| ARCHIV | 1998 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Holubově |
Leden 1998 - Číslo 1 - Ročník 8 |
| ARCHIV | 1998 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Holubově |
Leden 1998 - Číslo 1 - Ročník 8 |
| Zpráva z jednání obecního zastupitelstva |
Obecní zastupitelstvo se sešlo na svém veřejném jednání dne 15.12.1997 za účasti 6 členů OZ a 30 občanů. Hlavním bodem programu byla zpráva o činnosti obecního úřadu a OZ, ze které vyplynulo zhodnocení nejdůležitějších akcí zajišťovaných v roce 1997. Jsou to tyto akce:
| Vážení spoluobčané |
Vstoupili jsme do roku 1998, do roku ve kterém nás bude čekat mnoho úkolů, které připravujeme. Je jich podle mého názoru poměrně dost, kam se podíváte všude by bylo co vylepšovat. Podle finančích možností musí obecní zastupitelstvo zvážit, čím začne. V letošním roce nás budou čekat troje volby, zde je třeba připomenout, aby všichni občané zodpovědně přistupovali k tomuto úkolu. Zde bych Vás chtěl požádat o spolupráci při zajišťování zdárného průběhu voleb. Pevně věřím, že nikomu z Vás není lhostejný osud celé naší společnosti, našich dětí a nás všech kteří zde žijeme. Přeji Vám všem do roku 1998 hodně zdraví, štěstí,spokojenosti a mnoho zdaru jak v osobním životě tak í v práci.
- Jaroslav Franěk, starosta -
| Páni otcové a "mlynářský kumšt" |
- pokračování
„Beranův" mlýn a pila
V roce 1654 zaznamenávali drobní šlechtici a řeholníci všechny hospodáře na selských usedlostech a chalupách. Tak vznikla berní rula, která pak sloužila jako základ pro odvádění poplatků vrchnostem farám i úřadům. Téhož roku hospodařil na usedlosti „u Beranů" v Křemži Vavřinec Beran, zemědělec a pilař. Po něm na usedlosti hospodařili syn, také Vavřinec, vnuk Matěj a poslední z Beranova rodu byla Matějova dcera Apolena. Chalupu převzala 14. září 1726. Provdala se za Víta Hausera ze Mříčí (asi dnešní Houzar). Ten brzo zemřel a vdova si vzala Matěje Bártu z panství netolického. Následoval Kašpar Bárta, ale ten roku 1800 prodal pilu Matěji Palečkovi. Paleček hospodařil na usedlosti 12 let a pak ji prodal Janu Krejčímu. Syn tohoto Krejčího Václav, prodal pilu roku 1861 Martinu Jenne.
Jenne byl z rodu měšťana a mlynáře z Rudolfova a měl 7 dětí. Jeho syn Antonín se přiženil do sousedního Holubovského mlýna. Další syn Franěk Jenne převzal po otci Beranovu pilu. Poslední mužský potomek rodu Jennů byl na usedlosti Fraňkův syn Karel, narozený roku 1866. Jeho dcera Františka se provdala za Matěje Cábu a převzali chalupu zvanou „Beranův mlýn". Pila prý byla zrušena koncem minulého století, mlýn počátkekm tohoto století.
Vím, že toto vyprávění je poněkud složité, ale na všech statcích a chalupách to bylo stejné. Na statcích se střídali hospodáři různých jmen, ale původní jméno z roku 1654 nese většina statků dodnes. Ale jsou i některé vyjímky, kdy rod se na statku uchoval dodnes, ale to jsou případy vskutku ojedinělé.
Holubovský mlýn
Registra pana Častolara jsou z roku 1624. V nich je uváděn mlýn Šimkův, pila Berana mlynáře a nový mlejn Zikmundovský patřící jeho milosti knížeti. Pila Berana mlynáře nese dodnes název Beranův mlýn. Nový mlýn Zikmundův je mlýn Holubovský, ale který mlýn byl nazýván Šímkův nevíme. Brložský učitel Jan Elias napsal před 100 léty spisek „Farní osada Křemže", kde uvádí, že Holubovský mlýn stával už v roce 1721 a tehdy na něm hospodařil mlynář Melmer. Křemežský učitel, Tomáš Kostěnec, nar. 1721 si vzal za manželku dceru z tohoto mlýna, Kateřinu Melmerovou. A pak zase celá dvě staletí žádná zpráva o lidech v tomto mlýně. Záznam je až z roku 1860, kdy se do Holubovského mlýna přiženil syn ze sousedního Beranova mlýna, Antoním Jenne. Celá pozdější historie mlýna byla podrobně popsána v „Křemežsku" v listopadu 1991. A proto jenom zkráceně: Antonín Jenne předal mlýn roku 1903, ač měl syna (šel studovat), dceři Josefíně, provdané za Josefa Valíka z Červeného mlýna.
Mlýn byl tehdy poháněn jedním vodním kolem na vrchní vodu a druhé vodní kolo na spodní vodu pohánělo rámovou pilu. Valík zrušil obě vodní kola, postavil jedno větší kolo na pohon mlýna a pilu zrušil. Mlýn vybavil novým zařízením. Postavil také novou cestu ke mlýnu, ve směru na Holubov a Krasetín a to brodem přes potok. Odtud předpokládal nejvíce mlečů z Holubova, Krasetína a Třísova. Ale Valík byl podivín, se sedláky dobře nevycházel a ti k němu přestali s mletím jezdit. Hospodařil na mlýně jenom 5 roků, zadlužil se, pomátl a roku 1908 zemřel. Vdova ještě nějaký čas se pokoušela za pomoci švagra z Beranova mlýna chod mlýna udržet, ale nakonec roku 1913 mlýn prodala mlýnskému družstvu. Družstvo založili pokrokoví sedláci z SS Krasetína, peníze na mlýn i na vyplacení výměnku si vypůjčili ve Spořitelně v Křemži a dluh zaručili svými majetky. Družstvo mělo v začátku 24 členů a přišla světová válka. Po válce přikoupili ke mlýnu pozemky, které byly knížecí a mlýn je měl v dlouhodobém nájmu (5.60 ha). Postavili místo brodu na potoce most a získávali nové členy. Mlýn byl po roce 1920 největším výrobcem mouky ze všech mlýnů na potoce.
V roce 1929 družstvo mlýn přestavělo, zvýšili budovu o 1 patro, koupili nové stroje a zařídili vlastní elektrárnu. V oné době měli téměř 200 členů. Zaměstnávali stárka s pomocníkem a polní hospodářství bylo doplňkem jeho mzdy.
Zestátnění po únoru 1948 postihlo i Holubovský mlýn. Družstvo muselo činnost ukončiti a příkazem předali mlýn Jihočeským mlýnům a pekárnám, v roce 1953. Jihočeské mlýny nechaly mlýn v provozu asi 2 roky, pak provoz ukončily, stroje byly odvezeny a od roku 1958 používalo budovu zemědělské družstvo jako sklad obilí. Vlastníkem budov í pozemků se stal stát a pohled na budovu vám napoví, že Kampelíkovo heslo "Co jednomu nemožno, všem dohromady snadno" je možné chápati i jinak, než bylo proklamováno. Bývalý prosperující mlýn se pomalu, ale jistě stává ruinou. Elektrárnu ve mlýně družstvo dalo znovu do provozu a dodává do veřejné sítě přibližně 5 KW hodin.
„Fučíkova" pila
Možná, že si řeknete, pila už dávno není a proč tedy o ní psát. Ale byla zde v Holubově několik století a i ona byla kus naší Holubovské historie. Roku 1651 vlastnil pilu Mikuláš Fučík a po něm jeho syn Blažej, od roku 1663. Další syn, po otci Mikuláš, si koupil roku 1665 samotu a mlýn na brložské farnosti zvaný "u Šimečků v lukách". Po Blažeji Fučíkoví hospodařil v Holubově ještě jeho syn Šebestián v létech 1707-1747 a pak syn tohoto Ondřej Fučík 1747-1778. Za Šebestíána Fučíka mělo hospodářství výměru 9 strychů a 2.5 věrtele polí, to jsou necelé 3 ha, louky jsou uváděny sklizní, dají za rok 9 povozů sena a 3.5 povozu otavy. U statku byla zahrada, poměrně veliký les a rybník, do kterého lze vsadit 1.5 kopy násady ryb. Na této výměře půdy choval Fučík šest volů, tři krávy, tři jalovice, čtyři ovce a jedno prase. Ondřej byl posledním Fučíkem. Roku 1778 prodal pilu a hospodářství Vojtěchu Kolářovi ze Zaluží, ten je prodal roku 1792 Františku Hluchýmu z Habří. I ten je měl jenom krátce, pouhých 6 let, roku 1798 je koupil Jakub Pešl, syn hamerského hamerníka. Po něm zde hospodařil jeho syn František Pešl.
Roku 1840 koupil statek budějovický podnikatel Vojtěch Lanna a do roku 1844 získali podíl na majetkku i jeho společnicí František Klavík a Jan Procházka. Tím zanikla v Holubově Fučíkova pila a vznikla železárna. Ale to už je historie jiná, mnohokrát popsaná.
Vážení přátelé, mé vyprávění o osudech mlýnů a jejich obyvatel končí. Poslední je o Fučíkově pile v Holubově, jejíž konec nastal roku 1840. Křemežský potok ještě teče víc než km a pak končí u Dívčího Kamene ve Vltavě. Nezaznamenal jsem vyprávění o holubovské železárně, o třísovském hamru a o elektrárně na Dívčím Kameni. Bylo by to vyprávěné opakované, protože o železárně již zmínka v Holubovském zpravodaji byla. O Hamru jsme zaznamenal vyprávění v letošním březnovém čísle a o elektrárnách na Dívčím Kameni v 10.a 11. čísle Zpravodaje z roku 1995. Dnes už žádný mlýn na Křemežském potoce v provozu není. Pily jsou v našem okolí tří, ale žádnou už nepohání vodní kolo, mají pohon elektrický. Vyplnilo se to, co bylo naznačeno na počátku vyprávění. Velkomlýny vytlačily drobné podnikatele na malých mlýnech. O romantických zákoutích a životě na starých mlýnech se dočteme už jenom ve starších románech.
- Josef Bárta -
Milí čtenáři,
dočetli jsme společně vyprávění o historii mlýnů na Křemežsku, které připravil a zpracoval pan Josef Bárta. Bohužel bylo to jeho vyprávění poslední, neboť pan Bárta zemřel, 2.ledna 1998 ve věku 77 let. Téměř 40 let byl kronikářem obce Holubov. Tomuto poslání věnoval všechen svúj čas a schopností. Trpělivě sbíral a skládal střípek po střípku historií našeho Podkletí. Dokázal naslouchat lidem, rozuměl jejich radostem i starostem. Lidé zase na oplátku se zájmem poslouchali a četli jeho vyprávění. Patřil ke generací starých lidových písmákú. Zanechal po sobě kus poctivé práce, kterou docení budoucí pokolení. Byl člověkem rozvážným, požívajícím přirozenou autoritu a vážnost. Takový zůstane v našich vzpomínkách.
Čest jeho památce.
| Co jste hasiči, co jste dělali |
Čas od času se lidé zamýšlejí nad tím, co udělali od posledního zamyšlení, co se jim opravdu povedlo a co třeba nestálo za nic. Přemýšlejí nad tím, co a jak udělat v příštím období, na jehož konci se budou opět zamýšlet.
Takto a podobně uvažovali i třísovští hasiči na své výroční valné hromadě v prosinci, kdy hodnotili svoji činnost za rok 1997. Například zúčastnili se více jak 20 soutěží v místě, okrese i kraji.Převažovaly úspěchy, to je pravda, ale někdy se také nedařilo. Požární sport je jako každý jiný, i když svým způsobem specifický. Záleží na momentální kondici každého člena soutěžního družstva, na přípravě techniky a cvičebního nářadí, někdy také na rozhodčích a v neposlední řadě i na štěstí.
Hasiči z Třísova byli mezi prvními, kteří finančně pomohli záplavami postižené Moravě, věnovali 4.000,- Kč.
Uspořádali již XIV. ročník Posezení pod kaštany, kdy více jak 350 účastníků je znovu přesvědčilo o tom, že zájem o tuto zábavu trvá. Pro rok 1998 uvažují v zásadě takto:
Udržet růst členské základny, která v současné době čítá 86 členů s průměrným věkem 44 let. Nejstarší členkou je paní Anastázie Šimečková (83 let), nejmladším členem je František Filistein (19 let).
Připravují alternativu zásahu na některou těžko přístupnou lokalitu osady Třísov u Mrázů, na Kopečku nebo u Jindrů (pro aplikační námětové cvičení). Ke spolupráci se přihlásil i podplukovník Vejvara, ředitel Hasičského záchranného sboru v Českém Krumlově, který byl hostem zmíněné valné hromady.
Samozřejmostí se předpokládá i dobrá spolupráce s Obecním úřadem Holubov v otázce vodovodu a víceúčelové hasičské nádrže - jejich čištění, jak připomenul starosta OÚ pan Jaroslav Franěk, rovněž host valné hromady. Rok 1998 bude pro hasiče z Holubova, Třísova a Krasetína významný tím, že oslaví 90. výročí založení sboru - tehdy společného. Předpokládá se s tím spojené setkání rodáků a přátel.
Věřme, že to všechno vyjde a setkání budou radostná.
- Ivan Svoboda -
| Novoroční zamyšlení |
Jedna matka vypráví:
Můj pětiletý chlapec se mě nedávno zeptal:„Co si lidé říkají, když mají svatbu?" „Slibují si, že se budou mít rádi a budou k sobě milí." Chlapec se zamyslel a pak řekl:„To pak ale nejsi pořád vdaná. Že ne, mami? Nebo ano?" A tak by to nemělo dopadnout ani při vzájemných novoročních přáních. A pak ještě nezapomínejme na radost a veselou mysl protože: „Na radosti je nádherné to, že přichází nezaslouženě a nikdy ji nelze koupit". (Hermann Hesse)
- Marie Hrušková -
| Víte, co je paráda ? |
Tak začínala jedna básnička na vánoční besídce v naší mateřské škole. Protože však před stanoveným temínem besídky byla velká nemocnost dětí a tudíž bylo problematické nacvičit program, rozhodli jsme se, nezvat tentokrát na besídku rodiče a sponzory, ale udělat si ji jen tak s dětmi v „kruhu rodinném". Napětí, překvapení, zpěv, radost, smích, ale i trochu hašteření čí bude ta nová hračka, se neslo vyzdobenou, prskavkami a vánočním cukrovím provoněnou třídou. Vystoupení dětí se střídalo s hodováním u slavnostního stolu, hraní s novými hračkami u mnohých převyšovalo nad laskominami ve vánočním balíčku, který každé dítě dostalo. Překvapením byl pro
děti dárek nového televizoru, protože ten stávající si již zasloužil „odchod do důchodu". Ráda bych poděkovala všem, kteří se jakkoliv podíleli na věnovaných dárcích pro děti naší školky. Poděkování tedy patří Artypě Holubov, Pokrývačství Bušta, Triobaru Holubov za finanční dary, za které spolu s úsporami z minulých let ze SRPŠ jsme mohli dětem koupit nový televizor.Na nákup části hraček nám přispěl Obecní úřad Holubov. Kolekce na vánoční stromek děti dostaly od Cukrářství u Struháčků. Na závěr mi dovolte, za celou mateřskou školu Holubov všem poslat přání, aby štěstí a zdraví Vám bylo po celý rok 1998 nablízku.
- Hana Bezděková, ředitelka MŠ -
| Zdravé mlsání |
Milé čtenářky, možná i čtenáři,
jelikož mám pocit, že jsem již vyčerpala většinu známých bylinek a o těch, které neznám psát nechci, zakončila jsem s posledním číslem loňského zpravodaje i rubriku „Z babiččiny lékárny".
Novou rubriku, kterou bych chtěla trochu zpestřit náš Holubovský zpravodaj bych nazvala „Zdravé mlsání". Vím, že toho o „zdravém" jídle bylo napsáno tolik, že se v tom jeden vůbec nevyzná, co je vlastně zdravé a co ne, když každý zdroj tvrdí něco jiného. V žádném případě Vám nechci vnucovat vegetariánskou nebo makrobiotickou stravu. Já sama mám ze všech „dortů nejraději maso" a právě proto se snažím doplňovat je například saláty ze syrové zeleniny nebo je občas nahradit masem sojovým nebo jídlem bezmasým, ale ne zrovna sladkým, a přesto snad dobrým. Ráda bych se s Vámi podělila o některé vyzkoušené recepty. Dovolte mi, abych zahájila receptem na velmi dobré
Vločkové placky
Ovesné vločky (asi 5 lžic) spařím horkým mlékem a nechám chvíli nabobtnat. Přidám nastrouhanou zeleninu (mrkev, celer, petržel), hrášek, pórek, cibuli, česnek, osolím a okořením majoránkou. Pak si připravím těstíčko z vejce, mléka a hladké mouky. Nakonec přidám asi 10 dkg strouhaného sýra. Vytvořím hustou kaši, kterou nabírám lžící a v horkém tuku smažím malé placičky, které podávám s kečupem nebo se zeleninovým salátem, který připravím asi ze čtvrtky hlávky bílého zelí (možno i z čínského), dále pokrájím rajčata, papriku a kus čerstvé okurky na malé kousky a zaleju zálivkou - 3 lžíce oleje, 1 lžíce vinného octa nebo citronky, sůl, česnek, trochu vody - řádně protřepu nejlépe ve skleničce s víčkem. Salát řádně promíchám a nechám chvíli uležet v chladu.
Přeji Vám dobrou chuť ke zdravé a snad i chutné večeři.
- MS -
Z babiččiny kuchařky
Falešnica
Falešnica je polévka falešně zrádná, chutná trochu jako svíčková. Babička říkávala: "Zeleninou nešetři a bramborami taky ne. "Mrkev, celer, petržel a brambory (libovolné množství, podle toho, jak hustou polévku máte rádi) nakrájíme na kostičky a dáme vařit do litru vody, okořeněné 3 bobkovými listy, několika kuličkami pepře a nového koření. Když zelenina a brambory změknou, zahustíme trochou mouky,rozmíchané ve šlehačce (asi 1/3 litru), a podle chuti ochutíme citronovou štávou. To je vše, pak už jen jíme a v duchu velebíme kuchyni našich babiček.
- Marie Hrušková -
| Společenská kronika |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
BLAHOPŘEJEME
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI
| Informace |
VÍTE ŽE ...
Další informace :
Chráněná krajinná oblast Blanský les
Historie mlýnů a pil v regionu Český Krumlov
Hrad Dívčí Kámen
Vltava
Kleť
| INFORMACE, KTERÉ OBEC HOLUBOV ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Holubov |
Křemežsko |