| ARCHIV | 2003 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
 |
Informační měsíčník Obecního úřadu v Holubově |
Červen 2003 - Číslo 6 - Ročník 9 |
| ARCHIV | 2003 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|
Informační měsíčník Obecního úřadu v Holubově |
Červen 2003 - Číslo 6 - Ročník 9 |
Výsledky hlasování o vstupu ČR do EU v Holubově |
které se konalo 13. a 14. června 2003.
|
Odstraňování povodňových škod |
Informace o postupu prací na odstraňování povodňových škod na území obce Holubov.
V období od ledna do června letošního roku se postupně odstraňují škody vzniklé na obecním majetku při povodních v roce 2002.
Podařilo se opravit některé komunikace v obci, např. části spojovací komunikace od Třísova přes Holubov k Chlumu, u holubovského mlýna a v Krásetíně nad vsí. Při opravách se provádí čištění stok a odvádění dešťové vody. Ke konci se blíží i rozsáhlé práce na opravách brodů od Holubova k Dívčímu Kameni, kde po dokončení vlastních brodů dojde k postupné opravě komunikace.
V co nejkratší době začneme opravovat kanalizaci a přípojky podél Dobrovodského potoka od železničního propustku pod Jakešů směrem k obecnímu úřadu.
Připravit je zapotřebí opravy komunikací v Krásetíně na návsi, na Podluží, opravu hráze a okolí požární nádrže v Krásetíně a postupně řešit i ostatní opravy, které vznikly povodněmi. Vše je však podmíněno dosažením finančních prostředků.
- J. Franěk, starosta -
|
Dětský den v Holubově |
Tradiční Dětský den pořádali v sobotu 31. 5. 03 u holubovského rybníka skauti a skautky z Holubova ve spolupráci s obecním úřadem. Akce se zúčastnilo 154 dětí, pro které byl tento den určitě pěkným zážitkem. Za organizátory akce bychom rádi poděkovali všem, kteří nám s organizací a soutěžemi pomohli, panu Bodlákovi za hudební a slovní doprovod celé akce, sponzorům - panu Martinu Křivánkovi, firmě Artypa Holubov s.r.o za finanční dary, za ceny pro soutěžící panu Jiřímu Pelechovi - Potraviny Pelech, firmě SCHWAN - STABILO ČR, Triobaru Holubov, paní Zástěrové - Drobné zboží Holubov a také všem, kteří dobrovolným vstupným přispěli na ceny pro děti. Poděkování patří také paní Pelechové - restaurace U Mária za uvedení restaurace do provozu a poskytnutí zázemí pro akci, Jezdecké stáji Krásetín - paní Konvalinkové a děvčatům, která zajistila projížďku na koních, o kterou je u dětí velký zájem a panu starostovi za pomoc s přípravami a organizací.
Komu ještě poděkovat? Samozřejmě všem dětem a jejich doprovodu za účast a snahu, odvahu a dovednost při soutěžích, ať už pro ty malé či poněkud větší "děti". Doufáme, že se Vám tato akce líbila a že se snad příští rok u podobné opět setkáme.
- Junák - svaz skautů a skautek ČR -
- za střediskovou radu Vilém Churan -
|
1. červen - Den dětí |
Naše děti a jejich překvapení, nedorozumění, omyly, výmysly. Některé dětské nápady a výroky jsou naprosto neopakovatelné. Některé výroky dokáží dospělého přivést ke smíchu, který je i trochu zamrazí, uvědomují si, že se smějí sami sobě a svým chybám a prohřeškům, svému zrcadélku.
Občas se rodiče, stejně jako děti, objevují v takových situacích a vztazích, které se stávají zdrojem komična a humoru. Dítě se směje (zejména malé) vždycky naplno, celou svou bytostí. Je dobře, když to není smích lstivý, ale vždycky upřímně důvěřující sobě a světu kolem sebe. Škoda, že škodolibému úšklebku a zlomyslnému výsměchu se dítě naučí od nás dospělých. I smích a smysl pro legraci by měl děti tříbit, vzdělávat a kultivovat. Aby úsměvy nenahradily úsměšky. Ať se tedy vždycky mohou děti smát celou svou duší, upřímně a rády.
Tak tedy pro zasmání výroky dětí:
O tátovi:
|
Poznávejme plemena psů |
PEKINGSKÝ PALÁCOVÝ PES
Tomuto pejskovi se zkráceně říká "pekinéz", nebo také Číňan. Minulost tohoto psíka je minulostí Číny. Již v r. 2356 před n. l. byla Čína kvetoucí stát, jemuž předcházel nekonečně dlouhý předchozí vývoj, zahalený do čínské mytologie a legend a sahající až zpět do začátku světa, od něhož se počítal čínský letopočet.
Čínské dějiny začínají rokem 2356 před naším letopočtem kdy žil pekinéz v císařském domě. Zlom přinesl rok 1860. Po krvavých masakrech a po zdolání čínského odporu vtrhli angličtí vojáci za široké zdi vladařského sídla v Pekingu. Císařská rodina musela prchnout, pekinézi pokud je nebylo možno vzít s sebou byli na příkaz císaře usmrceni, aby se nedostali do cizích rukou. Kolem mrtvé císařovy tety, která spáchala sebevraždu pobíhalo 5 malých dlouhosrstých psíků a zuřivě se vrhali na vetřelce. Kdyby nebylo tehdy poručíka Mixona, který psům rozuměl a měl je rád, byli by tyto psíky ostatní vojáci zabili. Poznal, že jde o zvláštní rasu, kterou v životě neviděl. Pejsci byli v Anglii dáni pouze do šlechtických rodin a jeden párek byl darován královně Viktorii, která byla nejen milovnicí psů, ale také jejich znalcem.
Dobytím čínského císařského sídla se Evropanům odhalila mnohá tajemství. V prostorách tzv. Letního paláce, byli chováni "lví psi", jak se říkalo pekinézům v Číně a které do r. 1860 nikdo nespařil. Bylo zde nalezeno mnoho listin a uměleckých předmětů. Na všech byl zobrazen psík - pekinéz. Podle toho lze usoudit, že tato rasa existuje již nekolik tisíc let a jedná se zřejmě o nejstarší čistokrevné plemeno psů.
Staré listiny dokládají, že byl tento psík velmi oblíben u císařů a představoval symbol jejich ctnosti. Psíci byli chováni se zvláštní péčí, měli své ošetřovatele, kteří za ně ručili svým životem. Ani jeden pes se nesměl dostat mimo dosah paláce, zahrady a nesměl být nikým spatřen. Byli i zvláště krmeni specielní stravou. Každá čínská kurtizána měla svého pekinéze a dokonce podle barvy svých šatů. Při náboženských slavnostech a obřadech byli psíci noseni v rukávech oděvu. Byly jim prokazovány pocty, jako se prokazují svatým.
I když prodej a vývoz psíků byl zakázán pod trestem smrti, určitě se tento zákaz porušil. Chov pekinézů byl svěřen mandarínům, což byli vysocí dvorní hodnostáři. Výběru štěňat se zúčastňoval i císař a vrchní mandarín rovněž vybíral chovné jedince. Dával se někdy rád oklamat bohatou srstí a přehlédl různé exteriérové chyby, hlavně dlouhé končetiny. Tento mandarín se spojil s dvorní dámou, která nechávala z Tibetu dovážet psy, kteří byli velmi podobní pekinézům (jednalo se o tibetské španěly), nechávál je zapsat do plemených knih a pak je prodávál bohatým čínským občanům. Vrchní mandarín měl přítele malíře, který maloval pekinéze. Shodou okolností byl jeden z obrázkům vytištěn v zahraničním časopise. Za tuto troufalost, kdy se vrchní mandarín pokusil porušit zákaz císaře, byl popraven.
V Číně byl chov psů vždycky pečlivě zaznamenáván. V r. 800 před n. l. byli psi zařazováni do tří skupin - lovečtí psi, hlídací psi a jedlí psi. Je to nepochopitelná kuriozita, že Číňané se pokládají za milovníky psů a přitom je dokázali a dokáží pojídat. Psi, kteří byli pokládáni za národní plemena byli uctíváni a psi, kteří se jedli byli k tomu účelu chováni a nedostávali ani jméno. Za jedlé psy byli hlavně pokládáni psi plemene Chow-Chow (čau-čau).
Evropský chov pekinézů vděčí za svůj vznik opět Angličanům. Prvopočátek chovu byl v pěti pekinézech, které přivezl poručík Mixon z Číny. Za skutečného "otce evropského chovu" se pokládá pes Peking Peter, kterého v Pekingu koupil od palácového sluhy chovatel Allen. Jeho krev se vyskytuje v mnoha potomcích v Evropě, Americe, obdobně jako krev psa Confucia, který se dostal do Evropy r. 1905 a silně ovlivnil chov na kontinentě.
Pekinéz není jen polštářový pes, jak se na první pohled zdá. Dovede být výborným hlídačem. Je velmi statečný, má smysl pro hru a dožívá se vysokého věku při správném ošetřování. Dobře se snáší s kočkami, ptáky a jinými zvířaty. Pokud je ohrožen a napaden je obdivuhodné, jak se dovede tak malý psík bránit a jakou projevuje statečnost. Je velmi hrdý, sebevědomý, odvážný a hodně nezávislý. Vychovávat se dá docela dobře, ale potřebuje laskavé zacházení. Kult, kterým byl po léta obestřen v něm samozřejmě zanechal stopy. K členům rodiny je většinou přítulný, ale přesto je vždy osobností s vlastní vůlí a se zřejmým velkým odstupem. Zůstává i nadále vznešeným cizincem mezi psy Evropy a Ameriky. Zachovává si majestátnost, důstojnost, těžko proniknutelnou, sebevědomou povahou, která je charakteristická pro Dálný východ. Musíme mít na mysli, že je vlastně Asiat a psi si vždycky nesou ve své povaze rysy země a národa, ze kterého pochází.
Kdysi tak přísně střežený císařský palácový pes se postupně dostal mezi širokou veřejnost a stal se jedním z nejoblíbenějších plemen okrasných psů. Je na celém světě obdivován jako zvláštnost a doslova "psí starožitnost". Okouzlí snad každého, kdo má smysl pro jeho osobitou krásu a schopnost proniknout do jeho složité duše. V chovu těchto krásných psíků bohužel existuje na celém světě mnoho podvodníků, kteří chovají psy samozřejmě bez rodokmenu a k chovu používají jedince, kteří mohou být nositeli různých vad, které jsou někdy velmi závažné (jedná se např. o onemocnění očí, deformace pacek, nekvalitní srst, nestandartní hmotnost psa, špatné skusy, chybějící zuby atd. atd.)
Při výběru tohoto exkluzívního plemene je třeba vždycky hledat dlouholetého chovatele, který má nejen výstavní, ale i chovatelské výsledky výborné úrovně. Pokud své psy chová s láskou, věnuje jim veškerý svůj volný čas, sleduje své odchovy i potom, kdy opustí své pelíšky v jeho domě a nechává své psy důstojně zestárnout a dožít, není nikdy žádný "vydřiduch", který by se této činnosti věnoval ze zištných důvodů, což si mnoho lidí myslí. Chov psů je krásná záliba, která přináší svému majiteli nejen mnoho radostí, ale také starostí, zármutek, neúspěch. Výstavy psů nejsou žádnou exhibicionistickou zábavou zakomplexovaných jedinců, ale mají chovný charakter, kdy se podle standardů jednotlivých plemen určují psi a feny, kteří se mohou stát kandidáty chovu.
Také pekinéz má samozřejmě svůj standard plemene, podle kterého se mají odchovávat zdraví, krásní, ušlechtilí povahově vyrovnaní a skutečně elitní jedinci, kteří vždycky budou typickými představiteli svého plemene. Tento tajemný Asiat ze starého Orientu, který ležel na hedvábných poduškách, jedl ze zlatých misek a zná všechna tajemství císařského paláce, něhu a obdiv kurtizán i v této dnešní moderní době nás okouzlí svou osobností a krásou.
- Květa Pavčíková -
|
Slovo lékaře |
Chceš být zdráv?
Co ode mne očekáváš? (Jan 5,6 Mar 10,51 Mat 20,33) Věříš, že tě mohu uzdravit? (Mat 9,28) - volně přeloženo, ptá se Ježíš v evangeliích, než začne uzdravovat. Ježíš nemá potřebu se ptát, on ví. Ale sám nemocný má potřebu tuto otázku, především sám sobě, pravdivě zodpovědět. Navíc biblické příběhy o uzdravování vyžadují od nemocného jisté partnerství s Ježíšem, spolupráci a opravdovou touhu a vůli uzdravit se. Vyžadují ochotu vykročit ze zajetí nemoci do zcela nového života. (Tomáš Halík)
Zdánlivě samozřejmé, banální. Ale není tomu vždy tak. Nemoc nepřináší člověku jen nevýhody. Je dobré znát i výhody, které přináší. A ty mohou být nejrůznější. Jde o větší pozornost našich nejbližších a jejich ohleduplnější chování, jde o vyhnutí se nepříjemným lidem či nepříjemné práci, jde o různé úlevy společenské i pracovní... Nemoc nemusí přinášet jen nevýhody, jako je ukování do postele, omezení kontaktů s nejmilejšími, ztrátu výdělku, ztrátu postavení... Ale právě i určité výhody. Obojí je relativní a cenu výhod i nevýhod hodnotíme vědomě i neuvědoměle různě.
U každého z nás po určité době dochází k našemu pozitivnímu soužití s nemocí, u simulantů vědomému, u ostatních víceméně nevědomému. Čím méně jsme normálně, zdravě a aktivně usazeni v životě, tím více nemoc potřebujeme.
Žádný pacient to samozřejmě nepřizná. Simulant, protože vědomě simuluje. A pro člověka s porušenými vztahy se to jaksi nehodí přiznat. Ale jak jinak chápat pacienta, který říká, že chce být zdráv, a chová se tak, aby se neuzdravil. Potkal jsem člověka, který se začal otužovat při rýmě a zvýšené teplotě. Když jsem se jeho chování podivil, napadnul mne, že jsem mu to před půlrokem, když byl zdráv, doporučil. Konečně všichni máme zkušenost, že zejména psychosomatická onemocnění (astma, vředová choroba...) se při stresové situaci typicky zhoršují.
Zábrana přiznání si a zveřejnění těchto souvislostí mezi nemocí a samotným pacientem je veliká a často pro nemocného nepřekonatelná. A přesto plné poznání těchto souvislostí pacientem a řešení jeho vztahových problémů může vést k podstatné úlevě, někdy i úzdravě. A proto i pro nás má zásadní cenu Ježíšova otázka: Chceš být zdráv?
- MUDr. Bohumír Šimek -
|
M L S Á N Í |
Do červnového zpravodaje jsem připravila několik receptů na jednoduché letní večeře.
Drůbeží salát
Nejprve si připravíme kuřecí nebo krůtí maso, které můžeme upéct, podusit nebo uvařit. Pak si dáme vařit rýži s kari kořením, aby měla pěknou žlutou barvu. Maso pokrájíme na kostičky, smícháme s rýží a přidáme nakrájená rajčata, papriky, cibuli a zalijeme zálivkou z oleje, octa a hustě zasypeme zelenými natěmi. Podáváme teplé nebo i vychlazené s pečivem.
Sýrový salát
Nastrouháme na hrubém struhadle tvrdý sýr, čerstvý celer, ředkvičky, zakapeme citronem, osolíme a přidáme zakysanou smetanu. Můžeme podávat jako salát s pečivem nebo jej můžeme mazat jako pomazánku na chléb. Poměr zeleniny a sýra si každý zvolí sám a vyzkouší.
Tousty s rajčaty a se sýrem
Plátky veky nebo toustového chleba namažeme máslem, poklademe tenkými plátky rajčat, osolíme, opepříme, posypeme strouhaným sýrem a dáme zapéct do vyhřáté trouby. Podáváme teplé. Jindy je možno tousty upéct jen se sýrem a podávat se syrovou zeleninou.
Dobrou chut přeje
- MS -
|
SPOLEČENSKÁ KRONIKA |
K VÝZNAMNÉMU ŽIVOTNÍMU JUBILEU BLAHOPŘEJEME
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI
|
Co nás baví - Zprávy ze školy |
Květen je měsíc květů a vůně, mláďat a čas prvních teplých dní
Pátrání po Ferdovi
Entomologický ústav Akademie věd říká, že rozmanitost životního prostředí je v kritickém stavu a dodává, že ve významné části českých lesů vymírá hmyz. A ačkoli je lidem často na obtíž, bez něj se žít nedá. Nebudou-li larvy, brouci či mouchy, doplatí na to i "pán tvorstva". Odborníci varují, že za pár let by mohlo být vzácností najít lese i mraveniště. Blanskému lesu toto nebezpečí zatím zdaleka nehrozí. Mohli jsme se o tom přesvědčit při výukovém programu s lesníkem 23. května 2003. Vedoucí Lesní správy Lesů ČR v Českém Krumlově ing. Z. Cába nás zavedl na místo s největším výskytem mravenišť ve střední Evropě. Na Cestě kněžny Terezie, která vede od Plánské, je zaznamenáno 800 mravenišť. Všechna mraveniště jsou evidována, změřena a jako všechna jsou chráněna. Nesmí se do nich píchat ani je jinak ničit. Bližší informace je možné najít v časopisu Formica.
Viděli jsme les, který vítr polámal tak, že vznikla veliká paseka. Pan Cába nám vysvětlil, jakým způsobem se toto dřevo v lese zpracovává. Při počítání letokruhů jsme si uvědomili, jak dlouho trvá než takový strom naroste. Vyzkoušeli jsme si vnímat les nejenom zrakem a sluchem, ale i hmatem. Při zpáteční cestě nás jeden mravenec překvapil, že s námi zůstal. Je to náš Ferda.
- J. Němečková, ZŠ Holubov -
Sýkora
Jednou byla rodina. Jmenovali se Dvořákovi. Jednoho dne pan Dvořák postavil budku. Děti se už těšily na ptáčka. Ale inu žádný ptáček nepřiletěl. Čekaly: jaro, léto, podzim, zima. Až nastalo jaro tak se šly kouknout jestli přiletěl ptáček. Když otevřely budku bylo hnízdo hodně vysoké. Okolo hnízda bylo peří. Děti křičely máme sýkorku! Druhého dne otevřely budku a co tam bylo? Byla tam vejce. Seděla na nich sýkora. Byla opravdu krásná. Netrvalo to hodně dní než se vylíhla z vajec ptáčata. Měla hodně široké zobáky. První den byla úplně růžová, neměla žádné peří.
- Manuela Haugová, 2. ročník ZŠ Holubov -
Bezpečnost na silnicích
I v tomto školním roce proběhl na naší škole kurz dopravní výchovy, kde se žáci 3. a 4. ročníku seznámili s dopravními předpisy. Naučili se řešit dopravní křižovatky, pravidla chodců i cyklistů. Kurz proběhl v rozsahu dvaceti vyučovacích hodin. Velkým přínosem bylo praktické zvládnutí dopravních situací na dopravním hřišti v Českých Budějovicích. Touto cestou bych chtěla poděkovat Zemědělskému družstvu Křemže a panu Fránovi za ochotnou spolupráci při dopravě dětí do Č. Budějovic a zpět.
- Mgr. Drahomíra Bodláková -
Dopravní hřiště
V pondělí 19. května jsme my, žáci 3. a 4. třídy navštívili dopravní hřiště Č. Budějovicích. Doprovázela nás paní učitelka Bodláková. Jeli jsme Ávií, která byla vybavena sedačkami. Hřiště bylo malé, ale mohli jsme si na něm vyzkoušet znalost dopravních značek a předpisů. Jezdili jsme na kolech, šlapacích motokárách a koloběžkách. Každý si zajezdil na všech dopravních prostředcích.
Myslím, že se nám tam líbilo a chtěli bychom jet znovu.
- Matyáš Bušta, 4. ročník ZŠ Holubov -
|
Holubovské lípy |
Lokalita: obec Holubov, okres Český Krumlov
Lípy srdčité
Štefánikova lípa:
zasazena 25. 5. 1919, informace získány z kroniky naší školy.
Dne 25. května zasazena lípa Štefánikova u školy na paměť zřízení republiky. Správa školy společně s místním odborem Národní Jednoty Pošumavské a hasičským sborem sezvali občanstvo na den 25. 5. odpoledne před č. 51 na obecní palouček, kde zřízena byla tribuna pro řečníky a připravena jáma pro zasazení lípy, jež nazvána "lípou Štefánikovou". Lípa zasazena v prostředku strany paloučku k zahrádce majitele č. 51, aby netrpěla přejíždkami z cesty do druhé cesty. Dívky holubovské ozdobily ji papíry nár. barev a nesly ji v národním kroji na nosítkách s hudbou v čele z čísla 11. v Holubově. Učitel Karel Vlach nacvičil dospělejší dívky písním: "Kde domov můj", Onam, onamo, Nad Tatrou se blýská, jež zazpívány střídavě před proslovem (V. Dítko), po něm přednáška dějepisného rázu (Fr. Jindra, říd. učitel), po přednášce opět zazpívána píseň a pak přikročeno k sázení lípy. Pod kořeny lípy do uzavřené láhve vložen pamětní spis, v němž zaznamenáno proč lípa sázena a jaký význam tato slavnost měla, aby potomci naši při kácení jejím na radostné doby byli opět upomenuti. Po slavnosti odešlo občanstvo na zahradní slavnost k p. M. Dítkovi.
Baráčniká lípa:
zasazena slavnostně 11. dubna 1926.
K programu přispěla zdejší škola vhodnými zpěvy a recitacemi.
Školní lípy:
tři lípy srdčité stojí u naší 110 let staré školy. Při pátrání v kronikách jsme se o nich dozvěděli pouze ze zápisu ve školní kronice z roku 1931.
Úprava a obnova plotu:
Plot kolem školní zahrady byl již v tak chatrném stavu, že místní školní rada rozhodla se plot opraviti. Na severní straně sousedí zahrada s budovou pana F. Churana, řezníka, po okap, kde byl plot nejchatrnější, jelikož okapní voda stékala přímo na plot. Tam bylo nutno postaviti plot nový. Protože prostor mezi plotem a stavením p. Churana, půlmetru široký, neměl pro něj ceny, učiněna s ním dohoda, že plot s podezdívkou odstraní a kamene z toho užije k právě prováděné stavbě kůlny a stáje. Školní zahrada bude sahati až ke zdi, ale v severovýchodním rohu udělána dvířka, od nichž klíč je v rukou p. Churana, aby v případě opravy mohl ke stavení i ze školní zahrady. Severozápadní roh zahrady se úplně uzavřel. Na jižní straně budovy školní proti křižovatce cest, kde bylo vysázeno 6 lip, z nichž zachovaly se 3, býval prostor ten před lety ohražen. Během let hražení bylo zničeno a více neobnoveno a lidé chodili těsně kolem budovy školní a povozy tudy jezdily též. V zájmu bezpečnosti dětí místní školní rada k návrhu správce školy prostor ten oplotila, k čemuž užila kamenných sloupů ze zrušeného plotu školní zahrady na severní straně, opatřila plot dvířky a správa školy požádala správu parní pily Mříčí o prkna. Tato darovala škole úplně zdarma 6 prken, z nichž žáci III. třídy udělali podél plotu lavičky. Celý prostor je určen pro děti, aby zde si mohly hráti, aby na silnici před školou nepřišly k úrazu.
Ve školní zahradě místní školní rada dala zříditi betonovou nádrž na vodu potřebnou k zalévání zahrady, protože studna je příliš daleko a voda je studená.
Dnes školní lípy převyšují naší školu a dávají z jihu při slunečných dnech příjemný stín.
Všechno co jsme zjistili o lípách v Holubově, jsme zaslali do celostátní ankety "Strom roku 2003". Anketa navazuje na úspěšný první ročník, jejíž výsledky byly vyhlášeny na Koncertě pro stromy v Divadle Na Fidlovačce. Stromem roku 2002 se stal Popovský jasan z Karlovarského kraje.
Anketa chce upozornit na potřebnost stromů v našem životním prostředí a umožnit všem účastníkům soutěže představit svůj nejkrásnější strom a jeho příběh.
- J. N. vychovatelka ŠD ZŠ Holubov -
|
Červen - měsíc myslivosti a ochrany přírody |
Měsíc červen se přehoupl do druhé poloviny a až budete číst tyto řádky bude se chýlit ke konci.
Nastupující obnova života přírodě, kvetení rostlin, probíhající tok ptáků a kladení mláďat, to všechno jsou projevy, které naplňují duši myslivce pocitem uspokojení nad tím, že jeho práce pro přírodu není zbytečná, ale naopak záslužná, vedoucí k zachování všech funkcí životního prostředí. Není pro žádného občana neznámou, že porušování kteréhokoliv ze složek ekosystému může vést k jeho zhroucení a jestliže člověk svojí civilizační činností mění tyto podmínky, je povinností člověka opět vykonat všechno proto, aby ekosystém na naší planetě byl nadále životaschopný. Zde by měl myslivec spatřovat hlavní smysl svojí činnosti.
Holubovsko prožívá v letních měsících obrovskou civilizační zátěž. Značný pohyb lidí v přírodě, často s volně pobíhajícími psy, pohyb koní se psy často i zemědělských porostech přináší pro zvěř značný neklid a pro mláďata mnohokrát i smrt.
Z hlediska výskytu a chovu zvěře jsme již odepsali chatové oblasti, které zaujímají v naší honitbě značnou plochu. Přes všechny zmíněné problémy vás občany obce Holubov a všechny návštěvníky, turisty a chataře žádáme o nápravu všech civilizačních prohřešků. Nástupem nového života přírodě zlepšeme činnost na jeho ochranu, pečujme o klid v přírodě a snažme se omezit ztráty na mláďatech. Myslivost je hospodářská činnost skládající se z celé řady povinností i práv, jejichž dodržování slouží především k zachování volně žijících živočichů - nejen zvěře.
Právě období Měsíce myslivosti se vraťme k povinnostem myslivce vůči přírodě, přemýšlejme, co uděláme pro přírodu a jak obnovíme dlouhodobě utvářené myslivecké tradice.
- výbor Mysliveckého sdružení Holubov -
|
Perličky ze školních lavic |
Perličky ze školních lavic nám nabídla paní učitelka Ludmila Křížová z naší základní školy.
U: "Co je na obrázku?"
Magda: "Ovečka."
U: "Jak se jmenuje tatínek ovečky?"
Magda: "Bejk"
U: "Jak se jmenuje maminka?"
Magda: "Beranice."
U: "Jak se jmenuje mládě?"
Magda: "Kůzle."
U: "Vyjmenuj vzory rodu středního."
Pavel: "Kuře běhalo."
U: "Jaké i/y napíšeme ve slovu píská?"
Dominik: "Tvrdé, protože pysk."
Pavel: "Kdo nám bude hrát na besídce, když budete nemocná, paní učitelko?"
děti: "Třeba Manulka."
Pavel: "No jo, ale ta umí jenom anglicky."
U: "Co je to počasí?"
Vašek: "Počasí určuje okamžitý stav nouze."
U: "Jaké i/y napíšeme ve slově klíč?"
Renata: "Tvrdé, protože je to příbuzné ke slovu zamykat."
U: "Který živočich škodí na bramborách?"
Pavel: "Mandarinka."
|
Koncert na Dívčím Kameni |
V sobotu 14. 6. 2003 se odehrála ve zdech zříceniny hradu Dívčí Kámen nezvyklá podívaná. Již krátce po poledni mohli náhodní návštěvníci vidět nezvyklý ruch na trase ke hradu.
A proč to vše? V hradní zřícenině se totiž odehrál netradiční koncert pod širým nebem, jehož hlavními protagonisty byl žákovský smyčcový orchestr ZUŠ Český Krumlov, jež vede Bohumil Novotný, jinak učitel zušky, a Městský pěvecký sbor Perchta, rovněž z Českého Krumlova. Tento sbor vede Šárka Kodýmová. Začátek koncertu původně stanoven na 16. hodinu se malinko posunul, ale to nikomu nevadilo. Hrálo se a zpívalo s velkou chutí. Repertoár byl různorodý, od renesance až po současnost, od skladeb duchovních až po lidové písně. Obecenstva se rovněž (vzhledem k poměrně malé propagaci) sešlo požehnaně a vypadalo to, že jsou všichni spokojeni.
Po koncertě vzplál oheň na kterém si ti, kdo chtěli a hlavně měli s sebou buřty, začali opékat a rozproudila se čilá zábava. Byla to akce malá, nicméně povedená a doufejme, že dala základ pro konání dalších, neméně zajímavých setkání. Byli bychom rádi, aby se takováto vystoupení stala na Dívčím Kameni tradicí.
Náš velký dík patří obci Holubov za to, že velice ochotně a bez nároků na jakoukoli odměnu pomohla při realizaci této akce. Stejný dík patří i LČR Český Krumlov.
- F. Novotná -
|
Evropská unie |
Tak jsme opět o krůček dál ke sjednocené Evropě. Navzdory všem anarchistům v naší republice, všem "euroskeptikům" a několika přestárlým puberťákům, všem snadno nabyvším svou ekonomickou moc a navzdory všem lidem, kteří se nechali strhnout protipropagandou ke vzdoru, jsme si zvolili 77,33 % možnost vstupu do Evropské unie.
Co to je EU? Zatím tvořící se společenství evropských národů a států. Svým "Ano" jsme se stali spolutvůrci tohoto společenství. Svým "Ne" bychom se dostali do postavení mimo hru, kdy bychom do sjednocující se Evropy prakticky nemohli mluvit a opět by se rozhodovalo o nás bez nás. Jako tomu bylo často v naší minulosti.
Ať chceme nebo nechceme, za hladký průběh referenda vděčíme té tolik nadávané a vysmívané současné vládní pravolevé koalici. Vstup do Evropské unie byl jejím stěžejním programem, který splnila. Dnes již lze naštěstí jen spekulovat, zda bychom pod Klausovým euroskepticismem do tohoto společenství vůbec dospěli. Máme jen zkušenost, že pod jeho pravicovým vedením jsme se do pravicových pozic nedostali. Naopak!
Nezbývá, než aby tyto nepopulární a nezbytné pravicové reformy konečně udělal realisticky myslící levičák premiér Špidla se svou pravolevou koaliční vládou. Přes jistou Špidlovu přímočarost má šanci toho dosáhnout na vzdory "anarchistům" ve své straně a v opozičních stranách, kteří jsou ochotni mu klást klacky pod nohy zleva i zprava. Je dobré si také položit otázku, proč tyto pravicové reformy neudělaly vlády, které nás o své pravicovosti tolik přesvědčovaly. Odpověď bez nactiutrhání není jednoduchá.
Má-li Evropská unie fungovat jako protiváha mocnostem v globalizujícím se světě, musí být nejen hospodářsky, ale i politicky, jednotná. A to navzdory všem separatistickým a egoistickým tendencím velkých států. A zde má svou naději právě v těch menších, v současnosti vstupujících státech, jako je naše republika.
Jen kdyby ti naši politici konečně měli vizi budoucnosti tohoto společenství a jeho utváření dali přednost před mlácením prázdné slámy v Bruselu a planým pravolevým hašteřením u nás. Jakoby na úkor budoucnosti našich občanů a Evropy se starali jen o budoucnost svojí strany a o svá křesla v parlamentu. Proto se jejich politika a ideologie mění podle mínění voličů. Chybí nám jejich zřetelná vize naší i Evropské budoucnosti.
Pokud chceme hledět za horizont příštích voleb, vnímejme, kteří politici se tak chovají a v příštích volbách je nevolme! Naštěstí ne všichni politici jsou hodni takovéto tvrdé kritiky.
- MUDr. Bohumír Šimek -
|
Válka v Iráku |
Válka v Iráku se stala prubířským kamenem nejedné země a nejednoho politika. Není pochyb, že mezinárodní terorismus nabývá na své síle a zrůdnosti. Newyorská dvojčata jsou velkou výstrahou do budoucna.
Je správné zničit mocné teroristické organizace a státní zřízení, která je podporují? Spojené státy americké mají dost sil, a tak tuto cestu nastoupili. Se sporným úspěchem v Afaganistánu a neméně sporným úspěchem v Iráku, kde důvodem byly zbraně hromadného ničení v rukou zcela nespolehlivých. (Vědomě odhlížím od ostatních důvodů, jejichž prioritu vyzdvihujeme podle svého politického přesvědčení.)
Válka v Iráku byla prubířským kamenem především politiků ve sjednocující se Evropě. V transatlantické alianci NATO zůstala věrným spojencem USA od počátku jen Velká Britanie. Francie, Německo a Rusko zradily, daly přednost svým ekonomickým zájmům před transatlantickým spojenectvím. I Poláci se časem rozkolíbali k aktivní vojenské spoluúčasti. A my snad díky vnitřní politické nestabilitě jsme se zachovali přímo švejkovsky. Dodali jsme vojáky, kteří nesměli pomoci americké armádě. Tato nejednotnost států tvořící se Evropské unie pro mne nevěstí nic moc dobrého. Možná, že to odpovídá představám ODS o volných vztazích, ale pro mne to není zárukou akceschopného společenství.
Tyto problémy jsou v médiích rozebírány z různých úhlů, a tak není třeba se pouštět do těchto sporů, které jsou řešeny dle politického přesvědčení tohokterého redaktora. Jen jeden problém je v médiích řešen stabilně bez hlubšího pochopení. A tomu bych se chtěl trochu věnovat. Jde o vztah Jana Pavla II. k válce v Iráku, kde mi v médiích chybí podstatný úhel pohledu. Teologickopsychologický.
Z tohoto pohledu víme, že násilím myšlení člověka nezměníme. Může se nám přizpůsobit, ale nezmění se. Změnit myšlení člověka mohu jen tak, že dotyčný se rozhodne pro tuto změnu sám. A k tomu je jediná cesta. Mít druhého rád, nabízet změnu a čekat, až se sám pro ni rozhodne. Ano, zdlouhavé, vyžaduje to hodně obětí, ale jediné úspěšné. A křestanské. Platí to zcela obecně v psychologii, v mezilidských vztazích i v náboženské konverzi.
Spojené státy se rozhodly pro sílu. Ta je rozhodně rychlejší a zdánlivě účinnější. Ale násilí plodí násilí. Muslimové se přizpůsobí naoko, ale nenávist k vyspělým zemím pokvete. Cesta lásky, nabídky a čekání na přijetí druhými je trvalá, ale pomalá a stojí mnoho obětí.
Nálepkovat myšlenky Jana Pavla II. pravolevě či jinak politicky je nepřínosné. Jeho pohled je prostě kristologický, trpělivá láska, úcta, nabídka, svoboda, čekání a mnoho obětí. Jako když otec čeká na pochopení syna. Tady nejde o dny, měsíce, roky. Jde o desetiletí a staletí. A to je klíč k rozdílnosti křesťanského pohledu a pohledu sekulárního. Co je lepší, již dnes není rozhodující. Útokem na Irák bylo rozhodnuto. A který pohled je přínosnější, to se dovíme až po staletích. Narážíme na základní problém: Řešení silou, rychle, bez větších obětí, ale krátkodobě. Nebo trpělivou láskou, s pravdou, pomalu, s většími oběťmi, ale trvale.
- MUDr. Bohumír Šimek -
|
Jubilejní 20. ročník triatlonu v Holubově |
V sobotu 31. 5. se uskutečnil již 20. ročník triatlonu o titul sportovce Podkletí. Je jen málo závodů v republice, které se mohou pyšnit takovou tradicí jakou má právě tento závod.
Závod vznikl díky nadšencům, kteří toužili vyzkoušet si v té době téměř neznámý sport vzniknuvší spojením tří naprosto odlišných sportovních disciplín, plavání, cyklistiky a běhu. Za rodiště triatlonu jsou považovány Havajské ostrovy, kde se každý rok v říjnovém termínu koná nejslavnější závod planety, legendární Ironman Hawaii na vskutku železných tratích 3,5 kilometru plavání, 180 kilometrů cyklistiky a 42 kilometrů maratónského běhu. Inspirace tímto závodem byla znát i v Čechách, protože první triatlony se jezdily na podobných, nebo o něco menších objemech. Nejinak tomu bylo i případě závodu pod Kletí. Původní centrum závodu bylo v Křemži a závodilo se na tratích 1,0 km plavání, 100 km cyklistiky a 20 km běhu.
Od té doby prodělal triatlon jako každý mladý sport bouřlivý vývoj. Ke změnám docházelo postupně v pravidlech, délkách tratí a i v technickém vybavení závodníků.
Vývoj přinesl zkracování tratí až do dnešní podoby, kdy v Jihočeském poháru, jehož součástí je i triatlon Holubově, se závodí převážně na sprinterských tratích. Ty jsou většinou délkách 500 - 750 metrů plavání, 20 - 25 kilometrů cyklistiky a 5 kilometrů běhu. Závody nejsou jen pro hrstku trénovaných, ale na každém ze závodů se najde dost místních odvážlivců, kteří si vyzkouší jak triatlon chutná.
Letošní ročník se uskutečnil tradičně v prvním červnovém víkendu. Svátek dětí, který připadá na tento termín usnadňuje uspořádání dětského triatlonu pro účastníky dětského dne pořádaného v obci. Nejinak tomu bylo i letos.
Na start hlavního závodu se postavilo 46 účastníků. V deset hodin byl závod odstartován plaveckou částí, kterou tvořily dva okruhy v holubovském koupališti. Poté na závodníky čekala cyklistická časovka na trase Holubov - Chlum - Rojšín - Brloh - Chlumeček - Mříč - Křemže - Chlum - Holubov v délce 25 kilometrů, následovaná pětikilometrovým běžeckým úsekem vedoucím z Holubova směrem k Dívčímu Kameni a cílem opět u koupaliště.
Absolutním vítězem a dalším držitelem putovního poháru se stal Radek Řebřina z oddílu SCV Blatná. Kategorii žen vyhrála Jana Zimmelová z oddílu B&H Triatlon České Budějovice, která zároveň dokončila závod na celkovém čtrnáctém místě. Po vyhlášení výsledků hlavního závodu byl připraven a odstartován dětský triatlon.
Sešlo se čtrnáct účastníků rozdělených do dvou věkových kategorií bez rozdílu pohlaví. Tratě závodu byly v bezprostřední blízkostí koupaliště, takže bylo možné celý průběh závodu sledovat a obdivovat nasazení nejmenších adeptů triatlonu. V kategorii mladších dětí zvítězila Aneta Grabmüllerová z Prachatic a v kategorii starších zvítězil domácí Tomáš Novák.
Jubilejní 20. ročník se vydařil díky nádhernému počasí, které bývá limitujícím faktorem pro počet účastníků, díky bezproblémové spolupráci se starostou obce panem Fraňkem a tradiční podpoře Trio baru, kde pokaždé najdeme vynikající zázemí pro organizaci závodu. Doufejme, že i v příštím roce bude akce tak úspěšná a bezproblémová jako letos.
- Tomáš Vitha -
|
Sport v Holubově |
Fotbal ve výsledcích.
Přehled výsledků jarní části OP Českokrumlovska mužů.
| Přídolí | - | Holubov | 0 : 4 | |
| Holubov | - | Lipno | 3 : 0 | |
| H. Planá | - | Holubov | 2 : 2 | |
| V. Brod | - | Holubov | 5 : 0 | |
| Holubov | - | Světlík | 3 : 1 | |
| Rožmitál | - | Holubov | 1 : 6 | |
| Holubov | - | Malonty | 1 : 3 | |
| Křemže | - | Holubov | 3 : 1 | |
| Holubov | - | Benešov | 3 : 0 | |
| Velešín | - | Holubov | 1 : 1 | |
| Holubov | - | Nová Ves | 1 : 3 |
| skóre | body | |||
| 1. | Malonty A | 62 : 21 | 54 | |
| 2. | V. Brod | 69 : 24 | 54 | |
| 3. | Křemže | 55 : 27 | 39 | |
| 4. | H. Planá B | 43 : 36 | 35 | |
| 5. | Nová Ves | 51 : 41 | 35 | |
| 6. | Světlík | 39 : 34 | 32 | |
| 7. | Holubov | 35 : 38 | 31 | |
| 8. | Velešín | 32 : 40 | 26 | |
| 9. | Lipno | 32 : 65 | 19 | |
| 10. | Benešov | 22 : 51 | 18 | |
| 11. | Přídolí | 27 : 53 | 16 | |
| 12. | Rožmitál | 21 : 58 | 12 |
| Holubov | - | H. Planá | 0 : 3 | |
| Nová Ves | - | Holubov | 0 : 3 | |
| Křemže | - | Holubov | 0 : 1 | |
| Holubov | - | Černá | 1 : 2 | |
| Větřní | - | Holubov | 2 : 2 | |
| Holubov | - | Č. Krumlov | 1 : 10 | |
| Kájov | - | Holubov | 7 : 1 | |
| Holubov | - | Chvalšiny | 1 : 7 |
| 1. | H. Planá A | 75 : 4 | 42 |
| 2. | Černá | 64:18 | 41 |
| 3. | Č. Krumlov | 65 : 24 | 32 |
| 4. | Kájov | 49:13 | 32 |
| 5. | Chvalšiny | 34 : 51 | 18 |
| 6. | Nová Ves | 28 : 54 | 16 |
| 7. | Křemže | 20:62 | 12 |
| 8. | Holubov | 21 :64 | 10 |
| 9. | Větřní | 10: 76 | 3 |
|
TAEKWONDO |
Mr. generál CHOI HONG HI
Skutečným otcem dnešního Taekwon-Do je jeho zakladatel pan generál Choi Hong Hi. Jeho životopis je tak velice obsažný, že není možné jej v krátké kapitole vůbec popsat, proto se v tomto úvodu budu věnovat pouze významným mezníkům, které mají úzkou souvislost se vznikem Taekwon-Do.
Choi Hong Hi se narodil v drsné a nevlídné krajině Hwa Dae v distriktu Myong Chun, který je nyní v Severní Koreji. Ve svém mládí byl slabý a neduživý, neustálý zdroj starostí pro své rodiče. A však i ve svém mladém věku projevil budoucí generál silného a nezkrotného ducha. Ve věku 12 let byl vyloučen ze školy, protože agitoval proti japonským úřadům, jež v té době okupovaly Koreu. Toto vyloučení přimělo mladého Choie, aby vstoupil do hnutí Kwang Chu (Studentské hnutí za nezávislost). Po vyloučení ze školy poslal otec malého Choie studovat kaligrafii k jednomu z nejslavnějších kaligrafů v Koreji panu Han Il Dongovi. Mistr Han kromě své dokonalé znalosti kaligrafie byl i mistr starého korejského umění boje Tae Kyon. Učitel byl velice znepokojen malou tělesnou kondicí svého žáka a tak se pustil do Choiova tréninku, aby díky tvrdému cvičení, jenž Tae Kyon vyžaduje, zdokonalil své tělo.
V roce 1937 byl Choi poslán do Japonska, aby tam získal další vzdělání. Krátce před odjezdem se však zapletl do vášnivé hádky s proslulým bojovníkem Houem, který mu slíbil, že jej při dalším shledání roztrhá na kusy. Toto byl zřejmě jeden z největších impulsů, který ho přiměl k hlubšímu tréninku bojových umění. V japonském Kjotu Choi vyhledal korejského učitele karate mistra Kima a začal se svědomitě učit všemu, co mělo jakoukoli souvislost s využitím těla pro boj. Za dva roky dosáhl prvního černého pásu a začal si pohrávat s myšlenkou vytvoření nových technik, jenž by byly spojením všech jeho zkušeností s bojovými uměními.
Následovalo období jeho největšího duševního a tělesného tréninku, přípravná škola, střední škola a nakonec Universita v Tokiu. V té době Choi ještě více zintenzívnil trénink a pokusy s jeho novými technikami vedly až k dosažení druhého černého pásu. Po dosažení druhého Danu začal Choi vyučovat v YMCA v Tokiu.
Choi nezapomněl na slib zápasníka Hou a tak ve městě nebyl jediný sloup, do kterého by nebouchl nebo nekopl, aby viděl jak se měděné dráty na něm na protest otřásají. Představoval si, že toto jsou ty techniky, které by použil, aby se ubránil zápasníkovi, kdyby se pokusil splnit svůj slib.
Pokračování příště
- M. Vrba -
|
Živá hudba |
Po pár měsících dřiny jsem se rozhodl, že zase něco málo o naší kapele napíšu. Za velkou inspiraci děkujeme Petru Bendovi a skupině DOGA, před níž jsme si zahráli v CLUBU K2 v Českých Budějovicích. Zavítali jsme i do Kaplice, kde se sešlo několik set lidí, a společně tam oslavili První máj. Jako vynikající konec školního roku se nám povedlo uspořádat vystoupení v Chlumu - na Cihelně, za pomoci Franty Fousků z Třísova. Sešlo se dost lidí, kteří se přišli bavit, ale s přísunem mraků a otravného deště se zdálo, že se lidé seberou a půjdou do svých domovů. Opak byl ale pravdou. Čím víc pršelo, tím víc se lidé bavili a my hráli jako o život. Další vystoupení plánujme v Holubově v Restauraci u Mária. Tímto bych chtěl pozvat všechny posluchače rockové hudby - plakáty budou včas vyvěšeny.
Na závěr bych chtěl poděkovat i za kluky z kapely
Romanu Kudláčkovi za velkolepé snažení a fandění nám,
Petru Jandovi za kritiku a za nakoupení dalších mikrofonů
a všem, co se na našem kulturním snažení podílejí.
- Martin Kudláček -
|
INFORMACE |
POZVÁNKA
na 4. veřejné zasedání zastupitelstva obce Holubov,
které se bude konat
ve čtvrtek 26. června 2003
v Krásetíně v hospodě U kuchařů od 19,30 hodin.
Lesy České republiky, ve spolupráci s obcí Holubov pořádají
DĚTSKÝ DEN
NA DÍVČÍM KAMENI
DNE 19. 7. 2003 - OD 13.00
SRAZ ÚČASTNÍKŮ V TŘÍSOVĚ U LÍPY
POZVÁNKA
K uctění památky popravených krásetínských občanů za 2. světové války,
se sejdeme v neděli 6. 7. 2003 ve 14.00 u pomníku v Krásetíně, kde budou položeny věnce.
Další informace :
Památné stromy
Dívčí Kámen
Chráněná krajinná oblast Blanský les
Holubov - průvodce obcí a okolím
Mikroregion Podkletí - Obrazový průvodce 3
| INFORMACE, KTERÉ OBEC HOLUBOV ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Holubov |
Holubovský zpravodaj |
