ARCHIV | 2001 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
![]() | Velešínský ZPRAVODAJ |
|
PROČ MÁ KAŽDÝ JINÝ ÚHEL POHLEDU NA STEJNOU VĚC
Ve Zpravodaji č. 3/2001 jsem si i já přečetl odezvu Výboru ZO KSČM Velešín na můj článek z čísla 12/2000, který hodnotil ve Velešíně uplynulých DESET LET.
Nechci vést diskuse s politickými stranami ve Zpravodaji, i když není na škodu znát mínění i druhé strany.
Předně můj článek neměl za účel "politizovat" situaci. Pouze jsem ze svého pohledu, ze svých životních zkušeností a poznatků ve Velešíně vyjádřil stručně svůj názor na podmínky života ve společnosti, která byla řízena politickou stranou 41 let a „demokraticky“ si zakotvila svoji vedoucí úlohu ve společnosti do ústavy.
K otázce rozkvětu Velešín za posledních 35 let musím říci - ano Velešín se po všech stránkách rozvíjel úžasným tempem. V tomto souhlasím s pisateli oponujícího článku, ale toto ani nebylo předmětem mého článku. Musím ale podotknout, že to není zásluha vedení obce (MNV), že to není zásluha vedení Jihostroje, ani zemědělského družstva, že je to zásluha tehdejšího státního a stranického aparátu, který vybral Jihostroj jako významný státní podnik určený pro rozvoj , což sami v článku autoři přiznávají. Obec neměla v té době vlastní příjmy, byla součástí rozpočtu ONV, tedy státního rozpočtu.
K plánovanému rozvoji podniku musela být postavena vybavenost - byty, škola, školka, jesle, zdravotní středisko, obchody, autobusové nádraží, rekreační střediska atd. V tomto smyslu byl Velešín bohatě dotován a mnohé stavby byly prováděny za pomoci občanů (akce Z).
Co se týká "úletu" mé osoby s názory na hodnocení vlády KSČ, to zásadně odmítám. Nepatřím mezi „politiky“, kteří se narodili po roce 1989, moje vyjádření není účelové, z mého pohledu není nepravdivé a myslím si, že není neobjektivní. Je demagogické tvrdit, že kritika vlády KSČ (systém) znamená znevažování práce lidí, že znamená opovrhování lidmi.
Ve Velešíně žiji od roku 1965, po celou dobu jsem byl veřejně činný bezplatně a dobrovolně ve společenských organizacích.
Za dobu žití ve Velešíně jsem poznal praktiky tehdejších některých funkcionářů KSČ. Nechci je zde popisovat, nechci ani srovnávat demokratické možnosti tehdy a dnes. Že se jednalo o totalitní systém je mi ale jasné - malé drobné příklady - sledování účasti občanů na politických akcích, sledování odběru stranického tisku technickými pracovníky (Jihostroje) kontrola zpráv o činnosti organizací NF stranickým vedením, sledování vedení kroužků „nespolehlivými“ osobami, komise řízené KSČ, které rozhodovaly o přijetí dětí do středních škol, kontrola účasti občanů při volbách, sledování vztahu techniků vývoje (v Jihostroji) k "západní" technice.
Ke každému tématu mohu doložit konkrétní mé zkušenosti s konkrétními stranickými funkcionáři (někteří jsou ve funkcích i dnes).
Každý občan ať sám posoudí své životní zkušenosti se stranickými pracovníky a aparátem před rokem 1989.
Otázku "svobodných" voleb před r. 1989 a dnes není třeba komentovat. Jednotnou kandidátku NF schvalovaly příslušné stranické orgány ještě před volbami.
Problém bytové výstavby dnes a dříve je stejný - už za pětiletek se stavělo málo bytů - nebyly nikdy splněny plány (bylo v roce 1989 bytů dostatek ?).
Velešín zdědil z minulého režimu nedostavěné "kino". Jeho dokončení znamená pro nás značné omezení možnosti stavět byty (finanční návrh na dostavbu je cca 15 mil. Kč). Co se týká nezaměstnanosti - ve Velešíně je cca 6,21% (k 31.12.2000), v ČK je 8,8 %.
Ve Velešíně není utlumeno společenské dění - existuje přes 20 organizací, klubů, spolků. Město je dnes podporuje roční finanční částkou 400 tis. Kč, za obecní peníze se budují sportoviště. Nevzpomínám si, že by před rokem 1989 národní výbor poskytoval finanční podpory organizacím (9 let jsem vedl TJ).
Není z mé strany dětinské svalovat na totalitu deformaci lidských vlastností. Náprava ve výchově dětí a občanů k odpovědnosti za své činy a učení se žít v demokracii nám bude trvat ještě mnoho let.
Svědčí o tom i myšlení autorů článku "Úhel pohledu aneb když dva hodnotí totéž, není to totéž".
Josef Valach
PLÁNOVANÉ INVESTIČNÍ AKCE MĚSTA V ROCE 2001
Zastupitelstvo Města na 24. mimořádném veřejném zasedání dne 19.3.2001 rozhodlo o realizaci prací v roce 2001.
A. REALIZACE
1. | Bydlení: |
1.1. | Rekonstrukce domu č. 19 (nám.J.V.Kamarýta) na 3 bytové jednotky - projekt zpracován - náklad cca 0,8 mil. Kč |
2. | Nebytové domy: |
2.1. | Zahájení dostavby víceúčelového kulturního zařízení, probíhá řízení k povolení stavby, projekt se zpracovává. Z financí vyčleněno 18 mil. Kč. |
2.2. | Dokončit demolici domu č. 65 (náklad cca 0,5 mil. Kč) |
2.3. | Dokončení opravy fasád na budovách Mateřské školy a oprava chodníků - náklad cca 0,6 mil. Kč. |
2.4. | Oprava „márnice“ na hřbitově (z údržby) |
3. | Komunikace, chodníky, VO |
3.1. | Vybudování schodiště „Hvízdalka“ - náklad cca 250 tis. Kč |
3.2. | Oprava komunikace v Chodči - náklad cca 250 tis. Kč |
3.3. | Oprava chodníku kolem drogerie - musí se vypsat výběrové řízení |
3.4. | Vybudování chodníků z náměstí - po demolici domu č. 65. SÚS současně provede rozšíření silnice - firmu určí rada města. |
4. | Kanalizace, voda |
4.1. | Zatrubnění části stoky na louce ve Skřidlech (zpracovává se projekt a stavební povolení je v řízení). |
4.2. | Oprava chodníku v Sídlišti (u čp. 465, 504) - z údržby |
4.3. | Vodovodní přípojka a přípojka NN na tenisové kurty. |
5. | Sport |
5.1. | Oprava běžecké dráhy na hřišti ZŠ |
B.PROJEKTY, STUDIE
1. | Bydlení |
1.1. | Nástavba bytů nad chodby ZŠ |
1.2. | Nástavba bytů nad dva panelové domy města |
2. | Nebytové domy |
2.1. | Úprava bývalého kostela sv. Filipa a Jakuba |
3. | Komunikace, chodníky a VO |
3.1. | Rozšíření VO Krumlovská, Budějovická na E55 |
3.2. | Pokračovat na diagnostice komunikací |
4. | Kanalizace, voda |
4.1. | ČOV a kanalizace Chodeč |
4.2. | Odkanalizování části Šumavské a Budějovické ulice ( Layrerák) |
4.3. | Nová kanalizace Velešín-nádraží |
5. | Různé náměty |
5.1. | Vyklidit kotelny v ZŠ a MŠ |
5.2. | Pokračovat v řešení koupání pro občany |
V průběhu roku se mohou vyskytnout i jiné akce k řešení - pak bude individuálně posuzovat a rozhodovat zastupitelstvo.
ing. Josef Valach starosta města
PRVNÍ BESEDA VEDENÍ MĚSTA S MLADÝMI OBČANY
Dne 21.3. t.r. se konala první neformální beseda našich mladých občanů se zástupci města.
Na besedu přišlo asi 30 chlapců a děvčat, za město byl přítomen starosta pan Valach, člen rady pan Mikeš, členka zastupitelstva paní Grillová a vedoucí KZ paní Havlisová.
Diskuse se točila kolem instalace U-rampy pro skateboard na školním hřišti, dále byla výměna názorů na možnosti sportování ve městě, založení klubu mladých hokejbalistů, nedostatek ochotných lidí na vedení sportovních oddílů (např. košíková pro dívky).
Probíral se vztah mladých k obecnímu pořádku u sportovních zařízeních, nedostatek košů na odpady.
Byla i obsáhlejší diskuse kolem možností a problémů při pořádání diskoték v místě i možnosti zájezdů na diskotéky.
Hovořilo se o možnostech koupání ve Velešíně a ježdění malých motocyklů do prvního ochranného pásma přehrady, o nepořádku po lidech u vody, o problémech s vybudováním klasického koupaliště ve Velešíně.
Byl zodpovězen dotaz na dostavbu "kina".
Paní Havlisová informovala mládež o možnostech a problémech pořádání kulturních akcí ve Velešíně.
Beseda trvala něco málo přes hodinu. Po vyčerpání diskusních námětů bylo dohodnuto, že se opět sejdeme asi za měsíc. Pozvání bude stejným způsobem jako na první besedu. To znamená plakáty a místním rozhlasem.
Věřím, že časem budou náměty pestřejší a diskuse povede k lepší informovanosti mládeže o městě a vedení města o mládeži.
ing. Josef Valach starosta města
PRVNÍ OBČÁNEK VELEŠÍNA V TOMTO MILÉNIU
První občánek Velešína narozený v novém století a tisíciletí.
Kateřinka Bendová narozená 19.1.2001.
Přejeme jí krásný a radostný život.
TRADICE SE OŽIVUJÍ
aneb
Evropská rarita na jihu Čech
Odpoutejme se alespoň na chvilku od každodenních běžných starostí a stereotypů a zároveň se vypravme po stopách nejstarší koňské dráhy na evropském kontinentě (1832 - 1871).
Koňská dráha z Českých Budějovic do Lince sehrála ve své době velice důležitou úlohu nejen v přepravě nákladu, ale i osob a stala se tak významným dopravním tahem z Čech do rakouského mocnářství.
Písemných dokladů se z té doby dochovalo skutečně mnoho a tak i my si v současnosti můžeme udělat dokonalou představu o této vskutku evropské raritě.
Již konec 50. let 20. století zaznamenal právě na jihu Čech vzrůstající zájem o „koňku“ zásluhou předsedy Historického klubu při Jihočeském muzeu Miloše Svobody, který v té době předložil návrh na zahájení konzervačních prací na obnovu velkých mostů s pilíři a náspy.
Pokračující zájem o dráhu pak spatřujeme hlavně v první polovině 90. let, kdy se ke slovu hlásí zejména rakouské zájmové spolky s cílem spolupráce s plánovaným Ars Electronika Centrem, jehož cyberspace - programem by mohla být simulována cesta "koňkou".
Zmínit se je třeba i o bujanovských "Koláčových slavnostech" i Slavnostech města Českých Budějovic, věnovaných právě tradicím této slavné dráhy, jakož i o zřízení muzejních expozic v obou zmiňovaných lokalitách.
Zájemci o minulost dráhy mohou zalistovat nejen v odborných tištěných příručkách, ale i nahlédnout do mnoha cenných archiválií v českokrumlovském i českobudějovickém okresním archívu.
![]() | |
Jelo se stále poklusem až na Holkov. Vypřažení koně zpocení byli půl hodiny prováděni, pak dáni do koňských stájí a krmeni. Večer jeli zpět od Lince přibylými osobními vozy do Budějovic.
Osobní vozy, které o sedmé hodině ráno z Budějovic vyjely, dojely až do Lince. Z Lince pak vyjely a byly o sedmé hodině večer týž den opět v Budějovicích ...
Jeden kůň táhl jeden vůz. Měli-li koní málo, táhli dva koně za sebou zapřažené vozy tři ...
Vozy, které vyjely ráno z Budějovic, byly v poledne na Holkově. Od Lince přijely vozy na Holkov o páté hodině večerní. Od Lince táhli tři zapřažení koně deset, dvanáct, i třináct zbožím naložených vozů a ještě se muselo místy brzdy používat“. Tak toto prý sdělil kronikáři rolník a holkovský hospodský Matouš Kořenský, který co by jako forman "se svými koňmi po dvě léta po té dráze jezdíval".
![]() |
Vzpomenout musíme i velešínského formana Jakuba Mráze a jeho syna Františka, pocházející z domu č. 56 na současném náměstí J.V.Kamarýta.
Se zánikem "koňky" v roce 1871 se situace mnohých velešínských "podnikatelů", těžících z obchodního ruchu v souvislosti s dráhou, zásadně změnila. Takto si například stěžoval místní hostinský J. Koidl: "Co jsem při formanech za jeden den měl čistého výdělku, to teď ani za celý týden neutržím".
A budoucnost? Dočkáme se nostalgických jízd na některém z úseků původní trasy, jako například v rakouském Kerschbaumu ? Přiláká naše město v souvislosti s touto významnou památkou řadu turistů ? Toť výčet otázek, na které je v současnosti přeci jen stále těžké odpovědět. Ale jedno je zcela jisté. Tradice slavné „koňky“ ožívají i díky spolupráci našich a rakouských partnerů, což je v současnosti - v době tak trochu přiostřených vztahů s touto zemí v důsledku "temelínských protestů", nanejvýš záslužné.
Kulturní zařízení našeho města v těchto dnech dokončuje shromažďování materiálů k připravované výstavě nejen o koňské dráze, která se chystá na měsíc červen v Jihočeském muzeu České Budějovice. Přijměte v závěru tohoto příspěvku pozvání nejen na tuto výstavu, ale i třeba na jarní víkendový výlet nazvaný „ Po stopách koňské dráhy“, jenž si naplánovali členové historického kroužku z velešínské základní školy.
Mgr. Karel Dichtl
PŘIPOMÍNKY K ČLÁNKU VÝBORU KSČM Z 3. ČÍSLA VELEŠÍNSKÉHO ZPRAVODAJE
Vím, že mí vrstevníci vše co tady píši dobře vědí. Roku 1921 se rozdělila sociálně-demokratická strana na sociální demokracii a komunisty. Komunisté chtěli, aby to u nás bylo jako v Rusku. Aby každý, kdo vlastní nějakou dílnu, nebo větší statek, továrnu atd., aby mohl být beztrestně likvidován. V Rusku po bolševické revoluci a bratrovražedných bojích vypukl hladomor, při kterém zahynulo kolem 20ti miliónů lidí. Ještě před koncem 2. světové války slíbily západní velmoci, že všechny státy pozdější Varšavské smlouvy připadnou pod vliv sovětského Ruska. Když byly v roce 1946 volby, ve městech, kde bylo nejvíce dělníků vyhrála strana národně socialistická. Venkov volil komunisty. Ti, aby měli ve vládě většinu, zrušili sociálně-demokratickou stranu a jejich členstvo převzali. Komunisté ve vládě ostatní strany ignorovali. Ti z vlády odešli a prezidentu Benešovi nezbylo nic jiného, než dát Gottwaldovi a komunistům absolutní moc.
Komunisté slibovali, že podniky do 25 dělníků a zemědělství do 50 hektarů likvidovat nebudou. Sliby - chyby. V roce 1946 byla první měna. Pár korun nechali lidem a zbytek šel do nedělitelného fondu. V roce 1953 byla měna opět. Nedělitelný fond úplně zrušili a téměř všechny peníze vyměnili jedna : padesát. Protože v té době již bylo téměř vše zesocializováno, doslova, okradli každého. Pak začalo budování socialismu. Zemědělská půda, jež má živit národ, jakoby neměla žádnou cenu - 40 haléřů za 1 m čtvereční. Jestli někdo chce prodat, nebo ne, nikoho nezajímalo. Během jedné pětiletky ubylo tolik půdy jako jeden okres. Staří bývalí soukromníci, kteří nebyli sociálně pojištěni, dostali z milosti okolo 100 korun důchodu. V JZD jsme si platili na 140 Kč důchodu. Starší bývalí soukromníci šli do podřadných pracovišť. Kupříkladu můj mistr, u kterého jsem se vyučil, trávil ve mlýnech pilousy a ve městech potkany. Chemií si podlomil zdraví a předčasně zemřel.
Hospodářsky jsme byli vázáni na Sovětský Svaz. Jednalo se gigantomanisticky. Likvidovaly se vodní elektrárny. Komunisté se chlubili tím, že Tušimická elektrárna je všechny nahradila. Ale zplodinami zničila spoustu lesů. Některým zemím republika musela vyvážet naše výrobky, že dnes jejich dluhy jsou nedobytné a rebublika jim je musela odpustit. Venkov se téměř vylidnil. Paneláky prý byly stavěny na 30 let. Dnes se již na jejich opravy vydávají veliké peníze. Bytový fond před stavěním paneláků byl znehodnocen nepatrným nájemným, který vůbec nestačil na amortizaci a velice chátral.
Na popud Sovětského Svazu republika musela budovat těžký průmysl, ale na nerosty jsme byli chudí. Železná ruda z Ruska nebyla moc kvalitní a tudíž se převáželo mnoho hlušiny. Na východě Slovenska se vybudovaly tzv. hrudkovny, aby se vozilo jenom železo. Ty se brzo zase zbouraly a vše bylo zase při starém. V dnešní době se na továrnách těžkého průmyslu prodělává, protože se udržuje kvůli nezaměstnanosti.
Potíže, s kterými se naše ekonomika potýká, jdou na vrub bývalého socialismu.
Plány, o kterých se článek zmiňuje, nebyly již realizovatelné. Komunisté říkali, že bude 100% zaměstnanost, jenže když jsem byl v továrně zaměstnán jako manipulant, bylo mnoho nadnormativních zásob. Měl jsem mimo jiné za práci shánět bedny na součástky, které vyráběli dělníci. Dříve bývalo beden plný sklad, a najednou ne a ne sehnat prázdnou bednu. Myslím, že byly jistě plné nadnormativních zásob. Z cizího rozhlasu jsem se dozvěděl, že naše republika měla tolik nadnormativních zásob, jaká byla výroba republiky za celý rok.
Po zrušení Sovětského Svazu měla naše republika problémy, co s výrobou. Proto si myslím, že když vypukla „sametová revoluce“, přenechali ji komunisti moc rádi, protože nevěděli co dál. Jinak by revoluci utopili v krvi. Neboť měli armádu, milice, policii. Revolucionáři jen prázdné ruce.
V padesátých letech velcí hospodáři po ztrátě pracovní síly byli udření chudáci a přitom byli označováni za kulaky. I ve Velešíně byla svolána schůze, kde měli být označeni kulaci. Lidé říkali, že zde žádní kulaci nejsou. Nevím, jak by to bylo dopadlo, nebýt vystoupení starosty Típala, který lidem vysvětlil, že kulak je občan, zbavený všech občanských práv. To znamená, že když mu někdo nabije, nebo okrade atd. nemůže se obhájit. Divil jsem se, že si to pan Típal dovolil říci. Komunisté své politické odpůrce žalářovali i likvidovali. Mučili, nařizovali nucené práce a hrozné bylo, že donucovali straníky, aby když odsoudili nevinné, Slánského, Horákovou atd., aby posílali petice, že s tím souhlasí. Nynější KSČM se od těchto činů stále ještě nedistancovala. Nemohu souhlasit, že se měli lidé za komunismu raději. Bylo mnoho tajných a nikdo nemohl věřit nikomu. Lidé v panelácích se většinou neznají a ani se nezdraví. KSČ z městečka udělala park, protože nechtěli na městečku poutě a pod sousoším pohřby. Plánovali zbořit náměstí a postavit paneláky. Na pohřbu pana Veselého Bedřicha jsem se dozvěděl od tamního kněze, co je to atheismus. V překladu do češtiny „ PROTI BOHU“. Je mi s podivem, že se pod ten článek nikdo nepodepsal jménem, jen výbor KSČM.
Jaromír Foitl
OPĚT JINÝ ÚHEL POHLEDU
Nemohu nereagovat na článek v březnovém čísle Zpravodaje. ZO KSČM v něm odsuzuje našeho starostu pana ing. Josefa Valacha za jeho článek zveřejněný v prosincovém Zpravodaji. Vyhledal jsem si jej, oba články několikrát přečetl a vzájemně porovnal.
V článku, kterým starosta "zpolitizoval" - zhodnotil - mnoho nedobrých jevů naší mladé demokracie, jsem nenašel nic, čím by negativně ohodnotil práci občanů Velešína před rokem 1989 a já jsem mu za onen článek vděčný. Možná se vám zdají slova: "hrubý materialismus vtloukaný po 40 let" příliš tvrdá. On hodnotí současnost také tvrdě: "jsme zlí, nezodpovědní, závistiví, ale také nás vybízí: buďme k sobě ohleduplní, naplňujme zákony desatera a křesťanské morálky. Toto je dnes největší brzdou rozvíjející se demokracie.
Nehodnotím léta prožitá za komunismu zcela negativně, ale rovněž tak nemohu negativně hodnotit současnost i když se mi mnohé nelíbí.
On ten život tehdy nebyl taková "idylka", jak nám jej zobrazujete. Nechci mluvit o strachu z postihu, z vězení, když se jaksi "nedržel krok", ale o běžném životě v obci. O všem, co ve Velešíně bylo dosaženo, nerozhodovali ani poslanci Místního národního výboru, ani členové Jednotného zemědělského družstva, ani zaměstnanci Jihostroje, ale pouze stranické orgány KSČ. Na jaké úrovni, nevím.
Velešín měl to štěstí, že Jihostroj byl zařazen do zbrojního průmyslu a ten „strana a vláda“ podporovala a investice do Velešína šly. Na druhé straně to ale výhodou nebylo (zbrojní průmysl), poněvadž zmiňované sídliště „ Nad Cihelnou“, místo na kopci, mohlo stát v nížině, v blízkosti Jihostroje. Tehdy z obav, že "třídní nepřítel", by mohl využít výšky budov ke špionáži, se tam nepostavilo.
Tehdejší zasedání MNV, se s nynějšími zasedáními zastupitelstva nedají srovnat. To, že si dnes někdo postaví rodinný domek na vsi, je jen dobře. Tehdy se mohlo pouze v určených střediskových obcích. Kdo chtěl jinde, musel mít povolení Jihočeského krajského národního výboru a neměl nárok na státní příspěvek.
Všechny nás trápí bezohlednost, krádeže, kriminalita a celkem slabý společenský život.
Já vidím kořeny tohoto zla v odmítání zákonů křesťanské morálky - Desatera, které komunismus začal a současný bezbřehý liberalismus v něm bohužel pokračuje. Nástupem komunismu se zpřetrhaly všechny tehdy vžité společenské vazby, vytlačovala se víra a vše se řídilo marx-leninskými myšlenkami. Bohužel již nikdo nikdy neporovná, jak to mohlo ve Velešíně vypadat, nebýt této epochy. Tehdejší majitel zdejší továrny ing. Železný za války i po ní Velešínu i okolí hodně pomohl a byl by určitě závod také rozvíjel ku prospěchu Velešína.
V komunismu se též zprofanovala role státu. Jakýkoliv podařený únik před zraky státu, byl posuzován lidmi jako správný. Rovněž tak různé krádeže se posuzovaly jako, že je "všechno naše". Bohužel toto vše přetrvává.
Státu se musí vrátit vážnost a důvěra, vlastníkům právo na majetek a jeho ochranu.
Nemá cenu si foukat bolístky a vzájemně si vyčítat. Nesmíme zapomínat na minulost, ale ta je již za námi a budoucnost před námi. Respektujeme se navzájem a snažme se plnit to, k čemu nás pan starosta v loňském posledním Zpravodaji vyzval.
Karel Rada
HASKY BAR KROS 2001 - VÝSLEDKOVÁ LISTINA
Číslo | Závodník | Pes | Rasa | Celkový čas | Pořadí |
1 | Vondrka Jiří | Lik | ČHP | 13.08 minut | 3. |
2 | Kopřiva Josef | Adela | ČHP | 12.27 | 2. |
3 | Divoká Dagmar | Ajax | ČHP | 25.57 | 9. |
4 | Divoký Petr | Dina | ČHP | 18.45 | 8. |
5 | Kastlová Lenka | Nika | ČHP | 16.67 | 5. |
6 | Fialová Andrea | Ron | něm. ovčák | 30.20 | 10. |
7 | Jirák Jan | Jiskra | ČHP | 13.27 | 4. |
8 | Haklová Simona | Cibie | Husky | nedoběhli | |
9 | Nedoma Jiří | Sylva | Labrador | 16.92 | 7. |
10 | Bednář Vítek | Viky | ČHP | 12.10 | 1. |
11 | Kastlová Lenka | Nika | ČHP | 16.67 | 5. |
12 | Haklová Simona | Adela | ČHP | 16.75 | 6. |
ZÁVOD MÍRU NADĚJÍ 2001 PRO DĚTI DO 14 LET
Pořadatel | : | Asociace školních sportovních klubů ČR , ČSC, Cyklo Velešín, ZŠ Velešín |
Termín | : | čtvrtek 19. dubna 2001 |
Místo | : | křižovatka u benzinového čerpadla Velešín |
Trať | : | Bor - Zubčická Lhotka a zpět - 5 km |
Start | : | v 16. 30 hodin výdej startovních čísel od 16.00 hodin |
Bližší informace jsou umístěny ve vývěsních skřínkách "Cyklo" a "Zprávy z radnice".
Karel Růžička
Cyklo klub Velešín
ZEMĚDĚLSTVÍ VE VELEŠÍNSKÉM REGIONU A JEHO BUDOUCNOST
V polovině měsíce ledna roku 2001 proběhlo veřejné projednání k hodnocení vlivu stavby „Farma pro chov dojnic Chodeč“ na životní prostředí. Vzhledem k malé účasti veřejnosti považuji za důležité seznámit vás, obyvatelé města Velešín o zamýšlené investici, o které jako rozhodující zemědělský podnik v tomto regionu uvažujeme.
Dnešní naše zkušenosti ukazují, jestliže chceme obstát jako podnikatelé prosperující v zemědělské výrobě, musíme i my jít cestou ekonomicky životaschopného systému, přičemž se musíme snažit zachovat a zlepšovat přírodní zdroje a kvalitu prostředí pro budoucí generace. Situace, ve které se v současné době nachází většina českých farem produkujících mléko, je velmi deprimující. Rentabilita výroby je minimální, často záporná a pro mnohé chovatele je rozhodující pro setrvání v této výrobě pouze naděje, že se něco obrátí k lepšímu. Výhled ke stále nižšímu zpeněžení mléka se bohužel stává spíše trvalým jevem. My však nemůžeme čekat co pro nás udělají jiní, ale sami musíme jít tomuto trendu naproti. Trend k likvidaci neprosperujících chovů bude rovněž zcela běžným jevem na naší chovatelské scéně. Zdá se, že v současné době je tato situace natolik hrozivá, že počet krav bude klesat daleko dramatičtěji, než očekávaly i ty nejpesimističtější prognózy.
Jestliže se chce náš podnik řadit k předním chovatelům, musíme uvažovat úplně jinak. Jinak proto, že jsme pochopili, že ve výše jmenovaných trendech se asi mnoho nezmění. Toto jsou jedny z hlavních důvodů, proč zvažujeme tak rozsáhlou investici jako je nová výstavba farmy Chodeč. Když jsme zvažovali všechny naše možnosti a celou koncepci zemědělské výroby v našem regionu, museli jsme si položit několik otázek jaké jsou naše výhledy, chceme-li, aby zemědělství plnilo několik funkcí zároveň, a to funkci krajinotvornou, ochrannou, sociální, kulturně estetickou i zdravotní a relaxační. Zde bych chtěl upozornit, že pro budoucnost naší i našich dětí bude zemědělství sehrávat čím dál tím větší roli, protože jen půda je schopná nahradit důležitou roli v oblasti obnovitelných zdrojů energie, která je pro existenci člověka nepřehlédnutelná.
Shrnu-li všechny otázky dohromady, dají se vyjádřit, jednak z hledisek strategických rozhodování, která začínají již při počátečních úvahách o nutné výstavbě nebo rekonstrukci stáje či farmy. Tady si musíme říci, že první možností bylo zrušit živočišnou výrobu vůbec v této oblasti a zbavit se nežádoucích jevů, jako je zápach, zvýšený výskyt much a nevábný pohled na chátrající zemědělské objekty a hnojiště. Odstranili bychom hrozbu nežádoucích splachů do vodní nádrže Římov a poskytli bychom možnost využít současný areál družstva ve Velešíně k jiným podnikatelským aktivitám a tím i zvýšit zaměstnanost obyvatel Velešína a přilehlého okolí. Další možností by byla rozsáhlá rekonstrukce současných objektů. Tuto možnost jsme hned v prvopočátku zamítli z hlediska umístění zemědělského provozu uvnitř města Velešín a dále umístěním farmy v ochranném pásmu vodního díla Římov, touto variantou se přiblížíme první možnosti. Třetí možnost souvisí s celkovým dlouhodobým stavem chovaného stáda, ale i kvalitou řídících pracovníků, jednak z hledisek operativních, která jsou neméně významná a víceméně souvisí se zkušeností vedoucích pracovníků s každodenní řídící prací na farmě buď s „otevřenýma očima“ nebo tzv. „ provozní slepotou“. Strategická rozhodnutí ovlivňují úroveň nákladů dlouhodobě se setrvačností a s o to větší účinností. Jejich změna v průběhu vlastního provozu je vesměs náročná¨na investice a změnu myšlení. I v těchto chvílích je neméně důležitá již v předchozích řádcích vzpomínaná úrodnost půdy a její zachování i vzhledem k možnosti krmivové základny či alternativních způsobů zemědělské výroby. Po dokonalém zvážení všech těchto hledisek padla volba na současný areál v Chodči, který v žádném případě již nevyhovuje daným podmínkám. Areál, který dnes všichni známe, bude zčásti demolován a na jeho místě vyroste nová stavba, která bude vyhovovat všem požadavkům zdůvodněným v předchozích řádcích.
Tomuto trendu v současné době, etapě vývoje a poznání odpovídá volné ustájení dojnic uplatňované v zemědělsky vyspělých evropských zemích. Základním nosným systémem této technologie je volné boxové a kotcové ustájení se stelivovým provozem, mobilní linkou krmení a mobilním odklizem chlévské mrvy. Navržené konstrukční řešení tohoto objektu vychází z funkčního poslání a je řešeno ve smyslu nejnovějších poznatků z oblasti ustájení dojnic při splnění požadavků welfare zvířat (klid a pohoda mezi zvířaty) z hlediska norem a doporučení EU.
Po architektonické stránce se jedná o přízemní objekt se sedlovou střechou typickou pro zemědělskou zástavbu. Stáj je navržena v ocelové bezsloupové konstrukci, se sklonem střešního pláště tak, aby docházelo k optimálnímu provětrávání stájového prostoru. Prostor dojírny je přímo napojen kolmo na vlastní stáj. S požadované technologie vyplývá, že základní biotechnické vstupy musí mít následující podmínky: zvýší se nároky na odbornost a kvalitu práce spolupracovníků, dojnice musí být s vysokou užitkovostí 6000 litrů, rostlinná produkce musí být podřízena výživě dojnic a musí být zabezpečen dostatek krmiv a množství v požadované kvalitě.
Kladem navrhované investice je situování objektu mimo obydlenou část města Velešín ve stávajícím zemědělském středisku s konfigurací terénu, kde navrhovaná stáj je chráněna před nejčastěji se vyskytujícími severozápadními a západními větry.
Na základě výpočtů pro stanovení PHO a komunikačních vazeb navrhované stáje při kapacitě 400 kusů nedojde k negativnímu ovlivnění zápachovými látkami a zvýšenou četností dopravy ani u nejbližších obytných objektů města Velešín a jeho okolí. Samotná moderní stavba nebude působit rušivě v krajině, což jsme si mohli ověřit již na několika stejných stavbách, které jsou již v provozu.
Tato nemalá investice v rozsahu 30 milionů korun by měla splňovat i ty nejpřísnější požadavky orgánů EU. Zároveň si tím slibujeme, že by jsme měli v našem regionu udržet zemědělství a kulturní krajinu, o kterou nám také jde především.
Pavel Talíř
předseda ZD Netřebice
POZVÁNKA
Zveme všechny občany na vzpomínkové shromáždění, které se uskuteční 8. května 2001 od 17 hodin u památníku na náměstí ve Velešíně.
Oznamujeme občanům, že prvomájové demonstrace za práci a spravedlivou mzdu se uskuteční 1. května 2001 v Českém Krumlově od 10 hodin před kinem, v Kaplici od 13 hodin na náměstí. Další informace budou včas podány ve vývěsní skřínce.
ZO KSČM Velešín
PODĚKOVÁNÍ
Chtěla bych poděkovat všem těm, kdo mi pomohli překonat těžké období od roku 1997 do roku 2000. A hlavně těm, kdo mně i mé dceři přáli šťastné a radostné vánoce 2000. Pro mě to byly opravdu zvláštní vánoce. Díky paní Marii Bustové, která mi prodala urnový hrob na zdejším hřbitově a umožnila mi jej splácet, jsem zde mohla důstojně uložit urny mých rodičů. Byly to první vánoce, kdy jsem se zde necítila tak osamělá, když jsem mohla jít alespoň k jejich hrobu.
Chtěla bych i všem ostatním, kteří mně i mojí dcerku znají, i za jejich pomoc poděkovat a popřát to hlavní - hodně zdraví, štěstí a mnoho úspěchů a příjemné velikonoční svátky.
Díky všem.
KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ V MĚSÍCI DUBNU NABÍZÍ
pondělí 2.4. od 19 hodin v Č. Budějovicích
DIVOTVORNÝ HRNEC
Na jihočeská divadelní prkna se opět po letech vrací oblíbený muzikál. Jeho autoři: Y.Harburg, F. Saidy, B. Lane. U nás jej nejvíce proslavila karlínská inscenace v poválečných letech s Janem Werichem v hlavní roli. Po premiéře 30.3. budeme i my mít možnost shlédnout tento veleúspěšný muzikál. V hlavní roli Čochtana se střídavě představí Petr Červinka a Petr Dopita.
Prodej vstupenek zahájen na KZ 28.3. Odjezd autobusu z autob.nádr. v 18.10 hodin. Cena včetně jízdného 155 Kč.
čtvrtek 5.4. od 16 hodin "U Zlaté podkovy"
DĚTSKÉ TANEČNÍ - přípravka
Pokračování kursu tance, tentokrát prodlouženo do 17.30 hodin. Další lekce opět v klasické délce všechny následující čtvrtky. Vyučuje pan Eduard Hois mladší s partnerkou.
Kursovné do 3.5. včetně.
čtvrtek 5.4. od 16 hodin v zasedací místnosti MěÚ
JAZYKOVÝ KURS NĚMČINY
Pro mírně pokročilé. Přihlásit se můžete po dohodě s vyučující paní Julií Gregorovou a na KZ. Pokračování každý čtvrtek. Kursovné do 7.6. včetně.
sobota 7.4. od 19 hodin v Praze - zájezd byl zrušen pro malý zájem - přesunuto
POMÁDA
Zájemci se mohou hlásit na náhradní termín 28.4. na KZ.
pondělí 9.4. od 19 hodin v zasedací místnosti MěÚ
O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH
Beseda k novému zákonu, kterou jsme připravili ve spolupráci s českobudějovickou ČSNS. Využijte možnosti a přijďte se zeptat, co vás na toto téma zajímá. Zdarma.
středa 11.4. od 8 hodin v sále "U Zlaté podkovy" - pro Základní školu
MUZIKÁL
Písničky z nejslavnějších muzikálů My fair Lady, Bídníci, West Side Story, Monte Cristo, Ježíš, Evita, Noc na Karlštejně, Drácula, Johanka z Arcu a další. Účinkují: Miroslava Veselá - sólistka JD - zpěv, I. Šimánková - průvodní slovo, O. Kovář - klávesy. Určeno žákům 7. - 9. tříd. Vstupné 25 Kč.
středa 11.4. od 9.30 hodin v sále "U Zlaté podkovy" - pro Základní školu
PÍSNIČKY O ROSE
Vyprávění o slavné a populární dvojici Jiří Suchý a Jiří Šlitr. Uslyšíte i písničky těchto autorů. Účinkují:_M. Veselý - sólista JD - zpěv, I.Šimánková a O. Kovář. Určeno žákům 5. a 6. tříd.
pátek 20.4. od 8.30 hodin a 10 hodin v sále "U Zlaté podkovy"
PEJSKOVI A KOČIČCE
Hrané divadlo z Brna sehraje pro naše děti půvabné představení. Děti 2. - 4. tříd ZŠ je uvidí od 8.30 hodin a děti z MŠ společně s dětmi z 1. tříd ZŠ od 10 hodin. Toto představení mohou po dohodě v MŠ nebo na KZ navštívit i děti, které do školky nechodí. Vstupné 25 Kč.
sobota 21.4. od 15 hodin v Českých Budějovicích - zájezd
SNĚHURKA
Zveme vás na muzikál podle pohádky bří Grimmů, který tak úspěšně uvádí členové Těšín ského divadla. Přihlášky už nyní na KZ. Autobus bude přistaven na autobusovém nádraží. Odjezd ve 14 hodin. Bližší informace na KZ.
neděle 22.4. od 7.30 hodin - zájezd do lázní
BAD FUSSING - Přihlášky na KZ
úterý 24.4. od 19 hodin v Českém Krumlově
MARIE ROTTROVÁ
Městské divadlo v Českém Krumlově vás zve na koncert známé zpěvačky s doprovodnou kapelou. Odjíždíme z autobusového nádraží v 18.20 hodin. Přihlásit se můžete ihned na KZ.
sobota 28.4. od 15 hodin v Praze - zájezd - informace na KZ.
POMÁDA
Největší taneční show v Praze - muzikálový hit z Brodwaye. Přesunuto ze 7.4.
PŘIPRAVUJEME
4. až 6.5. v Kletečné u Humpolce
SETKÁNÍ S ING. JIŘÍM JANČOU, CsC.
Přihlášky ihned na KZ, kde dostanete také podrobné informace.
čtvrtek 10.5. od 19.30 hodin v sále "U Zlaté podkovy"
ESTRÁDNÍ PROGRAM
podzim 2001 - kurs tance a společenského chování - přihlášky na KZ
telefon/záznamník/fax: 0336 - 33 10 03
Miluše Havlisová
Kulturní zařízení města