Z hlediska lepšího pochopení problematiky hradišť a výšinných sídlišť je vhodné rozdělit region Český Krumlov do několika přirozených geografických jednotek - mikroregionů. Jejich celkový ráz a modelace terénu podstatně ovlivňovaly všechny stránky života pravěkých zemědělců, což se v plné míře týká i budování pravěkých opevnění.

Na prvním místě je to sídelní oblast řeky Vltavy mezi dnešními městy Český Krumlov a České Budějovice. Podobně jako ve středním Povltaví se tu řeka Vltava vine hlubokým kaňonovitým údolím s prudkými srázy a častými skalními útvary. Samotný vodní tok tu tvoří množství ostrožen a náhorních plateau, vhodných pro budování strategických sídlišť. Nachází se tu nově zjištěné výšinné sídliště na nevýrazné ostrožně vysoko nad řekou Vltavou u obce Záluží, kde byla nalezena keramika ze starší doby bronzové (1750 - 1550 před Kristem) a doby hradištní. Opevnění identifikováno nebylo. Dále proti proudu řeky Vltavy najdeme známé a v minulosti zkoumané keltské oppidum Třísov a hradiště ze starší a mladší doby bronzové v prostoru středověkého hradu Dívčí kámen u obce Mříč (Hradiště z doby bronzové na Dívčím Kameni).

Pozornosti archeologů paradoxně velmi dlouho unikal svébytný a pozoruhodný mikroregion Křemežské kotliny v Blanském lese, který z geomorfologického hlediska nemá v jižních Čechách obdoby. Kotlina je ze všech stran podkovovitě uzavřena hornatým terénem Blanského lesa s převýšením několika set m - ze severu, severozápadu a severovýchodu masivem Kluku, z jihu a jihozápadu masivem Kleti (1084 m). Prostor kotliny, otevřené více pouze východním směrem k toku Vltavy, nebyl dosud archeologicky intenzivně zkoumán. Z výšinných lokalit je tu známo impozantně opevněné slovanské hradiště u Kuklova. Archeologický nález - keramický přeslen z mladší doby halštatské (cca 600 - 470 před Kristem), pochází i přímo z vrcholu Kleti. Posledním nově objeveným a nedávno také zkoumaným hradištěm je jednoduché kamenné opevnění na vrchu Stržíšek u Brloha, jen několik set metrů od výše uvedeného slovanského opevnění. Datováno je podobně jako nález z Kleti do mladší doby halštatské (obr. 2).

Jiným mikroregionem, kde se nacházejí pravěké výšinné lokality, je kotlina ve které leží město a hrad Český Krumlov, dále povodí Chvalšinského potoka a říčky Polečnice. Tato oblast je ohraničená na severu masivem Blanského lesa, na jihu vystupujícím Podhůřím a na jihovýchodě výrazným hřbetem Rožmberské vrchoviny. Území je bohaté na některé surovinové zdroje, například grafit, který se využíval už od mladšího pravěku. Výšinné lokality se tu nacházejí na homolovitých kupách, vystupujících z jižního úpatí Kleti. Výšinné sídliště ve Vyšném u Českého Krumlova bylo vybudováno ve starší době bronzové, výšinné sídliště u obce Lazec pochází z mladší doby halštatské. Dosud nedatovaná je lokalita Ohrádka u Křenova (obr. 3). Na samostatných kopcích v centru mikroregionu jsou situována hradiště na vrchu Raziberk u Boletic (obr. 4) z mladší doby halštatské a hradiště Kladenské Rovné (obr. 5), opevněné dvěma kamennými valy (obr. 6), které však zatím není přesněji datováno. Také z prostoru hradu a zámku v Českém Krumlově (Pravěké osídlení hradního návrší v Českém Krumlově) pocházejí jednoznačné doklady osídlení ze starší doby bronzové, z mladší doby halštatské (související se soudobými lokalitami u Spolí, Přísečné, Lazce a na Raziberku) a několik nestratifikovaných keramických zlomků z mladší doby laténské. Před nedávnem byla provedena archeologická sondáž na ostrožně Dlouhé hradiště u obce Přísečná, s určitými náznaky umělého opevnění a s doklady intenzivního osídlení v mladší době halštatské. Nově identifikováno bylo také stejně staré neopevněné výšinné sídliště u Spolí (obr. 7), vybudované na vrcholu nad říční kotlinou. Jde o dosud nejjižnější zjištěnou výšinnou lokalitu v tomto Mikroregionu.

Posledním mikroregionem v regionu Český Krumlov, kde se nacházejí pravěká hradiště a výšinná sídliště je střední tok řeky Malše. Zde jsou na říčních ostrožnách a pod zástavbou středověkých hradů situována naleziště Hrádek Velešín - kamenná věž a Svatý Ján (na místě středověkého hradu Velešín), s nálezy z doby bronzové, jižněji pak dosud nedatované hradiště Chlum nad Malší. Ještě poněkud dále, proti proudu říčky Černé, se dochovaly pozůstatky valů na vrchu Hradiště u Kaplice, poblíž vesnice Blansko (obr. 8). Také jeho přesné stáří není dosud známo.

Výšinné sídliště u Záluží.
Poloha 1000 m SZ od středu obce, na pravém břehu řeky Vltavy. Nevýrazný ostrožný výběžek trojúhelníkového tvaru se sklonem k jihu. Zde je limitován zprvu nehlubokým, později prudce zařízlým korytem bezejmenné vodoteče. Na západě je ostrožna ukončena úzkým výběžkem. Prudké severní svahy, spadající do údolí řeky Vltavy, jsou zčásti tvořeny nesouvislými skalními útvary. Povrch lokality je rovný. Opevnění nebylo prokázáno. Na možnost existence výšinného sídliště upozornil povrchovými průzkumy jako první J. Valkony, který tu nalezl soubor pravěké a raně středověké keramiky. Průzkumná akce na jaře 1999 potvrdila osídlení ve starší době bronzové a v době hradištní.

Výšinné sídliště u Přísečné.
Ostrožna Dlouhé hradiště na levém břehu řeky Vltavy, 1100 m V od železniční zastávky Domoradice. Zalesněná ostrožna tvaru protáhlého trojúhelníku s hlavní osou S - J leží nad soutokem Vltavy a Továrního potoka. Ostrožna je přístupná od severu, směrem ke špici na jižní straně se terasovitě svažuje. Je ukončena příkopovitým předělem se skalním útvarem. Ze tří stran je areál chráněn skalními srázy. Umělé opevnění nebylo zjištěno, nutno však vzít v úvahu nižší terénní vlnu na severní straně a pak nálezy jam po pilotech na okraji ostrožny. Přístup byl pravděpodobně ze S strany, která není vyvýšena nad okolní terén. První materiál byl nalezen na předpolí při povrchovém průzkumu P. Zavřela a J. Michálka v roce 1996. Na toto zjištění navázala v červnu 1999 archeologická sondáž v místě vývratu. Byly zjištěny kůlové jamky a celkem 764 kusů keramiky z mladší doby halštatské.

Hradiště u Jaronína.
OBEC: Brloh. Vrch Stržíšek 950 m SZ od středu Brloha, levý břeh Brložského potoka. Mírně protáhlý kupovitý vrch s hlavní osou V - Z a menším předvrcholem na severovýchodním úpatí. Centrální vrcholová plošina se svažuje k jihu až jihozápadu. Vrchol je na severní straně. Zde se nachází několik skalních výchozů, na severovýchodě pak mohutný skalní balkón, klesající stupňovitě. Zde se také nachází přirozená průrva mezi skalami, vytvářející přírodní „bránu". Zjištěn byl jednoduchý kamenný val vysoký až 1,3 m. Val je nejlépe zachován na jihu. Na severozápadě se napojuje na skalní výchoz, na východě se znovu ztrácí a navazuje na terénní ostrou hranu. Zde je terén také nejstrmější. Na podzim roku 2000 tu byla provedena archeologická sondáž - celkem 30 mikrosond v celé ploše uvnitř opevnění. V sondě na jižním obvodu opevnění se nalezl reprezentativní keramický soubor z mladší doby halštatské.

Výšinné sídliště u Vyšného.
OBEC: Český Krumlov. Bývalý Vyšenský kopec, dnes kamenolom 500 m SSZ od Vyšného. Původně symetrický kupovitý kopec, vybíhající jižním směrem z masivu Kleti, je na severu oddělen nehlubokým sedlem od Vyšného vrchu. Západní svahy obtéká bezejmenný potok. Lokalita je dnes úplně odtěžena a zničena vápencovým lomem. Opevnění nebylo zjištěno. Amatérskými sběry byl na lokalitě ještě před jejím zničením získán soubor keramiky ze starší doby bronzové.

Výšinné sídliště u Lazce.
Vrch Háj 900 m V od středu obce Lazec. Kupovitý kopec vystupující jižním směrem z masivu Kleti, od kterého je oddělen asi 30 m hlubokým sedlem. Při jižním úpatí teče potok Hučnice, při západním bezejmenná vodoteč. Na severním svahu je vytvořena menší plošina, stejně jako na jihovýchodě. Jsou zde staré šachty lomu na tuhu. Žádné opevnění není archeologicky zjištěno. Nelze vyloučit hrazení např. dřevěnou palisádou. Na severozápadní straně, v místě popsané plošiny ve svahu, byla amatérským průzkumem a následnou drobnou sondáží v 80. letech zjištěna kulturní vrstva, mocná asi 40 cm. V ní byl nalezen soubor keramiky a hliněná závaží z mladší doby halštatské.

Výšinné sídliště u Křenova.
Vrch Ohrádka leží 1500 m ZSZ od obce Lazec, 2000 m SSV od obce Křenov. Vrch vybíhá z jižního svahu masivu Kleti, od kterého je oddělen hlubším sedlem. Hlavní osa vrcholu je SSV - JJV. Západní a východní svahy pokrývá skalní suť. Na vrcholu je nevelká plošina nepravidelně obdélného půdorysu. Při východním úpatí teče Křenovský potok. Západní svah je asi 50 m pod vrcholem terasovitě upraven (zbytky vozové cesty). Na jihovýchodním svahu jsou patrné dva relikty kamenného zděných objektů s nárožími. Na vrcholové plošině se nacházejí zbytky 0,5 m vysoké obdélné zídky 7 x 10 m z kamenů kladených na sucho. Všechny zachované terénní stavební prvky jsou s největší pravděpodobností pozůstatky středověkého hrádku. Klasické pravěké opevnění, ba ani standardní středověké opevnění nebylo zjištěno. Lokalita je však vedena jako hradiště. Roku 1982 byl získán průzkumem na severní straně vrcholové plošiny menší soubor nedatovatelné tuhové keramiky. Menší průzkum vrcholové partie a okolí v roce 1997 přinesl jen několik drobných zcela neurčitelných keramických střepů a hrudek mazanice.

Výšinné sídliště u Boletic.
Vrch Raziberk leží 850 m V od kostela sv. Mikuláše v Boleticích. Svahy symetrického kupovitého kopec s mírně zploštělým vrcholem jsou místy pokryty kamennou sutí. Na vrcholku je také menší skalka. Na SSZ navazuje na Hradec menší vrchol, oddělený asi 15 m hlubokým sedlem. Při západním a severním úpatí teče Dolanský potok. Hradiště je nepravidelně kruhové, opevněné dvěma souběžnými kruhovými valy symetricky kolem vrcholu, s předsunutými příkopy. Valy jsou kamenohlinitého složení. Jejich výška na východní straně je 3 m, šíře příkopů rovněž. Konstrukce hradby nebyla zkoumána a není známa. Původní vstup se nacházel nejspíše na východní straně, kde je jednoduché přerušení valů. Jeho konstrukce a typ však nejsou známy. Hradiště známé již v polovině 19. století. Ve 30 letech 20. století ho zkoumali K. Brdlik a L. Franz, v 50. letech zkoumalo Národní muzeum v Praze mohylovitý útvar při vnější patě východního valu, související konstrukčně nejspíše s tělesem hradby. Systém opevnění je patrně až středověkého původu, z výzkumu na vrcholu kopce však pochází i početný soubor pozdně halštatské keramiky.

Výšinné sídliště u Kladenského Rovného.
Vrch Radiš, 1200 m Z od středu obce, levý břeh říčky Polečnice. Kopec s protáhlým vrcholem a hlavní osou JZ - SV. Vrchol má na severovýchodní straně, směrem k jihozápadu zvolna klesá a vytváří úzkou protáhlou plošinu. Prudké svahy z části tvoří kamenná suť. Severní úpatí obtéká potok Škeblice. Na severovýchodě a východě se nacházejí skalní stěny. Opevnění vymezuje trojúhelnou disposici kolem vrcholu. Dvojice souběžných valů přehrazuje přístupnou jihozápadní stranu. Valy jsou mírně zahnuté do oblouku, nedosahují však až ke skalám na V straně. Na západě je opevnění přerušeno cestou. Celková délka valů je 110 m, vnitřní výška 1,5, vnější 1,8 m. Jejich vzájemná vzdálenost je kolem 10 m. Konstrukce hradby není zjištěna, původní vstup do opevněného areálu rovněž. Valy jsou však kamenné. Lokalitu registroval v předválečném období L. Franz. V roce 1998 se nalezl menší soubor keramiky, datovatelný jen rámcově do období pravěku.

Výšinné sídliště u Spolí.
OBEC: Přídolí. TRAŤ: Vraný vrch. Výšinné sídliště 1250 m JZ od osady Slupenec, pravý břeh Vltavy. Kopec s protáhlou základnou a oválným zploštělým vrcholem. Západní svahy spadají k Vltavě, jsou prudké a skalnaté. Na jižní straně je menší předvrchol, oddělený nehlubokým sedlem. Na severu je asi 40 m pod vrcholem menší plošina, která pak pokračuje jako hřbet běžící 900 m severně, ukončený výběžkem nad řekou, tzv. Papouščí skálou. Hrany vrcholové plošiny jsou zpevněny nízkou kamennou teráskou, zachovalou hlavně na západní straně. Opevnění nebylo zjištěno. Na jaře 1999 provedena drobná orientační sondáž, kterou byl nalezen soubor keramiky z mladší doby halštatské.

(ph)

Další informace :
Archeologické výzkumy v regionu Český Krumlov
Pravěké osídlení regionu Český Krumlov