Podhola, starosta Obce Zlatá Koruna p. Antonín Decarli, ředitel HZS okresu Český Krumlov pplk. Vejvara, zástupci hasičů z Rakouska a další.

Ve svém vystoupení pan starosta vzpomenul začátky i současnost hasičů. Dále se zmínil také o práci a současném stavu naší obce a osad. Snad jen přílišné horko, tlumené pivním mokem snižovalo pozornost posluchačů.
Hudba dechová, pivo sudové, to vše pak zvolna rozproudilo volnou zábavu účastníků.

Součástí této oslavy byla i výstava, instalovaná v klubovně hasičské zbrojnice. V její úvodní části byly vystaveny obecní kroniky a celá řada k nim se vztahujících fotografií a dokumentů. Dale pak kroniky a fotografie mateřské školky a základní školy Holubov. Další část patřila hasičským sborům Holubov, Třísov a Krasetín, které zde prezentovaly svoji historii i současnost. Závěr výstavy tvořila prezentace Hasičské vzájemné pojišťovny, což byla pojišťovna již našich předků a v současné době prožívá svoji renesanci zejména na vesnicích.

O uvedenou výstavu byl opravdu zájem, svědčí o tom i fakt, že ještě v průběhu oslavy mnozí účastníci přinášeli fotografie a dokumenty připomínající historii obce i hasičstva.

Z uvedené oslavy byla pořízena řada fotografií a videozáznamů pro příští generace. A tak při pozorování účastníků - mladých i starých, při improvizovaných setkáních byla patrná ochota povídat a slyšet se navzájem.

Co říci na závěr? Snad ještě to, že se při tom trochu pozapomnělo na každodenní, všední starosti, že se lidé setkali a byli si blíž. Přáli si zdraví, klid, a „aby nebyly vády mezi lidma". Budou-li živi a zdrávi, tak se za 10 let zase sejdou a oslaví tu stovku.

- Ivan Svoboda -

Již na 7. ročníku soutěže požárních družstev přivítali hasiči z Holubova dne 25. července v příjemném prostředí holubovské návsi, 12 soutěžních družstev z našeho okresu. Zúčastnila se jí družstva ze sboru dobrovolných hasičů z Kájova - muži, Novosedel - muži a ženy, Přídolí - muži a ženy, Holubova - muži a ženy, Třísova - muži, Pořešína - muži a ženy, Stupné - muži a Frymburka - muži.

Po slavnostním nástupu a úvodním projevu starosty obce a starosty sboru dobrovolných hasičů z Holubova byla zahájena samotná soutěž. Každé ze soutěžních družstev mělo 2 pokusy v požárním útoku, s nástřikem na terče napojené na elektronickou časomíru. Lepší z těchto časů tvořil pořadí v „Poháru Obecního úřadu v Holubově" a součet dosažených časů tvořil umístění v poháru „Memoriál Jana Vitka".

Po vyrovnaném boji, kdy mnohdy rozhodovaly desetiny, ale i setiny vteřin bylo pořadí následující:

Pohár Obecního úřadu Holubov:
1. místo Třísov muži
2. místo Novosedly muži
3. místo Novosedly ženy

Pohár Memoriál Jana Vitka:
1. místo Novosedly muži
2. místo Třísov muži
3. místo Novosedly ženy

Samostatně byla vyhlášena kategorie žen, kde se družstva umístila takto:
1. místo Novosedly
2. místo Holubov
3. místo Přídolí

Vítězná družstva převzala trvale putovní poháry a další hodnotné ceny. Se 7. ročníkem soutěže jsme se rozloučili nástupem a doufáme, že 8. ročník v roce 1999 bude neméně úspěšný.

Na závěr bych chtěl poděkovat sponzorům a dárcům, bez kterých by naše zápolení nebylo možné:
Rodina Jana Vitka, Kočárky Eliška - Radek Konzal Křemže, Prefa Hubenov s.r.o., Cukrářství „U Struháčků" Holubov, Kulečníky - František Fousek Třísov, Poděkování patří také Hasičskému záchrannému sboru z Českého Krumlova za zapůjčení a obsluhu elektronické časomíry.

- za SDH Holubov, Petr Sviták -

Voda

Zvláště v horkých letních dnech je důležité dbát na dostatečný příjem vody, abychom zachovali její vyrovnaný stav v našem těle. V příznivých klimatických podmínkách v dobré tepelné pohodě ztrácíme dýcháním plícemi a pokožkou asi tři čtvrtiny litru, normální stolicí 300 ml a močí půl až jeden litr vody. Ztráty vody močí jsou větší nejčastěji u cukrovkářů, kteří nedrží dietu nebo mají špatně nastavenou léčbu, a při významném poškození ledvin. Zvýšené ztráty vody stolicí jsou při průjmech . A zvýšené ztráty dýcháním a pocením jsou při kolísání vyšších tělesných teplot, při fyzické práci, při stresu, při pobytu v horkém, zejména suchém prostředí, kdy může dojít ke ztrátám i několika litrů vody.

Ztrátám vody musí odpovídat její příjem. Nelze se pokoušet zastavovat průjem nebo nadměrné pocení v horku sníženým přísunem vody! Nedostatečné množství vody v těle vede k vyplavování vody z buněk, což se kromě pocitů těžké únavy a slabostí projeví bolestí hlavy, a vede pak i k rozvaru minerálního hospodářství. Nedostatek vody pak vede k zahuštění tělních tekutin a může vést k tvorbě kaménků ve slinných žlázách, žlučových cestách a hlavně v močových cestách se všemi nepříjemnými důsledky. Nedostatečná tvorba moči kromě močových kamenů vede ke sníženému vyplavování jedovatých produktů výměny látkové, což dále vede ke zhoršování funkce mozku a dalších orgánů. Snižuje se přizpůsobivost těla na horko a roste nebezpečí přehřátí. Případné zvracení prohlubuje minerální rozvrat. Může dojít i ke křečím svalstva. V horku se více otevírají kožní tepénky kůže je červenější, dochází k poklesu krevního tlaku a může dojít až k selhání krevního oběhu. Nedostatek vody tento stav urychluje.

Je dobré vědět, že starší člověk není přiměřeně citlivý na nedostatek vody. Cítí slabost a únavu, ale často nevnímá žízeň. Ošetřujeme-li takovéhoto člověka je nutné na to pamatovat. Podobně i děti jsou citlivější na nedostatek vody. Zejména jejich usnutí na sluníčku může být pro ně i životně nebezpečné. Pijákům alkoholu je známý nedostatek vody po pijatice. A tak i pití alkoholu v horku snižuje odolnost těla na přehřátí.

Prevencí všech těchto nežádoucích problémů je dostatečné pití nealkoholických nápojů v horku. Asi 2-4 litry vody za den. Při práci v horku, v zemědělství, ve sklárně, v kovárně apod. i více! Při selhávání oběhu z těchto příčin nestačí jen zavolat lékaře. Jako první pomoc je třeba pacienta urychleně přenést do chladné místnosti, razantně mu ochlazovat kůži, zdvihnout dolní končetiny a pokud pacient nezvrací a je to možné, podávat po douškách velmi studené tekutiny.

A tak u nás v létě nehrozí jen klíšťový zánět mozku nebo borelioza, průjem virový získaný nejčastěji na koupališti či salmonelový získaný potravou, ale i takové banality jako je přehřátí a nedostatek vody v těle.

-MUDr. Bohumír Šimek-

Milí čtenáři, po delší odmlce zase přicházím se svou troškou do mlýna. Dovolte mi, abych vám nabídla dva vyzkoušené recepty na chutnou a přitom zdravou prázdninovou večeři nebo v horkých letních dnech (pokud tedy ještě nějaké budou) možná i oběd.

Špagetové omelety:
Špagety uvaříme v osolené vodě, pokrájíme na menší kousky a přidáme vejce, osolíme a přidáme špetku muškátu, strouhaný tvrdý sýr a umícháme na těstíčko, ze kterého upečeme na pánvi omelety. Teplé je naplníme nádívkou, kterou připravíme tak, že na mírně osmahnuté cibulce orestujeme na jemno nakrájené papriky, cukety a čerstvý hrášek, krátce podusíme, přidáme rajčata na kostičky, podlijeme trochou vývaru, zahustíme troškou škrobové moučky rozmíchané ve vodě a ochutíme sojovou omáčkou.
Směsí naplníme omelety, přehneme a posypeme petrželkou nebo pažitkou a podáváme se zeleninovým salátem.

Hamburgery trochu jinak:
nejprve si připravíme řízečky ze sojového masa (postup zřejmě znáte). Celozrnné, nejlépe sojové housky mírně rozpečeme v troubě, prořízneme, potřeme kečupem a pak už dle fantazie zdobíme - list salátu nebo čínského zelí, rajčata, papriku, sojový řízeček, cibuli na kolečka. To celé pak polijeme lžící majonézy (zakysaná smetana, hořčice a sojová omáčka) a posypeme čerstvými bylinkami (řeřicha, bazalka, petržel, kopr nebo pažitka), přikryjeme horní částí housky a můžeme podávat.
Kdo nemá rád sojové maso může jej nahradit smaženým sýrem nebo použít file.

Doufám, že všem bude tato krmě chutnat - dobrou chuť přeje

- Marie Svobodová -

NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI

• Radek Jankulár, Třísov

BLAHOPŘEJEME

• paní Ludmila Kolářová, Holubov - 75 let
• pan Josef Šmejkal, Holubov - 70 let

NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI

• s panem Josefem Škrletou, Třísov - 74 let

Další informace :
Kleť
Výstava - Kulturní a přírodní význam Kleti
Lanová dráha Kleť
Chráněná krajinná oblast Blanský les

© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 20. dubna 2000 : 0