ARCHIV 2001  1  2  3  4 5 6 7 8 9 10 11 12
Holubovský zpravodaj - Křemežsko

Informační měsíčník Obecního úřadu v Holubově

Květen 2001 - Číslo 5 - Ročník 11

prohlížení tohoto čísla ve formátu pdf (667 kB)



Z jednání rady obce a zastupitelstva obce

OZ obce Holubov se sešlo na 3 pracovních poradách a projednalo a schválilo:

- Jaroslav Franěk, starosta -

Čistírna odpadních vod a kanalizace

Stavba ČOV a kanalizace pokračuje již pátý měsíc. Jsou dokončeny protlaky pod tratí u Jakešů a nádrží včetně uložení potrubí. Na kanalizačních stokách se dokončují úpravy šachet a probíhají terénní úpravy. V současné době pokračují práce na ukládání kanalizace v ulici od ČOV k rybníku u Artypy. Zde jsou práce značně ztíženy hustotou veřejných sítí (kabely JČE, telefon, voda, plyn, veřejné osvětlení), hloubkou výkopu a spodní vodou. Stavbaři však tyto potíže překonávají a práce zdárně pokračují. Nesmím zapomenout ani na občany, kteří zde bydlí. Když prší, je hodně bláta, když je hezky, tak se práší. Mějte trpělivost a vydržte.

Na vlastní stavbě čistírny je dokončeno zdivo a v současné době se staví krov a bude pokládána střešní krytina.

-J. Franěk, starosta-

Holubov 2001 - Čistírna odpadních vod a kanalizace 7 Holubov 2001 - Čistírna odpadních vod a kanalizace 8


Okénko do minulosti

Lanovka na Kleť Lanová dráha Krasetín - Kleť, pohled z rozhledny, foto: Lubor Mrázek

Jelikož se blíží 40. výročí zahájení provozu lanové dráhy na Kleť, vyjímám z kroniky Obce Holubov, co bylo o této události tehdy zapsáno:

"Stavba lanové dráhy na Kleť byla zahájena v červnu 1959. Nástupní stanice je nad hájovnou Vyhlídka. Z parkoviště je přístupná pěkným schodištěm a upravenou stezkou. Celá stavba lanovky spočívá na 22 ocelových stožárech, upevněných na betonových patkách. Lanovka je 1760 m dlouhá a překonává stoupání přes 300 m.

Výstupní stanice je těsně pod rozhlednou na Kleti. Největší potíží při stavbě byla doprava materiálu. Doprava byla prováděna k jednotlivým patkám nákladními auty V3S. Ke třem patkám v horní části lanovky byl beton tlačen čerpadlem kovovým potrubím.

Beton k patkám č. 17 a 18 rovněž v horní části stavby byl dovážen v létě na saních, koňmi tažených, protože nebyla jiná možnost dopravy. Ocelové stožáry byly stavěny v zimě a zalévány betonem v květnu. Stavbu obou stanic a betonových patek prováděly Vodní stavby n.p. Sezimovo Ústí nákladem 900 300,- Kčs. Lanovou dráhu vyráběla a stavěla Transporta Chrudim, potom Energetické závody Praha.

Lanová dráha Krasetín - Kleť, pohled z horní stanice, zimní provoz Lanovka má 102 sedaček, usedá a vystupuje se za chodu.
Výstup k horní stanici trvá asi 17 minut.

Provoz lanovky byl zahájen 1. července 1961 za účasti mnoha lidí. Mezi prvními cestujícími byla i babička Koubů z Holubova čp. 2, která ten den slavila své 77. narozeniny. Na Kleť vyšla pěšky, dolů byla svezena lanovkou, která pro ni zvlášt nahoře i dole zastavila. Ale z pěkného pohledu na budějovicko při cestě dolů mnoho neměla. Téměř celou cestu měla zavřené oči - bála se."

Byla to tenkrát opravdu událost. Sám si vzpomínám, jak pár dní potom jsme byli v Praze na návštěvě u strýce (rodáka ze Křemže), který se celý život zajímal o život v Podkletí a ten nám ukazoval článek s fotografií právě babičky Koubové z deníku Večerní Praha.

Jo, tak to tenkrát bylo.
Přejeme tedy "naší" lanovce ještě dlouhá léta.


-Ivan Svoboda, kronikář-

Citáty a zamyšlení

"Velké věci se většinou rodí v tichu a samotě."
Mahatma Gandhí


Být sám a být osamělý jsou dvě různé věci. Někteří lidé je však nedokáží odlišit. Když nejsou se svými přáteli nebo si s nimi alespoň netelefonují, jsou nervózní, mají obavy a strach. Všechen volný čas si proto zaplňují prací, sportem, zábavou, nejrůznějšími činnostmi. Na druhé straně člověk, který má čas být sám, se může pohroužit do svých myšlenek, zkoumat své zájmy a snít své sny. Pokuste se o to - poznáte, že to stojí za to.

"Mám jednoduchý názor na život - je třeba mít otevřené oči a jít stále dál."
Laurence Olivier


Oskar Wilde jednou řekl: "Život je příliš důležitý, než aby se o něm jen hovořilo." Když o něm mluvíme, klademe si různé otázky: Jaký je smysl života? Jakou v něm hrajeme úlohu? Kde se uplatníme a kam budeme patřit? Jsme důležití? A tak dále, a tak dále... Někdy mluvíme až moc. Pocítíme úlevu, když zmlkneme a utvoříme si jednoduchý názor na život: pro někoho nebo pro něco tu jsme a náš život má smysl.

- Marie Hrušková -

Přírodní rezervace Dívčí kámen

Přírodní rezervace Dívčí kámen byla vyhlášena v roce 1952 a její výměra činí 4,82 ha. Nachází asi 2 km severovýchodně od osady Třísov. Hlavní část rezervace tvoří skalní ostroh nad soutokem řeky Vltavy s Křemžským potokem, který je porostlý reliktním borem. Součástí rezervace je zřícenina hradu Dívčí kámen.

Zřícenina hradu Dívčí kámen, letecký pohled, foto: Lubor Mrázek

Geologickým podkladem jsou ortoruly, na které na západní straně rezervace navazuje granulitový masív Blanského lesa. Skalní ostroh nad soutokem je asi 70 m vysoký s příkrými až kolmými stěnami, s jižní a severní expozicí.

Vegetace je tvořena mozaikou společenstev. Větší část plochy území, zejména skalní ostroh, je porostlý reliktním borem. Ve stromovém patře převládá borovice lesní (Pinus sylvestris) s příměsí břízy bělokoré (Betula pendula). Obě dřeviny zde rostou v zakrslé formě. Bylinné patro je druhově chudé, s nízkou pokryvností, obvykle tvořené metličkou křivolakou (Avenella flexuosa), borůvkou černou (Vaccinium myrtillus), brusinkou obecnou (Rhodococcum vitis-idaea) a některými druhy lišejníků. Na osluněných jižních expozicích rostou tařice skalní (Aurinia saxatilis) a kostřava sivá (Festuca pallens).

Na zalesněných severních svazích převažují kyselé jedliny, v nichž dominuje (Abies alba). Přimíšeny jsou lípa malolistá (Tilia cordata) a javor klen (Acer pseudoplatanus), ojediněle buk lesní (Fagus sylvatica). Častý výskyt jmelí jedlového (Viscum laxum subsp. abietis) na jedlích indikuje přirozené stanoviště. Úpatí jižních svahů jsou porostlé křovitou formací s převažující lískou obecnou (Corylus avellana), která zde nahrazuje habr. Rostou zde zejména hájové druhy, např. jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), kopytník evropský (Asarum europaeum), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), prvosenka vyšší (Primula elatior) aj.

Známá je fauna plžů, z nichž význačný je zemoun skalní (Aegopis verticillus) a xerofilní zrnovka mechová (Pupilla muscorum).

Zřícenina hradu Dívčí Kámen je turisticky velmi navštěvovanou lokalitou. Rezervací prochází naučná stezka Třísov - Dívčí Kámen - Holubov, která byla otevřena v roce 1999. Gotický hrad Dívčí Kámen založili ve 14. století Rožmberkové. V polovině 16. století byl již hrad zbořen. Svou délkou 210 m a šířkou 45 m patří k největším hradním zříceninám v Čechách. V místě hradní zříceniny se rozkládalo sídliště, osídlené v několika pravěkých obdobích. Při výstavbě hradu bylo zničeno.

RNDr. Alena Vydrová 2. 5. 2001, Vyšný

Slovo lékaře

Rakovina dutiny ústní

Vyhledávání tohoto onemocnění je doménou zubních lékařů, ale i praktických lékařů. Jde o poměrně častý druh rakoviny. V dutině ústní si všímáme barevně změněných ložisek, která bývají prekarcenozou, ve kterých se rakovina zpravidla vyvíjí. Ložiska mohou být bělejší nebo naopak tmavěji červená. Svou roli v rozvoji této rakoviny hraje kouření, ale i bagování neboli žvýkání tabáku časté zejména u horníků, nadměrné pití alkoholu a nedostatečná hygiena dutiny ústní.

Výskyt roste s věkem a rozdíl mezi muži a ženami se postupně vyrovnává úměrně tomu, jak ženy více kouří.

Šancí pro pacienta je včasné odeslání na specializované pracoviště. Léčba je chirurgická a ozářením. Prognóza záleží na stavu onemocnění a pětileté přežití je u rakoviny dutiny ústní asi 80% a u rakoviny rtu, která je častější u kuřáků dýmek, se pěti let od nálezu dožije každý třetí.

-MUDr. Bohumír Šimek-

M L S Á N Í

Holubovský zpravodaj - mlsání, ilustrace Pro květnové číslo holubovského zpravodaje nám nabídla paní Fraňková dobrůtky z naší školní kuchyně:

BRAMBOROVÁ POLÉVKA S PAPRIKAMI

Oloupané brambory nakrájíme na kostičky, zalijeme vařící vodou, osolíme a vaříme. Papriky nakrájíme na nudličky, cibuli na kostičky a přidáme vařit k bramborám. Do kyselé smetany rozšleháme hladkou mouku a polévku zahustíme. Můžeme dochutit vegetou či jiným polévkovým kořením.

KUŘECÍ RIZOTO PO JAPONSKU

Rýži připravíme obvyklým způsobem a ve vedlejším kastrole osmažíme na oleji pórek, přidáme kuřecí maso, orestujeme a přidáme houby (sterilované žampiony) osolíme, doma můžeme i okořenit a necháme chvíli dusit. Pak spojíme s dušenou rýží.

Já jsem pro vás připravila skutečnou mlsku.
Jeden moučník je sváteční a ten druhý je na pečivo trvanlivé, které se dá uložit třeba do plechovky i když je tak dobrý, že tam stejně dlouho nevydrží.


ČOKOLÁDOVÁ ROLÁDA

4 žloutky, 4 lžíce horké vody, 110 g pískového cukru, 120 g polohrubé mouky, půlku prášku do pečiva, sníh ze 4 bílků, 1 vanilkový cukr
Krém: den předem si svaříme 1 šlehačku s 100 g hořké čokolády a dáme vychladit a druhý den ušleháme jako normální šlehačku
Na roládu si připravíme plech vyložený pečícím papírem a připravíme těsto - ušleháme si tuhý sníh s vanilkovým cukrem a trochou cukru pískového pak šleháme žloutky, horkou vodu a cukr do pěny pak lehce vmícháme mouku s práškem do pečiva a sníh. Těsto rozetřeme na plech vyloženy papírem vložíme do vyhřáté trouby a pečeme (dobleda). Roládu překlopíme na utěrku poprášenou moučkovým cukrem a odstraníme pečící papír. Roládu potřeme meruňkovou marmeládou a stočíme. Necháme vychladnout, potřeme ušlehanou čokoládovou šlehačkou, zbytkem naplníme sáček a mládu ozdobíme. Můžeme ještě posypat strouhanou čokoládou.

PERNÍČKY

500 g hladké mouky, 1 kypřící prášek do perníku, 100 g tekutého medu, 100 g moučkového cukru, 2 lžičky skořice, špetka zázvoru, 120 g tuku, 2 vejce.
Všechny suroviny zpracujeme v tuhé těsto, které necháme v ledničce odpočinout pak vyválíme a rádýlkem nakrájíme čtverečky nebo jiné tvary a přendáme na vymaštěný plech. Ještě před upečením lehce vmáčkneme oříšky, mandle nebo nějaká semínka a dáme péct. Ještě teplé perníčky sesuneme z plechu, po vychladnutí je polijeme čokoládovou polevou a necháme zaschnout. Uložíme v chladu.

SPOLEČENSKÁ KRONIKA

K VÝZNAMNÉMU ŽIVOTNÍMU JUBILEU
BLAHOPŘEJEME

Svátek matek

K blížícímu se svátku matek skládali žáci 5. třídy naší školy básničky, které doufám potěší nejen jejich maminky, kterým jsou určeny, ale všechny ostatní čtenářky.

- básničky pro zpravodaj poskytla třídní učitelka Ludmila Křížová -


  Svátek matek
Marie Vaňková

Moje milá maminko
rozesměj se malinko,
jakmile se zasměješ,
malou kytičku dostaneš.

Kytičku malou ke Dni matek
uvidíš, bude to hezký svátek.
K Tvému svátku matičko
nakreslím Ti srdíčko

Děti Tvé Ti přijdou přát,
písničky Ti zazpívat.
Tatínek Ti nese dárek,
protože máš dneska svátek.


  Maminka
Jakub Hůlka

Ráno je bílý den
a Tvůj svátek za oknem.
Snídani Ti připravím,
pokojík si uklidím.

Maminko moje zlatá,
nebuď nedočkavá.
Dárku se každý dočká,
jenom když si počká.

A když se dárek rozbalí,
květiny se přidělí.
A kdy je Tvůj svátek ?
Přece na Den matek.


  Moje milá maminka
Vendula Haršová

Roky, počkejte ještě chvilku,
kam pořád tak spěcháte ?
Musím si vzpomenout na maminku,
snad mě chvilku necháte.

Brzo bude mít svátek,
koupím jí malý dárek.
Možná něco dobrého,
nebo něco hezkého.

Ne, nebudu nic kupovat,
musím jí něco udělat,
aby byla pořád zdravá
a měla mě hodně ráda.


  Mojí mamince
Jan Bakule

V den maminky svátku
trhám pěknou kytku.
Protože ji rád mám,
kytičku jí s chutí dám.

Dává na mě pozor,
je to přísný dozor.
Všechen čas nám věnuje,
lásku svou nám daruje.

Proto milá matičko,
maluji Ti srdíčko.
Kytičku rád věnuji
a za všechno děkuji.


  Svátek matek
Michaela Jakubcová

Dnes máš svátek, matičko,
mám pro Tebe přáníčko.
Sama jsem ho skládala,
hlavu jsem si lámala.

Přeji Ti hodně zdravíčka,
buď stále jako rybička.
Dávám Ti tuto kytičku
a slaďoučkou hubičku.

Štěstí - to Ti také přeji,
vesele se na Tebe směji.
Maminko, my Tě máme rádi,
jsme šťastni, že jsi s námi.


  Přání
Tomáš Franěk

Maminka dnes svátek má,
kdo jí kytku natrhá ?
Taťka, brácha ,nebo já ?
Všichni tři ji rádi máme,
pěkný dáreček jí dáme.

Každý něco neseme -
jeden pěknou kytičku,
druhý na rtech písničku.
A ten třetí ?
Zkuste hádat - dort či pusu ?
Sladké je to, nejí se to.
Je to pusa štípaná,
pro maminku zchystaná.


  Milé mamince
Ivana Kudláčková

Maminka má zítra svátek,
je to velký svátek matek.
Veselé přáníčko na malou kartičku
a hezkou kytičku pro moji matičku.

Co je asi napsáno
v tom malém psaníčku,
které mám schované v šuplíčku
pro mou milou matičku ?

Veselí jí svítí v očku
při pohledu na kytičku.
Úsměv jí v obličeji září,
když si čte to malé přání.


  Mamince
Martin Svoboda

Moje zlatá matičko,
ty jsi jak to sluníčko.
Pořád se usmíváš
a mě ráda máš.

Když se se mnou učíš,
tak mě strašně mučíš.
Vím, že je to nutné,
i když někdy smutné.

Když mi šaty zašíváš,
často při tom naříkáš.
Až nebudu děcko,
vrátím Ti to všecko.


  Svátek matek
Jana Kudláčková

Tak si lámu hlavičku,
co dám mamce k svátečku.
Mám-li koupit vázičku,
nebo radši kytičku ?

Koupím vázu barevnou
a kytičku vázanou.
Ještě krásné přáníčko,
moje milá matičko.

Hodně štěstí, zdravíčko,
přeju já Ti matičko.
Ať jsi dlouho ráda s námi,
protože Tě máme rádi.


  Mé milé mamince
Jana Jansová

Ty má milá maminko,
zasměj se malinko.
Dám Ti kytku plnou kvítků.

Ty má milá matičko,
zasměj se maličko.
Jestli se zasměješ,
hubičku dostaneš.

Ty má matičko,
pofoukej srdíčko,
dám Ti kytičku
k Tvému svátečku.


  Kytička k svátku
Anežka Valentová

Moje milá maminko,
usměj se na mě malinko,
já jsem Ti kytičku natrhala,
na Tvůj svátek nezapomněla.

Ta kytička je plná kvítí,
zdá se, že se Ti moc líbí,
je plná fialek a narcisů,
vázičku Ti na ni donesu.

Ještě mám pro Tebe přáníčko.
Stojí v něm: "Milá matičko,
já děkuji Ti za vše,
cos udělala pro mě."

Za to, jak ses o mě starala,
jak jsi mě vychovávala.
Přeji Ti hlavně pořád zdraví,
my Tě máme všichni rádi.


Další informace :
Chráněná krajinná oblast Blanský les
Hrad Dívčí Kámen
Průvodce naučnou stezkou Třísov - Dívčí Kámen - Holubov
Vltava
Kleť
Lanová dráha Kleť


 

INFORMACE, KTERÉ OBEC HOLUBOV ZVEŘEJŇUJE
na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím
můžete nalézt na Veřejné desce obce Holubov

 

Křemežsko
Vydává Obecní úřad Křemže, náklad 500 výtisků.
330200291
Zodpovědný redaktor: Zdeněk Hořejší
Internetová verze: Mgr. Jan Kříž - JaKrSOFT,
Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, Ipex a. s..



© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 15. května 2001 : TOPlist 0