Latinské přísloví říká: „Claustrum sine armarie est guasi castrum sine armamentarie“, což ve volném překladu znamená „klášter bez knihovny je jako hrad bez výzbroje“. Základem dnešní velkolepé knihovny v cisterciáckém klášteře Vyšší Brod byla malá příruční knihovna, kterou přineslo z Wilheringu v roce 1259 prvních 12 mnichů. Knihy byly v té době uloženy v bytě opata. Zachoval se seznam 77 knih, které jsou ve vyšebrodském klášteře již od roku 1259. Postupně byly dary, koupí i vlastním opisováním získávány další rukopisy. Dnešních 205 pergamenových rukopisů tvoří vzácně ucelený soubor, který dokazuje, že budování klášterní knihovny bylo systematické a cílovědomé.

Z celé sbírky jsou nejstarší čtyři pergamenové "Listy svatého Pavla". Jedná se o fragment z 8. století. Každý list má rozměry 15x12 cm a na pergamenu jsou minuskule s červenými majuskulemi. Latinské slovo minuskule označuje malé a majuskule velké písmeno. Další nejméně tři ručně psané knihy pocházejí z 11. století. Nejvýznamnější je "Psalterium". Tento žalmář obsahuje knihu žalmů Starého zákona, má 142 stran velikosti 18x14 cm; na předposlední straně je letopočet 1018. Do Vyššího Brodu byl donesen z mateřského kláštera ve Wilheringu v roce 1259. Další kniha, "Dialogi Gregorii", byla napsána v letech 1081 - 1082 Evínem (Janem). Třetí knihou z 11. století je "Antifonář".

Kniha z vyšebrodské klášterní knihovny "Commentarius biblicus super Lucan et Joanen" byla napsána kolem roku 1200 ve Francii. Má 179 listů pergamenu o rozměrech 34x24 cm a je psána francouzskou minuskulou na západoevropském nehlazeném pergamenu. Dekorace knihy je výhradně grafická. Malíř (iluminátor) ovládající drobnomalby použil orientálních prvků. Cechner v roce 1921 sice uvedl, že tato kniha byla do Vyššího Brodu přinesena z Wilheringu, ale dle mého názoru je to málo pravděpodobné, neboť ve Wilheringu před rokem 1259 nebyla žádná francouzská kniha. Spíše se přikláním k názoru, že tato kniha byla koupena v roce 1292 při návratu z generální kapituly v Citeaux, když „král Václav II. českým cisterciákům věnoval na nákup knih "200 hřiven stříbra". Další dva rukopisné kodexy pochází z prvé poloviny 13. století a byly pravděpodobně vyrobeny ve stejné dílně nebo alespoň ilustrovány stejným malířem. Jde o "Martyrologium cisterciense" a "Regula s. Benedicti". U obou knih jde o středorománskou minuskulu ze 13. století a ornamentální dekorace patří do okruhu jihoněmecké a alpské oblasti. U "Regule s. Benedicti" mají postavy obou benediktinů šedobílé roucho, což naznačuje, že kniha byla psána již pro cisterciácký řád.

Je pozoruhodné, že v nejstarším katalogu knihovny se nevyskytuje ani jeden exemplář celé bible, tedy Starého a Nového zákona. Byl to nedostatek, který napravil roku 1300 opat Otto II. Vyšebrodský klášter neměl v té době vlastní „skriptorium“, tedy písárnu, a tak se opat obrátil na klášter ve svatém Floriánu u Lince o výpomoc. Skriptorium ve svatém Floriánu v té době produkovalo „gigantické bible“, které mají stejné slohové i věcné znaky v klášterních knihovnách alpských zemí. Soubor pěti velkých biblí, který se nazývá "Biblia Latina", má katalogové číslo 17 a 1288 popsaných stran. Každý strana pergamenu má rozměr 49x34 cm a jsou psány středoevropským gotickým písmem. Na počátku prvého dílu je rukopisem odpovídajícím 14. století vepsáno Monasterii Altovadensis, což neklamně značí, že bible byla od počátku majetkem vyšebrodského cisterciáckého kláštera. Z této bible se četlo při různých liturgických úkonech v řeholním nebo kapitolním chóru, někdy i v refektáři při společním jídle.

(fs)

Další informace :
Historie regionu Vyšebrodsko
Klášter Vyšší Brod
Dějiny církve v regionu Český Krumlov
Klášterní lékárna ve Vyšším Brodě
Kapitulní síň vyšebrodského kláštera
Dějiny písemnictví regionu Český Krumlov
Manuálník Jana Staicze ve vyšebrodské klášterní knihovně
Prvotisky v klášterní knihovně Vyšší Brod

© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2001
Počet přístupů na tuto stránku od 28. října 2001 : 0