| ARCHIV | 1 / 2005 | 2 / 2005 | 3 / 2005 | 4 / 2005 |
 |
Zpravodaj obecního zastupitelstva Brloh |
Číslo 2 / 2005 |
| ARCHIV | 1 / 2005 | 2 / 2005 | 3 / 2005 | 4 / 2005 |
|
Zpravodaj obecního zastupitelstva Brloh |
Číslo 2 / 2005 |
Vážení občané . . . |
Vážení občané,
v dnešním Zpravodaji naleznete článek pojednávající o problematice větrných elektráren. Mne osobně z tohoto článku zaujal odstavec zabývající se otázkou umisťování takovýchto dominant v krajině. Tento problém se totiž netýká pouze větrných elektráren, ale jakýchkoli nových staveb nebo i stavebních úprav stávajících domů. Prudký průmyslový rozvoj za posledních sto let způsobil, že přes stagnující, či dokonce lehce klesající počet obyvatelstva, staveb všude přibývá. Možná si dnes nedokážeme představit, že na Brložsku žilo zhruba před sto třiceti lety dvakrát tolik obyvatel v polovině domů, než dnes.
Příčinou jsou požadavky na výměru bytu a celkový takzvaný komfort bydlení. Důsledkem jsou na jedné straně požadavky na nové byty, na druhé straně přibývající starší domy, které jsou prázdné nebo využívané pouze k rekreaci. Mimochodem, tento fenomén je ryze českým specifikem, protože jinde ve světě pouze nejmajetnější vrstvy jsou schopné si dovolit dva a více objektů k bydlení. Nebo to snad s naší životní úrovní není tak špatné?
Ale chtěl bych mluvit o něčem jiném. A to o vztahu stavby a krajiny. Evropa pochopitelně není již dávno panenskou krajinou. Člověk zde žije a ovlivňuje krajinu minimálně tisíc let. To, co působí rušivě, jsou zejména stavby netradičního vzhledu. Jsme zvyklí pohlížet kolem sebe očima generací a jsme ochotni brát za hezké především to, na co jsme od dětství zvyklí. A vztah k rodné krajině vznikl i právě z toho pohledu, který byl pro danou oblast jedinečný a každý okamžitě poznal, kde je doma. Stavba, která nevychází z místních zvyklostí, proto působí rušivě.
U průmyslových staveb se můžeme těžko odvolávat na tradici, protože to jsou stavby určené dané funkci, která se s pokračujícím vývojem neustále mění. U staveb, určených k bydlení, je však situace poněkud jiná. Jistě, nároky na bydlení se mění. Jsou však věci, které jsou neměnné nebo se mění jen velmi pozvolna. Jsou to například přírodní podmínky dané oblasti. Na ně reagovali lidé určitými stavebními prvky, které jsou prověřeny staletími zkušeností. Je určitě nesmysl trvat na určitém konkrétním sklonu střechy, ale musíme si uvědomit, že tyto sklony se vžily na základě obvyklé sněhové pokrývky, kterou musí střecha unést. Dnes máme spoustu nabídkových katalogů staveb, které kdosi poskládal snad ze všech architektonických oblastí a prvků, které se v Evropě vyskytují. Vidíme pak stejné stavby ve Francii, Německu, České republice nebo v Maďarsku. Navíc těmto stavbám chybí právě ono přizpůsobení se místním klimatickým podmínkám. A bydlení v takovýchto objektech pak někdy přináší problémy. Proto je dobré vždy přípravě stavby věnovat důkladnou pozornost, abychom se budoucích problémů vyvarovali. A pak je tady právě ta úcta k předkům, kteří krajinu kolem nás vytvářeli.
I z našich staveb by mělo být zřejmé, že navazujeme na jejich tradici, že z jejich zkušeností a stylu vycházíme a že máme zájem na tom, aby se naše okolí neztratilo v jakési globalizační uniformitě.
- Libor Lev -
|
"Obecní úřad v Brloze, u telefonu Hamplová" |
| Také jste volali na obec a představila se vám neznámá osoba? Žádná nová pracovní síla. To Anička se nám provdala! Svatební obřad se konal 25. června v kostele ve Chvalšinách a ze slečny Tancerové, máme rázem mladou paní Hampelovou. |
 |
|
Vítání občánků do života |
V úterý 26. 4. a ve čtvrtek 28. 4. se uskutečnilo vítání občánků. V obřadní síni na OÚ jsme přivítali celkem 8 dětí, 5 kluků a 3 holky.
Úvod zpestřily svým vystoupením děti z mateřské školky v doprovodu učitelek. Poté následoval slavnostní projev starosty, podpisy rodičů do pamětní knihy obce a předání květiny, blahopřání, pamětní knížečky a dárků od obecního úřadu.
Celý obřad fotila p. Bombalová a my se s vámi o některé snímky z vítání občánků podělíme.
|
Svatby |
Letos jsme měli zatím 3 svatby. Jedna byla v obřadní síni obecního úřadu a dvě ve zřícenině kláštera na Kuklově. Další dvě svatby na Kuklově proběhnou během prázdnin.
Přinášíme Vám několik fotografií z těchto slavnostních obřadů.
|
Z historie naší obce |
Včelařská organizace na Brložsku
(prvních 50 let)
Snaha založit včelařský spolek na Brložsku se datuje od roku 1928. Usilovali o to někteří zdejší včelaři, organizovaní v té době ve Včelařském spolku v Křemži, založeném již roku 1906. Vlastní popud dal Jan Klement, tehdy mladý rolnický syn z Brloha čp. 83, kterému se po dlouhém úsilí podařilo přesvědčit hajného Antonína Šmidmajera z Jaronína, rolníka Jakuba Tancera z Brloha čp. 134 a řídícího učitele v Brloze Martina Šimečka, kteří pak společně zahájili přípravné práce k ustavení včelařské organizace na Brložsku.
Bylo zahájeno jednání se Zemským ústředím spolků včelařských v Praze a s učitelem včelařství Josefem Šilhánkem z Čes. Budějovic, jehož výsledkem bylo, že na neděli 4. května 1930 byli pozváni včelaři z Brložska do hostince Caisů. Učitel včelařství J. Šilhánek k nim promluvil o včelařské organizaci a o racionelním chovu včel.
Po jeho přednášce bylo usneseno založit Včelařský spolek pro Brloh a okolí a zvolen byl jeho první výbor. Předsedou spolku byl zvolen Antonín Šmidmajer, lesní hajný v Jaroníně, jednatelem Jakub Tancer, rolník v Brloze čp. 134, pokladníkem a hospodářem Martin Šimeček, řídící učitel v Brloze. Revizory účtů byli zvoleni: Štěpán Šimeček z Rohů a Jan Klement z Brloha čp. 83.
Zakládajícími členy spolku byli tito včelaři:
| 1. | Borovka Vojtěch | truhlář | Brloh čp. 142, | včelstev | 4 | |
| 2. | Filip Eduard | domkář | Brloh čp. 97, | včelstev | 1 | |
| 3. | Kavka Vojtěch | výměnkář | Brloh čp. 27, | včelstev | 4 | |
| 4. | Klement Jan | rolník | Brloh čp. 83, | včelstev | 10 | |
| 5. | Máče František | obchodník | Brloh čp. 25, | včelstev | 5 | |
| 6. | Maurer Vojtěch | zámečník | Brloh čp. 105, | včelstev | 3 | |
| 7. | Prüher Tomáš | truhlář | Brloh čp. 103, | včelstev | 3 | |
| 8. | Prüher Vít | domkář a starosta | Brloh čp. 88, | včelstev | 2 | |
| 9. | Pudivítr Domin | domkář | Brloh čp. | včelstev | 7 | |
| 10. | Šebelka František | rolník | Brloh čp. | včelstev | 4 | |
| 11. | Šimeček Martin | řídící učitel | Brloh čp. | včelstev | 4 | |
| 12. | Tancer Jakub | rolník | Brloh čp. | včelstev | 8 | |
| 13. | Tancer Josef | rolník | Brloh čp. | včelstev | 3 | |
| 14. | Pešl Jan | les. hajný | Jaronín čp. 4, | včelstev | 4 | |
| 15. | Postl Jakub | domkář | Jaronín čp. 15, | včelstev | 4 | |
| 16. | Seltsam Josef | les. hajný | Jaronín čp. 17, | včelstev | 4 | |
| 17. | Šmidmajer Antonín | les. hajný | Jaronín čp. 18, | včelstev | 6 | |
| 18. | Vinzig Josef | kníž. kočí | Jaronín čp. 18, | včelstev | 2 | |
| 19. | Stadlbauer Jan | rolník | České Chalupy čp. 16, | včelstev | 5 | |
| 20. | Stadlbauer Josef | rolník | České Chalupy čp. 20, | včelstev | 2 | |
| 21. | Tancer Josef | rolník | České Chalupy čp. 13, | včelstev | 4 | |
| 22. | Anderle Vojtěch | domkář | Nová Ves čp. 60, | včelstev | 3 | |
| 23. | Bauer Jakub | rolník | Nová Ves čp. 39, | včelstev | 5 | |
| 24. | Binder Václav | lesní hajný | Nová Ves čp. 57, | včelstev | 6 | |
| 25. | Bízek Matěj | lesní hajný | Nová Ves čp. 55, | včelstev | 2 | |
| 26. | Klimeš Vincenc | rolník | Nová Ves čp. 21, | včelstev | 3 | |
| 27. | Plánský Antonín | rolník | Nová Ves čp. 3, | včelstev | 5 | |
| 28. | Foltín Jan | rolník | Rohy čp. 2, | včelstev | 14 | |
| 29. | Krejčí Vojtěch | rolník | Rohy čp. 1, | včelstev | 4 | |
| 30. | Šimeček Štěpán | domkář | Rohy čp. 15, | včelstev | 5 | |
| 31. | Binder František | rolník | Rojšín čp. 9, | včelstev | 2 | |
| 32. | Bumba Tomáš | rolník | Rojšín čp. 22, | včelstev | 4 | |
| 33. | Plánský František | rolník | Rojšín čp. 12, | včelstev | 1 | |
| 34. | Sponar Josef | rolník | Rojšín čp. 21, | včelstev | 10 | |
| 35. | Suchý František | kovář | Rojšín čp. 15, | včelstev | 3 | |
| 36. | Jakubec Jan | rolník | Chmelná čp. 32 | včelstev | 4 |
Podle statistických údajů z prvního období spolku byla většina našich členů rolníci - asi 75 %, což je pochopitelné, neboť Brložsko bylo vždy územím zemědělským a zemědělci měli vždy nejbližší vztah ke včelaření. Na druhém místě byli lesníci - 10 %, dalších 5 % tvořili řemeslníci, 5 % živnostníci a zbytek 5 % úředníci, obchodníci a jiní.
|
Větrné elektrárny a životní prostředí |
Větrná energetika se v České republice teprve začíná rozvíjet a již naráží na řadu předsudků. Jsou jí vytýkány devastující vlivy na ptactvo, zohyzdění krajiny, hlučnost, infrazvuky, rušení televizního signálu, nespolehlivost, a také třeba neekonomičnost. Často jsou však tyto výhrady vedeny z neznalosti, protože u nás prostě chybí s větrnými elektrárnami zkušenosti. Navíc zde bylo na počátku devadesátých let postaveno několik hlučných a poruchových prototypů, které mohly zavdat příčinu některých tradovaných mýtů.
Podíváme-li se za hranice, můžeme si všimnout trvajícího rozmachu větrné energetiky podporovaného i státní ochranou přírody a nevládními ekologickými organizacemi. V rámci politického spektra jsou to samozřejmě Zelení, kdo prosazují využití obnovitelných zdrojů vítr nevyjímaje. Větrné elektrárny totiž nabízí jednu z cest, jak se pokusit předejít zničujícím ztrátám celých ekosystémů vlivem nastupující globální klimatické změny. Na rozdíl od klasické energetiky nepřenáší zátěž dnešního plýtvání, v podobě vytěžených zdrojů neobnovitelných surovin a dědictví úložišť vysoce radioaktivních odpadů, na budoucí generace.
Proč potřebujeme větrné elektrárny?
Ve větru na Zemi je obsaženo 35krát více energie, než spotřebovává celé lidstvo. Část můžeme využít pro zajištění našich energetických potřeb. V celé Evropě bylo na konci roku 2004 instalováno 34 200 MW větrných elektráren s roční výrobou 73 TWh elektřiny, do roku 2010 by tato kapacita měla dosáhnout až 60 000 MW. Roční přírůstek činil 5 700 MW. A naši sousedé? Počet větrných elektráren ve Spolkové republice Německo překročil na konci roku 2004 počet 16 500 s celkovým instalovaným výkonem více než 16 600 MW. Větrné elektrárny se podílely již 6,5 % na zajištění celkové spotřeby elektřiny v zemi.
Česká republika ve větrných turbínách provozuje cca 17 MW. Oproti tomu je na špičce evropských zemí v produkci emisí skleníkových plynů v přepočtu na obyvatele. K dosažení stejně nízké úrovně, jako je průměr EU, je nutno uskutečnit razantní změny zejména v energetice. Mimo snížení spotřeby půjde právě o nahrazení fosilní energetiky zdroji neprodukujícími oxid uhličitý a to jsou také větrné elektrárny. Abychom dokázali splnit závazky dané přistoupením České republiky k Evropské unii, konkrétně ve směrnici 01/77/EC, musíme do konce desetiletí dosáhnout 8 procentního podílu elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě. Pomocí větrných elektráren bychom tak v roce 2010 mohli vyrábět okolo 930 GWh elektřiny. Na rozdíl od našich západních sousedů u nás ale zatím panovala stagnace donedávna daná nejistotou dlouhodobé stability výkupních cen. Projekty na výstavbu větrných parků a jednotlivých strojů na českých kopcích i rovinách však existují a probíhá již řada povolovacích procesů.
Hluk jako strašák
Důvodem častých obav z hluku větrných elektráren jsou u nás patrně špatné zkušenosti s prvními nepovedenými českými prototypy turbín z počátku devadesátých let. Díky technologickému vývoji jsou však současné elektrárny již o poznání tišší - snižování hlučnosti patřilo mezi hlavní priority, na které se konstruktéři zaměřili. Ostatně není nad osobní zkušenost: rozhodně lze každému doporučit návštěvu některé z nových větrných elektráren. Návštěvníci větrných farem jsou obvykle velmi překvapeni tichým chodem turbín.
Pokud mají větrné elektrárny stát v blízkosti obytných domů, je důležité nechat zpracovat odborný posudek - akustickou studii, která hodnoty od výrobce přepočte na hladinu slyšitelného zvuku v konkrétním místě. Výsledek musí potvrdit dodržení platných hygienických limitů hluku. Ty jsou ve venkovním prostoru obytných budov 50 dB ve dne (6 až 22 hod.) a 40 dB v noci.
Jestliže panují pochyby, zda turbíny limity dodržují, uskuteční se tzv. hygienické měření. Při něm se výsledky hlukové studie ověřují přímo měřením hluku u nejbližších obytných domů. Měření musí porovnávat hluk z provozu větrné elektrárny s přirozeným hlukem okolního prostředí. Úroveň hluku záleží na terénu a jeho povrchu, ale od určité rychlosti větru (obvykle 7 - 8 m/s) převažuje hluk okolního prostředí, například vítr v korunách stromů, nad hlukem větrných elektráren. Naopak při mírném větru až bezvětří nehlučí ani větrné elektrárny.
Pokud by hrozilo překročení hygienických limitů hluku, lze situaci řešit pevným nastavením ovládacího programu elektráren. Program za podmínek, kdy může dojít k překročení hlukové normy, sníží pomocí nastavení listů rotoru výkon elektrárny, případně ji vypne. Tyto podmínky jsou stanoveny v povolení provozu. Údaje o chodu se zaznamenávají, takže je nelze obcházet. Avšak k dodatečnému vypínání větrných elektráren by ve skutečnosti vůbec nemělo dojít, neboť možný hluk musí vzít projektant v úvahu velmi pečlivě již během plánování. Orientačně lze odhadnout, že při instalaci jedné nové větrné elektrárny při dodržení bezpečné minimální vzdálenosti cca 400 m od zástavby, budou uvedené limity splněny.
Při výstavbě větrné farmy s více elektrárnami se úroveň hluku jednotlivých turbín nesčítá. Stupnice v decibelech je totiž logaritmická, stejně jako lidské vnímání hlasitosti zvuků. Při výstavbě druhé větrné turbíny se úroveň hluku orientačně zvýší jen o tři decibely, u tří elektráren to je asi o pět decibelů. V praxi má však největší vliv elektrárna nejbližší, protože hladina hluku s rostoucí vzdáleností rychle klesá.
Českým specifikem jsou velmi silné obavy z infrazvuku, který by větrné elektrárny měly vydávat. Patrně však infrazvuk bývá mylně zaměňován za hluk větrného proudění. Německý spolkový zdravotní úřad prováděl na toto téma podrobný výzkum. Výsledky měření prokázaly, že větrné elektrárny nevydávají žádné škodlivé zvuky takto nízké frekvence. Podobně nebyly zjištěny ani vysoké frekvence z oblasti ultrazvuku.
Poškodí větrné elektrárny krajinu?
Že jsou větrné elektrárny novými dominantami v území, je nesporné. Z důvodů využití větrného potenciálu musí být stavěny na kopce nebo roviny a to znamená, že jsou vidět. Jenže to ještě nutně neznamená, že větrné elektrárny pohled do krajiny hyzdí, což bývá v poslední době jedna z výtek vůči nim. Vliv na krajinný ráz je pohled člověka. Přírodě je takové kritérium dost jedno. Navíc je takové hodnocení v konečném důsledku subjektivní. Někomu turbíny vadí, jinému se líbí.
Harmonická krajina v lidském vnímání je založena na rovnováze působení člověka a přírody. A větrná elektrárna může být také posuzována jako pozitivní dominanta, symbol čisté, všudypřítomné a dynamické energie větru.
Vlivy větrných elektráren na krajinný ráz by měly být vnímány v kontextu, nakolik tyto čisté zdroje sníží znečištění v jiných elektrárnách. Jde o stavby, které mohou být po skončení životnosti, tedy po 20 - 25 letech, až na betonový podzemní základ, rozebrány. To se bohužel nedá tak jednoduše říci o elektrárnách uhelných nebo jaderných. Co krajinný ráz naopak proměnilo zcela zásadně a trvale, je těžba uhlí, zejména hnědého. Také odlesnění celých pohoří díky kyselým dešťům ze spalování uhlí je razantnější zásah, než rotory větrníků. Protože obnovitelné zdroje jsou ze své podstaty decentralizované, kladou menší nároky na přenosovou síť a není tedy paradoxně zapotřebí tolik elektrických sloupů a drátů jako při rozvodu elektřiny z míst velkých centralizovaných zdrojů do zbytku státu, při němž se navíc deset procent elektřiny ztratí...
Samozřejmě jsou také místa, kde by větrné elektrárny stát neměly. Mezi první posouzení projektanta musí patřit, zda záměr není lokalizován v území, kde by byl v zásadním střetu s ochranou přírody a krajiny nebo památkovou zónou. V citlivých územích nechá orgán ochrany přírody zpracovat tzv. hodnocení vlivů na krajinný ráz. Při něm jsou vyhotoveny pohledové studie umístění chystaného záměru v daném území. Je brán v potaz počet turbín, jejich rozložení v krajině a blízkost jiných větrných farem nebo dalších dominant (který vytváří kumulativní vizuální efekt). Je takřka jisté, že větrné elektrárny nenajdou své místo v maloplošných chráněných územích (přírodní rezervace, přírodní památky apod.) a v 1. zónách národních parků a chráněných krajinných oblastí.
Zodpovědné úřady musí každý záměr posuzovat individuálně a z hlediska strategií, které podporují jak obnovitelné zdroje energie, tak i hodnotný krajinný ráz. K jejich pomoci vydalo letos Ministerstvo životního prostředí příslušnou metodiku. Samosprávy obcí a krajů mohou zhodnotit potenciál pro získávání energie z obnovitelných zdrojů na svém území a pomoci při vytipování míst, která jsou vhodná pro výstavbu tohoto druhu. Všechny významné vlivy takových projektů na životní prostředí jsou pak zváženy v procesu posouzení vlivů na životní prostředí.
Problém mohou přinést požadavky úřadů na denní zábleskové osvětlení nebo výstražné zbarvení větrných elektráren kvůli zajištění bezpečnosti letového provozu. To bývá v protikladu ke zmenšení rušivého vlivu v krajině. S příslušnými úřady je však možno jednat a zajistit bezpečnost letcům a zároveň elektrárny příliš nezvýrazňovat.
Větrné turbiny zabijáci ptáků?
Špatně naplánované a postavené větrné elektrárny mohou vést k ohrožení některých ptačích jedinců. Většina větrných elektráren a parků však pro ptáky nepředstavuje větší riziko. V České republice byla zpracována sice jen jediná ucelená studie na téma vlivu větrné elektrárny na ptáky, ale ke zjištění reality je možno sáhnout po hojných zahraničních zdrojích.
Ukázalo se, že pro letící opeřence představují otáčející se lopatky rotoru riziko, které však není velké. Je to pro ně viditelná překážka, kterou oblétají, někdy i prolétají. Horší situace nastává v noci nebo za mlhy, ale ani zde nebyly zaznamenány fatální důsledky. Britská Královská společnost pro ochranu ptáků (Royal Society for Protection of Birds) provedla měření na větrných farmách ve Walesu a dospěla k závěru, že na každých 10 tisíc ptáků, kteří proletí přes větrnou farmu, dojde pouze k jedné smrtelné kolizi. Přepočteno na jednu vrtuli, jde maximálně o 1 až 2 kolize za rok. K podobným výsledkům dospěly studie uskutečněné ve Spojených státech amerických (2,19 smrtelné kolize na turbínu a rok), Finsku (0,2), Španělsku (0,13) a v dalších zemích.
Podmínkou ovšem je, aby větrné elektrárny nebyly postaveny napříč ptačí tahovou cestou nebo v místech větší koncentrace ptactva. K tomu by v praxi nemělo dojít, neboť každý projekt větrných elektráren u nás prochází posouzením vlivů na životní prostředí, jehož součástí je i hodnocení negativních vlivů na faunu. V případě spornosti může orgán ochrany přírody nařídit zpracování speciální ornitologické studie.
Zdálo by se, že roztočené větrníky budou ptáky plašit. To se prokázalo u protahujících druhů, které na ně nebyly zvyklé. Jinak však řada ptáků hnízdí i v těsné blízkosti elektráren. Přesto by stanoviště elektráren neměla být budována v lokalitách cenných výskytem vzácných chráněných druhů. Během stavby turbín může také dojít ke zničení části přirozeného prostředí, ale to je možno uvést do pořádku ihned po skončení stavebních prací. Připojovací elektrické vedení musí být opatřeno jen takovými sloupy, které znemožní ohrožení ptáků zkratem při jejich usednutí a kde je to možné, uskutečněno podzemními kabely.
Nepotvrzené obavy místních obyvatel
Britská nezávislá agentura MORI provedla průzkum mezi 1547 obyvateli 20 kilometrového okolí několika větrných farem. Průzkum se zejména zabýval porovnáním jejich očekávání problémů a skutečností, která nastala po uvedení elektráren do provozu. Respondenti tedy dvakrát odpovídali na stejné otázky monitorující jejich postoj k možným negativním vlivům způsobených větrnou farmou. Celých 12 % obyvatel například očekávalo problémy s hlukem, po zprovoznění zařízení si na něj však stěžovala pouhá dvě procenta respondentů. Z 27 % obávajících se na 12 % také klesl počet lidí hodnotících pohled na krajinu jako zkažený. Žádný problém před stavbou neočekávalo 54 % dotázaných, po zprovoznění nemá žádný problém 82 % dotčených obyvatel.
Závěrem
Podporuji využívání větrné energie, protože jde o zdroj čisté obnovitelné energie, zajišťující energetickou nezávislost. Uvědomuji si však, že větrné elektrárny nelze postavit všude. Je nutné brát v potaz mimo jiné i jejich působení na krajinu, migrující ptactvo či jiné chráněné druhy živočichů a přijetí místními obyvateli. Proto je potřeba zvažovat fakta a vést zejména s místními lidmi a jejich zastupitelstvy otevřenou debatu o všech výhodách i negativech plánovaných projektů a názor dotčených obyvatel respektovat.
|
Tolik rakoviny nikdy nebylo |
Tuto větu slýcháme dnes velice často a šťastná rodina, které se tato zákeřná nemoc dosud nedotkla. Bohužel i v naší obci existují lidé, kteří stále hazardují se zdravím nás všech spalováním odpadu (hlavně plasty a igelity) v kotlích, a v létě dokonce i venku na zahrádkách!
Světová zdravotnická organizace označila některé PCDD (polychlorované dibenzo-p-dioxiny) za látky rakovinu přímo vyvolávající. Další jsou schopny spuštění zhoubného procesu výrazně urychlit. PCDD látky také ovlivňují vývoj plodu a mají negativní vliv na potomstvo živočichů - zvířat i člověka. Tyto látky se v přírodě volně nevyskytují. Vznikají jako vedlejší produkty lidské činnosti, především během spalování komunálních (domácích) odpadků, které obsahují vysoký podíl umělých hmot a plastů (kelímky, lahve, sáčky, obaly, fólie, apod.), ale také spalováním méně hodnotných paliv (uhelné kaly, prachy, staré oleje). Ze splodin hoření se pak dostávají do organismu člověka, domácích zvířat, do jejich masa, vajec, do rostlin, tj. zeleniny a ovoce pěstovaného na vlastních zahrádkách.
Bezohlednost lidí, kteří ve svých kotlích a kamnech pálí vše, co jen trochu hoří, je největším zdrojem těchto jedů, které si vyrábíme sami. V domácím kotli či kamnech nelze nikdy plastové výrobky dokonale spálit. Je to pouze optický dojem a klam. Plast se v nedokonalém topeništi zplynuje a takto přejde do okolního ovzduší a prostředí. Dokonale spálíme plast a další odpadky pouze ve spalovně odpadů, kde jsou ve spalovací komoře dosahovány teploty 900 - 1200 °C. Spaliny jsou ve 2. stupni dodatečně spalovány (dvoustupňové spalování) a před vypouštěním do ovzduší procházejí filtrací přes pračky plynů (čištění spalin).
Ve vyspělých zemích je problematice dioxinů věnována nebývalá pozornost, protože tragické následky jejich působení jsou prokázány. V naší republice je boj s těmito látkami teprve v počátcích, přestože je dokladováno světovou zdravotnickou organizací, že tam, kde se nevěnuje této problematice dostatečná pozornost, je nárůst onemocnění zhoubnými nádory nesrovnatelně vyšší. Proto také patříme mezi země s nejvyšším procentem těchto onemocnění na tisíc obyvatel.
Ve všech obcích jsou dnes rozmístěny kontejnery na sběr plastů. Tam by měly skončit všechny plastové a igelitové obaly z domácnosti. Ve sběrném dvoře, přístupném každý pátek od 15.00 do 18.00 hodin (po domluvě s panem Brožem, tel. 380 745 112, výjimečně i mimo určenou dobu), je kontejner na velkoobjemový odpad (koberce, linolea, gumu, staré hračky, plastové nádoby...). Není tedy důvod, aby tyto věci končily v kamnech a ohrožovaly nás tak nebezpečnými jedy. Raději odpadky dávejte do popelnice. Pak skončí na zabezpečené skládce, či ve spalovně a ne ve vzduchu, který dýcháme, nebo na naší zahrádce.
|
Májka |
Je potěšující, že naše omladina stále zachovává poslední dubnový den tradici stavění májky.
Něžná stvoření - děvčata se postarala o opentlení, chlapci zase vynaložili mužnou sílu ke vztyčení májky a večer se sešli všichni i s těmi dříve narozenými u ohně, povídání, dobrou baštu pojedli a samozřejmě jak se patří zapili.
|
Dětský den |
Letošní dětský den se konal u 4. června 2005 a tradičně se setkal s nepřízní počasí. Začátek, kdy se děti rozehřívají různými atrakcemi na hřišti, se letos téměř nekonal právě kvůli počasí. Všichni se rozběhli rovnou na pohádkovou cestu. Jedno z prvních stanovišť, perníková chaloupka, jako jediná zůstala suchá. Malé poutníky trochu zaskočilo, když do svých batůžků nedostali celou cestu nic kromě malé kartičky. Tu museli střežit jako oko v hlavě a u každé pohádky za splněný úkol získali jedno razítko. Na konci namáhavé mokré cesty na posledním stanovišti předložili kartičku ke kontrole a tím se dopracovali až k tolik očekávaným a vskutku zaslouženým odměnám.
Nechyběl ani výborný buřtík na posilněnou, který si děti opekly u táboráku. Báječný den nám všem kazilo vědomí, že caparti jsou zklamáni ze špatného počasí a pořadatelé z nízké účasti.
- Tomáš Jungwirth -
|
Okénko lékaře |
Akutní riziko srdečního infarktu
Většinou se zde zabýváme dlouhodobými riziky srdečního infarktu. Ty už všichni místní dobře znají. Dnes si přečteme něco o bezprostředních rizikových faktorech, které bývají "spouštěčem" rozvoje tohoto onemocnění.
Tito "spouštěcí" fungují přes aktivaci vegetativního nervového systému do převahy sympatiku. Tím dochází ke zrychlení srdeční činnosti, ke zvýšení krevního tlaku, ke zvýšení stažlivosti srdečního svalu a to vše vede ke zvýšené spotřebě kyslíku v srdci. A ta část srdce, která při těchto zvýšených nárocích má přísun krve z nejrůznějších důvodů omezen, trpí nedostatkem kyslíku a může propadnout nekróze (rozpadu svalu).
Nejčastějším bezprostředním rizikovým faktorem je nepřiměřená fyzická námaha. Opravdu velká fyzická námaha předchází srdečnímu infarktu jen v 6 %, zatímco mírná nebo jen středně intenzivní fyzická aktivita bývá "spouštěčem" téměř ve 30 %. Tento zdánlivý paradox je dán tím, že dnešní člověk těžkou fyzickou zátěž prakticky nemá, a tak již běžná fyzická aktivita může být pro něho nadměrná. Bezprostřední riziko infarktu po nepřiměřené námaze stoupá u trénovaných dvakrát a u netrénovaných stokrát. V 8 % je "spouštěčem" infarktu nadměrná konzumace jídla a v 7 % je to emocionální stres, který se uplatňuje více u žen, a jeho zdrojem mohou být přírodní, válečné nebo teroristické katastrofy. Meteorologický stres je uváděn jako "spouštěč" ve 4 % a v 1 % infarktů je "spouštěčem" sexuální aktivita.
Abychom nevyvolali panický strach před pohybem povšechným i sexuálním, dlužno dodat, že pravidelná sexuální aktivita i pravidelná tělesná zátěž jsou prevencí infarktu z dlouhodobého hlediska i přes bezprostřední rizikovost u limitovaného člověka. Pro sexuální aktivitu se tato bezprostřední rizikovost týká jednoho z milionu zdravých.
- MUDr. Bohumír Šimek -
Citace moudrých
Analýzy ze sedmdesátých let dvacátého století ukazují, že až devadesát procent pacientů, kteří vyhledávají lékaře, trpí poruchami, jež může tělo zvládnout vlastními silami. Nejvzácnější lékař, pro pacienta i společnost, je ten, který dokáže efektivně rozlišit tyto pacienty od menšiny těch, u kterých to není možné. Takový lékař neztrácí čas vyšetřováním na přístrojích a zařízeních, ale dbá hlavně na to, aby nezpomaloval přirozený proces léčení u těch, kteří potřebují spíše jeho autoritu než jeho léky.
- N. Cousins -
Historie léčby cukrovky
Nejstarší popis cukrovky je starý asi tři a půl tisíce let a popisuje zmnoženou tvorbu moči. V pátém století našeho letopočtu ji indičtí lékaři označují jako "medová moč". V druhé polovině 18. století je v Anglii prokázán cukr v moči. Na počátku 19. století ve Francii je prokázáno, že v moči přítomný cukr je glukóza.
V roce 1889 je v Německu zjištěno, že se cukrovka rozvine u psa, kterému odstraníme slinivku břišní. O čtyři roky později francouzští lékaři uvádějí cukrovku do souvislosti s ostrůvky buněk ve slinivce břišní, které byly pojmenovány podle německého lékaře Langerhanse, a záhy byl z nich izolován insulin ovlivňující hladinu cukru v krvi. V roce 1922 jsou v Americe léčeni první diabetici přírodním insulinovým výtěžkem a u nás jsou první pacienti léčeni již v roce následujícím.
V roce 1926 je poprvé vyroben insulin a od roku 1936 se užívají insuliny s prodlouženým účinkem. Teprve v roce 1955 známe složení molekuly inzulínu a objevují se v praxi první tablety na cukrovku. Od roku 1986 se insulin připravuje nejpřirozenějším způsobem. Vyrábí jej bakterie, kterým byla do jádra včleněna lidská genetická informace tvorby insulinu.
A výzkum letí dál. Usilujeme o trvalé a plynulé zásobování diabetiků insulinem dle aktuálních potřeb pacienta formou intensifikovaného léčebného režimu, formou insulinových pump a sleduje se možnost využití kmenových buněk i v diabetologii k náhradě poškozených buněk Langerhansových ostrůvků.
- MUDr. Bohumír Šimek -
|
Pozvání do knihovny |
Léto je v plném proudu i se svým typickým počasím, které se nám většinou stejně nezavděčí, ať je jakékoliv. Někomu se zdá, že je chladno a stále prší, jinému je zase moc horko, ale každý má možnost na rozmary počasí vyzrát a užít si chvíle volna v pohodě. Vždyť stačí jen sáhnout po pěkné knížce. K správnému výběru vám jistě pomůže i naše prázdninová nabídka nových knih, která je tentokrát mimořádně bohatá. Posuďte sami.
Nejmenší čtenáři se mohou těšit na pohádky - JAK BERÁNCI ZABLOUDILI, na příběhy o dětech - POVÍDÁ SE POVÍDÁ nebo objevovat s VRABČÁKEM PEPÍKEM svět přírody a dozvědět se mnohé ze života vrabců.
Trochu větší děti určitě nepohrdnou dobrodružstvím na OSTROVĚ TROSEČNÍKŮ či cestou za TAJEMSTVÍM KŘIŠŤÁLOVÉ JESKYNĚ.
Mladé slečny jistě okouzlí dívčí romány - VALČÍK PRO NÁS DVA, SVĚT PATŘÍ ROMANTIKŮM a CHERI ZÁZRAK Z ULICE - příběh dívky, která brala drogy.
Dětem toužícím po vzdělávání nabízíme ANGLICKO-ČESKÝ OBRÁZKOVÝ SLOVNÍK a ILUSTROVANOU BIBLI obsahující hlavní příběhy ze Starého i Nového zákona.
Z beletrie pro dospělé jsou připraveny detektivky - VRAŽEDNÝ SEZNAM, ROSENNA + ZMIZELÉ HASIČSKÉ AUTO, DLOUHÁ NEPŘÍTOMNOST a SMRT TALENTOVANÉHO ŠEVCE. Napětí a poutavý děj nepostrádají ani knihy - ZBAVME SE KONSTANCE, ZAKÁZANÁ EXTÁZE a PEKLO BLÍZKO NEBE což je šokující výpověď účastníka tragédie na Mount Everestu. Podívat se do světa vám umožní KALEIDOSKOP, O AFRICE S HUMOREM ANEB PŘÍHODY STREJČKA ŠKRLY, ŘÍMSKÉ PRÁZDNINY a ještě dva cestopisy z putování na kolech - POD OBLOHOU JIŽNÍHO KŘÍŽE a PESTRÝ ŽIVOT CYKLOTREMPA.
Do kategorie "pro každého něco" by se daly zařadit: česko-německé vzpomínky - ČEŠI JSOU VLASTNĚ DOCELA MILÍ, soubor deseti brilantně napsaných povídek Irwina Showa - SÁZKA NA MRTVÉHO ŽOKEJE, lovecké zážitky - ZAVÁTÉ STOPY, učitelská romance - KAŽDÝ ŽÁK MÁ DUŠI, humor i moudrost s vtipem a optimismem - PROČ JSEM NA SVĚTĚ, fraška z občanského života - JAK JSEM SE (NE)STAL AGENTEM STB, vesnické romány - NA HEDVÁBNÉ NITCE a SKLENÍK i historické - NÁHRDELNÍK HOLUBICE, KEJKLÍŘOVA DĚDIČKA a pátý díl románové ságy Orel a lev DRUHÁ CÍSAŘOVNA. Romantika, napětí, láska i nenávist bývají tématem nejčtenějších ženských románů, kterých je v nabídce hned dvanáct - ALBUM V MODRÉM SAMETU, HRÁČKA GO, ÚŽASNÁ ŽENA, DÁŠA, V SEDMÉM NEBI, TAJEMSTVÍ RODU RINGBERGŮ, NEZKROTNÁ TOUHA, ZAJATCI VÁŠNĚ, PÁTÉ KOLO U VOZU, LÁSKA NEBO FLIRT, JUANITA a HERDEROVY DĚTI.
V naučné literatuře je hojně zastoupena historie: VELKÉ DĚJINY ZEMÍ KORUNY ČESKÉ - sedmý díl zachycuje období let 1526 - 1618, TOULKY MINULOSTÍ SVĚTA - šestý díl, STARÝMI STEZKAMI TAJEMNÝM KRUŠNOHOŘÍM - o slavné hornické minulosti Krušnohoří a o starých obchodních stezkách na Chomutovsku, D-DAY - od přípravy operace Overlord po osvobození Paříže, v publikaci KLÁŠTER PREMONSTRÁTŮ TEPLÁ je podstatně zmíněn i zdejší rodák z Rojšína Matěj Klimeš a hlavně pro studenty je určena kniha OSOBNOSTI ČESKÝCH DĚJIN z literatury, kultury, hudby, vědy, hospodářství, techniky, politiky a sportu.
Víte, že neexistují dvě úplně stejné vločky? Nebo jak vzniká duha? Ne? Tak to a mnohem více se dozvíte v PODIVUHODNÝCH ÚKAZECH. Další zajímavosti objevíte v 300 NEJ... největších objevů z archeologie, lékařství a největších katastrof, v úžasné knize PŘÍRODNÍ DIVY SVĚTA, PROČ SE ŘÍKÁ 222x a KDO BYL KDO - naši olympionici. Mnoho moudra obsahuje VELKÁ KNIHA CITÁTŮ i PRANOSTIKY PRO KAŽDÝ DEN a za zhlédnutí zajisté stojí i katalog místního akademického malíře Zdeňka Macků z výstavy v Bruselu EUROPA NOVA.
Těm, kdo se chtějí duchovně zdokonalit v józe, patří BESEDA BOHŮ a JÓGA V ŽIVOTĚ SOUČASNÉHO ČLOVĚKA. Ženy, chcete být klidnější, odolnější a krásné? V tom případě sáhněte po smyslném cvičení pánve - S POCITEM TYGŘICE a máte-li zdravotní problémy, může vám pomoci DOMÁCÍ LÉKAŘ PRO ŽENY. Že výchova je příprava dnešních dětí na to, že se zítra stanou dospělými lidmi, je obsahem knihy UMĚNÍ VÝCHOVY DÍTĚTE. O životě, zdraví a síle pozitivního myšlení pojednává - JEVIŠTĚ ŽIVOTA.
Majitele domů, kteří hledají, nápady zaujmou PŘESTAVBY DOMŮ nebo publikace o ekologickém řešení bydlení - HARMONIE EKODOMU. Milovníci přírody jistě nepřehlédnou ENCYKLOPEDII VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ZVÍŘAT a snad ani MALÝ MYSLIVECKÝ SLOVNÍK. Samozřejmě, že jsme nezapomněli ani na zahrádkáře. Toužíte-li poznat tajemství klášterních zahrad, přečtěte si POKLAD NA ZAHRÁDCE a chcete-li se dozvědět informace o střídání plodin, naleznete je pod názvem - ROSTLINY SI POMÁHAJÍ.
Jestli jsem dobře počítala, tak přírůstek činí 71 nových a zajímavých knih všech žánrů. Dále si můžete půjčit časopisy: VLASTA, ŽENA A ŽIVOT, PRAKTICKÁ ŽENA, ANNA, RADY A NÁPADY, VÝŠIVKA, ABC a letos nově i DŮM A ZAHRADA, ZDRAVÍ, RADY PRO HOBBY, SVĚT KUCHYNÍ, SVĚT KOUPELEN, DÍVKA a TOM JERRY. Internet je nyní pouze za 5,- Kč na 15 minut. Přijďte si vybrat každé pondělí a středu od 12.30 - 17.00 hodin.
Těší se na vás
- knihovnice Marta Tomanová -
|
Pasování na čtenáře |
Letošní pasování prvňáčků na čtenáře se uskutečnilo v pondělí 20. června. S paní učitelkou Marií Anderleovou přišlo všech 12 žáčků, kteří si po představení prohlédli knihovnou, dále jsme si povídali o knihách, jak s nimi zacházet, jak si vyhledat tu správnou a které už děti znají. Potom si každé dítě vybralo libovolnou knížku a přečetlo z ní úryvek.
Všem to šlo velmi dobře, ale nejlépe Jiřince. Knižní odměnu s věnováním a záložkou si děti opravdu zasloužily. Navíc se ještě seznámily s panem starostou a prohlédly si stálou výstavu akademického malíře Josefa Hošny.
|
Trocha statistiky z knihovny |
V posledních pěti letech to se čtenáři v naší obci rozhodně z kopce nejde. Je opravdu potěšující, že zájem o čtení zatím stále stoupá i navzdory snižující se populaci.
| Rok | Knižní fond | Knižní přírůstek | Zapsaných čtenářů | Z toho dětí | Ročních návštěvníků | Výpůjčky celkem | Výpůjčky dětí |
| 2000 | 6030 | 108 | 161 | 83 | 1552 | 3813 | 1265 |
| 2001 | 6136 | 109 | 168 | 88 | 1485 | 3782 | 1001 |
| 2002 | 6287 | 154 | 174 | 89 | 1749 | 4751 | 1246 |
| 2003 | 6458 | 171 | 171 | 78 | 2127 | 5248 | 1544 |
| 2004 | 6696 | 238 | 188 | 89 | 2187 | 6177 | 1589 |
|
Základní škola Brloh - Dětský den |
V pondělí 6. června 2005 pořádala Základní škola Brloh pro své žáky Dětský den. Příjemně jej strávili všichni zúčastnění, protože si mohli zvolit aktivitu, která je nejvíc baví.
|
 |
|
Jak jsme se poznali s dravci |
V rámci výuky prvouky a přírodovědy nám naše vedení školy pozvalo společnost Zayferus z Kuřimi, která se zabývá ochranou dravých ptáků, odchovem jejich mláďat a léčením a chovem nalezených zraněných dravců.
Ve středu 11. 5. jsme se všichni, tedy žáci, učitelé i děti ze školky vypravili na hřiště. Tam, vedle pískoviště, na svých bidýlkách sedělo snad 30 ptáků. Jeden krásnější než druhý.
Při prvotním výkladu jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí: např. že se dravci dělí na krahujcovité a sokolovité, co je to vývržek, dráp, sokolnictví. Poznali jsme všechny druhy našich sov, od druhé nejmenší - výrečka malého, až po výra velkého. Pak přišli na řadu dravci: např. káně, dřemlík, sokol, jestřáb, včelojed, dokonce i někteří cizokrajní - karančo jižní, sup kapucín.
Nejhezčí okamžik nás čekal a tím byly ukázky lovu. Zjistili jsme, že sova opravdu létá neslyšně, že sokol je nejrychlejší ze všech letců a karančo se nejraději pohybuje po zemi. Opravdu jsme chtěli vidět všechno, ale studený vítr a déšť nám překazil zajímavé setkání s živou přírodou.
Přesto jsme odcházeli plni zážitků a dojmů a utvrdili se v tom, že chránit přírodu a tvory v ní není zbytečností a marností.
- Miroslava Pouzarová -
|
Kurz počítačů |
Základní škola v Brloze vyhlásila pro zájemce osmitýdenní kurz počítačů pro začátečníky. Sešlo se nás 17, scházeli jsme se vždy ve čtvrtek po dvou hodinách a vedla nás Mgr. Zdeňka Švarcová.
Tímto bychom jí chtěli poděkovat za vědomosti, které jsme na kurzu získali a za trpělivost, kterou s námi měla. Těšíme se na další pokračování kurzu.
Účastníci kurzu
|
Exkurze na Kleť a na Dívčí kámen |
V úterý 21. června 2005 se sedmá, osmá a devátá třída vydaly na nedalekou Kleť. Jejich cílem bylo zdolat Kleť bez použití lanovky, navštívit snad nejstarší rozhlednu v Čechách a samozřejmě nemůžeme opomenout hvězdárnu. Žáci byli připraveni už z hodin fyziky a zeměpisu, takže se dá říct, že návštěva observatoře byla nejdůležitější částí cesty. Pro všechny to byl příjemně strávený den.
Šestá třída by se už do autobusu směr Kleť asi nevešla, tak jsme vymysleli náhradní program, aby šesťáci nemuseli zůstat ve škole. Vyjeli jsme si proto společně do Třísova, obešli keltské oppidum a odpočívali ve stínu zříceniny hradu Dívčí kámen. Tam jsme hledali různá tajemná zákoutí a četli si o historii hradu, který patřil Rožmberkům. Na zpáteční cestu do Brloha jsme se vydali z Holubova. Přestože mnozí už Třísov i Dívčí kámen v minulosti navštívili, výlet se všem líbil. Možná i proto, že bylo krásné počasí.
|
Den Země |
Jak už titulek sám napovídá, znamená tento den pomoc pro planetu Zemi. Pomoci mohou všichni, dospělí i děti, a proto se do této akce, stejně jako loni, zapojili i žáci Základní školy Brloh. Tentokrát byl Den Země vyhlášen 29. dubna 2005. A jak vše probíhalo?
Vzniklo několik skupin a každá měla za úkol změnit něco v obci a jejím okolí. Starší chlapci strávili den v lese, kde sázeli nové stromky. Někteří si mysleli, že to půjde s rukama v kapsách, ale brzy zjistili, že opak je pravdou.
Děti z prvního stupně se sešly před školou a společně s dívkami z druhého stupně a se žáky šesté třídy se zasadily o úklid školního hřiště, ale i obce Brloh. Všichni sbírali odpad a třídili ho, takže měli práce, jak se tak říká, až nad hlavu. Ti starší potom pleli antukové hřiště, upravovali doskočiště a celkově zlepšovali vzhled brložského sportoviště.
Některé děti zůstaly v místě svého bydliště, takže vznikly dvě separované skupiny, jedna v Nové Vsi a druhá v Rojšíně. Tyto skupiny měly za úkol uklidit obec, ve které bydlí. V Rojšíně i v Brloze se bílily i autobusové zastávky, o to se postarali starší chlapci. Úklidem obce však ještě akce nekončila. Skupiny dostaly další bojový úkol: vydat se směr Brloh a cestou sbírat a třídit obsah škarp podél cesty. To byste nevěřili, co všechno se v takové škarpě najde. Nejčastěji se vyskytovaly krabičky od cigaret a odhozené plastové lahve.
Akce byla ukončena před budovou základní školy, kde na všechny účastníky čekal zasloužený oběd.
|
Jak naši žáci reprezentovali školu |
Okresní olympiády v zeměpise se účastnili:
6. tř. Jan Pouzar
7. tř. Radek Šimeček
8. tř. Vlastimil Vacek
9. tř. Stanislava Hlaváčková
Okresní olympiáda v českém jazyce:
Stanislava Hlaváčková 4. místo
Okresní olympiáda v dějepise:
Marie Švarcová 3. místo,
Vlastimil Vacek 10. místo
Okresní olympiáda ve fyzice:
Stanislava Hlaváčková 4. místo.
Okresní olympiáda v matematice:
Stanislava Hlaváčková 7. místo,
Anna Vyžralová 16. místo.
Krajská olympiáda v dějepise:
Marie Švarcová 10. místo.
Krajská olympiáda ve fyzice:
Stanislava Hlaváčková - zatím nevyhodnoceno
Všem děkujeme a blahopřejeme.
|
Báseň |
Žákyně 8. ročníku Laura Petráková pro náš Zpravodaj napsala báseň s názvem Když jsi veselá. Námětem jí k tomu byla píseň Karla Plíhala Když jsi smutná. A musíme říct, že se jí opravdu povedla.
Když jsi veselá
Když jsi veselá,
tvé oči krásně září,
sluneční paprsky
tě při tom doprovází.
Tvé vlasy vlajou ve vánku,
zdá se mi o tobě ve spánku.
Když jsi veselá,
tak celej svět se směje,
a mě při tom u srdce hřeje.
Máš rty rudé, perličky v nich se třpytí,
když projdeš po louce,
rozkvete všechno kvítí.
Tvá ústa se umí krásně smát
a to je to nejhezčí,
co mi můžeš dát.
|
Mladí zdravotníci |
Pravidelná činnost kroužku Mladých zdravotníků končí každý rok měřením sil v rámci oblastní soutěže Hlídek mladých zdravotníků. I letos jsme 12. května soutěžili v Českém Krumlově. Disciplíny soutěže plnily hlídky na několika stanovištích, kde děti ošetřovaly různá poranění a předváděly svou dokonalost v obvazové technice, oživovaly zraněné, stavěly velké krvácení a zasahovaly u popálenin.
Této soutěže se zúčastnily dvě hlídky z naší školy.
V l. kategorii soutěžili žáci 5. třídy: Libor Anderle, Václav Jungwirth, Kateřina Hrubešová, Veronika Markovcová a Jan Švarc.
Ve II. kategorii soutěžily žákyně 9. třídy: Stanislava Hlaváčková, Gabriela Bombálová, Hana Filipová, Anna Vyžralová a Martina Ferebauerová.
Obě hlídky s převahou více jak 100 bodů zvítězily a postoupily do regionálního kola této soutěže. To se konalo 25. května v Českých Budějovicích. Zde se plnily mnohem náročnější úkoly, např. zásah u autonehody, ošetření otřesu mozku, hromadnou nehodu a další záludné úkoly. I zde si však naše hlídky vedly velice dobře. V konkurenci 12 hlídek v každé kategorii získaly l. st. 4. místo a II. st. 6. místo.
Mně i vedení školy udělali mladí zdravotníci velkou radost. Ještě jednou jim blahopřeji a děkuji za vzornou reprezentaci školy.
Při této příležitosti bych ráda poděkovala paní Švarcové z Jaronína, která pracuje v cukrárně hotelu Růže. Právě tam jsme zamířili oslavit naše velké vítězství. Musím se přiznat, že mi trochu zatrnulo, když si kromě zmrzlinových pohárů (na které jsem děti pozvala) začaly objednávat i různé pití a v duchu jsem si dělala inventuru v peněžence, zda mám dost peněz. Jaké však bylo moje překvapení, když mi místo vystavení účtu řekli, že je to sponzorský dar a že až vyhrajeme, máme opět přijít.
A tak jsme v krásném prostředí se vzornou obsluhou v dobových krojích opravdu zažili sladkost našeho vítězství. Naše poděkování proto patří nejen paní Švarcové, ale i celému obsluhujícímu personálu, který se na tomto daru podílel.
- Marie Anderleová -
|
Soutěž tříd |
V letošním roce opět na naší škole probíhala soutěž tříd, ale v jiném pojetí. Byla rozdělena na dvě kategorie, na soutěž pro žáky 1. - 4. třídy a soutěž pro žáky 5. - 9. třídy.
Na každý měsíc byl zadán určitý úkol a hodnotilo se kolik dětí jej dobrovolně splnilo, dále se hodnotila kázeň dětí, prospěch, čistota a výzdoba tříd.
Na prvním stupni vyhrála 1. třída. Za odměnu jsme jeli 15. června na plovárnu do Č. Krumlova. Měli jsme pro sebe celý bazén pro neplavce, zapůjčili nám skluzavku, a tak není divu, že čas nám tam velice rychle uběhl a dětem se z vody nechtělo. Protože je však lákaly dobroty, které si mohly zakoupit v bufetu, rychle se osušily a hurá na utrácení. Ve škole pak ještě dostaly různé sladkosti.
- Marie Anderlová -
Žáci 9. třídy, kteří zvítězili na druhém stupni, si jako odměnu vybrali návštěvu filmového představení a přespání ve školní ubytovně. To se uskutečnilo 28. června.
Noc ve škole
Už podruhé jsme vyhráli soutěž tříd. Tentokrát jsme si však mohli vybrat odměnu sami. Po bujném vyměňování názorů jsme se dohodli na kině a přenocování v ubytovně ve škole. Paní ředitelka nás podpořila v našem plánu, a tak po zhlédnutí filmu Román pro ženy jsme dorazili do školy, kde pro nás paní učitelka Neméthová chystala volejbalový zápas. To jsme nemohli odmítnout, ale všem už bylo jasné, že nás chce utahat, abychom spali jak nemluvňata. Ale to se jí bohu díky nepovedlo. A my byli ještě ve dvanáct hodin jak rybičky. Moc dlouho nám to však nevydrželo, a proto jsme zalehli do peřin. Olča nám ochotně přečetla pohádku na dobrou noc, aby se nám líp usínalo. Usnuli jsme až kolem druhý a v sedm jsme museli být všichni na nohou. Tak zněl rozkaz. Nosem nám prolítla nádherná vůně bábovky, kterou pro nás připravila naše paní učitelka Vacková. Nakonec to mělo jednu výhodu. Nemuseli jsme absolvovat nepříjemnou ranní cestu do školy.
|
Loučení s pátou třídou |
Velkou pochvalu si zaslouží paní učitelka Jana Čeloudová, která pro své žáky připravila dobrodružné odpoledne, které se mimořádně vydařilo. Počasí přálo, děti se bavily a byly prima. Poděkování patří i paní Marii Cábové, která pomáhala zajišťovat dozor.
Z vyprávění páťáků:
V pondělí 27. června jsme měli v 16 hodin sraz před školou. Odtud jsme vyrazili na Mysliveckou chatu.
Byli jsme rozděleni na dvě skupiny, na indiány a bandity. Každá skupina musela splnit čtyři úkoly. Já jsem byla mezi indiány. Nejdříve jsme se museli zamaskovat, potom hledat píšťalku, také jsme skládali básničku a luštili tajenku. Po příchodu na chatu jsme tvořili heslo a hledali poklad. Potom jsme opékali buřty a stříleli z luku. Zahráli jsme si bojovou hru a večer se vraceli ke škole.
Takové rozloučení se mi velice líbilo a je mně moc líto, že nebudu mít svoji třídní i na vyšším stupni.
(Vendula Sagerová)
Naše paní učitelka Jana Čeloudová nám na rozloučení s pátou třídou uspořádala dobrodružný večer, při němž soutěžili banditi s indiány.
Já jsem se pro tento večer stala indiánkou. Všichni jsme si obstarali vhodný oblek a ve čtyři hodiny odpoledne jsme už čekali před školou. Když jsme se shromáždili, udělali jsme si malé foto a vydali se na cestu. Brzy jsme došli k prvnímu úkolu a našli lístek, na kterém bylo napsáno, že se máme zamaskovat, ale neničit přitom zbytečně přírodu. Natrhali jsme si pár větviček a nacpali si je do kapes a za pásky. Takto vyzbrojeni jsme se znovu vydali na cestu.
Dalším úkolem bylo zapískat na píšťalku. Tak jsme to udělali a vydali se ke třetímu úkolu. Ten zněl: vymyslete básničku a použijte v ní slovo "jáma". Myslím, že básnička se nám povedla.
Vyluštit křížovku, to byl čtvrtý a poslední úkol. Když jsme ho splnili, vydali jsme se na Mysliveckou chatu. Tam jsme si opekli buřty, vykopali poklad, zastříleli si z luku a zakopali válečnou sekyru.
Potom jsme šli hrát na indiány a bandity, místo házení šiškami na cíl, které vymyslela paní učitelka. Tahle hra nám vydržela až do konce večera.
Cestou zpátky jsme si vyprávěli o prožitém večeru a udělali jsme si další dvě fotografie. Když jsme došli před školu, rozloučili jsme se a vydali se každý svou cestou k domovu.
(Kateřina Hrubešová)
|
Tři veteráni |
Jak už je na naší škole zvykem, devátá třída se loučí divadelním představením. Nám naše paní učitelka napsala scénář, kterému se jen stěží dalo říct ne.
Pohádku Tři veteráni zná určitě každý z televize. My jsme si to však chtěli udělat po svém, a tak se v představení objevují úryvky z knížky Fimfárum od Jana Wericha a doplňují je ukázky z pohádky od Zdeňka Svěráka. Paní učitelka nám nechala volnou ruku při určování "herců". A tak si mohl každý vybrat, koho bude chtít hrát. Někomu takové štěstí nepřálo, protože byl už předurčený a měl ty správné parametry a vlohy hrát právě tu svou roli.
Měli jsme docela potíže, protože naše třída je skoro ze samých holek a v pohádce se objevují převážně mužské postavy. A komu by to vadilo, že král brečel jak ženská, veteráni si museli vousy vyrobit z koudele a co teprve náš celník! Nebo spíš celnice? Ale od toho je to přece divadlo, ne?
Pořádně jsme se u toho zapotili. Nebylo lehké každý den zkoušet, ale určitě to stálo za to. Užívali jsme si poslední chvilky, kdy jsme mohli být všichni pohromadě a společně se zasmát třeba Pavlovým vtipům. Nejvíc nám však dala zabral ta písnička. Paní učitelce Markové z nás někdy vstávaly hrůzou vlasy na hlavě. Některým z nás z toho začalo trochu hrabat. Byl případ, nebudu jmenovat, to snad chápete, kdy se písnička ozývala ze záchodů, koupelen a po cestách...
No řekněte sami, není to jak ve cvokárně? Všechno jde, když se chce. A my jsme chtěli. Když se teď dívám zpátky, vážně to stálo za to. Nikdo z nás určitě nezapomene na naše divadlo a až se někdy sejdeme, budeme mít alespoň na co zavzpomínat.
Za 9. třídu Marie Švarcová
|
Nejvzácnější dar 1. svaté přijímání |
"To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná." (Jan 15,11)
|
 |
|
Mladí hasiči |
1. pohárová soutěž - Brloh Letošní pohárovou soutěž jsme po mnoha letech započali opět na domácí půdě. Soutěž se konala 23. 4. 2005 a krásné počasí nasvědčovalo tomu, že se nám bude dařit. Pořadí bylo tradiční. První přišli na řadu mladší žáci. Naše omladina vybojovala v nervy drásajícím boji 3. místo. Konečně přišli na řadu starší žáci. Naše naděje se upínaly k jedinému cíli, vyhrát pohár. Zatím se nám toto vítězství vyhýbalo, ale letos se náš největší konkurent zdál slabší než jindy, takže jsme byli připraveni zaútočit. V premiéře se nám podařilo vyhrát, a tak úspěšně vykročit do nového ročníku. Celkově musím říct, že začátek byl nadmíru úspěšný, a proto se může zdát, že další průběh bude podobného charakteru... |
 |
 |
2. pohárová soutěž Hubenov - Kaplice Jelikož hubenovští nemají k dispozici odpovídající plochu k závodění, byla tato soutěž přesunuta na stadion do Kaplice. I přes nepříznivé počasí se sešlo mnoho družstev a nechyběli ani favorité obou kategorií. Jak už je tradicí, první přišli na řadu mladší žáci. Naše družstvo předvedlo nadmíru přesvědčivý výkon, který potvrdil, že když se chce, jde všechno. A vybojovali 2. místo. Starší žáci zaběhli čas, který stačil na prvenství. Po dvou soutěžích se tedy drželi v čele průběžného hodnocení. Jenže ani nyní nám nebylo přáno vydržet v čele dlouho. Už na další soutěži se měla potvrdit slova, nic netrvá věčně... |
3. pohárová soutěž - Malonty Poslední soutěž před prázdninami byla pohárovka v Malontech. Jak už jsem psala, tady měla naše šňůra vítězství skončit. Bohužel se tak také stalo. Nešlo ani o chyby. Triumf nás stála změna sacího vedení. Místo klasiky se zkusilo běžet s nabíračkou. Jenže jsme nebyli dostatečně rychlí, a tak nás předběhla hned dvě družstva. Nejednalo se o nikoho jiného než Třísov a Holubov. Z toho pro nás plyne ponaučení: "Neusínat na vavřínech!" Ale i tak je 3. místo krásné. Tento den byl nešťastný i pro mladší žáky, kteří přes veškerou svou snahu skončili na 6. místě. Doufáme, že to byl jen chvilkový zkrat, protože blíž k poháru jsme ještě nikdy nebyli. |
 |
 |
Okresní kolo - Brloh Po úspěšném zdolání okrskového kola se přiblížil čas bojů o post krále v okrese Č. Krumlov. Jako každý rok jsme netrpělivě očekávali, kdo se konečně odváží běžet disciplíny CTIF, tedy štafetu a útok. A jako každý rok jsme se zklamali, protože se nikdo nepřihlásil. Takže už ráno bylo jisté, že to vyhrajeme a postoupíme do krajského kola. Teď šlo o prestiž, kdo vyhraje požární útoky. Celý den nás provázelo krásné počasí a my jsme byli ve skvělé formě. Po zdolání štafet a útoku CTIF se konečně přiblížil čas oběda a dlouho očekávané útoky. Jenže jsme se nejspíš nechali ukolébat uspokojivými výsledky a nečekaně jsme v nepřímém souboji podlehli družstvu z Besednic. I tak nám naši radost nezkazili. Mladší žáci jen potvrdili kvality a obsadili též první místo... |
Krajské kolo - Tábor Naše úspěchy nás dovedly až do krajského kola. Nikomu z nás nebylo moc do smíchu, protože jsme moc dobře věděli, že naše příprava byla mizerná. A tak jsme se mohli spolehnout jen na bohaté zkušenosti, kterých opravdu není málo, vždyť jsme postoupili už posedmé v řadě. Spoléhali jsme také na dobré počasí, ale když se má něco pokazit, tak pořádně. Pár trestných bodů, které byly opravdu zbytečné, přispělo ke zhoršení nálady a s naším sebevědomím to dopadlo úplně stejně. Nakonec to nedopadlo až tak špatně, jak jsme původně očekávali. Komu by se taky nelíbilo zase druhé místo, že? Příště jim ukážeme a konečně si splníme náš tolik vytoužený sen. Reprezentovat náš kraj v celostátním kole... |
 |
 |
Okresní kolo - Kaplice Ač je to k nevíře, letos jsme do Kaplice jeli hned dvakrát. Druhou účast si vybojovalo družstvo dorostenek, které se snaží o reprezentaci Č. Krumlova na další soutěžní frontě. V Kaplici se jednalo o okresní kolo, kterého se zúčastnilo 6 družstev mužů a již zmiňované dorostenky. Brloh přijeli hájit i naši muži, kteří shodou náhody a štěstí vyhráli a postoupili do kraje. Dorostenky měly postup jasný, a proto si přijely kvalitně zatrénovat a získat cenné zkušenosti. To je totiž jediné, co se dá dělat, když chybí soupeři. A tak jsme o několik dní později vyráželi na kraj společně. |
Krajské kolo - Tábor
Asi se ptáte, proč tu máme dvakrát stejný název. Odpověď je jednoduchá. Do Tábora odjeli nejen starší žáci, ale i dorostenky a muži. Po krásném 3. místě žáků jsme odjížděli s tím, že jedeme prostředí prozkoumat a bude nám stačit, když si neuděláme ostudu. Po příjezdu se rozpršelo a naše nálada klesla na nulu. Naštěstí se jednalo o malou přeháňku a záhy se udělalo krásně. Začátek se oddálil kvůli opoždění hejtmana Jihočeského kraje, ale potom už nic nebránilo tomu, aby boje začaly.
V naší kategorii se utkaly 4 družstva. Velkými favoritkami byly holky z Vlachova Březí. Po bravurně zvládnuté štafetě 4 x 100 metrů přišli na řadu obávané přebory jednotlivců. A jen díky nestabilním výsledkům v družstvu jsme přišly o prvenství i v této disciplíně. Ačkoli nás Vlachovo Březí v této disciplíně porazilo, v konečném pořadí jednotlivců se nejlepší z jejich družstva umístili až na 3. místě za našimi členkami, Marií Švarcovou, která vyhrála časem 22,48 s, a Hankou Švarcovou, která byla jen o 0,02 s pomalejší.
Teď už nám bylo jasné, že tu nejsme jako pozorovatelé a soupeřky nás začaly brát na vědomí. Po rozhodující chybě v testech, kterých jsme se oprávněně bály jako čert kříže a které nás obraly o prvenství, přišly na řadu útoky. A v těch jsme si věřily. Jenže jednotné proudnice a protivítr při nástřiku rozhodly, že vítězství a postup do republiky si zaslouženě vybojovalo družstvo z Vlachova Březí. My jsme si po nádherném boji odvezli 2. místo. Uklidňovaly jsme se tím, že běháme krátkou dobu a republika není pro zelenáče. Snad se nám za rok bude dařit víc a já v to pevně doufám.
Přes veškerou naši závodní vytíženost jsme co chvíli mrkly na muže, na které zbylo 6. místo. Musím uznat, že na tak dobré soutěži jsem už dlouho nebyla, kéž by byly všechny alespoň z půlky takové.
Za všechny účastníky Hanka Švarcová
|
Požární sport mužů |
Letošní jarní sezóna požárního sportu mužů zaznamenala první úspěchy. Po dlouhé době se brložské družstvo zúčastnilo okresního kola s plánem pouze se podívat a získat trochu zkušeností do budoucna. Nikoho z nás ani nenapadlo, že bychom tuto soutěž mohli vyhrát.
Milým překvapením bylo, že naše výkony nejsou zdaleka tak špatné a ani obávaná konkurence neoplývá super časy. Dosaženými výsledky jsme dosáhli vítězství v této soutěži a tím získali postup do krajského kola. To se konalo hned následující týden v Táboře. Tam už jsme opravdu na "profi" družstva nestačili a skončili jsme na 6. místě.
- Tomáš Jungwirth -
|
EU |
Francouzi a Holanďané odmítli Ústavní smlouvu Evropské unie. Zčásti hlasovali proti svým vládám, ale zčásti jde o skutečné odmítnutí Evropské unie ze strachu před postkomunistickými zeměmi. Evropskou unii máme i s vystavěným úředním aparátem, ale de facto ji odmítáme na úrovni politiků svými přechodnými opatřeními (neochota zaměstnat občany zemí východní Evropy) i na úrovni lidového hlasování o Ústavě. Západní země se snad skutečně bojí přišedších zemí z východu.
Ale i my se bojíme západních zemí. Jestliže již jsme součástí Evropské unie, je nesmyslné strašení, že se musíme vzdát plné suverenity. To je přece samozřejmé. Bez toho politicky i ekonomicky účinnější celek nevznikne. A tak straší-li dnes někdo společnost ztrátou státní suverenity, nejde-li o projev politické nedospělosti, může jít jen o čiré, bezduché, populistické, politické zvýraznění se. Komu to ale prospívá? Nám obyčejným určitě ne! A radovat se z toho, že dům, do kterého jsme se právě nastěhovali, padá, rozhodně odpovědné není.
- MUDr. Bohumír Šimek -
|
...a teď něco na zub |
Rádi grilujete a nemusí to být zrovna maso? Máme pro vás tip na:
PEČENÉ BRAMBORY SE SÝROVOU NEBO TUŇÁKOVOU OMÁČKOU
Potřebujeme větší kvalitní brambory, které neloupeme, ale pečlivě omyjeme, osušíme a každý zvlášť zabalíme do alobalu. Pečeme je buď v troubě vyhřáté na 220 °C asi 30 min. nebo zvolna na venkovním grilu. Upečené brambory nakrojíme od špičky křížem, v rozbaleném alobalu dáme na talíře a přelijeme omáčkou. Ozdobíme pažitkou či petrželkou.
Sýrová omáčka
250 g nivy, 1 malá cibule, 1 lžíce oleje, 200 ml smetany na vaření.
Cibuli pokrájíme nadrobno, zpěníme na oleji a rozpustíme na ní rozdrobenou nivu. Zalijeme smetanou a mícháme, dokud se hrudky sýra úplně nerozpustí. Nesolíme (niva bývá dostatečně slaná).
Omáčka z tuňáka
1 konzerva tuňáka ve vlastní šťávě, 1 menší cibule, 1 lžíce oleje, 1 kelímek smetany na vaření, špetka muškátového oříšku a sůl.
Cibulku nakrájíme nadrobno a zpěníme na oleji, přidáme tuňáka, okořeníme, zalijeme smetanou, osolíme a již jen prohřejeme.
Sýrová omáčka (vhodná i na těstoviny)
Z másla a hl. mouky uděláme jíšku, rozvaříme s mlékem, přidáme tavený sýr (třeba Madetku), sůl, česnek a okořeníme (dobré je koření na špagety, protože obsahuje bazalku) a vymícháme do hladka. Brambory jsou výborné i plněné. Třeba dušenými houbami, nebo stačí do plátku šunky (salámu) zabalit kousek nivy a vsunout do vydlabaného otvoru v bramboru.
ŠPENÁTOVÁ ROLÁDA
1 špenát, 3 lžíce hrubé mouky, 2 lžíce másla, sůl, pepř, Vegeta, 3 bílky.
Špenát rozmrazíme, slijeme z něj vodu, přimícháme mouku, máslo, sůl, koření a nakonec sníh z bílků. Rozetřeme na plech na pečící papír a pečeme asi 15 min.
Náplň: 10 dkg strouhané nivy, půl měkkého tvarohu, půl zakysané smetany, 2 stroužky česneku.
Vše smícháme a dle potřeby přisolíme. Náplň natřeme na upečené těsto, zabalíme do alobalu a necháme v lednici ztuhnout.
HRBATÉ MASO
6 vepřových plátků z kýty, 2 rohlíky, 2 dl mléka, 1 střední cibule, 400 g hub, 200 g šunky, 150 g strouhaného sýra, sůl, pepř, majoránka, olej a 1 vejce.
Houby nakrájíme a podusíme na cibulce. Nakrájené rohlíky namočíme do mléka, lehce je vymačkáme a smícháme s houbami. Přidáme nakrájenou šunku, vejce, pepř, sůl, majoránku a zamícháme. Maso naklepeme, osolíme a rychle opečeme na oleji. Potom je rozložíme na pekáč a navrstvíme na ně směs. Podlijeme výpekem a trochou vody, posypeme sýrem a dáme do trouby zapéct. Podáváme s rýží nebo hranolky a zeleninovou oblohou.
KOLÁČ S KOKOSEM
400 g hladké mouky, 200 g cukru krupice, 3 vejce, 1 zakysaná smetana (nebo 2 bílé jogurty), 1 prášek do pečiva, 1 vanilka.
Vše zamícháme, nalijeme na plech, syrové těsto rovnoměrně posypeme směsí ze 150 g cukru a 100 g kokosu, lehounce přitlačíme a upečeme. Horký upečený koláč opatrně polijeme 1 smetanou ke šlehání smíchanou se 70 g rozpuštěného másla.
Dobrou chuť!!!
|
Luštění s medvědem |
 |
Znáte svůj domov? Všímáte si svého okolí? Rádi si občas procvičíte mozkové závity? Pak je tato rubrika právě pro vás. V každém čísle Zpravodaje vám přineseme jeden obrázek z našeho brložského regionu a vaším úkolem bude určit, kde se nachází. |
Vodorovně: A. zájmeno přivl.; starověká zdobená rakev z trvan. materiálu (kámen, cín...) B. 1. TAJENKA C. součást barev; auto; zájmeno přivl. D. nástroj dřevorubce; zkratka pro kusy; obkladek; chem. zn. fosforu E. japonské aranžování květin; chemická značka dusíku; ubytovací zařízení F. inic. herce Kopřivy; cukernatý sirup; jinam (zastarale) G. přístavní lázeňské město v Bulharsku; mohutná; povrchový důl H. australský pštros; doposud; spojka (a to) I. ústraní; představený kláštera; africký veletok J. značka tuny; 2. TAJENKA; chem. zn. draslíku K. opětovné zpracování použitých materiálů; cestovní doklady
Svisle: 1. opak světla, mužské jméno 31. 12. 2. větřík; pletené kalhoty 3. koně; český herec; dovednost; řím. číslicemi 99 4. neúrodná (těžká) půda; černé dřevo; budovy 5. arab. vysoký úředník; pobídka; opuchlina 6. chem. zn. síry; jižní ovoce; rusky ano; MPZ Holanska 7. turecký důstojník; herna; spisová zkratka 8. truskavec (mn. č.); lepidlo; aktinium (zkr.) 9. cikorka; zakrsle pěstované rostliny 10. těžký kov; dirigentovo znamení 11. vysoušeč vlasů; Evropan; učitelka domácích nauk 12. jednotka hmotnosti Indie; choroby; inic. zpěvačky Simonové 13. gymnázium (hovor.); mlynářské zbytky
Nápověda: aga; inda; áná; omelky
Rádi uvítáme jak příspěvky autorů křížovek, jejichž tajenka se musí vázat k obci, tak i nabídky případných sponzorů na věcné odměny luštitelům.
Jak dopadlo luštění z minulého čísla?
Správná odpověď byla, že znak s letopočtem se nachází na bývalé jaronínské škole. Křížovka skrývala pod otazníky naše
zastupitelstvo: 1. Tykalová, 2. Lev, 3. Haman, 4. Matějíček, 5. Vyžral, 6. Němec, 7. Farský, 8. Pecha, 9. Juráš.
Dostali jsme od vás pouze tři odpovědi, všechny správné, takže všichni vyhráli CD Heleny Vondráčkové - Hádej.
Jsou to: Marie Machová, Václav Lahodný a Julius Klaschka.
Srdečně blahopřejeme!
|
Informace |
Přiznání k poplatku ze psů
Ne všichni držitelé psů (týká se to i těch, kteří přiznání již někdy v minulosti vyplnili) odevzdali na obecní úřad toto přiznání, které bylo přílohou předminulého čísla Zpravodaje. Žádáme vás proto o jeho vyplnění a včasné vrácení na obecní úřad.
Připomínáme, že poplatek ze psů platí nejen jejich majitelé, ale i všichni držitelé psů.
Uzavírání smluv o nájmu hrobového místa na hřbitově v Brloze
Tyto smlouvy se měly uzavřít nejpozději do konce loňského roku. Bohužel se doposud mnoho občanů nedostavilo k sepsání smlouvy. Jelikož se ve smlouvě uvádí čísla hrobů a v místní kartotéce nemusí být čísla hrobů vždy správně uvedena, prosíme občany, aby zkontrolovali čísla hrobů než přijdou sepsat smlouvu na obecní úřad. K podpisu smlouvy si nezapomeňte vzít občanský průkaz.
Uzavírání smluv o dodávce vody a odvádění odpadních vod
Smlouvy jsou již od loňského roku na OÚ vyhotoveny, žádáme ty (jedná se zhruba o třicet rodin), které se dosud nedostavili na OÚ k podepsání smlouvy, aby tak co nejdříve učinili.
Na obecním úřade si můžete zakoupit
| odznak Brloha | 1 ks - | 20,- Kč |
| série 4 ks - | 70,- Kč | |
| samolepka znaku Brloha | malá - | 5,- Kč |
| velká - | 8,- Kč | |
| pohled Brloha | 4,- Kč | |
| videokazeta "S Budvarkou v Podkletí" | 240,- Kč | |
| brožura "Naučná stezka" | 5,- Kč | |
| letecký snímek Brloha | 250,- Kč |
I nadále se na Obecním úřadě v Brloze shromažďuje nepotřebné oblečení a textil pro Červený kříž v Českém Krumlově.
Obecní úřad děkuje občanům, kteří přispěli, ale zároveň žádáme občany, aby šatstvo přinášeli v krabicích nebo pytlích čisté a suché.
Výměna občanských průkazů občanů České republiky - sdělení
Dne 31. 12. 2005 končí platnost občanských průkazů vydaných do 31. 12. 1994
Jedná se o občanské průkazy typu knížka s vyznačenou platností "bez omezení" nebo "platnost prodloužena bez omezení", dále o občanské průkazy typu karta vydané od 1. 5. 1993 do 31. 12. 1994, ve kterých je rovněž vyznačena doba platnosti "bez omezení".
V zájmu zabezpečení plynulého průběhu výměny občanských průkazů bez strojově čitelných údajů doporučujeme žádat o výměnu v průběhu celého roku. Předejdete tak dlouhému čekání v posledních měsících roku 2005.
Na Obecním úřadě v Brloze na úřední desce na chodbě a ve vývěsní skříňce na kině je vyvěšen plakát informující o platnosti všech občanských průkazů.
Na Obecním úřadě ve Křemži má provozní hodiny fotograf, který zhotoví fotografie na občanský průkaz a cestovní pas na počkání.
Provozní hodiny:
sudý týden
středa od 15.00 - 16.30 hod.
lichý týden
středa od 9.00 - 10.30 hod.
Bližší informace získáte na Obecním úřadě v Brloze u matrikářky p. Dany Sklářové, tel. 380 745 119.
Výměnu řidičských průkazů si musí občané zařídit na Městském úřadu v Českém Krumlově (v budově Komerční banky nad autobusovým nádražím).
Uvádíme úřední hodiny pro občany na Obecním úřadu v Brloze a zároveň tímto prosíme o jejich dodržování. V době neúředních hodin se věnujeme práci, která nám vzniká v souvislosti s vedením různé agendy, vyhotovování výkazů, matričních dokladů a z dalšího provozu obecního úřadu. Pokud vám vznikne nějaká důležitá a neodkladná záležitost, kterou je třeba vyřídit neodkladně, je možné ji po dohodě s pracovnicí vyřídit mimo úřední hodiny obce.
| ÚŘEDNÍ DNY | ||
| PONDĚLÍ | 7.30 - 11.30 | 12.30 - 17.00 |
| STŘEDA | 7.30 - 11.30 | 12.30 - 17.00 |
| PÁTEK | 7.30 - 12.00 | |
Své návrhy či připomínky, týkající se naší obce, mohou občané vhazovat mimo pracovní dobu na obecním úřadě do schránky na budově Obecního úřadu Brloh vedle vchodových dveří.
Kulturní pozvánka
TUA BORTA
pořádá
v sobotu 6. srpna 2005 od 19 hodin v klášteře na Kuklově
KONCERT WORLD MUSIC
A PROMÍTÁNÍ FILMU režiséra F. Vláčila ÚDOLÍ VČEL, který se natáčel na Kuklově.
Vstupné 50,- Kč.
SRPENSKÁ POUŤ
dopoledne:
v 11.00 hodin mše svatá v kostele sv. Šimona a Judy
odpoledne:
turnaj v malé kopané a v nohejbalu
večer:
od 18.00 hodin pouťová zábava - hrají Popouškovo sirotci
po celý den:
stánky a pouťové atrakce
19. srpna 2005 od 20.00 hodin
bude v místním kině koncert
bluegrassové skupiny
COP
Pozor - umění!
Pánové, Josef Hošna a Zdeněk Macků, akademičtí malíři z Brloha, oznamují společnou výstavu svých děl (obrazy, kresby, grafiky) v městském muzeu a galerii ve Vodňanech
(nám. Svobody 18, tel. 383 382 057 (www.vodnany.net)
od 16. října do 20. listopadu 2005.
Vernisáž bude v neděli 16. října 2005 ve 14:00 hodin.
Přijeďte provětrat svého ducha, tělo i vozy.
Ubytovací zařízení a restaurace v KD Brloh
nabízí levné ubytování s možností polopenze, obědy,
různé společenské akce, pořádání akcí v salonku, kulečník,
automaty, šipky.
Ráj houbařů, rybářů, cyklistické stezky.
Tel. 721 058 771, pan Šešina.
Otevřeno každý den od 11.00 do 23.00 hodin.
Těšíme se na Vaši návštěvu
| INFORMACE, KTERÉ OBEC BRLOH ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Brloh. |
| Zpravodaj vydává Obecní úřad Brloh, Internetová verze: Mgr. Jan Kříž - JaKrSOFT, Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, Ipex a. s.. |
