I když první náhodné archeologické nálezy z regionu Český Krumlov pocházejí již z konce 19. století a nejstarší zprávy o zdejších hradištích jsou ještě asi o sto let starší, netěšila se tato oblast nikdy takovému zájmu archeologů, jako například úrodné Polabí, nebo střední či severozápadní Čechy. Region Český Krumlov byl po celý pravěk i raný středověk, do 12. - 13. století, okrajovou - pomezní sídelní oblastí. Relativně řídké osídlení se tu koncentrovalo v několika úrodnějších enklávách (Chvalšinsko, Boleticko). Ojedinělé nálezy pravěkých předmětů a opevněné výšinné polohy naznačují pak průběh dálkových komunikací. Ty směřovaly vesměs severojižním směrem - z Podunají do nitra české kotliny.
 |
 |
První archeologické památky - pravěká hradiště a středověké hrádky - byly v regionu Český Krumlov dokumentovány již na sklonku 18. století. Nejstarší nákres valového opevnění keltského oppida Třísov se dochoval na jednom z listů Josefinského mapování Čech z let 1782-1784. I dodnes patrné valy středověkého hrádku na Razibergu u Boletic uvádí poprvé J. Schaller ve své Topografii českého království z roku 1789. Během 19. století pak postupně přibývaly i další lokality. Kromě pozůstatků opevnění , to byly i další druhy památek - například mohyly z doby železné u Čertyně a Zaluží. V roce 1888 je objevil a prokopal kustod a pozdější ředitel muzea v Českých Budějovicích Adolf Lindner.
Z konce 19. století pocházejí i první ojedinělé nálezy pravěkých kamenných a bronzových předmětů. Tak se našly bronzové sekerky u Dolní Vltavice, Černé v Pošumaví (kolem r. 1882) a Novosedel u Kájova (1898) i dva bronzové meče mohylové kultury střední doby bronzové (cca 1500 - 1250 před Kristem) poblíž hradu Vítkův Hrádek (1883). Další nálezy pocházejí z doby po přelomu století: bronzový hrot kopí z mladší doby bronzové (cca 1250 - 900 před Kristem) z Vyššího Brodu (1910), kamenné pozdně eneolitické (cca 2700 - 2000 před Kristem) sekerky z Michnice (1911) a okolí Benešova nad Černou (1932) nebo bronzový meč z Boletic (1925).
 |
 |
Hromadné nálezy pravěkých nástrojů, šperků, zbraní či jejich zlomků - tzv. depoty, patří k významným dokladům pravěkého obchodu. V regionu Český Krumlov se dva takové depoty nalezly poblíž obchodních cest, využívaných posléze i ve středověku. Tím prvním bylo 165 měděných hřiven ze starší doby bronzové (cca 2000 - 1500 před Kristem) v Havaldě u Chvalšin roku 1904, druhým pak soubor bronzových předmětů ze střední doby bronzové (cca 1500 - 1250 před Kristem), nalezený roku 1948 v Hořicích na Šumavě (Depoty z doby bronzové v regionu Český Krumlov).
Doba prvního většího systematického zájmu o některé části regionu Český Krumlov spadá do meziválečného období a je neoddělitelně spjata se jménem kájovského vrchního učitele Karla Brdlika. Nedlouho po skončení 1. světové války se systematickým vyhledáváním archeologických lokalit, zvláště v okolí Chvalšin, Boletic a Kájova. Některá objevená mohylová pohřebiště a sídliště v průběhu 20. a 30. let 20. století také zkoumal. Po odborné stránce spolupracoval zejména s profesorem pražské německé university Leonhardem Franzem. Nálezy pečlivě evidoval a ukládal do Muzea Šumavy v Horní Plané, zřízeného roku 1923. Větší část pravěké sbírky hornoplánského muzea, včetně originálních evidenčních karet, je dodnes uložena v Okresním vlastivědném muzeu v Českém Krumlově. V roce 1966 ji katalogizoval A. Beneš.
 |
Po 2. světové válce nebyl region Český Krumlov po dlouhou dobu archeologicky systematicky sledován. Jednotlivé archeologické výzkumy na některých vybraných zajímavých či ohrožených lokalitách tu prováděli odborníci z různých institucí. Archeologové Národního muzea v Praze provedli menší sondáže na Razibergu u Boletic (E. Soudská 1954) a na slovanském hradišti u Kuklova (J. Neustupný, M. Slabina, V. Chocholoušek 1968-69). V letech 1954-83 prováděl J. Břeň rozsáhlý výzkum keltského oppida Třísov. J. Poláček z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích se v letech 1960-74 zaměřil na systematický výzkum hradiště z doby bronzové na Dívčím Kámeni. Středověký hrad Dívčí Kámen zkoumal v roce 1962 A. Hejna z Archeologického ústavu ČSAV v Praze. V letech 1973-76 prozkoumal i hrad Velešín a hrádek v poloze Velešín - Kamenná věž. A. Beneš z plzeňské expozitury Archeologického ústavu objevil v 60. letech dosud zcela neznámá výšinná sídliště a hradiště u Kladenského Rovného, Křenova a Lazce západně od Českého Krumlova (Pravěká hradiště v regionu Český Krumlov).
