Program 2007

Experimentální scéna - jinak se snad ani nedá charakterizovat projekt zrozený v mysli scénáristy Joana Brehmse, který po roce 1945 působil jako přední výtvarník v divadle v Českých Budějovicích.

První improvizovaná točna se roztočila v roce 1958, aby šedesát diváků mohlo shlédnout inscenaci Jiráskovy Lucerny. Původní točna byla poháněna lidskou silou. o tom ale v té době málokdo z diváků věděl. Úspěch premiéry byl tak obrovský, že následovalo dalších 22 představení, což se později ukázalo jako první krok k založení tradice dnešních letních sezón otáčivého hlediště.

Nelze ovšem nepřipomenout, že úspěch od svého začátku byl garantován překrásným prostředím noční zámecké zahrady v Českém Krumlově, využitím letohrádku zvaného Bellarie, nejcennější stavby zahradní architektury v Čechách.Zahrada, letohrádek a pohádkové prostředí setmělé noční zahrady, to byly první atributy dnešního úspěchu. Jak čas šel, měnila se i technika. Dnešní točna je poháněna elektromotory a pojme více než 650 diváků. Ale modernizace nic neubrala na původním kouzlu prostředí, ve kterém se letní divadelní sezóny v Českém Krumlově odehrávají. Vyprodaná představení posledních let jasně hovoří pro zachování těchto přírodních divadelních představení. Ozývají se však i hlasy protichůdné, jež upozorňují na autentický historický prostor barokní zahrady, který je narušován právě touto „komerční atrakcí". Někteří divadelní kritici rádi upozorňují na lehce podbízivý tón divadelních inscenací, které jsou vybírány i inscenovány s ohledem na zejména zahraniční turisty. To však nic nemění na tom, že točna otáčivého hlediště zatím zůstane zachována a pro několik nejbližších let bude přinášet stejné zážitky, jaké kdysi bylo možno prožívat v podobném prostředí antických amfiteátrů. S ničím jiným se večerní představení v Českém Krumlově srovnávat nedají. O tom se však může přesvědčit každý návštěvník města. Navzdory všem sporům lze prohlásit „A přece se točí!"