Již v roce 1947 se v rámci 1. ročníku Jihočeského divadelního festivalu hrála v zámecké zahradě před letohrádkem Bellarií divadelní představení, a to hra A.Hoffmeistera " Zpívající Benátky" a hra W.Shakespeara "Večer tříkrálový", jejichž režisérem byl tehdejší ředitel Jihočeského divadla Karel Konstantin a scénografem Joan Brehms. Již tehdy zřejmě začala klíčit myšlenka experimentálního otáčivého hlediště. A tak se po více jak deseti letech mohlo uskutečnit první experimentální představení na otáčivém hledišti.

Dne 9. června 1958 se poprvé roztočila točna otáčivého hlediště, inscenována byla Weisenbornova hra "Ztracená tvář" režisérem Otto Haasem a výtvarníkem Joanem Brehmsem, kteří se stali duchovními otci otáčivého hlediště. Točna však tehdy uvezla pouze šedesát diváků. Ale už v následujícím roce je zbudováno otáčivé hlediště pro 400 diváků, poháněné lidskou silou. Do útrob točny se muselo vejít dobrých 40 lidí, kteří ji poháněli tam a zpět. Před otáčivým hledištěm inscenuje Otto Haas jako režisér spolu s Joanem Brehmsem jako výtvarníkem Jiráskovu Lucernu. Nemohl být asi šťastnější dramaturgický vklad. Pro Lucernu hovořilo téměř všechno. Rokokový zámeček jako kulisa pro panstvo, mlýn i se stavidly a vantroky, v dáli lesík jako stvořený pro poetické kouzlo nočních svolávání šumařů a jejich kasací. Úspěch byl obrovský. Z původních tří naplánovaných představení bylo nakonec 23 a zhlédlo jej celkem 9 373 diváků.

Po tomto úspěchu dostává v roce 1960 otáčivé hlediště opět novou podobu. Zvýšená poptávka o představení si vynutila zvýšení počtu sedadel na 550 a točna je již poháněna elektromotorem. Provoz otáčivého hlediště v tomto stavu narušila až generální rekonstrukce, která proběhla v letech 1989-1993. Dnešní podobu otáčivému hledišti dalo hned několik projektantů. Strojní část navrhla a realizovala Škoda a.s. Plzeň, dodavatelem divadelní techniky se stala firma Cultact Brno. Nová točna s oboustranně plynulým pohybem, který zajišťují čtyři elektromotory , a hmotností 650 tun má kapacitu 658 diváků.

V průběhu let do generální rekonstrukce se vedle "kmenových" režisérů Otty Haase, Zdeňka Míky a Milana Fridricha vystřídali v inscenacích též další režiséři, Jan Schmidt, Karel Novák, Karel Neubauer, Otto Hradecký, Jaromír Pleskot, Stanislav Kopecký, Kristina Taberyová, Karel Konstantin, Alexej Nosek, Václav Hudeček, Václav Hartl, Inge Švandová, Milan Hojdys, Stanislav Holub, Jaroslav Ryšavý, Jaroslav Honzík a další.

Inscenace uvedené na otáčivém hledišti

1958:	Günther Weisenborn - Ztracená tvář
1959:	Alois Jirásek - Lucerna Antonín Dvořák - Rusalka
1960:	W. Shakespeare - Sen noci svatojánské Alois Jirásek - Lucerna Antonín Dvořák - Rusalka
1961:	Jan Drda - Hrátky s čertem Giuseppe Verdi - Rigoletto G.Bizet - Carmen
1962:	J.K.Tyl - Strakonický dudák W.Shakespeare - Večer tříkrálový B.Smetana - Prodaná nevěsta
1963:	F. Kožík - Krumlovská romance W.Shakespeare - Zkrocení zlé ženy A.Dvořák - Rusalka G.Verdi - Rigoletto
1964:	400. výročí narození W.Shakespeara W.Shakespeare - Jak se vám líbí W.Shakespeare - Večer tříkrálový W.Shakespeare - Zkrocení zlé ženy W.Shakespeare - Macbeth W.Shakespeare - Veselé paničky windsorské
1965:	A.Jirásek - Lucerna W.Shakespeare - Večer tříkrálový P.I.Čajkovskij - Labutí jezero G.Verdi - Troubadour B.Smetana - Dvě vdovy
1966:	W.Shakespeare - Mnoho povyku pro nic J.Zeyer - Radúz a Mahulena J.Pauer - Zuzana Vojířová P.I.Čajkovskij - Labutí jezero
1967:	A.Jirásek - Lucerna J.K.Tyl - Tvrdohlavá žena J.Zeyer - Radúz a Mahulena
1968:	J.Drda - Dalskabáty hříšná ves aneb Zapomenutý čert J.Zeyer - Radúz a Mahulena F.Kožík - Tristan a Isolda J. Pauer - Zuzana Vojířová
1969:	B.Němcová - Babička J.Drda - Dalskabáty hříšná ves aneb Zapomenutý čert F.Kožík - Tristan a Isolda

1970:	M.Kubátová - Jak šla basa do nebe František Hrubín - Kráska a zvíře (psáno speciálně pro krumlovské otáčivé hlediště) B.Němcová - Babička
1971:	W.Shakespeare - Sen noci svatojánské B.Němcová - Babička F.Hrubín - Kráska a zvíře
1972:	J.K.Tyl - Strakonický dudák F.Hrubín - Kráska a zvíře W.Shakespeare - Sen noci svatojánské
1973:	H.Ibsen - Peer Gynt W.Shakespeare - Sen noci svatojánské J.K.Tyl - Strakonický dudák
1974:	T.Svatopluk - Patálie s pomníkem J.K.Tyl - Strakonický dudák H.Ibsen - Peer Gynt
1975:	F.Hrubín - Kráska a zvíře Alois Jirásek - Lucerna T.Svatopluk - Patálie s pomníkem B.Martinů - Veselohra na mostě Vojtěch Jírovec - Oční lékař

Další informace :
Historie Jihočeského divadelního festivalu ve městě Český Krumlov
Jihočeské divadelní léto
Otáčivé hlediště

(jvo)