|
Popis objektu :
Patrový nárožní dům s hlavním průčelím do Soukenické ul., které je zde ukončeno volutovým štítem. Střecha sedlová se zvalbením zadního štítu. Dispozice přízemí - původně vstupní síň s průchodem do dvora, černou kuchyní a komorou. 1. patro je příčný trojtrakt.
Stavebně historický vývoj :
Parcela č. p. 44 byla ve středověku součástí sousedního domu Soukenická č. p. 43, z tohoto období patrně pochází část sklepů. Výrazná přestavba v renesanci - vstupní síň se schodištěm, horní síň a zřejmě ještě další prostory. Na konci 18. století vybudován krov a klasicistní štíty, do některých interiérů byly vsazeny příčky.
Vývoj fasády objektu :
Ze středověkého období zachyceny pouze fragmenty středověké omítky na severním průčelí. V renesančním období byly zachyceny dvě fáze vývoje. V 1. fázi v malém rozsahu zjištěna valbově jehlancová sgrafitová bosáž s přechodem na objekt Soukenická č. p. 43. Ve 2. fázi byl již samostatný měšťanský dům na nové omítkové vrstvě rozčleněn jednovrstevným sgrafitovým kvádrováním s šedě probarvenými spárami. Je nezvyklé, že v přízemí sgrafitový rozvrh chybí. Hlavní uliční průčelí do Soukenické ulice ukončoval dekorativní vlys mořské vlny pod mohutnou korunní římsou.
 |
 |
 |
V barokním období byl přistavěn štít s trojúhelným nástavcem a volutami po stranách. Fasáda byla v této době i v mladším klasicismu rozčleněna šedo-bílým barevným rozvrhem. V 19. a v 1. polovině 20. století po dílčích úpravách východního průčelí proběhla opakovaná úprava průčelí zelenými nátěry, poslední barevné řešení je světle šedo-zelené. Dlouhodobou neúdržbou byly výrazně narušeny starší omítkové vrstvy. Jedná se o jeden z příkladů českokrumlovských průčelí, které bylo od renesančního období kromě korekcí otvorů už jenom opatřováno vápennými nátěry.
Významné architektonické detaily :
Historie obyvatel domu :
První známou majitelkou byla Anna Bischoffová, která v roce 1589 dům prodala Simandlovi (Zikmundovi) Gerspergerovi za dosti nízkou cenu 170 kop grošů míšeňských. V roce 1593 jej získal tesař Zikmund Höriczer a v roce 1608 Jakub Hauczenperger. V roce 1623 dům krátce držel pláteník Jakub Massauer a po řadě dalších vlastníků se zde od roku 1665 setkáváme s dvorním zámečníkem Kristiánem Fausterem, který kromě tohoto domu v ceně 450 kop grošů míšeňských získal i sousední dům číslo 43. Zámečnickému řemeslu se věnoval i Bernard Fauster, který zde žil v letech 1693 - 1749. V tomto roce se do domu nastěhoval císařský ženijní důstojník Kašpar Reiff, kterého v roce 1764 vystřídal řezník Adalbert Pranghoffer. V letech 1785 - 1791 byl majitelem domu českokrumlovský papírník Jan Jiří Pachner. Poté dům obýval řezník František Thaller a na počátku 20. století pak Karel Klimesch.
Současné využití :
Byty
