|
|
|
Měsíčník Obecního úřadu Frymburk |
|
|
Hasiči
Zprávy z radnice
Konec války před 55 lety
Zprávy ze života fotbalového oddílu
Základní škola - školní výlety
Životní jubilea a noví občané
| Hasiči |
|
Významným mezníkem v ochraně proti požárům se stal 25. červenec 1785, kdy byly vydány dva patenty císaře Josefa II. Byly to Požární řády v Čechách, „aby těm strašlivým účinkům se předešlo“. Řád byl podrobný a mimo jiné se v něm ukládá, že „nádoby na vodu jsou povinni poskytovat a jimi hasit jircháři, barvíři, valchaři, hrnčíři, kožešníci, krejčí a tkalci“. Obdobně obsluhu ruční stříkačky, o které se píše již při frymburském požáru 1856, zajišťovali mlynáři, pekaři a šenkýři. Ve farní pamětnici zapsal páter Petr Eder o zhoubném frymburském požáru 1866 mimo jiné: „Hasiči byli bezradní, hasičská stříkačka byla ve špatném stavu a hadice nedosáhly ani k ohni“. Z uvedeného požárního řádu vyplývá, že pomoc při požáru byla závislá na vybavení a na fyzických schopnostech a obětavosti řemeslníků.
Při obou frymburských velkých požárech v letech 1856 a 1866 se bohužel ukázalo, že dalším podobným katastrofám nelze ve Frymburku čelit dosavadním způsobem. Zastaralá ruční stříkačka, háky, žebříky a kožená vědra v rukou neznalých, nevycvičených řemeslníků na „velké ohně“ nestačily. Při zásazích u požárů ve Frymburku obsluha ruční stříkačky nevystačila ani dlouhodobě ji uvádět do chodu. Již 15. července 1867 vypukl ve Frymburku další oheň, při kterém vyhořelo pět domů čp. 40 až 44. Stalo se tak v noci v domě barvíře Proška „po několika paličských dopisech a rozšířil se názor, že tento oheň založil barvíř Proško sám“. To jsem citoval z farní pamětnice a obecní kronika uvádí, že „vynikající služby při tom prokázali tesaři z Aigenu, kteří s obdivuhodnou chladnokrevností strhávali a shazovali hořící trámy z krovů střech a tak také zachránili Holzbauerův dům před vyhořením“.
Po dalším frymburském požáru 5. února 1872 byl již v dubnu 1872 ve Frymburku založen Sbor dobrovolných hasičů. Bylo to o čtyři roky dříve, než byl 25. května 1876 vydán zemský zákon, kterým bylo uloženo obcím, které měly přes padesát domů, zřídit dobrovolné hasičské sbory. Během roku 1872 se stalo 97 frymburských občanů členy Sboru. Prvním voleným velitelem frymburských hasičů se stal Gustav Greipl. Jen v roce 1872 zasahovali frymburští dobrovolní hasiči při požáru v domě Bauer ve frymburském Pufferu, ve Vyšším Brodě, v Přední Výtoni a v Blatenském mlýně. Ve dnech 15. a 16. srpna 1874 byl v Českém Krumlově pořádán „požární den“, kterého se zúčastnilo třináct existujících hasičských sborů, mezi nimi i hasiči z Frymburku. Při této příležitosti byl ustanoven i jihočeský hasičský župní svaz.
Cvičení frymburských dobrovolných hasičů bývalo většinou v neděli odpoledne, ale „často selhala ruční stříkačka a jindy hasiči, kteří se učili zacházet s výstrojí a výzbrojí“. Od svého založení trpěl Sbor dobrovolných hasičů ve Frymburku nedostatkem finančních prostředků. „Vydržovaly se svým nákladem, chtějíce svým bližním v neštěstí pomocné ruky podati, za což se jim často dostalo nepřízně a neporozumění“. Ve Frymburku to bylo od „poloměšťanů“. Problémem bylo i sušení hadic. V roce 1875 bylo rozhodnuto přijímat i „přispívající členy“, u kterých se nepočítalo s aktivní prací, ale jen s placením ročních příspěvků. Během několika let se „přispívajícími členy“ stali postupně téměř všichni vlastníci a majitelé domů ve Frymburku a okolí, neboť si uvědomili, že „hasiči chrání jejich majetek“.František Schusser
| Zprávy z radnice |
|
Frymburské slavnosti
Ve dnech 9. – 11.6.2000 úspěšně proběhly historicky první Frymburské slavnosti. Jsem nesmírně potěšen skutečností, že jsme si slavnosti dokázali nejen zorganizovat a připravit, ale též úžasně prožít. Tím jsme dokázali, že Frymburk si takovouto slávu minimálně 1 x za rok zaslouží. Průběh slavností projednalo zastupitelstvo obce na svém jednání 21.6.2000 a rozhodlo, že se budou konat i v dalších letech. Samotným duchem celé akce byla legrace, recese a jistá nadsázka, což je i podstata divadla Járy Cimrmana v čele se Zdeňkem Svěrákem, které bylo nosným programem. Celkové náklady byly v souladu s rozpočtem a přesáhly částku 200 000,- Kč. Do těchto nákladů nelze započítat velké množství hodin dobrovolné práce všech, kteří se na organizaci a přípravě podíleli. Velmi příjemné bylo s jakou samozřejmostí provedl ČSŽ úklid kulturního domu, stejně tak, bez nároku na odměnu, pracovali všichni zaměstnanci obecního úřadu. Velký podíl na zdárném průběhu mělo též občanské sdružení Lipno-Dunaj v čele s panem Lubošem Krejzou. Samotného zahájení se zúčastnilo celkem 230 lidí, přičemž lampiónový průvod čítal již 550 občanů. Vrcholem návštěvnosti se stal ohňostroj, kde bylo přítomno neuvěřitelných 1 100 účastníků. Večerní country bál navštívilo 350 lidí. Druhý den probíhala vystoupení divadelních souborů a kejklířů, na tenisovém hřišti se odehrával turnaj Double open 2000. V odpoledních hodinách byla slavnostně odhalena pamětní deska „českého velikána Járy Cimrmana“ za přímé účasti držitele zlatého Oskara Zdeňka Svěráka. Stejně jako vystoupení divadelních herců na náměstí, tak i samotné odhalení desky se setkalo s obrovským zájmem veřejnosti. Po dlouhé se ve frymburském kulturním domě znovu odehrálo kvalitní divadlo, které bylo beznadějně vyprodáno až na neuvěřitelných 400 návštěvníků. Ve večerních hodinách proběhl rockový koncert na střelnici, který se též těšil vysoké návštěvnosti (400). Neděle měla klidnější průběh, ale stejně tak zajímavý a pro občany přitažlivý. Na fotbalovém hřišti se konala soutěž družstev dobrovolných hasičů, která byla korunována vítězstvím našeho frymburského družstva dobrovolných hasičů pod vedením pana Václava Liebla st. Velký zájem vyvolala i ukázka zásahu našeho profesionálního družstva hasičů. Závěr slavností se odehrál též na fotbalovém hřišti, kde se poprvé v historii konal turnaj ženských fotbalových družstev. Vítězství si po vyrovnaném utkání odvezli ženy z Vyššího Brodu. Je nutné vyslovit úctu a poděkování za předvedený výkon našich frymburských žen, které jen těsně zůstaly na druhém místě. Frymburské slavnosti navštívilo celkem 3 500 lidí.Věřím, že v příštím roce se nám všem podaří připravit a prožít stejně tak slavnostně a důstojně druhý ročník slavností.Běh míru
Mírová akce – běh míru, která se koná pod záštitou významných světových osobností a též prezidenta Václava Havla si zvolila za etapové město náš Frymburk. 13.6.2000 v 19.15 hodin navštívili poslové běhu míru Frymburk, přičemž slavnostně předali mírovou pochodeň starostovi obce a před radnicí zazpívali Píseň míru. Naše obec se o účastníky důstojně postarala, poskytla jim potřebné občerstvení a nocleh v základní škole. Druhý den ráno v 9.00 hodin poslové Běhu míru opustili naši obec.Svěcení Křížové cesty
Dne 24.6.2000 v odpoledních hodinách byla slavnostně vysvěcena znovu obnovená Křížová cesta na kopec Marta. Slavnostního setkání se zúčastnilo na 300 účastníků, přičemž z velké části se jednalo o bývalé farníky farnosti Frymburk. Náklady spojené s obnovou Křížové cesty nesla obec a činily celkem 300 000,- Kč uvolněných z rozpočtů roku 1999 a 2000. K tomu je nutné započíst také výnos ze sbírky, který činil téměř 25 000,- Kč. Samotnou rekonstrukci prováděli naši přátelé a rodáci z Frymburka a okolí, kteří dnes žijí v Německu, pod vedením pana Herberta Foissnera, a kterým zdárně sekundovali zaměstnanci obecního úřadu pod vedením tajemníka ing. Šustera. Tato obnova prokázala, že dnes je již možné bez problémů spolupracovat s našimi západními sousedy na jakékoliv úrovni. Křížová cesta znovu zvýrazní a podtrhne význam našeho městečka Frymburk, dále pak samozřejmě rozšíří infrastrukturu, tzn. nabídku pro volný čas. Přál bych si, aby se Křížová cesta stala symbolem duchovní a kulturní integrace Frymburka jako součásti České země při vstupu do Evropské unie.Chodníky
Ani v měsíci červnu, který byl přímo přeplněn kulturními a sportovními akcemi neustala práce obecního úřadu na zkvalitňování prostředí. Byl vybudován chodník spojující náměstí z průchodu vedle čp. 10 k domu čp. 22. Svým způsobem je tento chodník historický, protože je to poprvé, co občané využívající tuto trasu nemusí mít obavy ze špatného počasí a vždy se pohodlně po pevné a čisté zemi dostanou do svých domovů. Další rekonstrukce chodníku byla provedena před hotelem Vltava a do konce měsíce předpokládám, že budou dokončeny i chodníky před objekty čp. 76 až 82. Chodníky jsou budovány ze zámkové dlažby tak, aby umožňovaly bezproblémovou chůzi.Změny na obecním úřadě
Zásadní a nová bude ta skutečnost, že od 1.7.2000 se bude obecní úřad jako úřad matriční zabývat vyřizováním občanských průkazů a cestovních pasů. Tento krok je velmi důležitý a souvisí s přibližováním služeb státní správy občanům. Sám osobně ho vítám a věřím, že náš obecní úřad při zajišťování nového a nelehkého úkolu obstojí. Z tohoto důvodu bude muset být provedena též změna v náplni jednotlivých konkrétních zaměstnanců obecního úřadu, ale to je záležitost čistě interní, která se nedotkne občanů obce.Oto Řezáč – starosta
Odstávka kotelny : |
Sociální dávky : |
Oznámení |
Z jednání obecního zastupitelstva - 20. zasedání OZ dne 21.6.2000
|
| Konec války před 55 lety |
|
Frymburk-Budějovice, Československo 10. května 1945
Milá matko a tatínku,
Dnes za úsvitu jsme naložili nákladní auta a vůbec jsme nevěděli, kam pojedeme. Jeli jsme několik hodin a cestou jsme projížděli městečky, podél naší cesty vyšli do ulic lidé, mávali nám a zdravili nás. Vlály české, americké a ruské prapory a přes ulice byly natažené transparenty s nápisy „Vítáme naše hosty“. V jedné vesničce, kterou jsme projížděli, byl nápis „We will beg you“ (budeme vás prosit). Zřejmě tam byl někdo, kdo uměl pár slov anglicky, a tímhle chtěl vyjádřit svou vděčnost. Nikdo nevěděl, co má ten nápis znamenat, ale chápali jsme, že to zřejmě mělo být „vítejte“.
Pozdě dopoledne jsme dorazili do města Budějovic, ležícího jižně od Plzně a Prahy. V porovnání s těmi, kde jsme dosud byli, bylo poměrně velké. Všichni se vyhrnuli do ulic podívat se na nás, a když jsme zastavili, muži i ženy od šesti do šedesáti se rozkřičeli kolem celého náklaďáku. Nosili víno, koláče, ředkvičky, a především květiny. Náš náklaďák byl tak vyparáděný, že vypadal jako alegorický vůz. Mnohá děvčata měla takovou radost, že nás vidí, že po stranách vyskakovala nahoru a líbala naše kluky. Jednoho tak rozrušilo, když dostal polibek od děvčete, že z náklaďáku dočista sletěl. Většina pěti až desetiletých na sobě měla pro tuhle příležitost mnohobarevné oblečení a ve vlasech věnečky nebo květiny. Některé ženy od dvanácti do šedesáti byly oblečené do stejných charakteristických krojů, ale většinou byly mladší. Tou dobou už jsme měli fotoaparáty venku a fotili jsme ty prazvláštní obyvatele téhle malé země. Mnozí z nich měli také fotoaparáty a vyprávěli nám, že na tenhle den už čekají šest let, a celou tu dobu je měli schované, aby je Němci nezabili. Chvilku jsme čekali hned za hranicemi města, pozorovali jsme kolem procházející obyvatele a ze všech sil jsme se s nimi snažili domluvit a vzájemně se vyfotit.
Potom nadešla ona velká hodina. Naskákali jsme do náklaďáků zasypaných květinami a vyrazili do centra na náměstí, kam se na nás přišlo podívat snad celé město. V životě jsem tolik lidí neviděl, a byli to ti nejšťastnější lidé jaké jsem kdy spatřil, protože Němci odešli už předešlé noci. Tak na nás čekali v centru města, trpělivě a možná i netrpělivě, zřejmě celé hodiny, alespoň se tak dalo usuzovat podle jejich počtu. I tady bylo spousta fotoaparátů: velké, malé, filmové kamery i veliké starodávné přístroje na stojanu. Jen za těch patnáct minut, kdy jsme projížděli kolem náměstí ve slavnostním průvodu, muselo být těch fotek snad deset tisíc.
Mateřská škola |
P O D Ě K O V Á N Í
Za ZŠ Frymburk: Jiří Mezera – ředitel ZŠ
|
Akce videokamera
V měsíci dubnu zahájily vychovatelky školní družiny sbírku na videokameru. Kameru budeme používat hlavně k natáčení činnosti školní družiny, školních aktivit, chceme zdokumentovat práci školy během celého roku a hlavně natočíme naše gymnastky při nacvičování sestav, abychom zachytily veškeré chybičky. Moc děkujeme všem, kteří nám přispěli. Jsou to: Lesy ČR 4 000,- Kč, rodina Wilzingova 2 500,- Kč, firma FAO 1 000,- Kč, firma Dorovín a spol. 1 000,- Kč, potraviny Miroslav Čep 1 000,- Kč, manželé Štěpánovi 1 000,- Kč, p. Bandík 1 000,- Kč, p. Rillich 1000,- Kč, p. Kupec 1 000,- Kč, p. Bulová 500,- Kč, p. Štefan Boháč 400,- Kč, p. Antl 200,- Kč, p. Sukdoláková 100,- Kč. Akce ještě není uzavřena, část financí máme přislíbeno po sezóně. Číslo účtu KB 4296000277/0100 variabilní symbol 5961 je otevřeno pro každý další příspěvek.Marie Chmelařová, vedoucí vychovatelka ŠD ZŠ
| Zprávy ze života fotbalového oddílu |
|
Vážení sportovní přátelé, vážení příznivci fotbalu!
Dnes bych rád přinesl pár informací o činnosti našich nejmladších fotbalistů.
Mladí fotbalisté (žáci) byli ve dnech 7. – 9.4.2000 na soustředění na Hrušticích. Na tomto soustředění měli kluci několik tréninků, při kterých dostali pořádně do těla. V sobotu si udělali výlet do bazénu ve Větřní a bylo to velmi příjemné zpestření programu. Velké překvapení pro trenéry bylo to, že nejdůležitější ze sobotního programu bylo pro kluky sledování televize, kde byla soutěž o Miss České republiky. V neděli dopoledne sehráli žáci v Černé v Pošumaví přátelský zápas, ve kterém deklasovali svého soupeře 9:2.
Po obědě přišel na řadu úklid a odjezd domů. Všem se na soustředění velmi líbilo. Celé toto soustředění zaplatilo vedení cestovní kanceláře Frymburk. Po celou dobu měli k dispozici karavan pana Josefa Boháče. Chtěl bych touto cestou těmto sponzorům poděkovat. V neposlední řadě je nutné též poděkovat manželům Baníkovým, kteří nejen výborně vařili, ale vyšli mladým fotbalistům všemožně vstříc. Poděkování též patří pánům Šuníkovi a Šislerovi za to, že obětovali svůj volný čas ve prospěch našich dětí.
Naši nejmladší fotbalisté (přípravka) se zúčastnili dne 27.5.2000 fotbalového turnaje v Lipí u Českých Budějovic. Dvanáct mužstev bylo rozděleno do dvou skupin. Naše přípravka hrála ve skupině „A“. Postupně porazili Zliv 3:1 (góly Vrátil 2x, Píšek D. 1x), Trhové Sviny 4:0 (Vrátil 4x), Jindřichův Hradec 4:1 (Vrátil 2x, Ribár 1x, Račák 1x) a remizovali s Loko Č. Budějovice 1:1 (Ribár) a s Dynamem Č. Budějovice „A“ rovněž 1:1 (Vrátil). Těmito dobrými výkony postoupili z druhého místa do semifinále. Zde se utkali se Slávií Č. Budějovice, kterou po velmi dobrém výkonu porazili 3:1 (Vrátil 2x, Ribár 1x). Tímto vítězstvím postoupili do finále celého turnaje. O prvenství si to rozdali opět s rezervou Dynama Č. Budějovice. Ale po náročném programu celého turnaje jim již došli síly a nakonec prohráli 4:0. I tak je však nutné hodnotit celkové umístění v silné konkurenci jako veliký úspěch našich nejmladších fotbalistů. Dalším velkým úspěchem bylo to, že nejlepším střelcem turnaje se stal Zdeněk Vrátil s 11 góly. Poděkování patří všem hráčům, kteří se tohoto turnaje zúčastnili.
Rovněž je nutné poděkovat našim sponzorům. Především panu Janu Štěpánovi za dopravu a příspěvek na obědy. Také pan Václav Liebl ml. a slečna Lucie Ribárová pomohli trenérovi přípravky při opatrování našich nejmladších po celý den. A podobně jako v minulém případě bych chtěl poděkovat panu Vrátilovi za to, že věnoval pro naše děti svůj volný čas.M.F
| Základní škola - výlety |
|
Nečekaný výlet do Rakouska
Po podzimním navázání kontaktu jsme dne 13.6.2000 byli pozváni milým panem ředitelem rakouské sportovní školy do Niederwaldkirchenu. Druhý den ráno si pro nás přijel luxusní autobus i s milým panem ředitelem Haugenedrem. Výletu se zúčastnili všichni Ti, kteří měli pas a pilně pracovali po celý rok v hodinách německého jazyka. Jejich přijetí bylo bezprostřední. Smysl pro pořádek nás všechny překvapil. Po příjezdu do školy jsme byli rozděleni do čtyř skupin a poté odvedeni do tříd. Každý z nás měl možnost si popovídat s rakouskými učiteli a žáky. Dopoledne jsme zhlédli sportovní slavnost připravenou žáky školy. Co se sportu týče, byly děti všestranně nadané, což v nás vzbudilo veliký obdiv. Žáci se zabývají hlavně judem, s nímž obsadili v Evropě druhé místo. Celá sportovní akce se nám velice líbila. Po slavnosti jsme byli pozváni panem ředitelem na oběd. K obědu jsme měli řízek a hranolky. Jako moučník dostal každý z nás velkou porci zmrzliny. Po vydatném obědě jsme bohužel museli jet domů. Ještě před odjezdem jsme všichni panu řediteli osobně poděkovali a předali mu pár maličkostí. Celá výletní akce se nám velice líbila. Tímto bychom chtěli poděkovat panu řediteli Haugenedrovi a paní učitelce Flígrové, kteří celou akci uspořádali a také panu učiteli Stejskalovi, který nám dělal doprovod.Za druhý stupeň ZŠ Kristina Štěrbová (8. třída)
a Simona Petričáková (9. třída)Výlet šesťáků
Tímto způsobem bychom chtěli poděkovat skvělé paní učitelce Krejzové, že s námi vydržela všechno i hluk rádií, panu Krejzovi, že pro nás vymýšlel krásné a zábavné hry. Také bychom chtěli poděkovat manželům Tomkovým, že nám umožnili strávit krásné tři dny na hotelu Desta a paní Juhaňákové a Baníkové, že nám odvezli kufry.Děkují vaši výletníci ze 6. třídy
Školní výlet osmé třídy
Dne 14.6.2000 jsme se tradičně vypravili na školní výlet. Tentokrát jsme změnili směr, i z toho důvodu, že nám zrušili Svatý Tomáš, a zamířili jsme s karavanem do ŠvP Nuzerov, nedaleko od Sušice. Cesta byla dlouhá a únavná, ale legrácky nás nepřešli. Asi za dvě a půl hodiny jsme se konečně dočkali našeho vysněného cíle. Přijeli jsme hladoví a tak jsme hned běželi na večeři. Po večeři jsme se ubytovali a jelikož pršelo, museli jsme být v chatkách. První den dopoledne jsme vyrazili na kolech na výlet do Sušice, kde jsme si prohlédli památky a navštívili muzeum Šumavy. V muzeu byly, kromě jiného, vystavené například sirky, předměty z druhé světové války a spisy. Odpoledne jsme také vyrazili na kolech k rybníku, odkud jsme vyjeli na dlouhatánský strmý kopec, který všechna děvčata úspěšně zdolala, aniž by slezla z kola. Byl odtud nádherný výhled na celou šumavskou přírodu. Ztracené kalorie jsme dohnali v cukrárně v Dlouhé Vsi. Po návratu z výletu na nás čekala diskotéka. Vyřádili jsme se, najedli a unaveni jsme zapadli do postelí.
Druhý den dopoledne jsme navštívili, opět na kolech, sklárnu v Anníně. I když jsme nebyli objednáni, přesto jsme potkali samé hodné lidi a sklárnu jsme si mohli prohlédnout v doprovodu odborné průvodkyně. Viděli jsme na vlastní oči, jak se brousí známé české sklo, které se vyváží do 50 zemí světa. Po vydatném obědě byl dalším cílem našeho výletu na kolech hrad Rábí nedaleko od Sušice. Štěstí nám však nepřálo, hrad byl uzavřený z důvodu natáčení ruského sci-fi filmu. Přesto naše dlouhá cesta nebyla marná. Místo návštěvy hradu jsme navštívili areál dravců. I když jsme přišli v čase, kdy se produkce neprováděla, přesto to pro nás sokolníci udělali a předvedli nám postupně výcvik káněte, orla a i krkavce. V závěru se nám pak dostalo odborného výkladu ke všem ostatním dravcům, kteří se zde nacházeli, bylo jich kolem dvaceti. Po návratu jsme byli velmi unaveni, neboť jsme za celý den ujeli přes 50 km, včetně několika terénních vložek. I přesto, že jsme byli údajně unaveni, měli jsme dostatek síly na diskotéku. Po diskotéce jsme šli samozřejmě spát. Třetí den ráno jsme se odhodlali jít na jez řeky Otavy. Vyčvachtali jsme si nohy a vrátili se na chatky. Sobota byl náš poslední den návštěvy Švp, a proto jsme museli pobalit všechny věci, uklidit chatky, naložit kola a odtlačit přívěs a připojit ho. No, a potom již oběd a odjezd zpět domů. Smutní zamilovaní chlapci se loučili s mosteckými děvčaty. Ta si je na památku vyfotografovala a čekal nás odjezd. Naše osobní věci jsme naložili do karavanu a po obědě jsme vyrazili přes Srní a Modravu k domovu. Za necelé tři hodiny jsme byli doma. Výlet, který nebyl jen obyčejným školním výletem, ale i tak trochu poznávacím, se nám velmi líbil a doufáme, že i v příštím roce se nám podaří uskutečnit něco podobného. Bude to pro nás na této škole již výlet poslední.
Na závěr bychom chtěli poděkovat všem, kteří nám pomohli celou tuto pěknou akci uspořádat. Především panu Josefu Boháčovi za zapůjčení karavanu i s přívěsem, manželům Jiřině a Otovi Řezáčovým, manželům Trinkbauerovým a manželům Štěrbovým za finanční pomoc při realizaci celé akce. A úplně na závěr děkujeme manželům Flígrovým za trpělivost a pochopení.Ještě jednou všem moc děkujeme. 8. třída ZŠ
Třídní výlet 9. třídy – 1999/2000
Devět let vzájemné existence, vzpomínky na jednotlivé společné akce a dobrá vůle našeho třídního učitele Leoše Ševčíka nám umožnily vydat se na poslední výlet v 9. ročníku.
Termín odjezdu byl naplánován na 15. červen. Toho rána jsme se tedy vypravili na autobusové nádraží ve Frymburku. V doprovodu našeho třídního učitele jsme dorazili po menším pěším putování do cíle naší výpravy – tedy na Jihokov. S klíči od chatek a batohy na zádech jsme se rozdělili do tří skupin a šli jsme vybalovat věci, které nám maminky připravily. Poté jsme shlédli okolní přírodu a také prostorné hřiště, neboť jsme se již těšili na sportovní akce, které si zde připravíme. Hned po výtečném obědě jsme sehráli „urputné boje“ v podobě tenisových miniturnajů. Se jmény vynikajících tenistek a tenistů se nám hrálo opravdu skvěle. Po večeři však již nebylo vidět na žlutavé míčky, proto jsme se sešli celá třída v jedné chatce a hráli společenskou hru – užili jsme si výbornou legraci. Prvním dnem však výlet zcela neskončil. Hned následujícího rána jsme putovali do nedalekého městečka Lipna a i přes menší dešťovou spršku se výprava všem líbila. Po obědě jsme opět dováděli na hrací ploše, ale k večeru jsme se rozhodli zahrát si kulečník či elektrické šipky. Někteří začátečníci dokázali kupodivu porazit i cvičené profesionály. Toto platilo také při tenise.
Sobotní den se zdál poněkud napjatý. Nevyspalí z dlouhého ponocování jsme si museli připravit věci na návrat domů. Předtím jsme si však pochutnali na dobré snídani a vynikajícím obědě v podobě nejlepší svíčkové.
Na výletě se nám všem ohromně líbilo, ale zdálo se, že necelé tři dny nám k rozloučení nestačily. I přesto bychom chtěli poděkovat našemu milovanému třídnímu učiteli L. Ševčíkovi, který nás, přes některé neshody, vzal na náš poslední třídní výlet.
Těchto několik řádek nám nikdy nenahradí všechna léta strávená v místní základní škole. Tímto způsobem proto děkujeme učitelům, kteří s námi měli tak obrovskou trpělivost a snahu, jenž nám pomohly „vtlouci“ do hlavy alespoň určité množství vědomostí a rad do života. Nyní jen pro Leoše Ševčíka: Již uběhl ten čas, který jsme strávili všichni společně v jedné třídě. Vzájemně jsme si pomohli, několikrát se poškádlili a nakonec vše ve zdraví přežili. Milý pane učiteli, proto doufáme, že nikdy nezapomenete na své vynikající běžkyně a běžce, skokanky a skokany, šplhouny a šplhounky, či na vtipy několika „inteligentů“ 9. třídy a ukřičené hlasy ostatních. Ani pro nás nebude dne, abychom si na Vás nevzpomněli. Snad Vám také zůstala vzpomínka na „holky a kluky“ Vaší 9. třídy r. 1999/2000. Tento dík patří i Vaší skvělé manželce Anně Ševčíkové.(navždy) Vaše 9. třída
| Životní jubilea a noví občané |
|
V měsíci červenci oslaví svá životní jubilea tito naši občané:
Bejdáková Františka 4.7.1930 Olšiaková Elena 5.7.1926 Zítka Milan 7.7.1938 Pintr Miroslav 14.7.1939 Nekolová Olga 15.7.1938 Moravec Vlastimil 16.7.1932 Semschová Květuše 17.7.1919 Jaroš Alois 19.7.1939 Račáková Anna 24.7.1930 Bártík František 25.7.1922 Petričáková Rozalie 26.7.1928 Boháčová Helena 28.7.1927 Stašák Josef 28.7.1939 Vítáme v naší obci tyto nové občánky :
narozené ve druhém čtvrtletí roku 2000:
Kristýna Vitoušová Frymburk 138 3.5.2000 Kryštof Kubovský Frymburk 137 5.5.2000 Tomáš Huňáček Milná 35 9.5.2000 Martin Glos Frymburk 33 23.5.2000 Martin Hadač Frymburk 183 7.6.2000
B L A H O P Ř E J E M E !
ČRS MS Frymburk
děkuje všem sponzorům za sponzorské dary odevzdané k rybářským závodům uspořádaným ke Dni dětí. Jsou to: manželé Štěpánovi, manželé Šulcovi, OZOLIČ TEAM, hotel Maxant, restaurant Lukáš, pan Valla, paní Boháčová Spar, občerstvení na pláži, maso Planá nad Lužnicí.
Při rybářských závodech, které se konaly na Milné ke Dni dětí chytil největší rybu Michal Petráš. Pořadatelé děkují sponzorům.
|
F Y M B U R S K Ý Z P R A V O D A J
|
