Pravěké osídlení regionu Český Krumlov
Region Český Krumlov nepatřil v pravěku nikdy k typickým zemědělským oblastem s velkou hustotou obyvatelstva
a vysokým podílem kulturní krajiny. Důvodem byla značná členitost terénu, větší nadmořská výška (cca 400 -
1225 m) a méně příznivé klimatické podmínky. Proto odtud známe mnohem méně archeologických nálezů, nežli
například z úrodného Polabí nebo i z některých jiných částí jižních Čech. Význam regionu vycházel spíše
z jeho polohy na rozhraní dvou geografických a kulturně-politických oblastí - Podunají a české kotliny.
Ostrůvky osídlení v několika úrodnějších enklávách (např. Chvalšinsko,
Boleticko, Kájovsko)
se vázaly na tudy procházející komunikace. Tou nejvýznamnější byla bezesporu dálková stezka z Podunají. Dobu
prvního obchodního rozkvětu zažila již počátkem doby bronzové. Tehdy se po ní do Čech dopravovala ve velkém
měď - jedna z nejdůležitějších surovin té doby. Spolu s cínem sloužila k výrobě prvního masově používaného
kovu - bronzu. Měď se těžila v alpské oblasti a přepravovala v podobě tzv. žeber (Rippenbarren) nebo hřiven
(Spangenbarren). Právě hromadné nálezy - depoty těchto pravěkých "ingotů", podobně jako opevněná výšinná
sídliště či hradiště na strategických místech, nám průběh důležitých dálkových komunikací naznačují. V regionu Český Krumlov mohly hrát již v pravěku významnou roli i zdejší surovinové zdroje. Od doby železné je doloženo používání zdejšího grafitu, dále se předpokládá zejména rýžování zlata.
Region Český Krumlov byl osídlen patrně v průběhu celého pravěku. Archeologické nálezy to však doposud přímo nedokládají. Z některých pravěkých období odtud totiž prozatím žádné či téměř žádné neznáme. Četnost i charakter archeologických nálezů v regionu Český Krumlov v tom do jisté míry kopíruje situaci v celých jižních Čechách. Zatímco významnější lokality z období starší doby kamenné - paleolitu tu spočteme na prstech jedné ruky, narostl v posledních letech, zejména díky cílené prospekční činnosti, počet dokladů osídlení z následující střední doby kamenné - mezolitu (cca 8300 - 5500 před Kristem) na mnoho desítek. Ojedinělé jsou i doklady skutečných sídlišť našich prvních zemědělců - neolitiků z mladší doby kamenné (cca 5500 - 4000 před Kristem). Zejména z ojedinělých nálezů kamenných nástrojů a díky objeveným výšinným sídlištím víme o osídlení jižních Čech v eneolitu - pozdní době kamenné (cca 4000 - 2200 před Kristem). Hustěji byl jih Čech osídlen patrně teprve od počátku starší doby bronzové a svého vrcholu tu pravěké osídlení dosáhlo v době keltského panství o téměř dva tisíce let později (cca 400 - 50 před Kristem). V průběhu těchto dvou tisíciletí, po celou dobu bronzovou (cca 2200 - 750 před Kristem) a starší dobu železnou - halštatskou (cca 750 - 450 před Kristem) docházelo k pozvolnému nárůstu hustoty osídlení i počtu obyvatel. Dokladů germánského osídlení jižních Čech v následujících prvních pěti stoletích po odchodu Keltů z Čech a po narození Krista je opět výrazně méně. Když přišli někdy v první polovině 6. století do Čech Slované a započal se raný středověk, byly jižní Čechy nejspíše téměř vylidněné.
Podobný obraz o pravěkém osídlení nám poskytují i dosavadní archeologické nálezy z regionu Český Krumlov.
Starší doba kamenná - paleolit (do cca 8300 před Kristem).
Nejstarším archeologickým nalezištěm v regionu Český Krumlov a jedním z nejstarších v jižních Čechách vůbec je Dobrkovická jeskyně. Naši předkové tu žili a lovili již na sklonku středního paleolitu, zhruba před 50.000 - 35.000 lety. Zatím ojedinělé jsou nálezy kamenných nástrojů z mladšího a pozdního paleolitu (před cca 40.000 - 10.000 / 8.300 lety) z jeskyňky mezi Třísovem a Holubovem, nebo Dolní panské zahrady v Českém Krumlově.
Střední doba kamenná - mezolit (cca 8300 - 5500 před Kristem).
Kromě nečetných nálezů ze šumavského předhůří (Křemže, Třísov) je stálejší osídlení mezolitickými lovci a sběrači plodin doloženo novějšími nálezy z oblasti horního toku řeky Vltavy - z okolí lipenské přehradní nádrže (Mezolitické osídlení Lipna). Pozůstatky krátkodobých sídlišť ve výškách kolem 700 m.n.m. jsou prvním dokladem mezolitického osídlení horského území v Čechách.
Mladší doba kamenná - neolit (cca 5500 - 4000 před Kristem).
Neolitici - první evropští zemědělci - přišli do střední Evropy z jihovýchodu někdy v průběhu 6. tisíciletí před Kristem. V regionu Český Krumlov známe nečetné pozůstatky jejich přítomnosti prozatím výhradně z území města a hradu Český Krumlov. Kulturní vrstvu s nálezy zlomků keramických nádob a broušených kamenných nástrojů nám v Dolní panské zahradě zanechali tvůrci kultury s lineární keramikou (Linearbandkeramik). Až ze závěru neolitu (přelom 5. a 4. tisíciletí před Kristem) pochází pak vrtaný kamenný sekeromlat, náležející kultuře s vypíchanou keramikou (Stichbandkeramik), nalezený na 1. nádvoří krumlovského hradu (Pravěké osídlení hradního návrší v Českém Krumlově).
Pozdní doba kamenná - eneolit (cca 4000 - 2200 před Kristem).
Období velkých společenských změn je v regionu Český Krumlov zastoupeno pouze několika ojedinělými nálezy kamenných broušených a většinou i vrtaných sekerek. Náležejí vesměs až závěru eneolitu (cca 2700 - 2200 před Kristem) a pocházejí například z Michnice (1911) či okolí Benešova nad Černou (1932).
Doba bronzová (cca 2200 - 750 před Kristem).
Ve starší době bronzové (cca 2200 - 1500 před Kristem) sídlili v jižních Čechách nositelé
únětické kultury. Archeologické nálezy tohoto stáří jsou v regionu Český Krumlov dosud ojedinělé (celkem 3
mohyly byly v letech 1930 a 1968/69 prozkoumány jihovýchodně od obce
Holubov). Situace se změnila až na přelomu starší a střední
doby bronzové, v polovině 2. tisíciletí před Kristem. V regionu Český Krumlov se tehdy poprvé budují opevněná
výšinná sídliště a ukrývají dříve neznámé hromadné nálezy bronzových předmětů - tzv. depoty. Výšinná opevněná
sídliště z té doby známe dnes v regionu Český Krumlov čtyři (Pravěká
hradiště v regionu Český Krumlov). Tím dnes nejlépe známým je bezesporu výšinné sídliště (Hohensiedlung)
na místě středověkého hradu Dívčí Kámen
(Hradiště z doby bronzové na Dívčím Kameni). Také hrad Český Krumlov
(Pravěké osídlení hradního návrší v Českém
Krumlově) a středověký hrádek Velešín - kamenná věž byly
postaveny na místech opevněných výšinných sídlišť z konce starší doby bronzové. Poslední z nich již neexistuje
- stávalo na kopci odtěženém kamenolomem ve Vyšném u Českého Krumlova. Tyto opevněné opěrné body byly budovány
zejména na strategických místech nad vodními toky - Vltavou
a Malší. Jejich úkolem bylo střežit poblíž vedoucí obchodní stezky. Také hromadné nálezy bronzových (měděných)
předmětů - depoty se nejčastěji nacházejí v místech, kudy vedly předpokládané komunikace. Z regionu Český
Krumlov známe jen jediný. Byl nalezen v roce 1904 v Havaldě (Hochwald) u
Chvalšin a obsahoval několik desítek měděných žeber
(Rippenbarren). Se svojí váhou 35 kg je největším jihočeským depotem měděné suroviny z té doby
(Hromadné nálezy (depoty) z doby bronzové v regionu Český Krumlov).
Ve střední době bronzové (cca 1500 - 1200 před Kristem) zaujala jižní Čechy tzv. českofalcká mohylová kultura (böhmisch oberpfälzische Hügelgräberkultur), úzce spjatá se soudobým osídlením bavorského Podunají a zvaná podle typického druhu pohřebních památek - mohyl. Některé z nich byly již v 1. polovině 20. století prozkoumány i v regionu Český Krumlov, v polohách Weiherbühel a Pfarrwald nedaleko Boletic. Ve střední době bronzové byla v regionu opět budována výšinná sídliště. Některá z nich byla osídlena již v předchozím období, jako například ve Vyšném u Českého Krumlova, nebo na místě středověkého hradu Dívčí Kámen (Hradiště z doby bronzové na Dívčím Kameni), některá byla vybudována zcela nově - Raziberg u Boletic (Pravěká hradiště v regionu Český Krumlov). Nálezový fond tohoto období doplňuje několik ojedinělých nálezů bronzových předmětů (bronzové sekerky z Radslavi a Kájova, meč z okolí Boletic) a depot z Hořic na Šumavě. K unikátním objevům patří nález dvou bronzových mečů mohylové kultury střední doby bronzové, učiněný poblíž hrádku Vítkův Kámen již v roce 1883 (Hromadné nálezy (depoty) z doby bronzové v regionu Český Krumlov).
V mladší a pozdní době bronzové (cca 1200 - 750 před Kristem) byly jižní Čechy úžeji spjaty se středočeskou oblastí knovízské kultury a jejího štítarského stupně. V regionu Český Krumlov známe z tohoto období několik sídlišť, a to zejména v širší oblasti Kájovska, Boleticka a Chvalšinska. Jedno z nich v roce 1994 částečně prozkoumali archeologové v Novosedlech u Kájova.
Starší doba železná - halštatská (cca 750 - 450 před Kristem).
Doba halštatská patří k jednomu z vrcholů pravěkého osídlení jižních Čech. To se týká jak rozsahu osídlení, tak počtu archeologických lokalit i bohatství nálezů. V regionu Český Krumlov se nám z této doby dochovala menší mohylová pohřebiště, pozůstatky několika opevněných hradišť a také stopy po vesnických sídlištích tehdejších lidí. Četné mohyly byly již před druhou světovou válkou prozkoumány nejen v okolí Kájova, Boletic (polohy Weiherbühl, Pfarrwald, Raziberk) a Chvalšin (polohy Oberen-Hinteren Mühlberg, Höltschel-Bühl), ale i v oblasti mezi Zlatou Korunou a Kamenným Újezdem (roku 1888 u Záluží). Vesnická sídliště byla objevena poblíž Chvalšin, Boletic (poloha Weiherbühl) i Kájova. Hradiště stála například na vrchu Háj u Lazce, na Raziberku u Boletic (Hrádek Raziberk u Boletic), nebo na ostrožně nad řekou Vltavou u Přísečné.
Mladší doba železná - laténská (cca 450 - 50 před Kristem).
Je dobou Keltů - prvního národa na našem území, jehož jméno známe. Keltové přicházeli do jižních Čech postupně, a to zejména od 3. - 2. století před Kristem. Jejich cílem byly zpočátku patrně hlavně zdejší surovinové zdroje - povrchové výchozy železné rudy, ložiska grafitu a hlavně zlato. Kromě strategické polohy poblíž důležité komunikace mohly být právě posledně jmenované suroviny i důvodem založení nejznámější archeologické lokality v regionu Český Krumlov - keltského oppida Třísov. Z jeho bližšího i vzdálenějšího okolí známe řadu dalších archeologických památek tohoto období, zejména pozůstatků sídlišť. Zlomky keramických nádob z tuhové hlíny, zdobené typickým svislým hřebenováním, se občas nacházejí i v náspech starších - halštatských mohyl. Některé z nich byly prozkoumány již v minulém (Chvalšiny - Panischen Bühl, 1925 a 1931) či předminulém (Záluží - les Kopřivna, 1888) století. Keltové opustili Čechy v průběhu 1. století před Kristem pod sílícím tlakem germánských kmenů. Opuštěno zůstalo i jejich kdysi mocné oppidum u Třísova.
Na mapě regionu Český Krumlov jsou vyznačeny dosud objevené doklady keltského osídlení v 1. století před Kristem (podle P. Zavřela): červené body – pozůstatky keltských osad a ojedinělé nálezy keramiky; modrý kosočtverec – keltské oppidum Třísov; oranžový bod – poloha pravěkého sídliště v Novosedlech u Kájova. Kresba M. Ernée.
|
Doba římská a stěhování národů - Germáni (cca 50 před Kristem - 6. století po Kristu).
Doklady osídlení regionu Český Krumlov v této době prozatím chybí. Dva ojedinělé nálezy mincí (Mincovní nálezy na území regionu Český Krumlov) však přesto naznačují občasný pobyt Germánů v této části předhůří Šumavy a využívání zdejších stezek ke spojení s Podunajím.
Interaktivní mapa důležitých pravěkých archeologických lokalit v regionu Český Krumlov
|
Výzkum pravěkého osídlení regionu Český Krumlov je teprve v počátcích. To se netýká pouze poznání života lovců a sběračů plodin v paleolitu a mezolitu, ale i v tzv. zemědělském pravěku. Ten započal v neolitu, kdy lidé začali zakládat stálá sídliště, chovat některé druhy zvířat a pěstovat kulturní rostliny. Proto můžeme dnes čtenáři nabídnout prozatím spíše výčet jednotlivých zajímavých archeologických lokalit, nežli ucelenou představu o vývoji regionu v průběhu posledních šesti tisíciletí před příchodem Slovanů (Raně středověké (Slovanské) osídlení regionu Český Krumlov).
(me)
Další informace :
Archeologické výzkumy v regionu Český Krumlov
Pravěké osídlení hradního návrší v Českém Krumlově
Pravěké a raně středověké osídlení na území města Český Krumlov
© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 1999
Počet přístupů na tuto stránku od 17. května 1999 : 
0
