ARCHIV

1 / 2000

2 / 2000

3 / 2000

4 / 2000

Zpravodaj obecního zastupitelstva Brloh

Číslo 1 / 2000

• Vážení občané . . .
• Dobrovolné hasičské hnutí v Čechách
• Z historie naší obce
• Stálé téma - Odpady
• Oznámení Obecního úřadu
• Společenská kronika
• Beseda s důchodci
• Velikonoce - svátky jara
• Masopust 2000
• Maškarní ples

V loňském roce se naše obec umístila v soutěži "Vesnice roku" na druhém místě v jihočeském regionu. Jak jsem již uvedl bylo díky celkovému obrazu obce, tj. díky práci různých skupin nadšenců, ale i díky všem občanům, kteří dbají na své okolí a na pěkný vzhled svých domů.

Je to i díky tomu, že v minulosti do Brloha a okolí nepronikly různé nešvary, jako ploché střechy a podobně. Je zde mnoho starších stavení, které majitelé citlivě udržují a já doufám, že jejich nadšení a zásahy některých pracovníků památkové péče časem dojdou takové shody, která bude k užitku všem. Někdy si neuvědomujeme, že například Rojšín a Brloh jsou nejjižnější výspy "selského baroka" a že by bylo škoda, kdyby tyto prvky měly v budoucnu zaniknout. Měl jsem nedávno možnost si prohlédnout vesničky v oblasti borkovických blat a viděl jsem, jak se místní lidé i chalupáři snaží vrátit vsi jednotný vzhled, jak odstraňují brizolitové omítky a snaží se obnovit bývalé vzhledy chalup. Chápu, že dnes je obrovská nabídka různých katalogů rodinných domků, ale rozhlédneme-li se po nejbližším okolí, nalezneme jistě mnoho inspirace u našich předků. Musíme si uvědomit, že přitažlivosti pro návštěvníky dosáhneme tím, že naše obec bude svým způsobem jedinečná, že nebude plná typizovaných staveb, které turista nalezne všude. Je to jeden z prvků zachování vlastní identity a obrana proti globalizaci.

Ale dosti rozumování o architektuře. Podnícení loňským úspěchem rozhodlo obecní zastupitelstvo opět přihlásit Brloh do soutěže "Vesnice roku". Skutečnost, že loňský vítěz, Sudoměřice u Bechyně, nesoutěží, že Častrov, který se s námi dělí o druhé místo, je dnes v jihlavském regionu, ovšem neznamená, že Brloh má vítězství jisté. Šance jsou vyrovnané minimálně mezi sedmi, osmi loňskými účastníky a soutěžících obcí bude určitě více než loni. Navíc letos bude v rámci jednoho regionu uděleno pouze první místo a tři stuhy za některé oblasti činnosti. Přesto se domnívám, že šanci na umístění máme.

Proto bych chtěl všechny občany poprosit, aby dbali na pěkný vzhled svých domů a okolí, a pomohli tak stejně jako loni přispět k dobrému hodnocení naší obce.

Libor Lev

Dobrovolné hasičské hnutí v Čechách - X. pokračování.
Činnost dobrovolného hasičského sboru v Brloze

Neděle 3.listopadu 1918 byla pro obec Brloh mimořádně slavnostní. V ten den oslavila obec získanou svobodu a státní samostatnost. Domy byly vyzdobeny prapory v národních barvách a účastníci slavnosti byli označeni slovanskými stuhami. Místní členskou hasičskou základnu rozšířili zástupci sousedních hasičských sborů z Nové Vsi, Rojšína a ze Chmelné, slavnosti byli přítomni zástupci Národní jednoty Pošumavské, spolek smíšených obchodníků obce Brloha a velký počet školní mládeže v národních krojích.

Všichni účastníci slavnosti se shromáždili u hostince p. Františka Caise a společně s hudbou odešli jak zaznamenal jednatel sboru "za hlaholu národních písní do prostranství do prostranství před hostinec p. Josefa Anderleho, kde všichni učinili špalír a kde ku shromážděným promluvil vyslaný řečník z Českých Budějovic". Další část oslavy se konala v místním kostele, kde slavnostní mši celebroval kaplan p. Antonín Komrska. Za doprovodu varhan v závěru pobožnosti zazněla mohutným sborem hymna Kde domov můj a píseň Hej Slované. Odpolední program byl vyplněn zahradní slavností.

Začátkem června roku 1919 se konala mimořádná valná hromada sboru, za účelem uzavření činnosti v období I. světové války a přípravy na novou činnost v samostatné Československé republice. Byl zvolen nový výbor sboru a tehdejší jednatel p. Šimon Švarc si vzal za úkol doplnit chybějící zápisy z činnosti sboru z období těsně před válkou a z následující válečné doby. Díky jeho snaze a osobnímu zájmu o tuto činnost má dnes archiv sboru dobrý přehled o dalším jeho vývoji. Zápisy zaznamenával pečlivě a podrobně. Ke konci roku 1919 evidoval dobrovolnický hasičský sbor v Brloze celkem 62 členů činných, 7 zakládajících a 5 přispívajících.

Velkou událostí pro hasičský sbor v Brloze bylo sázení lip u staré hasičské zbrojnice. Událost je datována dnem 11. dubna 1920. Výbor sboru rozhodl, že po levé straně vchodu do zbrojnice bude vysazena lípa na počest 70. výročí narození prvního prezidenta Československé republiky T.G. Masaryka a po pravé straně vchodu bude vysazena lípa Českých legií. Ke kořenům každého stromu byla uložena uzavřená láhev s písemným prohlášením, psaným na pergamenu. Pamětní listy sepsal kaplan Antonín Komrska. Kromě prohlášení byly na pergamenech i podpisy hasičů, kteří sázení provedli.

Opis textu pro lípu T.G. Masaryka:
"Prodchnuti láskou a vědomostí k svému prvnímu prezidentovi T.G. Masarykovi, jakožto prvnímu bojovníkovi za samostatnost naší Česko-Slovenské vlasti a chtějíce oslaviti sedmdesátileté narozeniny jeho, vkládá dobrovolný hasičský sbor v Brloze tento posvátný strom slovanský do půdy osvobozené vlasti. Tato lípa bude hlásati nám i našim potomkům, že veliký a zasloužilý neúnavnou prací s nasazením vlastního života vydobyl svobody Československé republice. Ona bude pobídkou, bychom rovněž vždy svoji vlast čistou a nezištnou láskou milovali a každou oběť rádi přinesli. K tomu sebe i své nástupce ochotně zavazujeme a zároveň slibujem ve věčné paměti zachováme památku svého osvoboditele.
Zelenej se a kveť a roztiž lípo Masarykova a buď dlouho svěží dobrý tatíčku náš Masaryku, kořeny nehynoucí slávy ať paměť tvá v každém slovanském srdci zapustí."
"Sláva Masarykovi!"
Sbor dobrovolných hasičů v Brloze dne 11.4. r.1920.

Vysazení lípy provedli a listinu podepsali: Jan Klement velitel sboru, Jan Filip, náměstek velitele, František Loško praporečník a pokladník sboru, Šimon Švarc jednatel a Jakub Borovka, náčelník sboru.

Lípu Českých legií vysadily ženy a dívky, oblečeny v národních krojích.

Opis uloženého textu pro lípu legií:
"Vám bratři legionáři, kteří jste svýma rukama a svou krví vyrvali a vykoupili zuboženou naší českou vlast a slávu Československé rapubliky po celém světe rozšířili, Vám z vděčnosti a hrdosti věnuje sbor dobrovolných hasičů v Brloze tuto lípu."
"Pod její korunou chceme vzpomínati na Vás, chceme vyprávěti dětem svým o Vašich slavných a hrdinských činech a určitě nezištné a obětavé lásce k vlasti. Třeba jste mnoho zkusili a mnozí z Vás v dálce kdesi klesli v chladný cizí hrob, nejste a nebudete mrtvi, žijete a budete žíti v našich srdcích. Při památce Vaši slibujeme si, že budeme svobody Vámi vydobyté vážit a jména Československého nijak neposkvrníme, by jste měli příčiny svých obětí litovati."
Tisícerý dík Vám bratři a za Vámi mrtvými voláme zaplať Bůh Vám."
Sbor dobrovolných hasičů v Brloze dne 11.4.1920.

Vysazení lípy Legií provedly: Kateřina Hošnová (čp. 53), Božena Hošnová (čp. 55), Johana Sýkorová (čp. 55), Marie Mikešová (čp. 97) sestra ruského legionáře, Marie Kristrbauerová dcera mistra zednického, Kristýna Borovková, Marie Pudivítrová (čp.8), Marie Prüherová a Terezie Reityngerová z Loučeje ( t.č. služebná na faře).

U příležitosti slavnostního sázení lip byl obcí uspořádán průvod účastníků, po vysazení obou stromů byla zahrána národní hymna, kterou zpěvem doprovázeli všichni přítomní a slavnostní den byl zakončen taneční veselicí v hostinci Víta Tancera.

Další významnou událostí pro hasičský sbor Brloh bylo konání župního hasičského sjezdu, dne 18. července 1920. O jeho konání rozhodla valná hromada velešínské župy, dne 22. února 1920. Brložský sbor byl na této valné hromadě zastoupen velitelem Janem Klementem, jeho náměstkem Janem Filipem, náčelníkem sboru Jakubem Borovkou a dozorcem sboru Vítem Prüherem. Župního sjezdu se zúčastnilo 226 zástupců ze sousedních a vzdálených sborů, obecní zastupitelstvo a Spolek smíšených živnostníků. Jednání se odbývalo ve staré škole, společensky v hostinci a na zahradě Víta Tancera a na zahradě Josefa Tancera (čp. 3). Závěr slavnosti se odbýval v hostinci Jana Sigmunda.

Simandl Václav, Starosta SDH Brloh

V letošním roce zažíváme malé výročí, významné především pro osadu Rojšín. Před stopadesáti lety byla dostavěna a vysvěcena Kaple Sv. Kříže v Rojšíně. O historii její stavby máme naštěstí poměrně přesné záznamy, neboť se dochovala vzácná věc, Památní kniha obce Roušínské. Tato kniha vypráví o tom jak došlo k úmyslu postavit tuto kapli, ale trochu i o životě obyvatel Rojšína a o jejích náhledu na světové dění v té době. První zápisy v knize jsou z roku 1835 a informují nás o založení "obecní spořitelnice pro naši milou obec Roušínskou" a podrobné zápisy kdo, kdy a kolik do "spořitelnice" přispěl. V Památní knize se píše i o tom jak v roce 1844 založili Rojšínští Biblioteku, neboli "knížkovnu", "Aby se pak nábožná mysl v naší Obci udržovati a prázdná chvíle užitečným čtením a slušnými rozprávkami vyplňovati mohla".

Podstatné a hlavní téma Památní knihy však začíná rokem 1845, dopisem z 8.9.1945 od pátera Vojtěcha Klimeše, kněze řádu premonstrátského v Teplé. Dopis začíná: "Ctění sousedé a krajani moji Roušínští! Již od dávna let obíral jsem se myšlenkou, zdaliž by nebylo možná v našem milém Roušíně třeba dost malou kapličku, jakých nejen v našem klášterním sousedstvu, nýbrž i, pokud se pamatuji, ve Vašem okolí nezřídka se nalézá, ke cti a chvále Boží vystavěti. A ačkoliv jsem si myšlenku tuto nemálo zamiloval, a po nějaký čas již poněkud vyvédsti se ji strojil, neduvěřoval jsem se před Vámi ji pronésti, dobře věda, jakých prácí a starostí stav Váš beztoho sebou nese, a že je nedobře, jest nových obtížností Vám předkládati. Dlouho jsem tehdy mlčel, až konečně, uváživ užitek a prospěch, jaký by kaplička ta celé obci přinésti mohla, odhodlal jsem se, chtěj nechtěj, jakoby puzením Božím, skrz mého rozmilého v Krystu Pánu bratra Josefa Bumbu o věci té Vám zprávu dáti, a spolu, by o Vašem mínění mě zpravil, jej požádati".

Dopis byl přednesen Obci dne 20.9.1845 za úřadování rychtáře Matěje Sládka. Návrh byl jednomyslně celou obcí přijat, P. Klimeš zadal zhotovení oltáře a byl požádán kapitulár kanonie Tepelské, p. Pavel Ignat Frey, tou dobou na pouti v Římě, aby pro Rojšínskou kapli vyprosil ostatky z některého sv. těla. Dopředu však již bylo rozhodnuto, že se v ní bude každoročně sloužit mše ke cti sv. Prokopa, patrona obce Roušínské a to vždy 4.července. Papež Řehoř XVI. udělil pro kapli ostatky ze sv. Kříže a rozhodl, že kaple ponese název Kaple sv. Kříže. Udělení názvu, dohotovení oltáře a jeho doprava do Rojšína udála se pak v průběhu roku 1846.

V roce 1847 začali rojšínští již nakupovat materiál a založili ovocné stromořadí kolem cest a potoka, "aby knihovně a kapličce užitek neslo, nám pak k vyššímu potěšení a k mravnímu zdokonalení dopomáhalo".

24.2.1848, po obdržení všech povolení od zemských úřadů byla stavba zahájena a dostavena počátkem roku 1850. Slavnostní vysvěcení připadlo na 7.7.1850 (opraveno oproti tištěné verzi pozn.red.). Hlavní kázání měl p. Josef Bohuslav Bumba, kaplan Dubenský.

Celkový plánovaný rozpočet byl 8181,35 rakouské měny, z toho 1488,14 pro řemeslníky, 1137,32 práce "přívozní" (doprava materiálu) a 2555,49 materiál. Náklady za práci přívozní a za materiál převzala obec Roušínská na sebe přičemž sousední obce Chmelenská Loučejská "darem dvacet kmenů silného dříví poslala". Zedníkům a tesařům se tehdy platilo za den po 1,00 rakouské měny, pokrývač dostal 1,15, zednický podavač 0,33, zatímco nádeník 0,30. Celkem bylo skutečně vyplaceno řemeslníkům 1431,55 rakouské měny a za vnitřní vybavení kaple vydáno bylo 783,27 rakouské měny.

Z toho oltář stál 125,15, varhany 112,30, ornát 100,- a misál s kalichem 87,- Rakouské měny.

Pokračování v příštím Zpravodaji
Libor Lev

V posledním čísle Zpravodaje bylo vydáno upozornění, že skládka v prostoru za dílnami ZD je pouze na železný šrot. Tato skládka byla jedna z mála míst, která hyzdí okolí naší obce. V letošním roce si hasiči udělali brigádu, nechali odvézt veškerý šrot, to co šlo bezpečně spálit spálili a uklidili okolí. Obecní úřad nechal ostatní neřádstvo vyvézt na veřejnou skládku. Stejnou akci provádí v současné době i hasiči v Jaroních. Likvidace tohoto svinstva pochopitelně nebyla levná, a naskýtá se otázka, jak dál. Jsou dvě možnosti. Tyto skládky železného šrotu úplně zrušit nebo je provozovat dál, ale za mnohem přísnějších podmínek. Nakonec jsme v Brloze zvolili druhou možnost, aby hasičům zůstala určitá možnost přivýdělku. Vše ale záleží na kázni všech občanů. Pokud zde budou všichni odkládat pouze železný šrot, budou ho odkládat pouze na skládku a nikoli na okolní komunikace a pozemky, zůstane vše tak, jak je. V opačném případě však budeme nuceni toto odkladiště železného šrotu definitivně zrušit.

Rozhodně nelze říci, že občané v naší obci nemají možnost legální likvidace komunálního odpadu a to za ceny, které zdaleka nedosahují skutečných nákladů. Pro úplnost a lepší informovanost si tedy dovolím zopakovat veškeré možnosti:

1)	Každá domácnost je povinna mít popelnici. Pro domácnosti, které nejsou na trasách svozu popelářů, nabídl již před dvěma lety obecní úřad systém, jak tyto popelnice dopravit k trase popelářů.
2)	V obci jsou rozmístěny kontejnery na separovaný odpad, tj. sklo, plasty a papír.
3)	V areálu Sběrných surovin je možno zdarma odložit nebezpečný odpad jako televize, zářivky, výbojky, monočlánky apod.
4)	Dále je v areálu Sběrných surovin umístěn kontejner na velkoobjemový odpad. Stejné kontejnery jsou i na osadách Jaronín a Rojšín.
5)	Sběrné suroviny vykupují železo a papír.
6)	V areálu bývalé obalovny v Zrcadlové huti dnes funguje recyklační dvůr na stavební suť a asfalt. Od obyvatel Brloha, jako sousední obce je tato stavební suť přebírána zdarma.
7)	Na kompostovatelný odpad je nad školou určené místo.

Není tedy nejmenší důvod proč by někdo z občanů obce měl odkládat odpad jinam než je určeno, neboť drtivá většina těchto služeb je na náklady obce. Jsme schopni tyto služby poskytnout i místním chalupářům a podnikatelům, ovšem za poplatek, který odráží náklady.

Je proto zbytečná ostuda obce, jestliže je likvidována černá skládka kdesi u Vrábče a mezi jiným jsou zde nalezeny časopisy, které odebírá jistý obyvatel z Brloha čp. 201.

Před časem byl v obci zaveden žetonový systém na vývoz popelnic, který zvýhodňuje ta domácnosti, kde produkují málo odpadů. Bylo to hlavně proto, že si musíme uvědomit, že nejlevněji se likvidují odpady tím, že žádné nevzniknou! A je to především na zákaznících, kteří budou odmítat zboží zbytečně zabalené v mnoha obalech, v nevratných lahvích a podobně. Musíme si uvědomit, že v ceně zboží je zahrnuta i cena obalu, a tedy něčeho, co nevyužijeme a za co vynaložíme další náklady při likvidaci. Nestačí značka na obalu že se jedná o recyklovatelný materiál, protože pro řadu těchto recyklovatelných materiálů není využití. Příkladem jsou právě PET lahve. Zájem zpracovatelských firem se soustřeďuje především na čiré PET lahve, zatímco o barevné není téměř zájem.

Musíme také počítat s tím, že postupně bude zakázáno odpady skládkovat a všechen nevytříděný a nevyužitelný odpad se bude muset spalovat. Ale spalování odpadu bude minimálně dvakrát dražší než skládkování!

Jediná možnost do budoucna je proto produkovat co nejméně odpadů.

Libor LEV

Upozorňujeme občany, že dle Vyhlášky č. 18/99 "O používání vody z veřejného vodovodu", zní článek XII: Nebude-li vodné a stočné zaplaceno včas nebo ve správné výši, bude ke dlužné částce připočítáváno od 1.6. penále z prodlení ve výši 0,1% za každý den. Penále se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.


Poplatek za psa se vybírá do 15.6. každého roku.


PROVOZNÍ DOBA NA MANDLU

Pondělí:	7.30 - 11.30 hod	12.30 - 17.00 hod
Úterý:	7.30 - 11.30 hod	12.30 - 15.30 hod
Středa:	9.30 - 11.30 hod	12.30 - 15.30 hod

Na mandlu je také prodej žetonů a sběrna šatstva a prádla do čistírny a prádelny v Českém Krumlově. Čistírna přijíždí každé pondělí v dopoledních hodinách.


ÚŘEDNÍ HODINY NA OÚ BRLOH

Pondělí:	7.30 - 11.30 hod	12.30 - 17.00 hod
Středa:	7.30 - 11.30 hod	12.30 - 17.00 hod
Pátek:	7.30 - 11.30 hod

Upozornění:
Aktuální informace jsou vyvěšeny ve vývěsní skříňce na kině a na nástěnce na obecním úřadě.

Nepřehlédněte!!!!!!!!!!!!!!!
Mateřská škola v Brloze přijímá do konce května přihlášky k docházce dětí na školní rok 2000 - 2001. Přijímají se děti od tří let. Bližší informace a přihlášky dostanete i ředitelky MŠ paní Machové.

Narodili se:

Prvním naším občánkem narozeným v roce 2000, kterého jsme uvítali do života společně s Martinem Jakešem a Lubomírem Tancerem dne 3. března v obřadní síni obecního úřadu je:

Dušan ČUDAN, Brloh 149

Rodičům přejeme mnoho radostných chvil a trpělivosti při jejich výchově pro život .


Přistěhovali se do naší obce:
Petr ČÁCHA
Marie a Antonín PAVLÍKOVI
Leoš KUBERA


Odstěhovali se z naší obce:
Petr BALLEK
Marie TRAPLOVÁ
Terezie KRÁLÍKOVÁ
Antonie a Jiří TANCEROVI


Manželství uzavřeli:
Jan JAKEŠ, Brloh a
Hana LAHODNÁ, Brloh

Petr ZELENKA, Brloh a
Lenka OTRUBOVÁ, Brloh

Čím více budete mít lásky,
tím lehčeji projdete světem.

Leden:
Borovka Karel - 70 let
Jakubec František - 87 let
Jungwirthová Božena - 70 let

Únor:
Homolková Anežka - 83 let
Kafka Jan - 75 let
Zicháčková Anežka - 75 let
Hrubešová Růžena - 84 let
Jakubcová Anna - 75 let

Březen:
Ferebauerová Kateřina - 90 let
Tancer Jan - 70 let
Prüherová Marie - 85 let
Filipová Marie - 75 let

Duben:
Krákora Václav - 87 let
Lošková Kateřina - 80 let
Homolka Rudolf - 80 let
Ambrůžková Kateřina - 86 let
Tanzer František - 85 let

Květen:
Vejvarová Anna - 87 let
Caisová Františka - 88 let
Blätterbauerová Kristina - 81 let

K životnímu jubileu, které jste letos oslavili nebo teprve oslavíte, Vám přejeme dobrou pohodu, osobní spokojenost a hodně zdraví do dalších let.

"Vždy se nedá jít přímo, ale důležité je jít správným směrem".

Dne 6. listopadu 1999 se uskutečnila tradiční beseda s důchodci, které se zúčastnilo téměř 100 občanů. Besedu zahájil starosta obce Libor Lev, dále promluvil k občanům také ředitel ZD Brloh Ing. Václav Jungwirth. O hudbu k tanci i poslechu se postarala místní kapela "Bulovanka".

Z tohoto setkání Vám přinášíme několik fotografií a těšíme se na letošní setkání na podzim.

Každé svátky začínají v kuchyni, nejprve chystáním lákavých dobrot a posléze zamyšlením nad jarní výzdobou a velikonočními dekoracemi. Sluničko nakoukne do oken a podiví se - vy ještě nemáte nic nachystáno? Jaro je tady a velikonoce za dveřmi! Čímpak novým je uvítáte?
Přinášíme několik inspirací

Zahrádka ve skořápce
Pokud jste zapomněli na zelenou jarní výzdobu, nesmutněte. Ještě je čas to napravit. I během několika dnů se Vám na okně může zazelenat řeřicha. Pár semínek vysejte na navlhčenou vatu, která se později vejde do skořápky. Mírně, ale pravidelně zalévejte. Až řeřicha vyroste do výšky 3 cm, vložte zakořeněné rostlinky do vymytých skořápek. Svěží zeleň bude pěknou ozdobou Vašeho velikonočního stolu.

Netradiční věneček, jako symbol Velikonoc, zavěste na dveře, do okna, případně naaranžujte na stůl. Snadno si jej zhotovíte z vyfouknutých vajíček spojených vázacím drátkem. Fukance nejprve obarvěte barvami na vajíčka, suché je provlékněte drátkem, zavažte a nakonec věneček pěkně dozdobte mašlí, květinami či jinou dekorací.

Letošní průvod masek se konal v sobotu 4. března a z hasičské zbrojnice jej ve 14.00 hodin vyvedl MASOPUST s cepem. Samozřejmě, že nechybělo tradiční karbidové dělo s tříčlennou obsluhou ani POSLEDNÍ POMOC s týmem lékařů a pohlednou sestřičkou. Rovnou z postele (ještě v pyžamu) šli koledovat dědeček s babičkou. Mnich se ctihodnou sestrou "prodávali odpustky", veselý kašpárek rozdával červenou radost ze svých tváří, vyzáblou kozu se snažil prodat děda s holí (marně) a dumlajícímu miminku patřil obdiv, že v plenkových kalhotkách nezmrzl. Velice přesvědčivě působila trojice bezdomovců, která v určitých popelnicích nacházela hotové poklady - od televize "ŠÍLELBYS" přes oblečení až po koláče, koblihy, klobásky či něco ostřejšího pro zahřátí. Byli tu i vodníci, čarodějnice, cikánka, kovář s palicí, rybáři se sítí, malá klekánice a další. Prostě celý průvod byl veselý a vtipný tak, jak se patří.

Radostný průběh narušili pouze dva nerudní řidiči, z nichž jeden svou nebezpečnou jízdou zkrátil MASOPUSTOVI cep asi o 1/2 metru a druhý strhl rybářům síť.

Z Brloha odjely masky do Jaronína přímo do sněhové chumelenice. I přes nepřízeň počasí bylo přijetí obyvateli Jaronína velice srdečné a pohostinné.

Poděkování patří všem, kteří se dokázali v dnešní uspěchané a tak trochu sobecké době sejít, obléci do kostýmů a pobavit sebe i ostatní spoluobčany a samozřejmě též čtveřici muzikantů, která celý průvod doprovázela.

Marta Tomanová

Pro ty, kteří se nezúčastnili večerního maškarního plesu, otiskujeme několik fotografií

  

Můžete nalézt na Veřejné desce obce Brloh.

 

Zpravodaj vydává Obecní úřad Brloh, Internetová verze: Mgr. Jan Kříž - JaKrSOFT, Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, Ipex a. s..

---

© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 20. dubna 2000 : 0