| ARCHIV | 2000 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Holubově |
Prosinec 2000 - Číslo 12 - Ročník 10 |
| ARCHIV | 2000 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Holubově |
Prosinec 2000 - Číslo 12 - Ročník 10 |
| Zpráva z jednání obecního zastupitelstva |
pracovní jednání OZ Obce Holubov se konalo 15. 11. a 29.11. 2000 na OÚ v Holubově
OZ projednalo a schválilo:
žádost Mysliveckého sdružení Holubov o zapůjčení sálu v Krásetíně na tradiční myslivecký ples, který se bude konat 25.12.00 - byl stanoven poplatek pro místní organizace 300,-Kč.
žádost p. Křižana z Hořic na Šumavě, který bude objíždět osady, které nemají prodejnu potravin - má zájem jezdit do Krásetína a to 2x týdně počínaje lednem 2001 - občané budou včas informováni
jednání se zástupci Komerční banky Český Krumlov o uzavření úvěru na dofinancování stavby ČOV + kanalizace Holubov
žádost p. L.A. Haug z Holubova, která bude zajišťovat kurz angličtiny pro dospělé, o zapůjčení prostor v ZŠ - byl určen poplatek 50,- Kč za 1 akci.
obec uspořádá ve spolupráci s oddílem skautů mikulášskou nadílku v hasičské zbrojnici v Holubově - obec zajistí balíček pro každé dítě
opravit obecní cestu mezi Holubovem a Krásetínem přes Draha
o průběhu voleb do krajského zastupitelstva
o přípravě na zajištění zimní údržby obecních komunikací
o povinnosti, která vyplývá ze změny zákona o drahách a spočívá v nutnosti založit lanovou dráhu Kleť jako společnost s ručením omezeným, se 100% účastí obce. Tato společnost bude zapsána do obchodního rejstříku. V případě, že bychom toto nezajistili, nemohli bychom od dubna r. 2001 lanovou dráhu provozovat.
o zveřejnění směrnice Ministerstva pro místní rozvoj na r. 2001 pro žádost o dotace z Programu obnovy venkova.
o průběhu prací na rozšíření veřejného osvětlení a místního rozhlasu v Krásetíně a v horní části Třísova (osvětlení na návsi bude řešeno samostatně dle finančních možností), dále o průběhu oprav místních komunikací v Třísově na Kopečku, na Horánku a v Holubově okolo rybníka a v Krásetíně na Drahách. Dále byly provedeny opravy ploch okolo hasičské zbrojnice v Holubově a na hřišti hasičů v Třísově, kde byl také založen kabel na signalizaci.
o stížnostech občanů na nedodržování obecních vyhlášek a to zejména: na volné pobíhání psů a znečištování veřejného prostranství, nedovolené parkování motorových vozidel všeho druhu na veřejných plochách, dále na ukládání jakýchkoliv materiálů na veřejných plochách a na zakládání černých skládek. Sběrný dvůr u obecního úřadu zatím nebude z důvodu budování kanálu pro ČOV. Sběr želeného šrotu zajištuje obec 2x ročně svozem. Stále platí vyhláška Obce 1/95, která byla dodána do všech domácností, kdo ji nemá může si ji vyzvednout na OÚ.
| Volby 2000 |
Výsledek voleb do zastupitelstva Budějovického kraje v naší obci
Ze 743 zapsaných voličů se dne 12.11.2000 dostavilo k volbám 388 voličů tj. 52,22% a odevzdáno bylo 383 platných hlasů.
Počty hlasů pro jednotlivé kandidující strany:
| 3 | Občanská demokratická strana | 97 |
| 6 | Sdružení nezávislých kandidátů | 32 |
| 8 | Strana venkova | 6 |
| 12 | Čtyřkoalice | 87 |
| 24 | Republikáni M. Sládka | 2 |
| 32 | Strana zelených | 6 |
| 33 | Komunistická strana Čech a Moravy | 87 |
| 34 | Koal. České str.národ.sociální a pol.hn. NEZÁVISLÍ | 10 |
| 35 | Vlastenecká republikánská strana | 1 |
| 38 | Koalice Pravý blok - Klub angažovaných nestraníků | 2 |
| 39 | Česká strana sociálně demokratická | 48 |
| 41 | Strana za životní jistoty | 5 |
| Hvozdík kartouzek hadcový v Blanském lese |
Hvozdík kartouzek hadcový (Dianthus carthusianorum subsp. capillifrons) v Blanském lese
Hvozdík kartouzek hadcový je rostlina z čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllaceae). Je to vytrvalá trsnatá rostlina se ztlustlým kořenem. Lodyha je vystoupavá 12 - 30 cm vysoká. Listy jsou čárkovité, květenství volné, 2 - 5 květé, květy jsou růžové.
V České republice je řazen mezi kriticky ohrožené taxony, rovněž je chráněn zákonem ČNR č. 114/1992 Sb., 0 ochraně přírody a krajiny. Významné populace se vyskytují na hadcích v jižních Čechách - Křemžské hadce.
Roste ve světlých borových lesích, lesních lemech, hadcových trávnících, výhradně na serpentinitu (hadci).
V Blanském lese se nachází dosud dvě početnější populace v Přírodní rezervaci Holubovské hadce u Holubova a v Přírodní rezervaci Bořinka u Křemže. Kromě toho bylo nalezeno ještě několik menších lokalit v Holubově, Mříči a u Třísova, kde se hvozdík kartouzek hadcový také vyskytuje.
V Přírodní rezervaci Holubovské hadce roste hvozdík kartouzek hadcový v borových světlejších lesích nebo na okrajích lesního porostu, vyhledává však slunnější stanoviště. Celkem bylo napočítáno v letošním roce přes 500 polykormonů. Pravděpodobné ohrožení spočívá v neukázněnosti chatařů a turistů, ve zvýšené automobilové dopravě - k chatám a případně v eutrofizací z okolních polí.
V Přírodní rezervaci Bořinka roste hvozdík v jihovýchodní části rezervace ve světlých borových lesích a při okraji lesního porostu. Zde se nachází pravděpodobně největší populace v jižních Čechách. V letošním roce zde bylo napočítáno přes 1000 polykormonů. Lokalita je však ohrožena eutrofizací z blízké již rekultivované skládky.
Významná lokalita hvozdíku se nachází v blízkostí Třísova u chatové osady, kde na krátkostébelném trávníku extrémně rekreačně zatěžovaném bylo napočítáno okolo 250 polykormonů. Lze předpokládat, že pokud se nezmění činnost chatařů na lokalitě, tak se zde hvozdík udrží.
Lokalita v Mříčí je již méně bohatá, část plochy tvoří slunné meze v těsné blízkostí zahrádek, část lokality představuje kosený trávníček v zahradě. Přesto se zde vyskytuje přes 150 polykormonů.
Hvozdík kartouzek hadcový je dekorativní druh, s dlouhou dobou kvetení. Z hlediska vědeckého patří také k významným taxonům, dosud ne zcela dostatečně probádaným a jeho ochrana je jistě oprávněná.
Literatura:
Hejný S., Slavík B. 1990: Květena České republiky 2. Akademia. Praha. 209-212.
Chán V. ed., 1999: Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech, Příroda, 16: 1-276, Praha.
Čeřovský J., Feráková V , Holub J., Maglocký Š., Procházka F., 1999: Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. - 456., Príroda a.s., Bratislava.
RNDr. Alena Vydrová
| Citáty, zamyšlení... |
"Zapamatujte si, že každý den je tím nejlepším dnem v roce ."
Ralph W. Emerson
Blíží se Nový rok a mnoho lidí to zneklidňuje. Slibují, že v příštím roce změní svůj život, zapisují si svá předsevzetí. Nakonec se snaží všechno zvládnout za jeden jediný den, a když se jim něco nepodaří, vzdají všechno. Na Nový rok nedělejte žádná velká rozhodnutí. Prožijte ho jako kterýkoliv jiný den a využijte ho co nejlépe.
Čerpáno z knihy Využít každý den - Pamela Espehandová, Rosemary Wallnerová
- Marie Hrušková -
| Mladí sportovci v Holubově |
V Holubově hrají fotbal opět i děti. Po dvouletém úsilí se Sportovnímu klubu Holubov podařilo opět založit oddíl žáků. Děti začaly chodit na tréninky začátkem srpna. Jejich zájem o fotbal předčil veškerá má očekávání. Na trénincích, které se konaly třikrát týdně, se scházelo až 22 dětí.
Mistrovská utkání děti začaly hrát v srpnu a i na ně chodily v hojném počtu. Bohužel zatím žádné utkání se jim nepodařilo vyhrát a vstřelily pouze jeden gól. Ale ani tato špatná bilance jim nevzala chut' do fotbalu a chodí trénovat i po skončení mistrovských soutěží.
Na utkání a tréninky chodí tyto děti: Honza Dvořák, Jirka Harvalík, Zdeněk Pelech, Jindra Kolář, Petr Kováč, Pavel Kováč, Michal Litvan, Jakub Hůlka, Kateřina Hůlková, Pavel Bušta, Matyáš Bušta, Petr Valenta, Roman Fousek, Tomáš Papšo, Vojta Franěk, Tomáš Franěk, Milan Venuš, Ladislav Foltán, Tadeáš Domin, Jan Pavliš, Petr Harš, Martin Brož, Zdeněk Vitek, Pavel Vaněk, Ivana Kudláčková, Honza Pokorný.
Vypadá to, že nám v Holubově roste nový fotbalový tým, pokud jim tento zájem vydrží.
-František Kroiher, trenér-
| Slovo lékaře |
Euthanasie
Dobrá smrt. To je překlad řeckého slova dnes opět častěji používaného. Pro někoho to znamená smrt z rukou lékaře a v Nizozemí se pro ni právě hledá právnický rámec.
Nejčastěji se argumentuje tím, že člověk má právo plně rozhodovat o svém životě, o zrodu i o jeho ukončení. Pokud by byl nevyléčitelně nemocný a trpěl neztišitelnými bolestmi, měl by mít právo požádat lékaře, aby jeho život přerušil, ukončil, nebo prostě jej zabil. Bez ohledu na protesty Vatikánu a varování etiků, kteří staví hodnotu lidského života nad lidskou libovůli, hledáme legislativní pravidla pro tuto činnost lékaře.
Jsou civilizace, kde zabití člověka s jeho souhlasem je normou. Když člověk na Čukotce zestárne a cítí se slabý a nemocný, sezve své příbuzné a známé do svého iglů a požádá jednoho z nich o ukončení života. Ten jej pak přede všemi přítomnými uškrtí. Tento postup je považován za slavnostní odchod ze života.
V našich evropských podmínkách nic takového není a nebylo zvykem. Posvátná úcta k životu a jeho nedotknutelnost byla posílena zejména křesťanským pohledem na život. Život nám byl dán samotným Tvůrcem a člověk nemá právo na něj sahat. Sebevrah u nás není v úctě a přes veškeré podivnosti v našem současném životě stále jsou lidé přesvědčení, že vrah by měl být potrestán. A tak i zastánci euthanasie řeší problém, jak umožnit lékaři zabít člověka aniž by byl považován za vraha.
Mnoho našich spoluobčanů považuje euthanasii za možné a dobré řešení nevyléčitelných a bolestivých zdravotních stavů člověka. Kolikrát za svou praxi jsem slyšel od lidí, že je nikdo nemá rád, že už jsou staří, že jsou nemocní, že je všechno bolí ... a že chtějí smrtící injekci! Je to řešení?
Hippokratova přísaha adeptů lékařství je stará již téměř dva a půl tisíciletí. Její součástí je zákaz ukončení života lékařem. Vzhledem ke stáří této přísahy jde o mimořádně moudrý text přesahující svou, ale i naši dobu. Základem je hluboká úcta k životu a jedinečnosti člověka. Naše nepochopení této přísahy a náš pocit její zastaralosti je dán nejspíše vzdorem vůči křesfanskému náboženství. Přesto by lékař nikdy neměl být vykonavatelem euthanasie!
Medicína jde jinou cestou. Bolestivé stavy by neměly být důvodem žádosti o euthanasii. Člověk trpící nesnesitelnými bolestmi není řádně léčen! Neschopnost pacienta třeba po mozkové příhodě také nemůže být důvodem pro euthanasii. Známe dost lidí, kteří při svoji nehybnosti účinně bojují o život často i přes nepřízeň svého okolí.
Podobně se zdravému člověku může zdát, že člověk, kterému to již rozumně nemyslí, je zde zbytečný, společnosti již nic nepřinese a že by měl sám usilovat o ukončení svého života. Pozor na nebezpečí souhlasu s euthanasií v tomto případě. Toto století to již zažilo. Tento potenciální souhlas skončil v Evropě poměrně nedávno etnickými likvidacemi Cikánů, Židů... Mocným se zdáli být neužiteční!
Řešení problému euthanasie bývá podmiňováno souhlasem pacienta. Tento souhlas je poměrně ošidná věc. Nejen proto, že souhlas je většinou víceméně prokazatelně vynucený. Ale podivuhodné zkušenosti máme i se sebevraždami. Mluvil o tom nedávno v televizi Dr. Honzák.
Ne vzácně se stává, že pokud se člověk rozhodne pro skončení života otravou léky a skutečně dobrovolně je požije a díky tomu se mu podaří vyřadit svoje myšlení dostane se na hranu komatu, jeho tělo po vyřazení vědomí a odblokování fylogeneticky starších struktur se chová zcela animálně, a to tak, že se mu někdy podaří zachránit život. Člověk se tedy svým rozumem rozhodnut pro smrt, ale jeho tělo toto rozhodnutí nepřijalo. Mám právo se rozhodnout pro sebevraždu? Mám právo dát souhlas k ukončení mého života?
Ošidné je i odůvodnění euthanasie nevyléčitelnou chorobou. Vývoj medicíny jde tak rychle kupředu, že je obtížné říci, že to co je dnes nevyléčitelné, nebude léčitelné zítra.
Ale i když přiznám medicíně vítězné, usilující o uzdravení, v jistém okamžiku jedince bezmocnost, pak si myslím, že místo medicíny smrtící, doznávající tímto aktem svoji omezenost, má nastoupit medicína paliativní umožňující nám náš důstojný odchod z tohoto života. Paliativní medicína se začíná velmi rychle rozvíjet. Jde o to, aby člověk mohl strávit své poslední dny v pohodě, pokud možno se svojí rodinou, bez fysického, psychického či sociální strádání, uprostřed těch, kteří ho mají rádi, a kteří mu umožní naplnění jeho potřeb dobrých kontaktů, zábavy, případně i práce. Přirozená smrt v takovémto prostředí je ta jediná dobrá smrt /euthanasia/, kterou bych každému při naplnění jeho času přál.
Lékař pomáhající odchodu svého pacienta z tohoto světa jinak, tedy jeho urychlením, měl by si zachovat pocit viny, i kdyby měl sebelepší souhlas našich zákonodárců, sebeupřímnější souhlas svého pacienta a vedla ho k tomu sebeupřímnější láska a úcta ke svému pacientovi.
Tuto poslední větu považuji za klíčovou a nabízím ji k domyšlení.
Přeji všem radostné Vánoce! A lékařům navíc, aby si dokázali uchovat úctu k moudrému Hippokratovi, zakladateli moderní exaktní medicíny, a aby nikdy nebyli nuceni k euthanasii.
-MUDr. Bohumír Šimek -
| Mlsání |
Jelikož se nikdo z Vás čtenářů nechce podělit o své recepty s ostatními, nabízím tedy pro vánoční číslo Holubovského zpravodaje něco ze svého notesu
Ovocné kopečky
4 celá vejce , 80 g másla nebo tuku, 240 g ovesných vloček (část jich můžeme rozdrtit), 60 g strouhaného kokosu, 2 lžíce medu, 200 g rozmačkaných banánů, 100 g sušených meruněk pokrájených na malé kousky, špetka skořice a kůra nastrouhaná z jednoho pomeranče.
Tuk rozpustíme s medem a přidáme ostatní suroviny, necháme chvíli odstát a pak lžičkou nanášíme malé kopičky na papír na plechu a pečeme asi 10 minut v předehřáté troubě.
Vychladlé pokropíme čokoládou.
Perníčky
500 g hladké mouky (část mouky můžeme nahradit celozrnnou), 80 g práškového cukru, 5 velkých lžic medu, 2 vejce, 100 g rostlinného tuku, 1 lžička jedlé sody, 2 lžičky perníkové koření .
Těsto necháme odpočinout pak vyválíme a vykrajujeme tvary. Upečené perníčky zdobíme čokoládou nebo bílkovou polevou.
Vánoční punč
Svaříme 2 dl červeného vína se skořicí a hřebíčkem a přidáme 2 lžíce rumu, do vysoké sklenice dáme 2 lžičky medu, kolečko citronu a vymačkáme štávu z 1 pomeranče, zalijeme svařeným vínem a podáváme.
Punč nejvíc chutná, když venku chumelí, v pokoji je teploučko a hrají koledy.
-MS-
| Společenská kronika |
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
BLAHOPŘEJEME
| Okénko do minulosti |
Kronikáři naší obce
Vážení čtenáři,
chtěl bych Vás postupně seznámit a přiblížit Vám kronikáře naší obce.
Prvním kronikářem byl pan Metoděj Jindra - odborný učitel měštanské školy, který se práce kronikáře ujal v roce 1924 - z jeho životopisu uvádím doslovně:
Usnesením zdejšího obecního zastupitelstva v listopadu r. 1924 byl jsem já, Metoděj Jindra, odborný učitel v Křemži, bytem v Holubově čp. 50, zvolen prvním kronikářem obce Holubova. Úkol ten vzal jsem na sebe s ochotou, poněvadž rád se tím zabývám, ale při tom se starostí, zda úkolu dosáhnu, neboť jsem zde teprve 6. rokem. Ale přispěním zdejších rodáků a pamětníků, jsou to zvláště pp. Matěj Dítko, Fr. Pešl st. z Holubova, Jan Valenta st. z Krásetína, Jan Šimek st. z Třísova, jsem úkol splnil snad dobře, jak jsem si přál.
Jsem narozen dne 28. září 1896 v Kamenici nad Lipou, okres týž, kraj táborský, kdež otec můj byl ředitelem obecné školy chlapecké a měšťanské školy chlapecké a dívčí. S prospěchem vychodil jsem školu obecnou, 1. ročník měšťanské školy u rodičů a pak nižší státní gymnásium v Českých Budějovicích. V 1. tř. bydlel jsem "na bytě" v Č. Budějovicích, pak r. 1908, kdy otec zemřel, přestěhovali jsme se do Č. Budějovic, kde podnes žije matka a 3 bratři. Odbyl jsem s prospěchem nižší gymnasium a přijat po zkoušce do ústavu ku vzdělání učitelů v Č. Budějovicích. R. 1915 vykonal sem maturitu tj. zkoušku dospělosti, hned odveden k 29. zeměbran. pluku v Č. Budějovicích, jako jednoroční dobrovolník. Téhož roku ocitl jsem se na ruské frontě jako desátník, kde jsem pobyl plný rok nepřetržitě, až 1. srpna 1916 jako četař strojních pušek těžce raněn a zajat při bajonetovém nočním útoku u vesnice Koniuch v bývalém Haliči. V zajetí dlel jsem v Kyjevě, Dárnici, Moskvě, Petrohradě, Carycinu, Saratově, na Krymu, nejdéle v Astrachani. Byl jsem napřed v nemocnicích a pak nevyléčen s ranou vřazen do tábora zajatců. V uvedených městech konal sem práce všeho druhu: nejvíce "černou robotu" t.j. nádeničinu za 20 kopějek (našich tehdy 20 krejcarů) denně, v neděli 90 kopějek, kopali jsme zem, dělali navážku, kopali hlínu, regulovali Volhu, krájeli zelí, házeli cihly na stavbě, házeli dříví z hlubokých lodí a rovnali, celou zimu vytahovali dvě potopené lodě ve Volze a nic nevytáhli, jezdili na parnících, tloukli v zimě kotelní kámen, nosili ohromně těžké klády a kladky na lodě, pracovali "akord" atd. Nejhorší práce: krájení sádla a tuku z kůží ovčích, kozích a kravských v továrně za 15 kop. a loupání horkých bramborů v táboře (lágru) a obírání dobytčích hnátů pro polévku.
Roku 1917 vstoupil jsem do československých legií ruských, kde dosáhl jsem hodnosti desátníka. Při transportaci ruských legionářů do Vladivostoku, zůstal jsem zpět, neb rána má se čtyřmi otvory nebyla náležitě vyléčena a hnisala. Dostal jsem se k bolševikům, ale pro znalost písma a řeči ruské (základy jsem měl před válkou) propuštěn na svobodu. Žil jsem volně, odkázán sám na sebe až do zvěsti, že vyhlášena svobodná republika Československá. Hned odejel jsem z Ruska na svou pěst. Za 14 dní po mnohých strastech a ve strachu o život (ledakdes šli jsme pěšky se čtyřmi Čechy, dle mapy) dostal jsem se na nádraží budějovické 6. prosince 1918.
Hned jsem se přihlásil do vojska čsl., obdržel jsem měsíční dovolenou a 30,- Kč náhradu za pobyt v zajetí pak opět měsíc dovolenou a posléze jako učitel dovolenou trvalou t.j. zproštěn služby vojenské s klasifikací A. První místo jsem obdržel ve Zborově u Ledenic, pak v Rudolfově a od 1. ledna 1920 v Holubově. Od 1. září 1922 jsem ustanoven odborným učitelem měštanské školy v Křemži. Bydlím v Holubově u Dítků čp. 50. Od 25.listopadu 1924 jsem ženat s Růženou rozenou Dítkovou. Denně docházím do Křemže. Vyučuji též na lidové škole hospodářské a průmyslové škole pokračovací.
Kroniku tuto počal jsem psáti s tím vědomím, že práce má bude přijata od obyvatelstva, návštěvníků (letních hostů i výletníků) Podkletí se shovívavostí a pravou láskou, s jakouž já jsem se díla chopil. Af každý občan i občanka vidí v pamětní knize této čestnou minulost obce Holubova a ta až ho povzbuzuje ku konání své povinnosti pro blaho obce a naší svobodné vlasti, republiky Československé.
V Holubově 25. prosince 1924 Metoděj Jindra, kronikář obce
V červnu roku 1933 pan Jindra funkci kronikáře ukončil a rozloučil se s námi těmito slovy:
"Tímto končím své zápisy, jako dosavadní kronikář zdejší obce odcházeje do nového působiště. Uzavírám mnou započatou práci a přeji mému nástupci mnoho zdaru, by v svých zápisech dále pokračoval s heslem Čerpej z přítomnosti pro budoucnost.
-Ivan Svoboda-
| Soutěž Energie - Supertip 2000 |
tato soutěž byla vyhlášena pro rok 2000 sdružením Energy Centre České Budějovice v září 2000 a jejím cílem bylo ukázat, že i jednoduchá opatření vedou k úsporám energií. Tipy zaslané do soutěže vycházely z vlastní praxe soutěžících. Do soutěže se přihlásilo 500 soutěžících mezi nimi i pan Zdeněk Hosman z Holubova . O jeho úspěchu v této soutěži nás informuje přiložený diplom.
- redakce -
Další informace :
Chráněná krajinná oblast Blanský les
| INFORMACE, KTERÉ OBEC HOLUBOV ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Holubov |
Křemežsko |
