Při osidlování levého břehu Vltavy mezi Vyšším Brodem a Černou v Pošumaví se o toto území, zalesněné hlubokými a těžko prostupnými lesy, dělili Vítkovci s církví. V blízkosti Frymburka bylo nejméně od roku 1234 ještě jedno osídlení dříve, než byl založen hrad Rožmberk či klášter ve Vyšším Brodě. Antonín Profous uvádí první písemnou zmínku o Hrušticích: „…Johannes, episc. Prag villam Hruztizc in provincia Behinensi sedit morno de Milevsko,“ což znamená, že v onom roce 1234 patřily již Hruštice premonstrátům z kláštera v Milevsku, který byl založen již v letech 1184 až 1187. Po proudu Vltavy od Frymburka k Vyššímu Brodu máme prvé písemné zprávy o „zboží Rožmberském“ u Slupečné z roku 1277 a u Kobylnice, Plískova a Studené z roku 1281.
Historik J.V.Šimák uvádí, že v letech 1310 až 1317 není „vyměřování v lesích kolem Frymburka ukončeno a vesnice frymburské jsou skoro vesměs drobné a jejich plužina paprskovitě dělena“. Z této zprávy lze usuzovat, že v okolí Frymburku bylo již několik malých míst osídlení a nejen Hruštice. Je zde i zmínka o tom, že „v roce 1317 obdržel frymburský kostel desátek z lánů vyměřených i budoucích v Hrušticích“. Tato zpráva znamená, že v roce 1317 Hruštice přešly pod zprávu frymburské fary a tak premonstráti z Milevska „předali“ Hruštice blízkému premonstrátskému klášteru v rakouském Schläglu a Hruštice jsou zde nazývány Watnaw.
O tom, že se jedná opravdu o Hruštice se lze přesvědčit v Urbáři zboží Rožmberského, který v roce 1379 uvádí u rychty Frymburk „Waczlawstifft vel Hruschticzie Watnaw“. Německé jméno ve druhém členu „stifft“ znamená církevní založení, kterého se v jižních Čechách užívalo ve smyslu českého jména Lhota a v prvém členu je uvedeno jméno lokátora, takže český volný překlad Hruštic je Václavova Lhota. Byla založena tak, že vrchnost (v případě Hruštic premonstráti z Milevska) najmula jakéhosi Václava, aby řídil klučení lesa, likvidaci spálených porostů a přeměnu takto odlesněné plochy na pastviny a ornou půdu.
Lokátor byl pověřen obstaráním osadníků a rozdělením půdy mezi ně. Za svou práci dostával lokátor peněžitou odměnu a v případě, že v nové osadě zůstal, byla mu vyhrazena některá práva. Noví osadníci byli nejméně osm, ale i dvacet let osvobozeni od placení poplatků. Teprve potom odváděli desátky a vykonávali smluvenou robotu, která byla ruční a potažní a činila do roka jen několik dní. Pole a políčka osadníků byla většinou malá a každý nový osadník stavěl své domy a hospodářství u polí a jen málokdy tehdy „na návsi“. V blízkosti Frymburka máme ještě jednu Lhotu a to Svatoninovu Lhotu.
(fs)
Další informace :
Historie regionu Vyšebrodsko
Vltava
Frymburk
Vyšší Brod
Klášter Vyšší Brod
