Závišův kříž je nejvzácnějším kusem vyšebrodského klášterního pokladu.
Praví se o něm, že ho dostal Záviš z Falkenštejna z bývalého pokladu uherských králů při své druhé svatbě se
sestrou Ladislava Uherského. Je to dvouramenný byzantský kříž 70 cm vysoký a 28 cm široký. Původní kříž byl
vysoký 445 milimetrů. Hořejší příčné břevno má 235 mm a dolní 280 mm. Všechna ramena jsou na koncích rozvinuta
v trojlistou francouzskou lilii. „Skvělá nádhera této památky vrcholí v soustavě drahokamů a obrovských perel,
rozložených ve skupinách na koncích i po celé délce břeven tak, že jejich velikost a barevná souhra odpovídají
požadavkům symetrie“. Později byla připojena noha a soška Krista.
Původní kříž je poset 44 drahokamy a 166 perlami - Antonín Cechner uvádí, že
perel je 174. Zhotoven je ze stříbra, na němž jsou položeny lístky arabského zlata. Devět emailových medailonů
kryje relikvie. Na každém medailonu je zobrazeno poprsí světce, jehož jméno je řecky připsáno: Georgius Paulus,
Thomas Georgcos, Petrus, Ionnes, Theologus, Demetrius a Athanasius. Karel Chytil uvádí, že „jednotlivá břevna i
jejich průsečíky nesou celkem 11 emailů byzantského původu ze století asi 10 až 13“. Přední i zadní strana se
od sebe liší stylem zpracování. Kříž patří jak hodnotou užitých materiálů, tak úrovní uměleckého zpracování
k nejpřednějším památkám svého druhu v České republice. Dodatečně přidělaná stříbrná pozlacená noha o průměru 28 cm
je zdobená 39 drahokamy a 31 vltavskými perlami.
Roku 1810, kdy se stát ocitl ve finanční tísni, „musel klášter zlatou sošku
Kristovu s kříže snít a odvésti ji do mincovny, aby se z ní nadělalo něco dukátů“. Odevzdat museli i původní
podstavec kříže. Teprve v polovině 19. století dostal Závišův kříž dnešní stříbrnou pozlacenou neorokokovou nohu
s drahokamy a vltavskými perlami. Podle zprávy „Kroniky rožmberské“ Jakuba Novohradského a Mikovce kříž věnoval
klášteru sám Záviš. „Závišův kříž býval nošen v čele procesí na žerdi ve Vyšším Brodě i v Krumlově, neboť
obsahoval dřevo pravého Kristova kříže“. Vosel podotýká, že tento Závišův kříž věnoval klášteru roku 1412
Jindřich III. z Rožmberka, což je pravděpodobnější. Když byl veškerý majetek kláštera 14. října 1949 zestátněn,
stal se překrásně zdobený kříž Záviše z Falkenštejna součástí chrámového pokladu katedrály svatého Víta na Pražském hradě.
Po listopadu 1989 a návratu cisterciáckých mnichů do svého kláštera ve Vyšším Brodě se s nimi vrací i
Závišův kříž.
(fs)
Další informace :
Jeden z Vítkovců, ctižádostivý Záviš z Falkenštejna, se oženil s vdovou
po králi Přemyslu Otakaru II., Kunhutou, vzbouřil se proti králi Václavu II., a ten jej nechal 20. srpna 1290
popravit pod hradem Hluboká nad Vltavou. Záviš je pohřben v kapitulní síni vyšebrodského kláštera. Antonín Cechner
píše: „Blíže levé strany jest v dlažbě žulová deska, zdobená třemi pětilistými růžemi, pod níž dle tradice prý
pochováno jest tělo Záviše z Falkenštejna“. Hlava uložena dle téhož pramene do levé zdi. Náhrobní nápis Závišova
hrobu četl ještě Bohuslav Balbín. Nemohu zde necitovat Ladislava Stehlíka z jeho Země zamyšlené: “V kapitulní
síni jsem hledal místo posledního odpočinku Záviše z Falkenštejna. Jeho zlehčenou mrtvolu přenesli tenkrát mniši
vyšebrodští z hlubocké louky do svého kláštera, tělo pochovali vedle opatů a hlavu zazdili někde ve výklenku
této síně. Měli k tomu své důvody. Manžel královnin jim dal dar hodný štědrosti vskutku královské. Vysoký stříbrný
kříž, těšící se jistě oprávněné světové pověsti“. V roce 1290 věnovali Vítek a Vok z Krumlova vyšebrodskému
klášteru „ku spasení duše Záviše z Falkenštejna tři vesnice“.
Historie regionu Vyšebrodsko
Přední Výtoň
Církevní dějiny regionu Český Krumlov
Vyšší Brod
Klášter Vyšší Brod