| |
Popis objektu :
Jednopatrová budova s hladkým průčelím.
Stavebně historický vývoj :
Lazebnu zmiňuje již městské privilegium z roku 1347. Dům vznikl v období gotiky, byl původně přistavěn k městské hradbě a bráně (zbourané kolem roku 1835). Jedná se o jednopatrovou budovu s hladkým průčelím. V době klasicismu byl dům přestavěn a doplněn o severní trakt. V přízemí zachována valená klenba, v prvním patře v omítce provedena vpadlá zrcadla.
Významné architektonické detaily :
V zahradě přiléhající k domu lze objevit zbytky zámeckého opevnění.
Historie obyvatel domu :
První zmínka o tomto domě pochází z roku 1540, ale lazebna, jak je budova nazývána dodnes, zde stála pravděpodobně dávno předtím. V roce 1540 zemřel tamní lazebník Mates, který ještě před smrtí prodal dům i lázeň lazebníku Bostlu (Šebestiánu) Švábovi. Ten počátkem sedmdesátých let 16. století zemřel a do domu se nastěhoval lazebník Wolfgang Eisenfeind, jenž předtím držel lazebnu u Kájovského mostu (č. p. 56). Wolfgang přestal v roce 1577 provozovat lazebnickou živnost, odstěhoval se do domu č. p. 98 v Dlouhé ulici a lazebnu prodal Melicharu Marthovi, lazebníku z Mikulova. Před rokem 1580 přešla lazebna a dům do rukou Matesa Habenstiera, který je v roce 1580 prodal Zikmundu Pichlerovi. Zikmund a Lucie Pichlerovi měli čtyři dcery, z toho jednou dvojčata, a se jménem Markéty, jež se narodila před rokem 1591, je spojena tragédie, která se odehrála na krumlovském zámku v noci z 18. na 19. února 1608. Českokrumlovský zámek v té době obýval nemanželský syn císaře Rudolfa II. Habsburský, psychicky těžce narušený Julius d' Austria, který si Markétu Pichlerovou vyhlédl za "tělesnou přítelkyni" a oné noci ji brutálně zavraždil. Tuto událost kladli českokrumlovští měšťané za vinu matce Lucii Pichlerové a naléhali, aby manželé opustili město. Pražská česká komora však nechtěla věc dále rozviřovat a Pichlerovi mohli dále provozovat svou živnost. Zikmund Pichler zemřel v roce 1621 a o rok později Lucie prodala dům a lázeň Kryštofu Male s tím, že zde dožije. Zemřela v roce 1628. Také další majitelé domu byli lazebníci, od roku 1679 jsou uváděni jako lazebníci a ranhojiči či dokonce chirurgové, jako tomu bylo u Bartoloměje Weibera, jehož rodina v tomto domě bydlela v letech 1772 - 1806. Lazebníci a někdy též „chirurgové" zde působili až do počátku 19. století.
Současné využití :
Lovecké potřeby Hubert, Hračky a bižuterie, Starožitnosti, Cukrárna Terasa, Army shop,
Rybářský sport - U pstruha, směnárna - exchange, Aqua - Tera,
Nostalgie - starožitnosti
