Borová byla založena asi kolem roku 1310. Poprvé je zmíněna v roce 1445 v urbáři kláštera Zlatá Koruna jako MISTENHOLZ - BOROWA. Leží 2,5 km severně od Chvalšin v úžlabině mezi Kravím vrchem, Kněžíkem a Růžovým vrchem. Do kostela se chodilo kolem Kněžíku do Chvalšin. Jméno Borová je odvozeno od slova „bor" (německý název Mistelholz pochází od slova Mistel = jmelí). V berní rule z roku 1652 je ves nazývána Mystlholz, v roce 1681 Mistlholz, v knize Johanna Sommera "Das Königreich Böhmen" z roku 1841 stojí název Mistelholz. Až do roku 1945 se používala psaná podoba MISTLHOLZ. K Borové patřily osady Borovští Uhlíři (Mistelholzkollern) a Zrcadlová Huť (Spiegelhütten). Borová sama měla při sčítání lidu v roce 1939 51 domů a 226 obyvatel. Až do roku 1840 patřil k Borové i Hejdlov (Hödlwald), který později spadal pod Chvalšiny. Hejdlov byl založen borovskými sedláky. Prvním osadníkem Hejdlova (1653) byl jistý Kaspar Hödl z Borové (odtud i původ německého názvu - Hödl im Wald (Hödl v lese) = Hödlwald).
V roce 1787 se mezi Borovou a Chvalšinami rozhořel spor o les, který leží v sousedství Blanského lesa (části Beingartel, Ofenberg, Rittersberg, Baumat). Jak Borovští, tak Chvalšinští uváděli, že užívací právo k tomuto lesu dostali od rožmberských vladařů. Listinu, která potvrzovala nároky Borovských, bylo možno až do roku 1945 vidět v Muzeu Šumavy v Horní Plané (Oberplan). Právní spor přesto vyhráli Chvalšinští. Borovští byli tak rozezleni, že sedlák Johann Klement (Oiwrit) v roce 1789 jel s koňským povozem protestovat k císaři do Vídně. Spor se táhl až do roku 1810. V tomto roce došlo k narovnání: Chvalšiny obdržely podstatně větší část lesa, Borová jen část zvanou Baumat.
V roce 1834 se nad Borovou přehnala silná bouře a blesk zapálil dům č.l2 (Vögler). Roku 1911 byla v Borové zřízena jednotřídní škola.
Nejvýznamnějším obyvatelem Borové byl prof. Anton Klement (1880 - 1964). Pocházel z domu č. 7 (Hödl). Byl politicky činný a zastával se po roce 1918 v nově vzniklém Československu utlačovaných Němců.
| 
|
K nejstarším sedlákům v Borové patřili podle daňového rejstříku z roku 1652 Prokschy, Rüpaur, Hödl, Wirth, Khotter, Klötzer, Meydl, Maurer, Publ, Mattheisel, Reiff, Vögler, Schuster, Traschepaur. Poznámka: Publ = Buabler = Tschunko
Největšími sedláky v roce 1945 byli: Vögler (cca 35 ha), Oiwrit (cca 34 ha), Meidl (cca32 ha), Buabler (cca 28 ha).
BOROVŠTÍ UHLÍŘI (MISTELHOLZ-KOLLERN): osada založená uhlíři (zmiňovaná v roce1586). Odtud také německé jméno Köhlerhäuser (Uhlířské domy, lidově zvané „Kulerheiser"). Osada měla v roce 1939 jen 41 obyvatel a 14 domů.
ZRCADLOVÁ HUŤ (SPIEGELHÜTTEN): leží čtyři kilometry severně od Chvalšin, na východ od Borové, poblíž okresní
silnice do Českých Budějovic (Budweis). Kdysi sklářská huť (založená v letech 1673 - 77), kde se vyrábělo
zrcadlové sklo. V roce 1708 byl ale provoz zastaven. Osada měla v roce 1939 jen 16 obyvatel a 6 domů.
Současné využití: Kámen a písek, spol. s r.o.
Další informace :
Chvalšiny
Historie obce Chvalšiny
Kostel svaté Máří Magdalény ve Chvalšinách
Významné objekty ve Chvalšinách
Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu
Červený Dvůr
Schwarzenberský plavební kanál
Josef Rosenauer
Hejdlov
Chvalšiny - literatura
