Sportovní život školy

Hejtman Jihočeského kraje v papírnách Větřní

Pozvánka do knihovny

NEPŘEHLÉDNĚTE

Historie atletického oddílu JIP Větřní

Sportovní rekordy školy

Úpravy na hřbitově

Činnost Spolku sv. Jana Nepomuckého ve Větřní

Ze zasedání obecního zastupitelstva

Rumunské putování

Inzerát

Sportovní život školy

Snad budete se mnou souhlasit, že staré známé V ZDRAVÉM TĚLE ZDRAVÝ DUCH si spojujeme především se sportem. Sportovním zápolením žije snad každá škola. Ne jinak tomu je i na škole naší. Za posledních 10 let tato činnost byla spjata se jménem p. uč. Miloslava Holby. Vždy uměl zdravě vyprovokovat malé sportovce k co nejlepším výkonům, k pocitu odpovědnosti ke spoluhráčům. Velkou měrou se také podílel na vzniku sportovních tříd na naší škole, ve kterých se věnoval hlavně basketbalistům. V současné době mu zdravotní stav neumožňuje pokračovat v této práci, za kterou mu však právem patří od nás všech poděkování.

Zmínila jsem se o sportovních třídách – ty byly zřízeny na ZŠ Větřní od školního roku 1994-95. Od 5. třídy byla vždy v ročníku jedna třída sportovní se zaměřením na basketbal hochů a lehkou atletiku hochů a dívek. Technická průprava, zvyšování fyzické kondice, nácviky herních situací, základy pravidel – to vše děti zvládaly dobře. Problémy se začaly objevovat ve vyšších ročnících (8.-9.), kdy u některých převážily zájmy jiné. A protože se nenaplnil ani předpoklad, že nabídky sportovního zaměření využijí i zájemci z Českého Krumlova a okolí, bylo od vytváření sportovních tříd v loňském školním roce ustoupeno.

Hrát basketbal a věnovat se lehké atletice mohou naši žáci dál – v rámci volitelných a nepovinných předmětů, ti nejmladší pak v rámci kroužků. Kroužky pak nabízejí další možnosti – florbal, stolní tenis, volejbal, aerobik, nohejbal.

Během školního roku mají děti možnost změřit své síly v mnoha sportovních kláních na školní, okresní, oblastní a ti nejlepší dokonce i na republikové úrovni. To se poštěstilo ke konci školního roku i našim třem velkým nadějím – Petře Huňáčkové, Lence Schiezslové a Pavlu Vysušilovi, kteří se nominovali na Hry první olympiády s Orbitem pro děti České republiky a jako reprezentanti Jihočeského kraje si nevedli vůbec špatně.

Mezi pravidelné sportovní akce s naší účastí patří Večerní běh Kaplicí, Mikulášská laťka – soutěž ve skoku vysokém, kterou organizuje naše škola, basketbalové, fotbalové a florbalové turnaje, lehkoatletická olympiáda či Zátopkova štafeta. V poslední jmenované celorepublikové soutěži jsme zaznamenali velký úspěch – 2. místo ve štafetách 9. ročníků.

Nechtěla bych tu vyjmenovávat jednotlivá umístění, ta jsou zaznamenána ve školní sportovní kronice, kterou od r. 1993 vede p. uč. J. Holbová, ale chtěla bych poděkovat všem, kteří se věnují sportovnímu rozvoji našich žáků.

–jř-

Hejtman Jihočeského kraje v papírnách Větřní

14. srpna 2003 navštívil JIP Větřní hejtman Jan Zahradník. Zajímal se o perspektivy tohoto v kraji významného podniku. Vzhledem k restrukturalizaci a optimalizaci výroby v JIP došlo v roce 2002 k významnému úbytku pracovních míst, což je problém, který se citelně dotýká zaměstnanosti v regionu. Počet zaměstnanců klesl z cca 900 na cca 600 v r. 2003. Pan hejtman se zajímal o další vývoj v této oblasti a v souvislosti s tím i o případné využití prostor, které JIP nebudou využívány, pro rozvoj podnikání a s tím související vznik nových pracovních míst. V těchto nových záměrech by měla sehrát významnou úlohu i obec, která by měla iniciovat jednání se zástupci JIP a zprostředkovat informace pro zástupce kraje tak, aby bylo možno záměr posoudit a případně realizovat.

Při diskusi s generálním ředitelem JIP - Papírny Větřní, a.s. Ing. Miloslavem Handlem byly zmíněny i hospodářské výsledky 1. pololetí 2003, kdy se firma dostala z červených čísel v r. 2002 do kladného hospodaření. Ředitel Ing. Handl potvrdil, že se prozatím nechystá další výrazné propouštění zaměstnanců.

Josef Pirný, místostarosta

Pozvánka do knihovny

Ve druhém říjnovém týdnu (6. až 10.10.) budou v místní knihovně již tradičně probíhat některé zajímavé akce v rámci celostátního „Týdne knihoven“. Účastníci se mohou těšit ba přístup na Internet a registraci zdarma. Pro děti budou připraveny soutěže, hry a řada dalších zajímavostí. Podrobné informace a termíny budou zveřejněny na letáčcích. Pozvání platí nejen pro čtenáře, ale pro všechny obyvatele obce !

M. Janoušková, vedoucí knihovny

NEPŘEHLÉDNĚTE

Pronajímáte si ve Větřní hrobové místo?

Dnes už jen na základě písemné smlouvy.

Pravidla užívání hrobového místa na veřejných pohřebištích byla změněna. Zasloužil se o to zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a změně některých zákonů. Podle tohoto zákona vzniká nájem hrobového místa na základě smlouvy o nájmu, uzavřené mezi provozovatelem pohřebiště (pronajímatelem) a nájemcem. Do současné doby smlouvy uzavírány nebyly, nájemci bylo vystaveno pouze potvrzení o platbě. Nyní je nutné s každým nájemcem hrobové místa sepsat smlouvu o nájmu. Vyzýváme proto ty nájemce, kteří ještě nemají smlouvu uzavřenou, aby se dostavili co nejdříve, nejpozději však do konce tohoto roku, na Obecní úřad Větřní k předání a podpisu těchto smluv. S sebou si vezměte občanský průkaz a potvrzení o platbě.

Lenka Pfefrlová, odbor správy majetku

Historie atletického oddílu JIP Větřní

Vše začalo příchodem pana učitele Otakara Dvořáka v roce 1968 do školy ve Větřní.

Jako mladý kantor znal docela dobře lehkoatletické discipliny a jeho svěřenci v té době dosahovali většinou sporadické úspěchy. V letech 1968 – 1980 byl na tuto činnost doslova sám.

V roce 1982 se do Větřní přistěhoval Bohuslav Šesták, který v té době již 9 let běhal a dělal atletiku na vrcholu. Fakultu tělovýchovy ukončil zkouškou a získal kvalifikaci trenéra Českého atletického svazu.Ve Větřní začal spolupracovat s Otakarem Dvořákem a úroveň atletiky šla velice nahoru. Pod vedením pana učitele Otakara Dvořáka vyrostlo v té době již několik úspěšných jednotlivců (Bohuslav Krčka, Miroslav Říčař) a někteří z nich byli nejlepšími v kraji (Miroslav Doležal, Martin Měchura, Jiří Mondšpígl).

Kolem Bohuslava Šestáka se vytvořila skupina (vedoucí Otakar Dvořák, trenéři Miloslav Holba, Alena Kočířová a další učitelé) a větříňská atletika dosahovala vysoké úrovně. Samozřejmě, že týmová práce je něco jiného, než práce jednotlivce, a tak se vozily medaile nejen z kraje (v jednom roce dokonce 25 medailí), ale také z přeborů republiky. Z kategorie starších žáků byli nejlepšími v kraji Petr Holba, Petr Fyrbach, Ladislav Stejskal, Karel Hamerník, Lukáš Kohout, z mladších žákyň patřily k nejlepším v kraji Adriana Pradličková, Kateřina Bláhová, Petra Vraštiaková. Nejstylovější chodkyni v kraji Janinu Bazalovou trenérovi Bohuslavu Šestákovi ostatní trenéři doslova záviděli.

Nejlepší žák republiky Karel Hamerník vyhrál mistrovství republiky start-cíl na 800 m a 10 let už drží krajský rekord 1:58,8. Druhý titul mistra a vícemistra republiky drží Ladislav Stejskal, který je rovněž z Větřní. Jana Švamberková přivezla bronzovou medaili z mistrovství republiky  dorostu. Petra Vraštiaková získala pro Větřní z přeboru ČR bronzovou medaili a drží krajský rekord v míčku (65,30 m) a také v oštěpu žákyň (39,90 m).V oštěpu nemůže být překonána, protože házela starým tipem. Krajskou nejlepší diskařkou, oštěpařkou a koulařkou je suvereně Petra Martanová, která nás reprezentovala po celé republice. Nakonec zůstala u oštěpu, ve kterém patřila k nejlepším v republice. Je držitelkou krajského rekordu dorostenek i žen a opět nemůže být překonána (staré nářadí). Z mladších žákyň byla velkou osobností větříňské atletiky Dana Fialová, která sice nezískala na přeborech v ČR medaili, ale 4. místo, krajskou rekordmankou je ve vrhu koulí mladších žákyň (10,11 m). Rekordmanka Petra Martanová v roce 1998 už jako žena jezdila 1x za měsíc k trenérce Daně Zátopkové. Rekord Petry Martanové v oštěpu je 40,24 m.

Stručný výčet medailí z mistrovství republiky je 2 zlaté, 2 stříbrné, 2 bronzové. Tři atleti z Větřní jsou držiteli reprezentačních dresů se lvíčkem (Ladislav Stejskal, Karel Hamerník, Lukáš Kohout).

Velkým přáním Bohuslava Šestáka je vybudovat pro atlety ve Větřní umělý povrch.

Bohuslav Šesták

Sportovní rekordy školy

Bohuslav Šesták

Úpravy na hřbitově

S určitým zpožděním se následky povodně z roku 2002 projevily i letos na jaře, kdy došlo ke zřícení podmáčené zdi hřbitova ve Větřní. V rámci její rekonstrukce, financované z Fondu solidarity EU, bylo provedeno zabudování dvou kolumbárií s celkem 24 urnovými schránkami. Schránku si občané mohou pronajmout za poplatek stanovený ve výši 200 Kč ročně při uzavření smlouvy nejméně na 5 let. Bližší informace je možné získat na OÚ Větřní.

Petr Laisek, starosta

Činnost Spolku sv. Jana Nepomuckého ve Větřní

V roce 1996 byl v městě Eichenau v Německu založen Spolek pro obnovu kostela sv. Jana Nepomuckého ve Větřní. Hlavním iniciátorem tohoto sdružení byl p. Richard Schimak, který se narodil v Českém Krumlově a bydlel ve Větřní, připojilo se několik bývalých rodáků z Větřní a okolí, kteří byli v roce 1946 vystěhováni. V roce 1997 se p. Schimak obrátil na věřící z obce Větřní s návrhem, abychom se k nim přidali do Spolku a společným úsilím pomohli finančně při potřebných renovacích na obnově kostela ve Větřní, který za totalitního režimu nebyl vůbec opravován. Pochopili jsme tuto ušlechtilou myšlenku zaměřenou na dobrou věc. Celkem je nás 63 členů společně s německými přáteli. Naše finanční zdroje jsou členské příspěvky a dary členů a institucí.

Pan Schimak byl velmi aktivní při získávání finanční pomoci od různých institucí v Německu. Prakticky jeho zásluhou se podařilo udělat novou střechu našeho kostela, obnovit elektrickou instalaci, opravit okna a zajistit jejich ochranu drátěnými síty.

Dále byly opraveny místnosti pod presbytářem, které byly ve velmi špatném stavu. Jedna místnost byla vysvěcena jako kaple sv. Vojtěcha a s vytápěním akumulačními kamny slouží v zimních měsících při bohoslužbách. Druhá místnost se využívá pro malá společenská posezení, přednášky a je zde i malá knihovna.

Fasádu kostela se podařilo obnovit z finančních příspěvků z Českoněmeckého fondu budoucnosti, menší částkou přispěly i Jihočeské papírny a Obecní úřad Větřní.

Poslední realizovanou zdařilou akcí je instalace nových zvonů do našeho kostela. Původně bylo ve věži instalováno pět zvonů, za Druhé světové války byly dva zvony zkonfiskovány. Zvláště přátelé ze Spolku z Eichenau se starali, kde a jak bychom mohli zvony ve Větřní doplnit. Před třemi lety se podařilo sehnat dva zvony z obce Lohhof v blízkosti Eichenau a bylo potěšující, že svým zvukem dobře ladily s našimi stávajícími zvony. Tři roky pak odpočívaly na farní zahradě u nás ve Větřní.

Minulého roku na výroční členské schůzi došlo ke změně ve vedení Spolku. Ze zdravotních důvodů odstoupil z vedení p. Richard Schimak a novým předsedou byl zvolen p. Dr. Erik Hefter z Eichenau. Současně nás překvapil velkorysým darem – rozhodl se, že přípravu a instalaci zvonů uhradí sám z vlastních prostředků. Jeho přáním je, aby zvony vyzváněly k chvále Boží a k dobrému česko-německému přátelství. Pro instalaci zvonů byla vybrána zkušená odborná firma Boroko z Brodku u Přerova pod vedením p. Rostislava Bouchala. Po vyčištění věže a natření nosné ocelové konstrukce byla provedena instalace zvonů a jejich ovládání. Dne 21. srpna ve 12 hod. p. Dr. Hefter za asistence p. vikáře P. Píchy a stavebního technika p. Beneše zapnul digitální ovládací systém a zvony se rozezvučely. Bylo to dojímavé, že se dobrá věc podařila a každý z nás děkoval Bohu za toto zdařilé dílo. Pan Dr. Hefter hradí ze svých úspor částku 315.200 Kč.

Stávající zvony ve věži kostela nesou názvy - Panna Maria bolestná, Matka Boží a sv. Josef. Nové zvony se jmenují - Volám vás ke svěcení neděle, Královno míru, pros za nás.

Digitální ovládací systém je řízen radiočasem a je zapojen na program, že zvony budou zvonit v poledne ve 12 hod. a večer v 18 hod. Je to běžný systém užívaný v křesťanských městech a obcích, ke kterým Větřní patří, z dob našich předků, kdy se modlí modlitba „Anděl Páně“. Páteční zvonění v 15 hod. je připomínkou smrti Pána Ježíše Krista. Kromě toho zvony svolávají věřící a ostatní o nedělích a svátcích k bohoslužbám. Zvon umíráček nám oznamuje úmrtí věřícího z naší obce.

Slyšeli jsme mezi obyvateli obce Větřní na zvony i negativní hlasy. Je dobré se za svého života zamyslet nad krásou a nádherným souzvukem zvonů a snad časem nám zvuk zvonů připomene Boží lásku a přátelství mezi lidmi.

Zvony byly slavnostně uvedeny do používání p. vikářem P. Václavem Píchou při bohoslužbě v neděli dne 14. září za přítomnosti našich věřících a přátel ze Spolku z Německa.

Ještě jednu obnovu v rámci naší činnosti bychom chtěli uvést. Jedná se o opravu památníku Spiro nad větřínským hřbitovem. Po několika letech se podařilo získat od státního ministra pro záležitosti kultury a medií v Berlíně potřebnou finanční podporu, a tak se v tomto roce s pomocí Obecního úřadu Větřní mohla nákladem 400.000 Kč oprava památníku zdárně ukončit.

Z hlavních potřeb pro náš kostel pro další léta je žádoucí vymalování vnitřních stěn. Na to zatím nemáme dostatek finančních prostředků. Věříme však, že společným úsilím se nám podaří je časem shromáždit.

Děkujeme všem členům, organizacím a zejména p. Dr.Hefterovi za finanční příspěvky a dary a firmám za kvalitně odvedenou práci.

Za výbor Spolku – Emma Marxová a Ing. Ema Bučková
Větřní dne 14. 9. 2003

Ze zasedání obecního zastupitelstva

4. zasedání obecního zastupitelstva se uskutečnilo 16. června. Jednání zahájil starosta obce, který zastupitelům poskytl informace o výsledcích hlasování v referendu o vstupu České republiky do Evropské unie v naší obci.

Dále zastupitelé projednali a schválili: závěrečný účet a audit hospodaření obce za rok 2002, zprávu o hospodaření základní školy za rok 2002, použití dotace z Fondu solidarity Evropské unie na úhradu povodňových škod, jejíž výše činí 1 300 335,- Kč, poskytnutí příspěvku 5 tis. Kč sdružení OIS Český Krumlov na rok 2003, prodej parcel a výstavbu vytápěných skleníků, zrušení odloučených pracovišť ZŠ Větřní v obci Světlík k 1. 7. 2003.

V diskusi byli zastupitelé seznámeni s výsledky kontroly provedené v Parkhotelu Golf, kde nebyly zjištěny žádné nedostatky v nakládání s obecním majetkem.

1. září se zastupitelé obce sešli na 5. zasedání, aby vyjádřili svůj názor na výstavbu nájemních bytů v lokalitě „G“ (prostory na louce za paneláky v sídlišti Sad míru). Starosta velmi podrobně objasnil důvody změn oproti původně plánované výstavbě rodinných domků, seznámil zastupitele s možnostmi získání dotace a podmínkami výstavby i přidělování těchto bytů. Celkem by zde mělo vzniknout 60 bytových jednotek, z toho 40 3+0 a 20 2+0 (maximální velikost plochy jednoho bytu je 60 m2).

Výstavba by měla být zahájena v prosinci letošního roku a ukončena v prosinci 2005.

12 zastupitelů vyjádřilo s výstavbou souhlas, 3 se zdrželi hlasování.

Dále zastupitelé schválili navýšení původní částky na krytí povodňových škod na částku 1 460 083,- Kč, na opravu místních komunikací.

- mj -

Rumunské putování

Cestovatelské seznámení s Rumunskem může proběhnout několika způsoby: Jako účastník hromadného zájezdu k Černému moři pravděpodobně z atmosféry země mnoho nevstřebáte. Nehledě na to, že místo abyste finančně podpořili region, ve kterém svou dovolenou trávíte, budete jen dalším ze sponzorů megaspolečností vlastnících hotely, pláže a zájezdové autobusy.

Alternativou může být návštěva českých vesnic v rumunském Banátu. Ve zdejším pohoří Lokva a Almáš se v průběhu kolonizace pohraničí habsburské monarchie usadilo několik tisíc Čechů. Dodnes zde v šesti ryze českých osadách žije početná česká komunita mluvící předjungmannovskou češtinou. Třikrát za rok sem jedna česká cestovní kancelář vypraví dálkový autobus plný turistů toužících poznat své rumunské krajany. Zatímco výletníci z Čech houfně směřují do Banátu, místní obyvatele to táhne směrem přesně opačným. S pádem Ceauşescova režimu se otevřela cesta pro návrat banátských Čechů zpět do své pravlasti. Výdělek v třísměnném provozu pražské gumárny se zdá být schůdnější životní strategií, než nejistá, na přírodě závislá úroda v rumunských horách. Banátští Češi by mohli vyprávět, s jakou neomaleností jsou turisté schopni lovit exkluzivní snímky venkovanů v tmavém chudém oblečení s tvářemi ošlehanými větrem. S jakou drzou samozřejmostí se jim daří proměnit tuto křehkou oblast v „lidskou ZOO“.

Chcete – li ochutnat pravý Balkán se všemi jeho rozmanitostmi, procestujte Rumunsko po vlastní ose. Nic neočekávat, příliš neplánovat a nechat se v rytmu autostopu pohltit panenskými křivkami Karpat, šíleným zvukem rumunského popu, zvoněním kravských zvonců, každým nečekaným setkáním, které tato jedinečná, anarchistická, středověká i moderní země přinese.

Rumunsko se v současné době vyrovnává s následky Ceauşescových reforem, které přivedly zemi na okraj hospodářského kolapsu. Iliescova porevoluční politika zemi spíše přitížila a nynější Constantinescově vládě nezbylo než zavést přísný úsporný hospodářský režim, což vedlo ke snížení výdělků. Zatímco ceny potravin jsou velmi podobné cenám v Čechách, platy Rumunů jsou nesrovnatelně nižší.

Z české produkce se oblibě těší různé typy vozů Škoda. Vedle Dacií a smrdutých náklaďáků Roman Diesel patří škodovky mezi nejčastější značky automobilů na rumunských silnicích.

Velmi populární je seriál Arabela. Mnoho Rumunů, které jsme potkali, umí česky jediné:

„Pane Rumburak!“

Většina rumunských měst i vesnic je nejlépe dostupná vlakem. S autobusy je to horší – jízdní řády většinou znají jen místní vesničané, zastávka je často tam, kam si zrovna stoupnete a máváte na řidiče rukou. Autostop je nenahraditelnou součástí rumunského dopravního systému. Zvláště na zapadlých silnicích nahrazuje nepříliš častou či neexistující veřejnou dopravu. Za stop se většinou platí – spolujezdec položí určitou částku na palubní desku řidiče. U cizinců se však zpravidla činí výjimka. My jsme po Rumunsku jezdili především stopem a nikdo po nás peníze nevyžadoval, druhá a třetí dvojice naší výpravy však měla odlišnou zkušenost.

Zastávka první: Pohoří Apuseni

Nepříliš vysoké pohoří Apuseni je hlavní částí Západních Karpat a dělí se na pohoří Bihor a Vladeasa. Jedná se o krasovou oblast, která krápníkovými a ledovými jeskyněmi, vodopády, škrapy, závrty, vyvěračkami, soutěskami a propastmi láká nejen geomorfology.

Obyvatelé hor jsou podobně jako jiní rumunští venkované přátelští, mírumilovní, ochotni pomoci, ale také připraveni vydělat. K útratě v obchodě (dřevěná bouda s plátěným závěsem) si někdy prodavačka připočte pár drobných navíc na přilepšenou k chudému rodinnému rozpočtu, případně vám místo peněz na vrácení daruje s milým úsměvem bonbon či žvýkačku.

První stoupák je náročný. Očistný pohled na nekonečné louky, pastviny plné buvolů, krav, ovcí a koz, tichý úžas z důstojné krásy zelenomodrých kopců a hor jsou však spolehlivou odměnou za všechnu vynaloženou námahu. Když jsme se pastevce ovcí lámanou rumunštinou zeptali, jak se má, beze slov ukázal na mlhavý obzor před sebou a s chutí přijal nabízený tabák.

První setkání s bačovými psy nás překvapilo nepřipravené. Patero agresivních hlídačů ovcí vypadalo, že nás chce sežrat. Nakonec je zaháníme holemi, které od té doby bereme do rukou vždy, když se blížíme ke stádu.

Dřevěné chýše s hliněnou podlahou na horských samotách odkazují na jinou historickou epochu do té doby, než spatříte satelit na střeše některé z nich.

Zastávka druhá: Dunajská Delta

Místo, kde se řeka Dunaj po svém dlouhém putování Evropou vlévá do Černého moře, je unikátní oblast mokřin, slepých ramen a jezer. Do tohoto vodního království se lze dopravit jen lodí.

Dva dny na jezeře Caraorman trávíme na bárce s místními rybáři. Plameňáci, pelikáni, volavky, kormoráni a labutě létají nad klidnou čistou vodou a shlukují se na rákosnatých březích. Rybáři nám rusko – rumunsky vyprávějí o svém životě a práci, o dobách, kdy do delty jezdily plné lodě turistů… Dnes jsou smutnou vzpomínkou na bohaté časy jen vylidněné bary a zpustošené kempy s vybledlou trávou.

Rybáři odlepili láhev s vodkou od úst jen tehdy, když vytahovali sítě z vody a neustále nám nabízeli, ať se napijem s nimi. Tvrdý alkohol, který je tu ostatně velmi levný, je prý jediná účinná dezinfekce proti bakteriím ve vodě.

Než se s touto krásnou zemí nadobro rozloučíme, pochopíme důležitou věc:

Voda z kohoutku na návsi, kterou pije půlka rybářské vesnice, nemusí být pitná pro českého turistu. Vodka je nejspíš opravdu nejlepší prevencí proti třídenním potížím…

Záhy poznáváme, že nám nezbyde než důvěřovat rumunským rybářům.

Lenka Pfefrlová ml.

Inzerát

KOSMETIKA A PEDIKÚRA
LENKA
až k Vám do bytu.
Telefon : 603 928 644