| ARCHIV | 1 / 2004 | 2 / 2004 | 3 / 2004 | 4 / 2004 |
 |
Zpravodaj obecního zastupitelstva Brloh |
Číslo 2 / 2004 |
| ARCHIV | 1 / 2004 | 2 / 2004 | 3 / 2004 | 4 / 2004 |
|
Zpravodaj obecního zastupitelstva Brloh |
Číslo 2 / 2004 |
Vážení občané . . . |
Vážení občané,
jak jsem uváděl minule, největší akce letošního rozpočtu byly prováděny na škole. Jak na střechu, tak na modernizaci sociálů bylo vypsáno poptávkové řízení a pokaždé byl prováděn výběr minimálně z pěti přihlášených firem. Tříčlenná komise, pověřená zastupitelstvem obce, posuzovala kromě nabídkové ceny i další ukazatele, jako je kvalita návrhu smlouvy o dílo, délku záruky a pověst firmy. Každý výběr byl dvoukolový, to znamená, že v prvním kole byly vyřazeny firmy, jejichž cena byla příliš vysoká, nebo které nevyhověly v jiném ukazateli. Pokaždé bylo nakonec rozhodováno mezi nabídkami třech firem. Díky tomuto způsobu výběru se nakonec podařilo udržet skutečné náklady v plánovaných mezích přes zvýšenou DPH. Bohužel zvýšení DPH odčerpalo prostředky, které bychom jinak ušetřili. Stejně tak stoupnou i náklady na vlastní režii obce. Proto se asi nepodaří přidat do letošního rozpočtu další akci, jak jsme se původně domnívali. Příjem daní je sice o něco vyšší, než jak bylo rozpočtováno, jeho nárůst však není zase tak markantní. Přesnější odhady budeme znát až koncem srpna, tehdy však bude již pozdě rozjíždět nové řízení na zahájení dalších staveb. Máme však šanci si vytvořit určitou finanční rezervu do příštího roku.
Stálým problémem je čistota okolo kontejnerů na tříděný odpad. Kontejnerů je každý rok více, umisťujeme je i na nová místa, aby je nikdo neměl příliš daleko. Vzrůstá však nekázeň při ukládání do kontejnerů. Za prvé, do kontejnerů na plasty by neměl přijít igelit. Za druhé a to hlavně, často se stane, že kdosi přinese v tašce plastové lahve, ale neobtěžuje se je do kontejneru naskládat, prostě je položí vedle kontejneru, ačkoli kontejner je poloprázdný. Nevím jestli to dělá dospělý nebo dítě, které je líné obsah donesené tašky do kontejneru přendat. Bohužel, občas si někdo splete kontejner s černou skládkou a pak tam najdeme i stavební odpad a podobně. Výsledek je ten, že na středu obce se povalují kopičky tašek s odpadem a to jistě obci ozdobu nedělá.
Na svém posledním zasedání se zastupitelstvo obce zabývalo i náklady na likvidaci odpadů. Obec na likvidaci komunálního a tříděného odpadu doplácí ročně asi 150 000,- Kč. Velká část nákladů by se dala ušetřit, kdyby každý svědomitě plastové lahve před vhozením do kontejneru sešlápl a zmačkal. Pak bychom platili za skutečně likvidovaný odpad a ne za odvážený vzduch. Zastupitelstvo obce sice zvýšilo cenu za žetony, ta však stále nedosahuje skutečných nákladů na odvoz popelnic. Musíme si uvědomit, že peníze, které by obec nemusela doplácet na likvidaci odpadů, by se daly použít jinde, například na veřejná prostranství. Případně by se dalo ušetřit na lepší dopravní prostředek pro zaměstnance obce a děti při brigádě pro obec by byly ušetřeny zážitků, jak je popisuje, s přeháněním mládí vlastní, účastník brigády na počest Dne země, jak je popsáno dále ve Zpravodaji.
- Libor Lev -
|
Bezdrátové připojení na internet |
Obec Brloh v současné době jedná se společností INTERNET CZ a. s. o možnostech bezdrátového připojení k internetu. Jednání doprovázejí technické obtíže, spojené s přímým dohledem na vysílací systém firmy, umístěný na Kleti. Proto jednáme s odborem památek o povolení umístit přijímač na kostel. V případě povolení by tak vznikla možnost umístit zde i lokální vysílač a na bezdrátový internet připojit i více uživatelů. Ceny za užívání takovéto služby jsou uvedeny níže v nabídce firmy. Na obecním úřadě bychom rádi znali zájemce o tuto službu, abychom věděli, zda je tento projekt realizovatelný. Služba se může totiž realizovat pouze v případě pěti a více uživatelů. Svůj zájem proto prosím sdělte v co nejkratší době na obecním úřadě.
- Libor Lev -
Co je to WI-FI LITE?
Wi-Fi Lite je služba vycházející z technologie Wifi, což je zkratka pro termín Wireless Fidelity (bezdrátová věrnost). Ve skutečnosti se jedná o název druhu bezdrátové sítě, která využívá bezlicenční pásmo o frekvenci 2,4 Ghz. Technicky jde o standard IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers) 802.11 b pro vysokorychlostní bezdrátové přenosy. Tato sít umožňuje uživatelům bezstarostné připojení k okolním prvkům sítě (PC, Notebook nebo jiná wifi sít) a to v maximální rychlosti 11 Mbps.
Zákazník služby Wi-Fi Lite si zajišťuje jak zařízení, tak i instalaci a konfiguraci sám. Tito zákazníci mají nárok pouze na telefonickou podporu.
Vybavení potřebné k připojení Wi-Fi Lite
K připojení do Wifi sítě budete potřebovat klientský adaptér a to v podobě PCMCIA, PCI nebo externí USB. Dále budete potřebovat anténu, která musí být umístěna tak, aby mezi anténou a Hot Spotem pro danou oblast byla přímá viditelnost (TVV Kleť). Toto řešení je funkční jestliže vzdálenost mezi anténou a klientským zařízením nepřekročí 10 metrů (optimálně do 5 metrů). Jestliže je vzdálenost mezi anténou a zařízením delší, je třeba zakoupit Access Point (AP), tzv. přístupový bod. Toto zařízení musí být též umístěno ve stejné vzdálenosti od antény jako výše uvedené, ale je možné od něj vést ethemetové vedení až do vzdálenosti 100 m, které lze rovnou připojit do síťové karty počítače bez potřeby dalšího hardware.
Ceny připojení Wi-Fi LITE
(Ceny uvedeny bez DPH)
| Wi-Fi Lite PROXY | Wi-Fi Lite NAT | Wi-Fi Lite FULL |
| - umístění za firewallem - neveřejná IP adresa - přístup přes proxy server pouze na WWW stránky | - umístění za firewallem - neveřejná IP adresa - neomezený přístup | - veřejná IP adresa - neomezený přístup |
| cena 300,- Kč / 64 kbps / měsíc | cena 450,- Kč / 64 kbps / měsíc | cena 600,- Kč / 64 kbps / měsíc |
|
Z historie naší obce |
V letošním roce uplyne 80 let od vzniku školy v Jaroníně. Informace o osudech české jaronínské školy a událostech, které jim předcházely, jsem se dozvěděla z Pamětní knihy Národní školy v Jaroníně a z farní kroniky.
O zřízení vlastní české expositury v Jaroníně se začalo uvažovat již téměř před sto lety a to z důvodů záchrany českých dětí před odnárodněním, tedy ze strachu z poněmčování. Věci se ujala Národní pošumavská jednota a dobrá myšlenka měla oporu u všeho českého obyvatelstva. Hlavními iniciátory byli: učitel František Foltýn z Lišova, Fošumbauer z Č. Budějovic, děkan Jan Novák, mlynář Jan Jakeš (po chalupě Cvrček), český učitel J. Eliáš - všichni tři z Brloha, domkář Jan Postl a rolník Jan Bumba z Jaronína.
V roce 1913 bylo jednání se zemskou školní radou v plném proudu, ale vypuknuvší válka zastavila zdárně se rýsující skutečnost. Teprve rok po pádu Rakousko-Uherska se činily nové pokusy o otevření menšinové školy, především lesní správce Fajrych, profesor Strnad z Českých Budějovic, učitel Strašpytel a jiní. A tak konečně roku 1921 byla (péčí Národní pošumavské jednoty v Č. Budějovicích) zřízena Česká státní menšinová škola v Jaroníně, která byla prozatímně umístěna v domě Jana Bumby číslo 38 "u Antonů". Ti poskytli k tomuto účelu velkou světnici, kde se učilo, i vedlejší místnost pro ubytování pana učitele. Sami zůstávali po tu dobu v kuchyni a v dolejší staré chalupě. Ministerstvo postavilo na dvoře statku dřevěné záchody a boudu na dříví. Správou jednotřídky byl 13. října 1921 pověřen učitel Matěj Hryzbil, rodák z Husince. Vyučování začalo 17. října 1921, v pondělí po posvícení a prvními patnácti žáky byly děti z Jaronína a okolních jednot, ze Sedmi Chalup, Českých Chalup a dokonce i z Oujezdce (Třešňový Újezdec). Majitel dostával za pronájem ročně 300 korun, ze kterých musel ještě zaplatit 100 korun činžovní daně.
Pro stavbu nové školy prodal pan Bumba státu v roce 1923 část svého pole o výměře 21 arů, za něž dostal 2800 korun. Stavba byla zadána staviteli Václavu Kováříkovi z Českých Budějovic a zahájena byla v sobotu 10. května 1924. Stavělo se bedlivě nejen ve všední den, ale i v neděli a ve svátek, aby budova co nejdříve stála. A opravdu, o jaronínské pouti, dne 8. září 1924 byla již stavba hotova. Slavnostní otevření se konalo 14. září. V 10 hodin dopoledne byl sraz obecenstva, spolků a hostí u Kubíčků. Odtud se šlo v slavnostním průvodu k nové škole, kde promluvili řečníci a poprvé se otevřely dveře pro veřejnost. Byl to velice slavnostní den, krásný, bez jediného mráčku na obloze, kapela vyhrávala až do večera a toho lidstva a všelijakejch pánů... A poněvadž tuto školu měli navštěvovat děti katolických rodičů, požádali jejich zástupci (již jmenovaný Jan Bumba a František Švarc - bednář) "pány", aby byla škola také vysvěcena, což jim bylo přislíbeno. Svěcení bylo stanoveno na den sv. Václava, 28. září, a tohoto úkolu se ujal brložský děkan Jan Novák. V uvedený den se všichni účastníci včetně školní mládeže opět shromáždili na rozcestí u Kubíčků, odkud se v půl desáté odebrali průvodem ke škole. Před samotným svěcením měl pan děkan promluvu o významu školy a po něm sloužil mši svatou přímo na schodišti, které bylo k tomuto účelu velmi vkusně upraveno. Návštěvníků na svěcení přišlo prý ještě více než na slavnostní otevření.
Další zajímavosti a osudy jaronínské školy se dozvíte v příštím Zpravodaji.
- Marta Tomanová -
|
Základní škola |
Určitě jste si všimli, jak skvělým způsobem přivítala naše škola DEN ZEMĚ. Žádné plané řeči, ale skutky hovoří! Novoveské a rojšínské děti uklízely každý svou obec a pak šly pěšky do Brloha a kolem cesty sbíraly odpad. Brložské děti z prvního stupně uklízely nepořádek po vsi, někteří žáci z vyšších ročníků bílili čekárnu, natírali lávku, myli vývěsky, umisťovali lapače na kůrovce a vysadili dva stromy. Ostatní žáci z vyššího stupně uklízeli černou skládku v Jaroníně. Samozřejmě, že této akce se aktivně zúčastnil i celý učitelský sbor.
Dobrý nápad ocenilo i obecní zastupitelstvo a tímto děkuje všem dětem i učitelům. Škoda jen, že někteří naši spoluobčané si neváží této práce. Příkladem je čekárna v Brloze.
Poslední dva měsíce školního roku bývají pro žáky značně náročné. Nastává čas zkoušení, prověrek, čas nelítostných bojů o co nejlepší známku, u některých dokonce čas bojů o přežití, tedy o postup do vyššího ročníku. Proto se snažíme tyto dva měsíce svým "svěřencům" alespoň trochu zpříjemnit pořádáním různých výletů, soutěží, olympiád a podobně. Vydatně nám pomáhaly i místní spolky a obecní úřad a za to jim velice děkujeme. Co všechno jsme tedy pro naše žáky připravili?
Nebylo toho málo. Např. Den dětí, Den Země, lehkoatletickou olympiádu, výlet do ZOO, zájezd do Itálie, .... Jak děti reagovaly na některé z těchto akcí v hodinách slohu, posuďte sami.
- uč. Zdeňka Vacková -
Den Země
Jednoho dne paní učitelka Kubešová prohlásila, že zítra bude Den Země a nás čeká úklid Brloha a okolních vesnic. Já měl uklízet skládku v Jaroníně, ale sešlo z toho, jelikož pro nás přijel pan starosta a my nasedli do té rozhrkané 1203, opravdu staré výroby. Klepala se a do kabiny se plížil strašný smrad z výfuku, prostě to nebylo k vydržení.
Nakonec jsem zůstal sedět v té hajtře s Frantou Dominem a jeli jsme na kůrovce, kde jsem omylem přetáhl pana starostu kůlem, když držel past. To bylo v Jaroníně. Další past jsme vyložili na 
Kuklově, kde už mě bolely svaly z držení sekery nad hlavou a zatloukání kůlů do země a následného zavěšování pasti. Když jsme usazovali poslední, pan starosta se zapovídal s mravenci: "Mravenečkové moji milí, jak se vám daří? Jak se máte? Nic vám nechybí?"
Připadalo nám to divné, ale pan starosta nám hned vyprávěl, jak tito tvorové žijí a co jim svědčí... Další pasti jsme umístili na Nové Hospodě. Tam už bylo horko a ten starý "krám" řval, jak ho pan starosta proháněl. Jednu chvíli jsme lítali sem a zase tam. Prostě hrůza! Jako o život. Na usazení posledního lapače jsme se plazili na kopec asi 500 metrů vzhůru lesem. Konečně jsme našli vhodné místo. Už jsme zatloukli do země kůly a bylo hotovo.
Sešli jsme dolů a nasedli do té 1203, která jako obvykle smrděla... Jízda do Brloha připomínala tankodrom.
Lapače tam ještě stojí, ale zatím se nic nechytlo.
- Pavel Prüher -
Den dětí
"Hurá! Hurá!" Už je tu den, na který jsme se všichni moc těšili. Jako každý rok, tak i letos se u nás slaví svátek dětí. Přestože tento slavný den připadl na úterý, jeho oslava se uskutečnila až v sobotu. Je to už tak. Většinou se všechny oslavy plánují na víkend, kdy máme všichni dostatek času, a tak se dá všechno zvládnout. Jenom to zatracené počasí se nedá naplánovat, ani objednat. A tak se stalo, že na letošní "dětský den" lilo a lilo jako z konve.
Děti z celé vesnice, ale i z okolí, jsou však stateční rekové, a proto jim uplakané počasí nevadí. Plni nadšení a trochu nervózní se vydávají na cestu, kde je čeká spousta překvapení a dobrodružství. Také sladké odměny za splněné úkoly jim pozvednou náladu. Někteří si dokonce cestou zpívají: "Prší, prší, jen se leje..." A už je tady první stanoviště. Perníková chaloupka. První úkol za dobrůtku. Ozdobit perníček a jde se dál. Cesta pokračuje okolo Bořka stavitele, který si vyzkouší naši zručnost. Jenomže 
na nás si nepřijde! Zvládneme to a pokračujeme v cestě, která se ubírá směrem vzhůru. "To je můj konec, už nemůžu!!" ozývá se ze všech stran. Tento nelehký výstup všem znepříjemňuje poněkud zvlhlý Lucifer, ze kterého měli někteří v kalhotách. A tady už je "Krakonošovo". Kuba, Anče a hajnej asi nějak zlenivěli, a tak nám nezbývá než nařezat nějaké dříví, aby "jemnostpán" nenastydl.
Pak jsme si ještě zastříleli, což se nám všem velice líbilo a nakonec nás čekaly postavičky z pohádky snad nejmilejší. "Já jsem malej, ale šikovnej." Ano. Princezna ze mlejna. Co bychom pro Elišku neudělali. A tak přesto, že se nám vůbec, ale vůbec nechtělo, pomohli jsme jí vyprat záclony. A tím skončilo naše putování s pohádkovými postavičkami.
Na rozloučenou jsme se dorazili notně promočenými buřtíky. Promoklí až na kost, ale s dobrou náladou, jsme se vraceli domů. Tak zase příští rok!
- Jiří Vejvoda -
Den dětí
1. červen je Den dětí,
ve škole je nás jak smetí,
šestnáct skupin po deseti.
I když musíš, nechce se ti,
vést ty malé za sebou.
Ale oni k údivu,
neztrácejí odvahu.
Jedenáct disciplín nás volá,
kdo je plný sil, ten je zdolá.
První máme za sebou,
ale deset před sebou.
Kráčíme však kupředu,
pohromadě pospolu.
Kráčíme i po schodech
a toužíme po bodech.
Disciplína za disciplínou,
body se nám jenom hrnou.
Už jich máme požehnaně,
pořád myslíme jen na ně.
135 bodů a hodně schodů,
těšíme se všichni domů.
Zítra zase učení
a proklaté zkoušení.
- Jana Poulová -
Špatné počasí
Než začnu vyprávět svůj příběh, mám tady krátkou básničku.
|
Prší, prší stále více,
už mi zbrunátněly líce. Oslava teď mizí v prachu, blížíme se k velkému krachu. Družstva z dětí složená pevnou rukou vedená. Plní úkol za úkolem, křičí hromovým sborem: "Určitě to vyhrajem!" Tu však hřmění znenadání, všichni k zemi hlavy sklání. Řešení je na světě, nemusíme do deště. Avšak cíl je blíž a blíž. Copak ty ho nevidíš? První místo v nedohlednu, jen tak tomu nepodlehnu. Vždyť je to jen zábava, pro nás děti dělaná. |
 |
Stalo se tradicí, že se na naší škole slaví Den dětí. Jenže letos nám nepřálo počasí, a proto vedení rozhodlo, že se plánovaná stanoviště přesunou do budovy školy.
Po zhlédnutí filmu Příběh rytíře se všichni shromáždili na chodbě a čekali na další pokyny. A věřte, že to, co následovalo, mě nemile překvapilo. Družstva, která soutěžila, byla složená ze zástupců všech tříd. No, prostě horor. Dostala jsem na starost děti. Nikdo ani netušil, že já a malé děti... Ale nakonec to šlo. Jenže co následovalo, mi vzalo dech.
Vyrazili jsme tedy na trasu. Několik prvních stanovišť jsme zvládli se ziskem mnoha bodů. To už stojíme v tělocvičně a chystáme se prolézt tunelem. Všem malým se to podařilo bez problémů. Teď přišla řada na mě. Sunu se do tunelu. Vyrážím kupředu. Jenže ouha. Co se děje? Nemůžu dál. Slyším: "Přineste nůžky..." "Jen to ne!" Křičím: "Pusťte mě ven!" Začínám panikařit. Tunel se hýbe. Najednou mám prostor, který mi chyběl. Jsem venku. To byly nervy. Když se ocitnu na světle, vidím, že pytel schválně drželi mí spoluhráči a teď se mi smějí. "No počkejte," slibuji jim, "já vám to spočítám".
Naštěstí jsem neměla čas jim něco provést, ale i tak... Ale to už je tu poledne a my běžíme na oběd. Ačkoli naše konečné umístění nebylo nejlepší, užili jsme si dopoledne tím nejlepším způsobem. Hlavně, že se nevyučovalo.
- Hana Švarcová -
Itálie
V Itálii bylo hej,
"Čase, nikam nespěchej!"
Mohl by ses i vrátit,
naše chyby zvrátit.
Riccione, San Marino,
jaképak tam pijí víno?
To se asi nedovím...,
i kdyby, tak nepovím!
Slunce hřálo, pálilo,
dost lidí se spálilo.
A pak večer kňučeli,
pantenol si půjčili.
Plavčík jménem Diego,
vypadal jak nemehlo.
Jak jen on hrál volejbal,
ten míč se k nám nedostal.
Stejně nás to bavilo,
pár děcek se i napilo.
Pak se na to přišlo,
zas jim to nevyšlo...!
Sranda byla větší, než jsme čekali,
dokonce i pizzy jsme se dočkali.
Že by byla úžasná, to se říci nedá,
naše pizza jiný výsledek podá.
Zeptejte se koho chcete, a ten Vám poví:
"Jo, v Itě, tam se hoví!"
Slunci tam říkají sole,
Itálie je na jihu dole.
O hotelu škoda mluvit,
někdo tam měl mravence!
Neradila bych Vám moc je prudit,
nebo budete mít ďobance.
A co jídlo? Ještě horší,
skoro vždycky v kýblu končí.
Jinak to tam bylo prima,
nebyla tam ani zima...
Příště bychom jeli znova.
Ale radši jiný hotel,
možná by byl lepší motel
nebo nejlíp - vlastní postel...
- Petra Zdychyncová a Stanislava Hlaváčková -
Itálie
Všichni máme plné kufry,
doma zažili jsme velké fofry.
Řízky jsou už smažené,
děti všechny blažené.
Rodiče se s námi loučí,
někteří i trochu brečí.
Autobus je plný dětí,
jelo nás tam jako smetí.
Noc je dlouhá, zadky tlačí,
někteří se stále mračí.
Dlouhé fronty na záchody,
občas zajdem do přírody.
Už, už svítá,
Itálie, ta nás vítá.
Všichni oči slepené,
po té noci probděné.
První den nám vítr foukal,
každý Ital na nás koukal.
Ubytovna byla prima,
i když Evě byla zima.
Moře bylo vskutku teplé,
mušle nebyly moc velké.
Viděla jsem medúzu,
hned jsem z ní měla hrůzu.
V delfináriu jsme také byli,
s delfíny se pobavili.
Předvedli nám vše, co umí,
měli jsme chuť plavat s nimi.
San Maríno bylo pěkné,
nakoupili jsme tam dary věcné.
Mnoho fotek nafotili
a zmrzlinu okusili.
Zmrzlinu mají vskutku dobrou,
ve frontě jsme stáli po dvou.
Dobrá byla stracciatella,
překvapila nás i cena.
A když venku pršelo,
lákalo nás video.
Poslední den už byl tu,
uběhlo to jak v rychlíku.
Po večeři jsme hned jeli,
Italové zesmutněli.
V autobuse už zas jedem,
dostali jsme chleba s medem.
Rodiče se nás už dočkat nemohli,
rádi nám s kufry pomohli.
Tak to byl náš výlet v Itálii,
a někdy bychom se tam zas vrátili.
- Pavla Foltinová -
ZOO - Praha
Cesta do zoologické zahrady v Praze nebyla moc dlouhá. Projíždíme Prahou, vítá nás Trója a už je tu ZOO. V areálu zahrady mě zaujala snad všechna zvířata. Od hadů, chameleónů, ještěrů, tučňáků, pelikánů, plameňáků, kasuárů, papoušků, sov, supů až po tygry, zebry, antilopy, gorily, vlky, klokany, koně převalského, slony, hrochy, lvy... a také točená zmrzlina. Takovou dobrou točenou zmrzlinu jsem ještě nejedla. Vřele doporučuji. Koho bolí nohy, může jet po ZOO vláčkem, který se řítí rychlostí šneka. Kdo nechce chodit do kopce, i pro toho tu něco je. Lanovka. Ale pozor! Zahrada je tak rozsáhlá, že se tam bez plánku asi těžko vyznáte.
A ještě se mi naskytla jedna velkolepá podívaná. Takový velmi zvláštní druh antilopy právě rodil mládě. Opravdu, neobvyklý zážitek.
A to už se chystáme na návrat domů. Nikdo se neztratil. Hurá! A přece někdo chybí. Paní učitelka Hásová a celá první třída. Po půl hodině hledání jsme je nakonec našli. A krom toho, autobus byl opravdu na úrovni. Měl klimatizaci, skvělé sedačky, zkrátka pohodlí.
- Pošarová Lenka -
ZOO
V ZOO byla zvířata,
všelijaká - strakatá.
Byly tam i opice,
které žijí v Africe.
Tuleni, a to dva druhy,
cvičili s míči nebo kruhy.
Tučňáci se tam šli dívat,
nemohli se ani hýbat.
Bílí papoušci jenom křičeli,
ale dívat se na nás nechtěli.
Nechtěli, abychom tam byli,
neboť na nás skoro vyli.
Některá zvířata tam spala,
nejradši by se asi zahrabala.
A kdyby vykoukla,
tak by nás prokoukla.
Sloni, to byla skoro největší zvířata,
byli ale šedí,
možná, že někteří i hnědí.
Měli dlouhé uši a velké oči,
to aby dobře slyšeli,
ale taky dobře viděli.
Zebry byli pruhované,
skoro jako malované.
Také "ňáké" zebry jsou,
co se samy malujou.
A běhají sem a tam,
utéct je však nenechám.
Klokani, klokani
byli dobří skokani.
Kapsu měli v kožichu
hned vepředu na břichu.
Všechna zvířata byla v kleci,
no to jsou ale věci.
Neradi se loučíme,
ale už odjíždíme.
- Šárka Filipiová -
|
Poděkování |
Jménem vedení školy děkuji všem, kteří se během celého školního roku věnovali ve svém volném čase dětem a vedli zájmové kroužky bez nároku na finanční odměnu.
Děkuji
| panu | Hrubešovi a Ondřichovi za kroužek volejbalu, | |
| paní | Anderlové za zdravotnický kroužek, | |
| paní | Mgr. Pouzarové za sportovní kroužek, | |
| paní | Bc. Markové za hudební kroužek, | |
| paní | Mgr. Němcové za kroužek angličtiny, | |
| paní | Mgr. Vackové za kroužek přípravy k přijímacím zkouškám z ČJ, | |
| paní | Mgr. Čeloudové za kroužek čtení, | |
| paní | Mgr. Kubešové za nácvik divadelního představení, | |
| slečně | Mgr. Pulkertové za kroužek přípravy k přijímacím zkouškám z M | |
| slečně | Mgr. Némethové za kroužek přípravy k přijímacím zkouškám z Př. |
|
Mladí zdravotníci soutěžili |
19. května soutěžila naše dvě družstva mladých zdravotníků v okresní soutěži.
|
 |
|
 |
|
Mladí hasiči |
Soutěž v Holubově
V sobotu 24. dubna nám začala další velmi namáhavá soutěžní sezóna. Za proměnlivého počasí se na holubovskou náves sjelo 5 družstev mladších žáků a 10 družstev starších žáků. Na soutěžících byl znát brzký začátek sezóny a proto se všem nedařilo podle jejich představ. Na tom ztroskotal především největší favorit soutěže Třísov. Třísovského škobrtnutí jsme využili nejen my, vítězové soutěže, ale i druhé družstvo z Holubova a naše Béčko. Céčku se ale moc nedařilo a skončilo až deváté.
Všechny překvapilo nasazení družstva našich mladších žáků, které se skládá z dětí předškolního věku, prvňáků a druháků. Po několika prolitých slzičkách vybojovali krásné 4. místo.
Druhá soutěž
Netřebíce - 15. 5. 2004
Áčko přijíždělo na tuto soutěž jako vedoucí družstvo, ale bylo nám jasné, že se nás pokusí Třísov porazit. A také se tak stalo. Ačkoliv se nám povedlo zatočit savice v rekordním čase, nesedl nám koš, který se proletěl vzduchem. A tak jsme obsadili druhé místo. Béčko se této soutěže nezúčastnilo. Céčko obsadilo 4. místo. Mladším žákům se soutěž mimořádně povedla a obsadili 4. místo, které jenom potvrdilo, že i malé děti mohou vybojovat dobrá umístění.
Jarní kolo hry Plamen 22. 5. 2004
Do této soutěže jsme přišli jako jedni z favoritů. Naše šance na dobré umístění vzrostly s nasazením druhého družstva. Jenže vrásky na čele nám dělala bodová ztráta na Třísov, který vyhrál podzimní kolo. S tímto handicapem jsme se srovnali a díky klopýtnutí jednoho třísovského závodníka na útoku CTIF jsme nakonec po nervydrásajícím závodě okresní kolo vyhráli a postoupili do krajského kola, které se konalo 19. 6. 2004 v Milevsku.
Družstvo B, které nás při sčítání bodů zachránilo, obsadilo 4. místo. Největším překvapením celé soutěže
však nebylo vítězství starších žáků, nýbrž vítězství žáků mladších, kteří štafety běželi poprvé v životě a zaslouženě zvítězili. Takže letos se opět potvrdila nadvláda brložských hasičů.
- Hanka Trávníková, Hanka Švarcová, Pavla Foltinová -
Krajské kolo hry Plamen
V sobotu 19. 6. se zúčastnilo družstvo starších žáků SDH Brloh krajského kola hry Plamen. Ani zde naše děti ostudu neudělaly. Skončily na krásném druhém místě. Získaly pohár za první místo v požárním útoku. Tato disciplína se hodnotí samostatně. A takto se naši mladí hasiči představili:
SDH BRLOH
Co se pamatuji, postoupilo naše družstvo na kraj už pošesté v řadě. A hned při krajské premiéře jsme postoupili do republikového kola. Tam jsme jako naprostí nováčci vybojovali 8. místo. Potom se mnoho z nás snažilo úspěch zopakovat, ale štěstí nám nepřálo. Naše nynější družstvo se snaží o dobrou reprezentaci okresu Český Krumlov.
Jsme složeni ze čtyř kluků a pěti holek. Většina z nás je u hasičů už od 1. nebo 2. třídy. Teď se budu snažit všechny členy krátce představit. Začnu u služebně nejmladšího člena. Radek je u hasičů něco kolem jednoho roku. Tvoří důležitý článek především běžeckých disciplín. Doma ho známe pod přezdívkami Podkopec a Nadkopec. Dalšími členy jsou Honzík a Jiřík, Radkovi spolužáci a kámoši. Bez jejich přičinění bychom při útoku zůstali na základně, protože právě oni roztahují hadice. Jsou známí pod přezdívkami Fojť a Klabák. Vrásky na čele nám dělá Michal, který bojkotuje každý náš trénink, ale i on se zapojí a vypomůže, když už ostatní nemohou. Měl by se po vás otočit, když uslyší svou přezdívku Ventyl. Dlouholetými členkami jsou Maruška a Gábinka, které se potkávají každý den ve škole, neboť jsou už osm let spolužačky. V družstvu jsou univerzální články, a tak se hodí na všechno. Marušky
přezdívka je Mafenka, Gábina zase reaguje, když jí někdo řekne Lentilka. Pavla, co k ní mám říct? Asi to, že bez ní by nic kolem hasičů nebylo to pravé ořechové. Je to Fojťova ségra a její přezdívka tedy zní Fojtínka. Služebně nejstarší členkou je Hanka T. Hanina drží družstvo v chodu. Ona se nás snaží dokopat na každý start včas. Věřte mi, nemá to lehké. Je to hold naše poctivka, náš Trávník. Zbývám už jen já, kronikářka Hanka Š. Mojí ségru Majdu už znáte. Jsem další z mnoha univerzálů, kteří se v našem družstvu ukrývají. Mezi moje nejnovější přezdívky patří Kája a Bagr. Významy přezdívek vysvětlovat radši nebudu. Nás a dalších 18 mladých hasičů z Brloha vedou k dobrým výsledkům paní Tykalová a Trávníková.
Tak, to je brložské družstvo. Všichni nás poznáte podle veselého smíchu, kterým překonáváme skrývaný strach a nervozitu.
- Hanka Švarcová -
|
Něco z historie závodů a 15 let lyžování na vleku v Rohách |
Závody na lyžích "ZIMNÍ OLYMPIÁDY DĚTÍ"
První proběhly v roce 1975. To jsem byl v 9. třídě ZDŠ a poprvé a naposled závodil v kategorii starších žáků ve sjezdu a slalomu. Dále byly kategorie nejmladších a mladších žáků a žákyň. Dodatkovou a také oceněnou soutěží byla jízda na saních. Dohromady se rozdělilo 22 diplomů a věcných cen. Prvního ročníku se zúčastnilo mnoho dětí z Č. Krumlova, z Chvalšin a brložskou ZDŠ zachraňovalo šest místních Roháků.
Vydařený první ročník vyhecoval partu kluků a holek z Rohů k dalším, ještě lépe připraveným, ZIMNÍM OLYMPIÁDÁM MLÁDEŽE. Již s prvním sněhem se začínaly rozdělovat funkce od ředitele až po traťové spojky. Jejich úkolem bylo rozdělovat u zastávky startovní čísla a doprovázet přijíždějící na závodiště. Největší tahouni byli: Emil Tanzer, Jan Kříž, celá rodina Gažáků a Hanka Jakešů (Postlů). Vzpomínám si, jak paní Gažáková připravovala várnice čaje pro zmrzlé závodníky, kteří se zahřívali při čekání na autobus u ní v kuchyni.
Takto podobně probíhalo dalších 12 ročníků. Hlavní sponzoři: Spoje ČK, Kamenictví ČK, Dům pionýrů ČK, MNV Brloh a další. Zpočátku jsme stavěli závodní tratě na menších svazích nad zastávkou a postupně jsme je přesunuli až na nejlepší "Fidlárkův kopec". Na tomto, pro Roháky "drahém kopci", nás asi v roce 1986 poprvé napadla myšlenka postavit kotvový vlek. To už byl rozjetý Kramolín a vleky byly i ve Vyšným, na Křižáku, v Hořicích a jiných místech. Prostě děti si zvykly, že je to vytáhne a nám ubývali závodníci hlavně z Českého Krumlova. Přípravy na kotvový vlek jsem probíral s Emilem Tanzerů. Ale než jsme stačili něco udělat, přišel za námi Venca Švarců a nabídl, že MNV v Brloze koupí ze Žiliny malou PUMU. Tu jsme po delším čekání zabudovali za tuhých mrazů v prosinci 1988. Na montáži se nejvíc podíleli ing. Kantorik Peter ze Žiliny, já, kluci Šíchů, Ondrášků, Franta Dánů a Libor Anderlů. Elektriku jsme provizorně napájeli od Záhorků a po zaběhnutí lana a přidělání kotev se prvně lidé vyvezli na kopec. Tak jsme založili "SKI KLUB ROHY".
Před pěti lety jsme koupí nového lana prodloužili vlek z 350 na 450 metrů. Spodní nástupní stanice je 780 a horní 870 metrů nad mořem. To zaručuje dobré sněhové podmínky, i když sjezdovka je na jihovýchodní straně kopce.
Nyní si už dva roky užíváme večerního lyžování při velmi kvalitním osvětlení, které láká lidi z celého kraje. Obecní úřad také dobře vyřešil příjezd aut k vleku třemi výhybkami, takže se může parkovat hned u sjezdovky. Pochvalu také zaslouží Radek Kraus z Rojšína, který dělá zadarmo propagaci na Internetu. V současné době se podílí na práci kolem vleku asi 10 členů SKI KLUBU. Jejich přáním je vybudovat letos malý, asi 100 metrů dlouhý vlek. Ten bude sloužit nejmenším dětem na lyžičkách, saních i bobech. Splacení odhaduji na tři průměrné sezóny, ale hlavně nám vyrostou zájemci o tento druh zdravého rekreačního sportu.
I nadále chceme pokračovat v našich aktivitách, což jsou především lyžařské výcviky pro školy, závody a maškarní klání na sjezdovce.
S pozdravem a pozváním na příští lyžovačku za SKI KLUB ROHY.
- Jiří Tancer -
|
Se psy do EU |
Od července letošního roku vchází v platnost nový předpis o pohybu psů, koček a fretek po Evropě. Od tohoto data musí mít každé z uvedených zvířat pro cesty do zahraničí "cestovní pas". Tyto cestovní pasy budou na základě předložených očkovacích průkazů (nebo u dosud neočkovaných zvířat po provedeném očkování) vydávat akreditovaná veterinární pracoviště.
Každý pas bude opatřen pořadovým číslem, potvrzením o řádném očkování proti vzteklině, informaci o elektronickém čipu a stručným záznamem o případných onemocněních, která zvíře prodělalo.
Jednou ze základních podmínek pro vydání pasu je identifikace (označení) zvířete. Prozatím uznávaným způsobem je "zřetelně čitelné tetování" (to ovšem platí pouze pro čistokrevné psy, kterým byl vystaven průkaz původu a číslo přiděleno plemennou knihou Českomoravské kynologické jednoty) nebo označení elektronickým mikročipem. Tato platí pouze pro osmileté přechodné období. Po jeho skončení bude akceptováno pouze označení mikročipem odpovídajícím standardu ISO 11784/5. Pokud bude zvíře označeno jiným druhem čipu, bude muset mít jeho majitel při výjezdu do zahraničí vlastní čtecí zařízení. Pokud nebudou splněny příslušné požadavky, mohou orgány na státní hranici:
| 1. | vrátit zvíře do země původu | |
| 2. | izolovat zvíře na náklady majitele do doby než budou předloženy příslušné doklady | |
| 3. | utratit zvíře bez finanční náhrady, pokud bod 1 a 2 nebudou možné |
|
Pozvání do knihovny |
Víte, jak se daří akcím, o nichž jsme psali v minulém Zpravodaji?
Děti dětem
| - | jde o příspěvek na budování prvního dětského hospice v Čechách. Děti vyrábějí různé drobnosti a já je s návštěvníky knihovny měním za dobrovolnou peněžní sumu. Zatím se nám podařilo získat téměř 700,- Kč. Akce ještě trvá, děti se snaží, a proto vás prosím, přijďte je podpořit i vy. Každá koruna na dobrou věc je dobrá! Všem, kdo už přispěli, děkujeme. |
| - | hledáme nejoblíbenější knihu. 7. dubna byl zveřejněn seznam 200 nejoblíbenějších knih, v červnu se seznam zúžil na 100, v září na 50 a v Týdnu knihoven (4. - 10. října 2004) bude vyhlášena Nejoblíbenější kniha obyvatel České republiky. Bližší informace i dílčí výsledky (řazeny pouze formou abecedního seznamu děl podle jmen autorů) jsou průběžně zveřejňovány na www.mojekniha.cz. Zatím se do této celostátní akce zapojilo asi 70.000 čtenářů, z toho v naší knihovně jich hlasovalo asi 70. Anketní lístek, kde je název knihy a jméno autora, může každý vyplnit jen jednou. Zvu všechny spoluobčany (nejen naše čtenáře), přijďte dát hlas své knize. |
|
Nové knihy |
V dnešním přehledu převažují knihy naučné, a proto s nimi začneme. Z edice 101 praktických rad mohu nabídnout hned devět titulů: PRAKTICKÝ ZAHRÁDKÁŘ, POKOJOVÉ ROSTLINY, KAKTUSY A SUKULENTY, VIDEO, JAK VAŘIT V MIKROVLNCE, JÓGA, ZDRAVÉ TĚHOTENSTVÍ, PÉČE O PRSA a ZDRAVĚ ŽÍT. Dalších 365 rad pro dobrou kondici najdete pod názvem DOKONALÉ ZDRAVÍ a problémem toxikomanie a drog (účinků i terapie) z pohledu lékaře se zabývá kniha OD NÁVYKU K ZÁVISLOSTI. Inspiraci pro stůl plný dobrot naleznete v kuchařkách ČESKÁ KUCHYNĚ PRO KAŽDÉHO a PADESÁT MENU ZA PŮL HODINY. Pro kutily tu máme VESTAVĚNÉ SKŘÍNĚ (snadno a rychle) a opomenut určitě nezůstane ani ATLAS POKOJOVÝCH ROSTLIN. Na své si přijdou i milovníci historie s pátým dílem TOULKY MINULOSTÍ SVĚTA, ve kterém se dozví o Byzantské říši, křížových výpravách, počátcích Evropy a evropském středověku. Válečná tématika je obsažena v knihách HITLEROVO NĚMECKO - nebo-li život v období třetí říše, NEBE A PEKLO - válečný deník německého výsadkáře a VÁLEČNÉ HROBY VE FRANCII - seznam českých vojáků padlých ve Francii. Navštívit kulturní památky a přírodní ráje naší planety zaštítěné organizací UNESCO můžete prostřednictvím šesti nádherných publikací NEJKRÁSNĚLŠÍ DIVY SVĚTA. Předloňské záplavy na jihu Čech vám přiblíží kniha POVODEŇ.
Z beletrie máme tři díly románové ságy rozvětvené francouzské rodiny, jejíž děj se odehrává na pozadí tragických událostí 2. světové války, s názvem MODRÝ BICYKL. Kniha pro milovníky jachtingu, moře a dobrodružných cest MALÉR LODI MARKÉTA, přináší příběh plachetnice Markéta a její posádky za plavby z Hamburku do Holandska, Francie a Anglie. Darem od spoluautorky, paní Hronové (rozené Königbauerové), jsme dostali dvojjazyčnou publikaci VYBRANÉ POVÉSTI BUDĚJOVIC. Romantika, napětí, láska i nenávist na vás čeká: V SEDMÉM NEBI, KRÁLOVSTVÍ STÍNŮ, KLETBA SVITKŮ a RAPSODIE. O tom, jak z nápadů okradených vynálezců, zlepšovatelů a návrhářů zbohatli jiní, se dočtete v knize NEJVĚTŠÍ SMOLAŘI STOLETÍ.
Čtení pro dívky z edice Páté srdce nabízíme: LÁSKO, KAM SPĚCHÁŠ..., SÁZKA NA COPY, POMSTA CHUTNÁ HOŘCE, JEŽÍŠI HOLKY, JÁ UMÍRÁM!, SAMÁ VODA a SEN O ZELENÝCH OČÍCH. Zatím nejpůjčovanější z přehledu nových knih pro mládež je pátý díl HARRY POTTER A FÉNIXŮV RÁD, anglicko-německo-český ILUSTROVANÝ SLOVNÍK a dívčí romantika od Lenky Lanczové POSTEL PLNÁ RŮŽÍ.
Kromě těchto novinek jsme dostali další výměnný soubor 70ti knih z Českého Krumlova. Takže neváhejte a přijďte si vybrat čtivo na letošní uplakané léto a podpořit i zmíněné akce. Těší se na vás knihovnice
- Marta Tomanová -
|
Tři oříšky pro Popelku |
Letošní vycházející ročník deváťáků se rozloučil, se svou ZŠ Brloh, hezkým divadelním představením Tři oříšky pro Popelku, které nastudovali pod vedením třídní učitelky Marie Kubešové. Obdiv a poděkování si účinkující zaslouží především zato, že přes bojkot některých chlapců dokázali pohádku odehrát. Pomoc našli u spolužáků z mladších ročníků. Je opravdu moc dobře, že tato krásná brložská tradice zakončení povinné školní docházky zůstala zachována.
|
Práce s dětmi a mládeží v ČSČK |
Práce s dětmi a mládeží v ČSČK v letech 1970 - 1980 (pokračování)
Rok 1976 - zavedena nová výše členských příspěvků pro dorost, ročně 2,- Kčs.
Rok 1978 přinesl nové iniciativy v oblasti výchovného působení ČSČK na děti a mládež. Ve spolupráci s ministerstvem školství a Československým rozhlasem, byla vysílána zdravotně výchovná hra "Abeceda docela malých doktorů". V 15-ti relacích se žáci poučili o základech první pomoci. Postavu "doktora Filipa Hojíto" představoval herec Vlastimil Brodský. Relace byly vysílány každý den před osmou hodinou. Na relace navazovalo praktické procvičování první pomoci v pracovních sešitech, které obdrželi všichni účastníci. Po odposlechu relace následovala práce učitelů s dětmi.
procvičování nejen teoretických, ale zejména praktických úkonů první pomoci. Práce každého žáka byla individuálně hodnocena učitelem. Úspěšní absolventi hry obdrželi "Diplom docela malého doktora". Hra byla původně určena pro děti 3. - 5. ročníku ZŠ, později byl záběr snížen o rok, na 2. - 4. ročníky ZŠ. Hra byla reprízována v 2 - 3 letých intervalech a žáci dostávali i účastnický odznak.
V roce 1979 ji absolvovalo více než 250 000 žáků.
Základní organizace ČSČK v Hostinném (okr. Trutnov) přišlo s iniciativou pořádání další hry pro předškolní děti v mateřských školách nazvané "Panenka nám stůně", později byl název změněn "Když Alenka stůně". K této hře byly vydávány omalovánky, příručka motivačních pohádek i básniček, diplomy a plakety pro děti. Později se populární "Alenka" stala součástí osnov mateřských škol a zahájila vítěznou cestu do světa - zájem o ni projevily i jiné národní společnosti ČK a ČP. Postupně byla doplňována o zdrav. školení ředitelek, učitelek a dalšího personálu mat. škol a o metodické materiály určené rodičům zapojených dětí. Značné finanční prostředky spojené s realizací této hry pomáhala zmírnit Česká státní pojišťovna. Mnozí mladší čtenáři Zpravodaje si jistě na obě hry vzpomenou a možná mají ještě doma diplomy, omalovánky či odznaky.
- Marie Anderlová -
|
...a teď něco na zub |
Do dnešního Zpravodaje nám svými recepty přispěla Katka Bauerová z Jaronína a s jedním i paní učitelka Renata Valešová z Brloha. Velíce jim za ně děkujeme.
Kuře po Albrechticku
Kuře nakrájíme na porce, osolíme, obalíme v mouce, rozšlehaných vejcích a strouhance. Obalené porce narovnáme do pekáčku, zalijeme smetanou a pečeme ve vyhřáté troubě. Smetana se během pečení vsákne do jednotlivých částí, které obarví dozlatova.
Příloha: vařené nebo pečené brambory, zeleninový salát.
Americká buchta
4 vejce utřeme s jedním hrnkem pískového cukru, přidáme dva hrnky polohrubé mouky, půl lžičky skořice, 1 lžičku kakaa, 1 prášek do pečiva, půl hrnku oleje. Důkladně promícháme a přidáme 4 hrnky na
kostičky nakrájených jablek, hrst ořechů, rozinky a znovu promícháme. Husté těsto vylijeme na vymazaný a moukou vysypaný plech a pečeme v mírně vyhřáté troubě. Můžeme polít čokoládovou polevou, ale stačí posypat cukrem.
Buchta pro strýčka
Těsto: 40 dkg hladké mouky, 10 dkg cukru, 1 Hera, 1 prášek do pečiva, 1 žloutek, 1 lžíce kakaa, 1 lžíce mléka.
Náplň: 2 tvarohy, 3 žloutky, 20 dkg cukru, sníh ze 4 bílků, vanilkový pudink uvařený z 0,5 litru mléka.
Suroviny na těsto smícháme, dobře propracujeme a dáme přes noc do ledničky ztuhnout. Druhý den připravíme tvarohovou náplň, těsto rozdělíme na dvě části. Na vymaštěný a moukou vysypaný pekáč nastrouháme jednu část těsta, polijeme tvarohovou náplní a nastrouháme druhou polovinu těsta. Upečeme dozlatova.
Jablkový závin trochu jinak
25 dkg pomazánkového másla bez příchuti, 25 dkg polohrubé mouky, 1 kg kyselejších jablek, rozinky, strouhané ořechy, trochu strouhanky, mletou skořici, cukr, kousek másla.
Na vále zapracujeme mouku s pomazánkovým máslem, těsto vyválíme na placku. Potřeme ji máslem, posypeme strouhankou, potom jablky, cukrem, skořicí, rozinkami, ořechy. Zatočíme na závin a dáme na plech. V předehřáté troubě upečeme.
Sýrový mls
1 balení sójových nudliček (kostek) zalijeme vroucí vodou, přidáme 1 kostku masoxu a kari koření (podle chuti) a necháme 45 minut vařit. Na másle uděláme trochu jíšky, zalijeme částí vývaru s nudličkami, vsypeme nastrouhaný eidam, přidáme 3 lžíce plnotučné hořčice a vše zalijeme smetanou. Krátce povaříme. Podáváme s těstovinami či s rýží.
Přejeme dobrou chuť.
|
Kde je Bůh? |
Často slyšíme: Něco nad námi existuje. Pokud možno něco s malým "n". Aby to nemělo žádnou sílu a závaznost. Ale Bůh jako osoba? Někde na nebesích, někde ve Vesmíru, nebo někde za Vesmírem...? Pokud se nechci stýkat s tchyní, odstěhuju ji někam daleko. Nebo se sám s´ rodinou odstěhuju hodně daleko.
Tak i my v našem křesťanství odstěhováváme Boha někam daleko. Kde sídlí Bůh? Nahoře, na nebi, často zní odpověď. Ale vždyť tam není Nic. Tam je nekončící Vesmír. A cesta tudy pro nás obyčejné lidi je nesmírně složitá.
I když již svatý Pavel ve svém listu Římanům (Řím 1,19-20) píše, že Boha poznáváme jako Tvůrce podle věcí stvořených. Velký středověký filosof Tomáš Akvinský z toho vychází, navazuje na řecké myslitele a uvádí svoje důkazy Boží existence ve svém celoživotním díle Summa theologica. Tento filosofický přístup po něm nazvaný tomismus pak nachází oporu v Newtonových základních čtyřech zákonech mechaniky. To pokračuje fascinací Koperníka a ostatních hvězdářů nad zákony pohybu nebeských těles, kteří k tak precisním zákonům hledají jejich Zákonodárce...
Nám prostým lidem jen povrchně vzdělaným v přírodních vědách i ve filosofii je tato cesta v dnešní uspěchané době většinou nepřijatelná. Ale každý z nás se může v klidu a tichu zastavit. A je jedno, zda se zastavíme v nějakém chrámu, na hřbitově, někde v přírodě, doma nebo v nemocnici... Musíme si vzít čas, zastavit se někde, kde nás nikdo nebude rušit a soustředit se v sobě a otevřít se Tomu, který je nám již důvěrně známý nebo dosud zcela neznámý. Nic si nevynutím. Víra se nedá naučit, víra je dar. Víra není cit, víra je vztah.
Protože je člověk zmetek (Řím 7,18-23), hříšná nádoba, nositel neposlušnosti prvních lidí (Řím 5,12)... a na zlé duchy zásadně nevěří, musíme si dát pozor na svoji samolibost a pýchu. Protože Dialog probíhá v nás samotných, těžko se v tom vyznáme. Není radno se svěřovat se svými prožitky svým nejbližším. Od toho máme svého křesťanského kněze, židovského rabína, východního guru...
Boha nehledejme daleko. Žije v nás, žijeme-li v Něm. Setkat se s Ním můžeme jen na dně své vlastní osobnosti.
- MUDr. Bohumír Šimek -
|
Volby do EU |
A máme výsledky. Neuvěřitelné vítězství ODS a v závěsu vítězství komunistů. Volby do EU jsou předznamenáním toho, že konečně by u nás mohla ODS vládnout sama bez brzdy koaličního partnera. Ale i komunisté věří, že bude nový Únor.
ODS je jednička voleb. Zvítězila ve všech krajích. Tradičně ji volili především podnikatelé, ale i ostatní skupiny obyvatelstva jí daly přednost. Jen důchodci a nezaměstnaní snad díky nostalgii po režimu před Listopadem dali přednost komunistům. Mladí voliči dali přednost kromě ODS ještě volebnímu seskupení se Zielencem a navíc více preferovali Stranu zelených. Starší kromě ODS volili ještě zejména komunisty. Voliči s vyšším vzděláním volili ve významnějším procentu ODS a Zielence. Ale jen dvě třetiny voličů volily parlamentní strany. Je to snad výraz nespokojenosti se současným parlamentem?
Máme zvoleno. Jen si kladu otázku, proč volíme strany, které odmítali vstoupit do Evropské unie nebo brání vzniku funkčního útvaru jednotného společenství evropských národů se společnou vládou a společnou zahraniční politikou. Vždyť většina občanů naší republiky hlasovala pro Evropskou unii. Změnilo se snad něco naším vstupem do EU?
Vážení nevoliči! Tentokrát vás bylo opravdu hodně, dva ze tří. Pokud jste nešli k volbám proto, že jste spokojeni se současnou politikou, vaše neúčast není moudrá, ale budiž. Pokud jste nešli k volbám proto, že to nemá cenu, protože politici si to stejně udělají po svém, pak stručně řečeno, vaše neúčast jim to umožňuje. Za současnou naši politiku zodpovídáte víc, než si myslíte.
Vážení voliči! Snažme se vždy rozpoznat plané sliby politiků, snažme se rozlišovat mezi čestnými politiky a prokorupčními, snažme se rozlišovat slušné od hulvátů a volme s rozmyslem. Jsou strany, které mají stabilní počty svých voličů. Jedině svou účastí ve volbách máme šanci nastoupit cestu změny.
- MUDr. Bohumír Šimek -
|
Informace |
Z minulého čísla Zpravodaje z informací OÚ připomínáme:
Poplatky
Jsou ještě někteří jedinci, kteří dosud nezaplatili za vodu za rok 2003, za tříděný odpad na rok 2004 a za psy na rok 2004.
Ti dotyční, to jistě ví a je proto nutné, aby poplatky co nejdříve uhradili na obecním úřadu v hotovosti, neboť je jim od 1. 6. 2004 připočítáváno penále.
Uzavírání smluv o nájmu hrobového místa na hřbitově v Brloze
Tyto smlouvy je nutné uzavřít nejpozději do konce letošního roku. Bohužel, se doposud mnoho občanů nedostavilo k sepsání této smlouvy.
Jelikož se ve smlouvě uvádí čísla hrobů a v místní kartotéce nemusí být čísla hrobů vždy správně uvedena, prosíme občany, aby zkontrolovali čísla hrobů než přijdou sepsat smlouvu na obecní úřad.
K podpisu smlouvy vezměte s sebou občanský průkaz.
Uzavírání smluv o dodávce vody a odvádění odpadních vod
Smlouvy jsou již na OÚ vyhotoveny, žádáme Vás proto o jejich vyzvednutí a podepsání.
Do konce letošního roku musí mít každý odběratel vody nebo ten, kdo odvádí odpadní vody do kanalizace, smlouvu uzavřenou a podepsanou.
Součástí tohoto čísla Zpravodaje je tiskopis Přiznání k poplatku ze psů. Dostávají ho všechny rodiny v obci i v osadách, jelikož bylo zjištěno, že někteří držitelé psů uvádějí chybný počet držených psů nebo přiznání vůbec nepodali a poplatek za psa tudíž neplatí.
Dle obecně závazné vyhlášky obce, kterou jsme rovněž zveřejnili v minulém čísle Zpravodaje, platí poplatek DRŽITEL psa. To znamená, že i občan, který zde nemá trvalý pobyt, ale bydlí v naší obci a drží psa, je povinen tento poplatek platit. Žádáme dotyčné držitele psů o vyplnění přiznání a vrácení na OÚ Brloh. Tiskopisy je možné vhodit i do schránky na OÚ Brloh, umístěné vedle vchodových dveří nebo odevzdat svému zastupiteli obce, který Vám roznáší Zpravodaj.
Sazby poplatku:
| Za prvého psa | za druhého a dalšího psa téhož držitele | |
| a) základní sazba | 200,- Kč | 300,- Kč |
| b) sazba poplatku za psa chovaného na samotách mimo obec a zastavěné území osad | 100,- Kč | 150,- Kč |
Kadeřnictví
Brloh
Dagmar Šimková
Změna pracovní doby od 1. září 2004
| PO | - | zavřeno | ||
| ÚT | - | 13.00 | - | 17.00 hod. |
| ST | - | 13.00 | - | 17.00 hod. |
| ČT | - | 8.00 | - | 12.00 hod. |
| PÁ | - | 13.00 | - | 18.00 hod. |
| SO | - | 8.00 | - | 11.00 hod. |
Pozvánka na SRPENSKOU POUŤ v Brloze
1. srpna 2004
Program
| 11.00 | Mše svatá | |
| 9.00 - 12.00 | Výstava obrazů ing. Ladislava Tomana v prostorách kina | |
| 13.30 | Turnaj v malé kopané na místním fotbalovém hřišti | |
| 18.00 - 24.00 | Taneční zábava v KD Brloh hrají PAPOUŠKOVO SIROTCI |
Pozvánka na koncert
Dne 20. srpna 2004 od 20.00 hodin v KD Brloh
Trampská skupina
Hop Trop
Vstupné 80,- Kč
Zveme všechny příznivce dobré folk a country muziky s tradicí více jak 20 let
| INFORMACE, KTERÉ OBEC BRLOH ZVEŘEJŇUJE na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím můžete nalézt na Veřejné desce obce Brloh. |
| Zpravodaj vydává Obecní úřad Brloh, Internetová verze: Mgr. Jan Kříž - JaKrSOFT, Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, Ipex a. s.. |